První kolo letošních senátních voleb přineslo přímý zisk mandátu hned v pěti obvodech — kromě Rychnova nad Kněžnou, kde to ani jinak nešlo, a Vyškovska, kde se to čekalo, ještě ve třech dalších obvodech. Zvolení v prvním kole není v senátních volbách běžné, je k němu potřeba nadpoloviční většina odevzdaných hlasů. Před dvěma lety se to podařilo také pěti kandidátům, v roce 2018 jen dvěma.

Ve specifickém obvodě Rychnov nad Kněžnou obhájil mandát tamější senátor za TOP 09 Jan Grulich, který měl jen jednoho soupeře, na jižní Moravě nově bude senátorem předseda lidovců Jan Grolich. Jejich jména se liší jediným písmenem. Cesty, kterými se do Senátu dostali, ale mají společného jen málo. Rozdíl mezi nimi ukazuje, jak se mění role horní komory v české politice.

Jan Grulich je senátorem od roku 2020. Tehdy skončil v prvním kole druhý, zhruba o dva procentní body za tehdejším senátorem Miroslavem Antlem, a zvolen byl až ve druhém kole s podporou široké koalice TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Pirátů a LES. Letos druhé kolo nepotřeboval.

Grulich je ředitelem základní a mateřské školy v Dobřanech a do Senátu šel s tím, že se bude věnovat hlavně školství. Jeho autorita vychází z dlouhodobé práce, kterou voliči v obvodu znají z vlastní zkušenosti. Navíc měl jediného protikandidáta, nijak výrazného poslance ANO Petra Sadovského. Výsledek v obvodu Rychnov tak byl dopředu v podstatě jasný.

Jan Grolich vstupoval do kampaně z jiné pozice. Na jižní Moravě má silnou voličskou základnu: v krajských volbách v roce 2024 dovedl koalici Spolu k téměř čtyřiceti procentům a sám získal přes šestačtyřicet tisíc preferenčních hlasů. Na Vyškovsku měl jen dva soupeře. Hlavní z nich, vrchní sestra Masarykova onkologického ústavu Petra Absolonová, kandidovala za ANO se silnou podporou Andreje Babiše i dalších výrazných postav hnutí.

Ta se ale moc nepovedla a vyvrcholila bizarním videem s Babišem a ministrem průmyslu Havlíčkem, ve kterém Absolonová působí spíše jako oběť dvou oplzlých seladonů než jako sebevědomá kandidátka do zákonodárného sboru. I v tomto obvodě tak byl výsledek jasný ještě před uzavřením volebních místností.

Senát jako startovní můstek

Rozdíl mezi oběma muži odpovídá proměně, kterou Senát v posledních letech prochází. Horní komora dlouho sloužila spíše jako odkladiště pro politiky, kteří tam šli uzavřít kariéru po výkonech v celostátní nebo regionální politice. Senát je méně sledovaný než sněmovna a politici v něm snadno ztratí veřejnou relevanci.

Jana Mračková Vildumetzová přešla do Senátu v roce 2024 jako výrazná poslankyně ANO a končící hejtmanka Karlovarského kraje. Od té doby je vidět spíše na svých sociálních sítích a nastolovat témata v celostátní debatě se jí nedaří. Podobně se z veřejného prostoru poněkud ztratil senátor STAN Ondřej Lochman, který do Senátu také přešel ze sněmovny.

Přibývá ale také politiků, pro které je Senát naopak startovním můstkem. Dá se dokonce říct, že tím po letech nabývá Senát smyslu, který pro něj předvídali tvůrci Ústavy: koncentrovat regionálně zavedené politiky, kteří mají chuť a ambice uplatnit se na celostátní úrovni.

Miloš Vystrčil býval starostou Telče a hejtmanem Vysočiny, širší veřejnost ho ale dlouho neznala. Jako senátor a pozdější předseda horní komory se ale prosadil a cesta na Tchaj-wan v roce 2020 z něj udělala politika známého doma i v zahraničí. Adéla Šípová byla veřejnosti spíše neznámou advokátkou z Kladenska, když v roce 2020 porazila zkušené soupeře Jiřího Dienstbiera a Petra Bendla. Dnes je jednou z nejvýraznějších politických osobností celostátně spojovaných s Piráty.

Předseda lidovců Jan Grolich je dnes nejvýraznějším příkladem tohoto trendu. Pozornost v celé republice získal už během kampaně a senátorský mandát má být jeho dalším krokem k vrcholné politice.

