„Reclaim Pride“: proč queer lidem nestačí oslavovat

Eliška Koldová, Kryštof Stupka

Organizátoři protestu Reclaim Pride ve svém prohlášení vysvětlují, proč se rozhodli uspořádat alternativní akci k oslavě Prague Pride. Chtějí navázat na původní podstatu hnutí Pride.

V sobotu máme příležitost ukázat, že v České republice žije spousta lidí různého věku, barvy pleti, vzdělání i socioekonomického zázemí, kterým na queer právech záleží. Foto Petr Zewlakk Vrabec pro Reclaim Pride

V sobotu 7. srpna proběhne na Hradčanském náměstí queer protest a následný pochod směrem k náměstí Jana Palacha. Proč pořádáme alternativu k týdnu Prague Pride?

Chceme, aby se queer komunita cítila nejen bezpečně, ale také přirozeně. Na ulici, v pracovním prostředí, během kulturních akcí, ve školách nebo doma. Náš protest nereaguje pouze na vzrůstající agresi ze strany nacionalistů — ať už těch, které potkáváme na ulicích nebo těch, kteří zastávají nejvyšší politické posty v naší zemi. Je pro nás také příležitostí vymezit se vůči diskriminační legislativě, komercionalizaci lidských práv, rozšířené kultuře znásilnění i socioekonomickým nerovnostem dopadajícím velkou měrou na celou komunitu.

Chceme navázat na původní podstatu hnutí Pride, která vychází ze Stonewallských nepokojů v roce 1969. Radikálnější, hlasitý, a především aktivistický protest v České republice chybí. Během celého týdne dává Prague Pride prostor k oslavě LGBTQI+ komunity, vzdělávání se v queer tématech a rozšíření povědomí o nich směrem k širší veřejnosti. Stonewallské nepokoje ovšem nebyly oslavou, ale demonstrací proti šikaně ze strany státních úřadů i společnosti.

Chceme dát prostor všem identitám, které byly v roce 1969 nejvíce ohroženy, a ohroženy zůstávají i dnes. Právě ony svým aktivismem podnítily změnu v legislativní oblasti i společenském povědomí, které dnes považujeme za samozřejmé.

Nebyli to pouze bílí gayové z vyšší střední třídy. Lidé jiné barvy pleti, trans osoby, nebinární lidé, chudé obyvatelstvo, drag queens a kings, dělníci a dělnice — to je queer komunita. Zaslouží si prostor osvobozený od pinkwashingu nadnárodních korporací i spasitelství privilegovaných politiků, kteří se jeden týden v roce zahalí do duhové vlajky a mají hotovo. Zaslouží si prostor, ve kterém budou moci bezpečně, ale aktivně protestovat proti nenávisti v zákonné, společenské i politické sféře.

Občanský zákoník, jehož novela už několik let leží vládě na stole, stále vyžaduje nucené sterilizace trans osob. Práva intersex lidí jsou kontinuálně ignorována, stát existenci intersex i nebinárních osob dokonce aktivně popírá. Při darování krve musí členové LGBTQI+ komunity lhát o své sexuální orientaci, jsou totiž považování za „rizikovou skupinu“.

Stále pokračují praktiky konverzní terapie, usilující o „vyléčení sexuální orientace nebo genderové identity“. Politici ignorují také queer chudobu, naposledy zmapovanou v roce 2007. Ve společnosti absentuje povědomí o pojmech jako gender, binarita, intersex nebo queer. Naše identity jsou schovávány pod nálepku „homosexuál“.

Jsme naštvaní. V sobotu máme příležitost ukázat, že v České republice žije spousta lidí různého věku, barvy pleti, vzdělání a socioekonomického zázemí, kterým na queer právech záleží. Chceme aktivně spoluvytvářet bezpečné a inkluzivní prostředí, ve kterém se nám bude dobře žít. Protest je jedna z forem, jak toho postupně docílit.