Perzekuovaných akademiků v Turecku se zastali umělci, lékaři i zahraniční vědci

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Stovky zahraničních akademiků vyjádřily v otevřených dopisech solidaritu se svými tureckými kolegy, kteří se stali oběťmi policejních represí poté, co odsoudili vojenské zásahy proti kurdským skupinám na jihovýchodě země. Signatářům výzvy s názvem Nebudeme spolupachateli tohoto zločinu hrozí nadále stíhání kvůli podezření ze šíření teroristické propagandy, o němž jsme informovali dříve.

V reakci na stupňující se represe z posledních dní se na internetu rozšířily hned dva otevřené dopisy iniciované americkými a britskými vědci, které se ostře ohrazují proti porušování akademické svobody a zpochybňují právní důvody pro probíhající perzekuce.

„Vyzýváme tureckou vládu, aby okamžitě zastavila veškeré vyšetřování a stáhla obvinění,“ apeluje výzva, kterou dosud podepsalo 670 akademiků z amerických univerzit a na 80 vědců z dalších zemí, včetně sedmnácti Čechů a Slováků.

Větší důraz na kontext vlastní turecké výzvy dává dopis iniciovaný Brity, jenž se explicitně hlásí k požadavku na zastavení útoků proti kurdskému obyvatelstvu. Poukazuje také na nedemokratické postupy režimu prezidenta Erdogana: „Porušování akademické svobody značí další moment narůstajícího autoritarismu tureckého státu — ten zahrnuje nejen útoky na akademiky, ale i pokračující věznění a úmrtí novinářů, právníků a aktivistů,“ uvádí se v dopise, který podepsalo přes tisíc britských vědců.

Ve vlastním Turecku vyjádřily podporu akademiků stovky předních umělců, spisovatelů a režisérů. Za svobodu projevu se postavily i další aktivistické skupiny včetně oficiálních profesních sdružení architektů či lékařů.

Podle posledních zpráv již státní úřady propustily podezřelé z vazby. Vyšetřování ale navzdory silné kritice občanské veřejnosti pokračuje a prezident Erdogan nepřestává signatáře kritizovat: „Tak vy si myslíte, že můžete štěpit jednotu národa, a přitom vést dále pohodlný život díky mzdám, které dostáváte od státu, aniž byste za to zaplatili? Tato doba skončila,“ uvedl turecký prezident například v posledním projevu v Ankaře.

Reakce politiků

Zatýkání již odsoudila Evropská unie — mluvčí Rady pro zahraniční záležitosti jej v tiskovém prohlášení označil za „vysoce znepokojující“. Obavy vyjádřila i americká ambasáda, která ovšem zdůraznila, že se s názory tureckých akademiků neztotožňuje a pokládá je za „kontroverzní“.

Opatrnější postup volí i Velká Británie. Podle vládní turecké agentury se premiér Cameron omluvil svému tureckému protějšku Davutoglovi za protesty na podporu Kurdů, které doprovázely jejich oficiální setkání v Londýně minulý čtvrtek. Britská diplomacie již minulý týden vyjádřila Erdoganovi podporu v boji proti kurdským povstalcům.

Shovívavost evropských zemí vůči Turecku odsoudil Can Dündar, přední turecký novinář, který byl v listopadu uvězněn za publikaci článku, v němž obviňuje Erdoganův režim z vyzbrojování islámských povstalců v Sýrii. V úterním rozhovoru pro list Guardian uvedl, že se Evropská unie „zpronevěřuje svým hodnotám“, když s Tureckem spolupracuje v naději, že zabrání přílivu uprchlíků.