Turecko po pokusu o převrat: první bilancování

Petr Jedlička

Páteční pokus o svržení režimu prezidenta Erdogana skončil neúspěchem. V zemi probíhá zatýkání, čistky v armádě i na úřadech. Režim cilí převedším na stoupence Fethullaha Gülena. Podle pozorovatelů využije pokus k vlastnímu posílení.

Do pokusu o převrat během páteční noci se zapojila pouze menší část armády, a to neúspěšně. Toto lze konstatovat už s naprostou jistotou. Konkrétní iniciátoři pokusu jsou stále nejasní — znalci z agentur mluví o frakci ve velení První armády řízené z Istanbulu, představitelé Erdoganova režimu pak o „paralelní mocenské struktuře“, což je tradiční označení pro stoupence vlivného klerika Fethullaha Gülena žijícího v exilu v USA.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Také turecká média píší většinou o „gülenistech“ a dle zpráv ze sobotního odpoledne je nejvíce zatčených právě z jejich řad. Personální čistka probíhá jak v armádě, tak na tureckých úřadech a soudech.

Nejvyšší generálové turecké armády převrat nepodporovali, několik z nich bylo naopak pučisty během pátku zajato či přímo uneseno. Náčelník generálního štábu Hulusi Akar byl například osvobozen až vojenskou operací v sobotu ráno.

Podle zastupujícího náčelníka generálního štábu Ümita Dündara byla mezi pučisty část velitelů letectva, žandarmerie a několik důstojníků obrněných sil. Do sobotního odpoledne zatkla turecká policie téměř 2900 osob podezřelých z účasti na puči. Mimo službu bylo postaveno pět generálů, 29 plukovníků a 2745 soudců. Na hradicích byly zavedeny zpřísněné kontroly, jež mají zabránit útěkům dalších případných viníků. Několik vojáků přesto uprchlo a v sobotu požádalo o azyl v Řecku.

Během noci z pátku na sobotu bylo při střetech ozbrojenců z obou stran zabito:

  • 104 vojáků účastnících se puče,
  • dva vojáci věrní režimu,
  • 41 policistů věrných režimu,
  • 47 civilistů.

Co do srovnání počtů vojáků a techniky nasazené při převratech v Turecku v minulosti byl páteční pokus relativně malý. Podle všech pozorovatelů nebyl též dobře naplánovaný — vojáci se pokusili přednostně pacifikovat velitele věrné režimu a ovládnout velení armády; na veřejnosti obsadili zprvu pouze dva mosty přes Bospor, několik komunikací v Istanbulu a Ankaře a přístupy k istanbulskému letišti, odkud se ale později stáhli.

Iniciátoři převratu si nezajistili ani podporu médií, ani některé z politických stran, ba ani kontrolu nad technickými službami. Vysílat přestaly po zásahu pučistů pouze některé televize.

Pokus provázely četné přestřelky a dílčí bombardování. Nejméně jedna puma či granát zasáhl parlamentní komplex. Déle se bojovalo na náměstí Taksim a u istanbulského policejního velitelství. Na jednom z bosporských mostů stříleli pučističtí vojáci i do civilistů. Nad Ankarou sestřelil letoun povstaleckou helikoptéru.

Od převratu se distancovaly všechny opoziční strany: kemalistická Republikánská lidová strana (CHP), nacionalistická Strana národního hnutí (MHP) i levicově-liberální a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). S částečnou výjimkou Egypta nepodpořil pučisty ani jeden zahraniční stát.

Podle výpovědí spolupracovníků DR v Turecku vyvolal převrat zděšení i v levicových a občansko-liberálních kruzích — jen málokdo si od pučistů sliboval změnu poměrů k lepšímu. Když pak zástupci režimu v čele s prezidentem Erdoganem vyzvali „turecký lid“, aby vyrazil demonstrovat proti převratu na letiště a na náměstí, stanuli aktéři převratu i proti davům pobouřených civilistů.

