Budapešťský Pride letos bez šikany. Problémy hlásí však jinde v Evropě

Petr Jedlička

Hlavní maďarský festival hrdosti pozbyl s Orbánovým pádem ráz demonstrace a připomíná zase spíš party. Organizátoři pridů v jiných zemích ovšem upozorňují na pokračující odliv sponzorů související s novou politikou Trumpovy vlády.

Navzdory vlně veder prošlo Budapeští v sobotu na 50 tisíc lidí. Foto Attila Kisbenedek, AFP

„Znovu svobodně, bez hrozeb a bez kriminalizace“ mohla podle slov organizátorů proběhnout letošní budapešťský Pride — festival hrdosti LGBTQ+ korunovaný vždy velkým průvodem. Stalo se tak minulou sobotu. I přes rekordní vedra dorazilo na 50 tisíc lidí. Navzdory stále platnému zákazu schválenému loni ještě orbánovským parlamentem dala policie tento rok najevo, že akci bránit nebude.

Od účastníků i zeleného primátora Budapešti Gergelyho Karácsoně zazněly výzvy k plnému zrovnoprávnění menšiny. Od nové vlády Pétera Magyara se přitom očekává, že výhledově nejméně zruší orbánovské zákazy.

Loňský pochod hrdosti byl zcel prodchnuta protivládním sentimentem. Tento rok šlo už zase více o party než o politickou demonstraci,“ napsali kolegové z maďarského týdeníku HVG.

Problémy s organizací letošních pochodů hrdosti ovšem hlásí novináři z jiných zemí Evropy. Nejde přitom o nějaké přímé zákazy, ale spíš o nedostatek peněz. V souvislosti s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu a oficiální změnou postoje ke kulturnímu progresivismu začaly ukončovat svou podporu pridů velké firmy: nejprve v USA, avšak následně i v Evropě.

Ve Španělsku například stáhl takovýmto způsobem podporu festivalu tento rok Red Bull. V Rakousku šlo zase o Durex či Absolut Vodku. Madrid, Barcelona, Kodaň, Sofie i Athény — ode všud přicházejí zprávy o třetinových, padesátiprocentních i vyšších výpadcích v rozpočtech.

Na některých místech — například v Řecku — si organizátoři z výpadku velkou hlavu nedělají. Podle deníku Efsyn stejně už dříve debatovali, jak akci zbavit komerčních nánosů a pinkwashingu, podobně, jako se to dělo dříve i u nás, a nevadí jim tak pride menšího rozsahu. „Důraz by neměl být na vizuální velkoleposti akce, ale na autenticitu a podstatu sdělení,“ uvádí řecké noviny.

Kupříkladu v Bulharsku je ale rozpočtový propad tak vážný, že tamní aktivisté mají dle deníku Mediapool obavy, zda-li udrží pohromadě základní organizační strukturu. „Už tento rok jsme se hodně zmenšili (...) a pokud to tak půjde dále, může se v následujících letech akce úplně vytratit,“ řekl pro Mediapool Simeon Vasilev, jeden z organizátorů pochodu hrdosti v Sofii.

Španělští novináři z listu El Confidencial připomínají, že to nejdůležitější na jevu nejsou finanční omezení pro pride, ale průvodní posuny ve firemní politice. Ve Španělsku si například velké firmy za předchozí roky zvykly pořádat vlastní kampaně směrem k přijetí jinakosti druhých a tolerance celkově. Redesignovaly svá loga, upravovaly vnitřní pravidla. I toto se může teď alespoň pozvolna měnit, píší španělští kolegové.

Článek vznikl v rámci projektu PULSE, evropské iniciativy na podporu přeshraniční novinářské spolupráce. Při přípravě textu byly využity materiály maďarského HVG, řeckého EfSyn, bulharského Mediapoolu, rakouského Standardu a španělského Confidencialu.