Nejdřív marketing, potom program

Grolichova kampaň je profesionální práce a vyplatí se ji popsat podrobněji. Volební song se skvěle naplánovanou a dobře fázovanou kampaní mu zajistil obrovskou pozornost lidí i novinářů. Grolich ale svou značku buduje dlouhodobě. Už v krajských volbách v roce 2024 vsadil na výraznou zelenou barvu a jednoduchou a srozumitelnou komunikaci.

Letos v dubnu převzal na sjezdu v Ostravě vedení KDU-ČSL a přímo během sjezdu představil novou vizuální identitu strany. Zkratka KDU-ČSL ustoupila označení Noví lidovci a strana se přebarvila tak, aby byla na první pohled rozpoznatelná, podobně jako dříve STAN.

Podobná je i marketingová strategie — jednoduchá hesla, kampaň postavená na konkrétních lidech a méně na programu. Mezi oběma stranami je ale velký rozdíl. Ambicí STAN je nahradit ODS v čele opozice, sami lidovci se dlouhodobě pohybují hluboko pod pěti procenty, a strana se tak sama do sněmovny dostane jen těžko.

Je pravděpodobné, že se opozice dříve či později vrátí k formátu podobnému koalici Spolu, ať už s ODS jako hlavní silou, nebo ve spojení se STAN. Do vyjednávání o takovém uskupení vstoupí kromě aktuálních preferencí také známost lídrů a jejich schopnost oslovit široké skupiny voličů.

Tady má Grolich silnou pozici. Výzvou pro něj i pro stranu je doplnit ji programem, který bude stejně srozumitelný jako jejich kampaň.

Pět tisíc hlasů — příležitost pro všechny

Grulich a Grolich vyhráli jasně a přesvědčivě, jihomoravský hejtman i díky masivní a nákladné kampani. K zisku senátorského mandátu ale často stačí opravdu málo. O vítězi obvykle rozhoduje druhé kolo, ke kterému chodí malá část voličů.

V obvodu Prostějov v posledních senátních volbách přišlo ve druhém kole jen dvanáct procent voličů. Průměrný senátní obvod má zhruba sto tisíc voličů, ale k zisku mandátu může stačit pět až šest tisíc hlasů.

Senát tak může být snadnou vstupní branou do politiky pro nové osobnosti a subjekty, které zatím nemají peníze, stranický aparát ani zázemí v celé republice. Mandát jim dá šest let, funkci na celostátní úrovni a prostor, ve kterém se mohou vyprofilovat.

Není to vůbec jednoduché — senátní jednání nesledují média tak intenzivně jako sněmovnu a horní komora obvykle nevytváří prostor pro intenzivní politický konflikt. Adéle Šípové se to ale podařilo.

Také Jan Grolich v kampani ukázal, že profesionální marketing má a umí s ním pracovat. Navíc je předsedou strany. Potenciál využít Senátu k tomu, aby se etabloval jako politická osobnost s výrazným hlasem v celostátní politice, má tedy velmi dobrý.

A kde je levice?

S podivem ale je, že senátní volby se jako levnou vstupenku do celostátní politiky zatím nepokouší využít žádné levicové uskupení, které by kombinovalo ekologickou politiku s lidskoprávními a sociálními tématy. Naposledy se to podařilo koalici Zelených s dalšími subjekty v roce 2012, kdy v senátních volbách v Brně zvítězila Eliška Wagnerová.

Témata se přitom nabízejí sama a výsledky komunálních voleb ve velkých městech ukazují, že zajímají i voličstvo. Krize bydlení, nedostatečná adaptace měst i obcí na změnu klimatu a s ní spojená extrémní vedra, sucha i povodně, podfinancované sociální služby a řada dalších témat. Navíc paradoxní kampaň pro zelená témata vedou Motoristé sobě svým počínáním ve vládě.

Je smutný fakt, že levice v České republice se nachází ve stavu hluboké krize po sérii fatálních chyb sociální demokracie završených vládnutí s hnutí ANO, které nejstarší českou politickou stranu dostalo z Poslanecké sněmovny. O to více ale dává smysl, aby Nová sociální demokracie, Volt, Levice a další spojily síly a pokusily se třeba za dva roky senátní volby využít jako příležitost k prosazení několika osobností do celostátní politiky.