Turecko sestřelilo ruský letoun, znalci debatují nad důsledky
Petr JedličkaDle turecké strany vnikl ruský Su-24 ze Sýrie do tureckého prostoru, dle ruské strany hranici nepřekročil. Jedná se o první podobný incident mezi letectvem Ruska a země NATO od padesátých let.
Zřejmě dvě turecké F-16 sestřelily v úterý dopoledne ruský útočný letoun Su-24. Stalo se tak nad turecko-syrskou hranicí poblíž Středozemního moře. Velký spor se vede v současnosti nad otázkou, zda Su vlétl na úseku asi deseti kilometrů skutečně do tureckého vzdušného prostoru, jak tvrdí turecká strana, nebo zda zůstal celou dobu nad syrským územím. Taková je zatím verze Ruska.
Podle tureckých orgánů se stroj odmítl identifikovat a neodpověděl ani na celkem deset varování. Sledován tureckými letouny začal být, když vlétl do patnáctikilometrové zóny okolo hranic. Když pak linii překročil, uposlechli turečtí piloti rámcový rozkaz a vetřelce sestřelili.
„Nešlo o akci namířenou proti konkrétní zemi. Naše F-16ky pouze podnikly kroky nezbytné k ochraně suverenity tureckého území (…) Všechny síly operující v oblasti byly v minulosti několikrát informovány, co se stane, pokud turecký vzdušný prostor naruší,“ vybírá deník Hurriyet z oficiálního vyjádření turecké vlády.
Z ruské strany reagoval na incident už sám prezident Vladimir Putin. Zdůraznil, že ruský Su turecký prostor nenarušil (nejblíže byl prý jeden kilometr od hranic) a že ruské letouny bojují v Sýrii s mandátem od tamní vlády. Vlastní sestřelení letounu pak Putin označil za „ránu do zad“ od „kompliců teroristů“.
Pozorovatelé připomínají, že Rusko zasahuje v Sýrii nejen proti kapacitám islamistických fanatiků z Dáeš, ale především proti nejrůznějším džihádistickým i sekulárním povstaleckým skupinám, které bojují proti režimu Bašára Asada. Turecko naopak působí jako patron části povstalců a průběžně čelí i podezřením, že umožňuje Dáeši prodávat ropu.
Právě na liknavost a prospěchářství v přístupu Turecka k Dáeš narážel ve své reakci i Vladimir Putin. Znalci však upozorňují, že v oblasti sestřelení Su-24 Dáeš nepůsobí, zatímco tamní povstalecké skupiny tvoří příslušníci turkmenských etnik, čili de facto Turkové. Současný režim v Ankaře přitom staví svou ideovou profilaci na panturkické ideologii, v rámci níž se sám prohlašuje za ochránce všech Turků na světě.
Otázka důsledků
Podle pozorovatelů bude teď záležet jednak na dalším postupu Ruska a jednak na reakci Severoatlantické aliance. Oba aktéři vydali prozatím pouze obecná prohlášení. Prezident Putin uvedl, že akt bude mít „vážné následky“ a ruský ministr zahraničí Lavrov zrušil plánovanou středeční návštěvu Ankary.
Podle některých znalců by Rusko mohlo zintenzivnit vojenskou kampaň proti turkitským povstalcům, kteří mimochodem nejméně jednoho ze dvou katapultovaných pilotů Su zastřelili. Podle jiných budou Rusové hledat příležitost k přiměřené odplatě.
Turecko se snaží dlouhodobě prosadit zavedení takzvaných bezletových zón nad severní Sýrii, v rámci kterých by bránily jeho stroje povstalce před syrským vládním letectvem. Západní spojenci se zatím stavěli k plánu spíše pasivně skepticky, nyní však bude odsunut zřejmě definitivně.
Jedna část pozorovatelů se dále domnívá, že ruští piloti se přestanou v důsledku úterního incidentu k ruské hranici přibližovat a NATO iniciuje jednání s účastí Turecka i Ruska, aby se předešlo dalším podobným střetům.
Druhá část pozorovatelů naopak očekává, že vztahy mezi Ruskem a NATO ještě více ochladnou a ruské stroje budou v pohraničí létat ve větších skupinách.
Další informace:
Reuters Turkey downs Russian warplane near Syria border
HurriyetDailyNews.com Turkey shoots down Russian jet for airspace violation near Syrian border
HurriyetDailyNews.com Turkmen rebels claim they killed two Russian pilots after they auto-ejected from plane
HurriyetDailyNews.com Turkey, Russia differ on how jet was downed on Turkey-Syria border
RT Putin: Downing of Russian jet over Syria stab in the back by terrorist accomplices
1) posílilo protileteckou obranu v oblasti křižníkem Moskva vybaveným protileteckým systémem PVO Fort a pozemními protileteckými bateriemi
2) přijalo zásadu, že všechny akce útočných letounů budou teď chránit stíhačky
3) varovalo, že všechny cíle, které vyhodnotí jako potenciálně nebezpečné, budou likvidovány
4) přerušilo veškeré kontakty s Tureckem ve vojenské sféře
NATO vyzvalo ústy generálního tajemníka ke zklidnění na obou stranách a diplomatickém nalezení režimu, v rámci nějž by se dalo podobným situacím předcházet. Prezident Obama podpořil turecké právo na ochranu prostoru a poukázal na vysoký počet předchozích ruských leteckých provokací v oblasti.