Očekávané důsledky

Podle všech prvních analýz využije režim prezidenta Erdogana pokusu o puč k dalšímu upevnění vlastního postavení, zvláště pak vlivu v doposud částečně autonomních strukturách — justici a právě armádě. Někteří pozorovatelé přitom upozorňují, že mezi odpůrci Erdogana v Turecku se aktuálně šíří konspirační teorie, dle níž si pokus o puč zorganizoval režim sám — tak, jak byl připraven a proveden, totiž neměl naději na úspěch.

Trest smrti byl v Turecku již před časem zrušen. Premiér Yildirim ovšem uvedl, že zrada a zločiny účastníků puče jsou tak závažné, že budou prozkoumány právní cesty k možnosti jeho využití. Organizátoři posledního velkého převratu (rok 1980) byli v Turecku odsouzeni před dvěma lety za zločiny, kterých se armáda při puči dopustila, na doživotí.

Turecká provládní média dále uvádějí, že vyšetřující orgány zajistily plány a seznamy osob, které měly být po úspěšném puči dosazeny do vedoucích míst. Bude tak zajímavé sledovat, jak hluboká nyní začínající čistka nakonec bude a koho všeho zasáhne.

V sobotu večer by měly proběhnout na hlavních náměstích tureckých měst velké provládní demonstrace. Pokud se potvrdí výklad, že za převratem stálo Gülenovo hnutí — přičemž sám Gülen to rezolutně popírá —, vzroste nesporně také tlak na Spojené státy, aby klerika vydaly.

Další informace:

BBC News Turkey: Military says coup attempt has been quashed

BBC News Turkey: Why did Turkish coup plot fail?

The Guardian Fethullah Gülen: who is the man Turkey's president blames for coup attempt?

The Guardian Turkey coup: 'more than 100 plotters killed' in failed uprising — live updates

HurriyetDailyNews.com 194 killed in quashed Gülenist coup attempt: Military

HurriyetDailyNews.com Gov’t appoints 1st Army Commander as the acting chief of staff

HurriyetDailyNews.com Opposition parties reject the military coup attempt

HurriyetDailyNews.com Plotters bomb near Presidential Palace with fighter jets, five reported dead

The Independent What happened in Turkey? Everything we know about military coup attempt to overthrow Erdogan

    Diskuse
    July 17, 2016 v 20.31
    Valkýra po turecku
    Když vyšlo najevo, že povstalci pouze předstírají, že převzetí moci řídí velení turecké armády, okamžitě mne napadla asociace s touto nedávno zfilmovanou událostí. Doufám, že alespoň někteří aktéři dostanou příležitost uvést svou verzi událostí. Čistky potenciálně nespolehlivých probíhají v Turecku již delší dobu a jejich intenzita se stupňuje. Ergodan zpočátku delikátně, ale postupně stále otevřeněji odstraňuje z cesty všechny, kteří by potenciálně mohli překážet jeho vizi islamizace země. Pokus o svržení, ať už je za ním kdokoli, způsobí další a ještě větší vlnu. Rychlost událostí může napovídat, že seznamy byly pro vhodnou příležitost připraveny předem.

    Pokud ne doposud, tak nyní už sekulárně ladění důstojníci turecké armády musí vědět co je čeká, pokud urychleně nepochopí, že sekulární demokratické Turecko už de facto takřka neexistuje. Páteční akce se zdá být provedena tak amatérsky, že to vyvolává mnoho otazníků. Ergodan upevnil svoji pozici, ale otázka je, co se skutečně děje pod povrchem. Ergodanovi příznivci vyšli do ulic, ale jakou část Turecka skutečně představují? Kolik lidí v Turecku dnes cítí hrozbu nad vlastní hlavou? Kolika lidem islamizace potenciálně hroutí navyklý styl života.

    Pokud někdo spoléhá na to, že Turecko bude řešit problémy Evropy s imigranty, tak podle mne jedná velmi naivně. Turecko nepředstavuje řešení, ale problém. Naopak k Syřanům a Iráčanům mohou přibýt další statisíce potenciálních zájemců o bezpečné místo pro život.

    Obávám se, že Západ bude velice brzy stát před volbou, zda dává přednost zásadám nebo mocenské politice, a to i v oblastech světa, které se nás zdánlivě netýkají.