Se stále rostoucími obavami sledují pozorovatelé vývoj situace v Turecku, kde vláda prezidenta Erdogana reaguje na páteční pokus o převrat rozsáhlými raziemi, zatýkáním a personálními čistkami. Děje se tak už třetí den v řadě. Podle zpráv z pondělního večera bylo internováno již přes osm tisíc osob, z nichž tvoří přibližně dvě třetiny vojáci. Počet zatčených vysokých generálů a admirálů vzrostl ze sobotních 34 na pondělních 103. Mnoho zadržených je také v justici.

Vedle zatýkání jsou také odvolávány tisíce lidí z funkcí, a to dočasně nebo i natrvalo. Kromě dvaapadesáti vysokých vládních úředníků a 2745 soudců — tedy 36 procent celého soudcovského stavu v zemi — odstavených už o víkendu bylo převedeno mimo službu v pondělí 8777 zaměstnanců ministerstva vnitra, z nichž 7899 představují policisté. Sesazeno bylo též 47 oblastních a 30 provinčních guvernérů.

Dále pořádkové síly odvezly na pět autobusů mladíků zadržených ve vojenské škole Kuleli, což je nejstarší instituce příslušného typu v zemi. A v pondělí ráno provedla policie razii i na prestižní akademii pro výcvik příslušníků letectva.

Z generálů jsou zatím nejvýše postavenými zadrženými velitelé 3. a 2. armádního sboru Erdal Öztürk a Adem Huduti, a pak bývalý velitel letectva Akın Öztürk. Právě čtyřhvězdičkový generál Akın Öztürk měl být dle výkladu vlády hlavou skupiny velitelů, která pokus o převrat řídila.

Mezi odstavenými v justici jsou zatím nejvýznamnějšími postavami soudci ústavního soudu Alparslan Altan a Erdal Tercan, a pak několik známých prokurátorů. Většina z nich jsou přitom lidé spojování s hnutím Fethullaha Gülena, vlivného klerika, jehož stoupence v armádě a na úřadech obviňuje vláda z celého převratového pokusu.

„Očista státu pokračuje a ještě pokračovat bude,“ řekl médiím na konci víkendu Bekir Bozdag, turecký ministr spravedlnosti.

Na náměstích velkých měst se jinak stále shromažďují v podvečer stoupenci režimu, kteří slaví potlačení převratu. Skandují jméno prezidenta Erdogana, provolávají slogan Bůh je veliký a mávají tureckými vlajkami. Začátek nedělního srocení na slavném istanbulském náměstí Taksim zachytil na videu i fotografiích výstižně spolupracovník DR Jan Beránek.

Většina pozorovatelů se přitom shoduje, že právě podpora značné části populace a schopnost režimu ji mobilizovat přispěla k neúspěchu převratu. Dalšími hlavními všeobecně uznávanými faktory byly absence poptávky u širší veřejnosti po zásahu vojáků do poměrů v zemi, zjevná uspěchanost akce, nejednota armády, role policie a tajných služeb, které zůstaly na straně režimu, a nedocenění současné úrovně komunikačních prostředků na straně pučistů.

Aktéři převratu a jejich motivace

Z informací shromážděných a prověřených za uplynulé tři dny lze už vcelku spolehlivě potvrdit, že pokus o převrat řídila fakticky skupina armádních důstojníků mimo hlavní velení, zvláště pak generálů letectva. Štáb si zřídili na letecké základně Akıncılar u Ankary. Účastníci pokusu o převrat se přitom nepokusili v první fázi ovládnout přednostně klíčové státní instituce a komunikace jako při převratech v minulosti, ale vinou svého nízkého počtu byli nuceni nejprve získat kontrolu nad ostatními ozbrojenými složkami.

Během pátečního podvečera se účastníkům převratu podařilo postupně zadržet či přímo unést devět ministrů a především hlavní velitele turecké armády. Náčelník generálního štábu Hulusi Akar, který byl unesen právě na základnu Akıncılar, a další generálové pak byli — respketive měli dle vládního výkladu být — donuceni podepsat provolání pučistů, jež jsme citovali v celku v naší páteční zprávě.

I kvůli těmto podpisům se v prvních hodinách předpokládalo, že převrat provádí turecká armáda jako celek. Nutnost přednostně pacifikovat nezapojené velení a několik náhod však zapříčinily zpoždění, které režim dokázal využít.

↗

Pokus i převrat selhal i proto, že jeho organizázoři zanedbali anebo nezvládli ovládnutí kanálů komunikace. Foto Jan Beránek

Z hlediska motivaci akce převládají mezi pozorovateli i v debatách v Turecku zatím tři výklady. První je totožný s vládní verzí, totiž že převrat zorganizovali gülenisté, kteří se pokusili prostě uchopit moc. Rozpačitý postup účastníků převratu je vysvětlován tím, že se jim vzepřela nečekaně velká část ozbrojených složek, médií a po prezidentově výzvě také obyčejných Turků — vládních stoupenců.

Galerie (19)