Již několik dní stupňuje režim prezidenta Erdogana represe vůči akademikům, kteří odsoudili v otevřeném dopise s názvem Nebudeme spolupachateli tohoto zločinu vojenskou kampaň vůči kurdským skupinám na jihovýchodě země. Jednotliví signatáři jsou postupně zadržováni a předváděni k výslechům. Policie dělá domovní prohlídky a razie na pracovištích. Podle sobotního shrnutí listu Hurriyet čelí trestním odviněním už více než 130 osob. Nejméně jednačtyřiceti dotčeným bylo znemožněno přednášet nebo učit.

Dopis vydaný 10. ledna podepsalo původně 1023 tureckých akademiků z devětaosmdesáti univerzit a několik desítek zahraničních osobností jako Noam Chomsky, Slavoj Žižek či David Harvey. Během končícího týdne se pak přidalo dalších více než 800 signatářů.

Vlastní výzva staví krom kritiky vojenské kampaně na požadavku vytvoření podmínek pro mírové řešení konfliktu mezi tureckým režimem a povstalci z Kurdské strany pracujících (PKK). Odsuzuje také zásahy státních složek ohrožující civilní obyvatelstvo — zvláště pak zákazy vycházení či použití těžké bojové techniky.

„Vyzýváme stát, aby okamžitě ukončil politiku vyhlazování a vyhánění vlastních obyvatel, která je namířena vůči Kurdům i jiným obyvatelům regionu,“ píše se ve výzvě doslova.

Apel vyvolal hned po zveřejnění reakci ve vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP), na konci týdne se ale do záležitosti vložil sám prezident Erdogan a represe nabraly na intenzitě. Erdogan označil v tematickém projevu signatáře za „samozvané intelektuály“ a obvinil je ze spolupráce s „teroristickou“ PKK. Zahraniční vědce pak vyzval, aby zemi navštívili a „přesvědčili se na vlastní oči“.

Pozorovatelé očekávají, že počet obvinění bude dále narůstat. Signatáři jsou zatím obviňováni z šíření teroristické propagandy a dle kontroverzního paragrafu 301 tureckého trestního zákona také z urážky tureckého národa a tureckých státních institucí. Budou-li usvědčeni, hrozí jim až pět let vězení.

160 obětí

Vojenskou kampaň, vůči které se signatáři výzvy vymezují, vede turecký režim od loňského léta, během něhož se turecko-kurdské vztahy rapidně zhoršily. Konflikt se znovu rozhořel po téměř patnáctiletém období relativního klidu, a to konkrétně v souvislosti s červencovými výbuchy ve městě Suruc, kdy bylo zabito 33 mladých prokurdských aktivistů. Podle vlády stál za útokem Dáeš, čili samozvaný Islámský stát, kurdská PKK ale obvinila režim ze spoluviny a zareagovala napadením tureckých vojáků.

Vláda následně obnovila útoky na kurské základny za iráckou hranicí i vojenské operace na území vlastního Turecka. Ostřelování se od prosince zostřuje. Na konfliktních místech už operují i pozemní jednotky.

Zásahy proti kurdským povstalcům měly dle lidskoprávních organizací za následek dosud nejméně 160 mrtvých civilistů. Turecká vláda se obhajuje bojem proti terorismu, kritici ji naopak obviňují z podněcování konfliktu a tiché spolupráce s islamistickými fanatiky v Sýrii.

Další informace:

BBC News Turkey academics held 'for criticism of army offensive'

HurriyetDailyNews.com 18 academics detained, over 130 face criminal charges amid accusations by president of ‘terrorist propaganda’

HurriyetDailyNews.com How Turkey’s academics became ‘terrorists’

HurriyetDailyNews.com Turkish universities under petition pressure

Al-Monitor.com Is a witch hunt underway against Turkish intellectuals?

Vlastní text dopisu akademiků