Osud druhého pilota sestřeleného Su-24 jinak zůstává stále nejasný (první byl zabit povstalci v oblasti), pouze ruský velvyslanec ve Francii ale uvedl, že byl nalezen Asadovými vojáky a už je v bezpečí. Při ruské pátrací akci navíc zastřelili povstalci ještě jednoho příslušníka ruské námořní pěchoty a poškodili jednu ruskou helikoptéru.
Ruské letectvo začalo dále ve středu intenzivně bombardovat oblast, kde syrští povstalci zastřelili prvního pilota.
Díky pane Jedličko. Je to vyvážená zpráva.
S těmi provokacemi by to bylo dost humorné, pokud by o nebylo tak tragické. Pokud totiž USA chtějí někoho kárat za provokace, tak je to možno bráti za provokaci největší. Jsou to prostě ti praví.
Jsou u nás lidé, kterým by podle všeho nevadilo, kdyby ruské letectvo porušovalo vzdušný prostor i jiných zemí NATO než je Turecko. Třeba ČR. Neměli by se divit, bude-li se na ně s vyostřující se politickou situací pohlížet poněkud nevraživě.
Rámcové rozkazy na obou stranách byly takové, že ten incident umožnily. Navíc se zviditelnilo, že Rusko opravdu nebojuje jenom nebo hlavně proti Daéši, ale proti lidem, které podporuje Turecko.
Ti piloti na obou stranách neměli na telefonu ani Putina ani Erdogana, muselo se to odehrát velmi rychle.
Situace v Sýrii nemá žádné jednoduché řešení. Pád Asada pro nás nic nevyřeší, mnozí už se těší, jak si budou vyřizovat účty. A těch kacířů (z pohledu islamistů), co je na území dosud ovládaných syrskou vládou, a kteří jsou potenciální oporou jakékoliv sekulární vlády. Pod islamistickou vládou jsou jenom dalšími kandidáty na útěk.
Ani pád IS ale nic nevyřeší, protože IS je důsledkem, nikoliv příčinou současného stavu. Pokud nám jde o uchování sekulárního státu v Sýrii, nahrazení IS Al Kajdou a jejími spojenci je z bláta do louže. Poslat do Sýrie čtvrtmiliónovou armádu z okolních zemí včetně západních kontingentů a na pár let z ní udělat mezinárodní protektorát možná utlumí vzájemné zabíjení. To ale jenom problémy v nejlepším případě na pár let zmrazí.
Pokud současné území IS či ostatních islamistů obsadí převážně současná vláda za spolupráce s Kurdy či jinými "umírněnými" sekulárními skupinami, jak navrhoval scénář v jiném příspěvku na DR, se zase nebude líbit wahábitským beduínům, kteří se snaží podkopávat sekulární režimy od jejich vzniku. O Turecku ani nemluvě. Turci se cítí oprávněni bránit svoji menšinu v Sýrii, vedoucí po boku Al Kajdy válku proti syrské vládě, kterou chce Turecko zničit. Má ale podle stejné logiky Kurdistán právo bránit svoji menšinu v Turecku, kde tam tvoří necelou pětinu obyvatel? Je skutečně až tak podstatné, že zatím tak nějak existuje i neexistuje?
Někdy mne zaráží ta samozřejmost, s jakou nám ze Západu u jiných vadí to, co děláme sami.
A stejně, jako se museli semknout za II. světové Amíci s Ivany, i my bychom se měli zapojit do širší koalice, jejíž členy by měli nejaktivnější Rusové býti.
Kroky Turecka by měly být hodnoceny negativně. Jeho podpora IS by měla být velmi hlasitě kritizována. Vždyť přímo i nepřímo podporují našeho nepřítele, čímž se stávají i nepřáteli našimi. Není možno, aby si stále více islámské Turecko diktovalo podmínky a vybíralo výpalné jen pod pohrůžkou, že do Evropy nažene miliony běženců. Tato výhrůžka by byla bezzubá, kdyby se evropští politici starali o bezpečnost Evropy tak, jak mají. Kdyby hranice byly skutečně hranice.
Jestli si USA drží Turecko jako strážnou věž proti Rusku, není to starostí Evropy. Ta by měla Turecku dát rozhodně najevo, že si nenechá jeho politiku líbit. Tak by to bylo správně. Otázka je, jak to realizovat nyní, když Evropu rozhasili ti, kteří jsou zde adorováni. Ale ani zasoučasného stavu by tureckým dobrodružstvím neměla být dána zelená.
Turecko a jeho vývoj nám určitě nemůže být lhostejný. Země má samozřejmě své legitimní zájmy. Měli bychom je respektovat podobně jako v případě Ruska. Prezidenti obou zmíněných států mají ostatně leccos společného, včetně velké podpory doma.
Přirovnávat (byť nepřímo) naši situaci ve vztahu k tzv. IS s 2. světovou válkou, za níž vznikla proti Německu velká koalice, není na místě.
Spolupráce Západu s Ruskem by neměla obsahovat politiku appeasmentu či rozdělování sfér zájmu. Je to totiž Rusko, kdo by si měl, při vší své mohutnosti, klást otázku, kde je jeho místo.
Válku s ISILem bych do toho netahal, ten s tím nemá nic společného. S ISILem nebojuje ani Turecko, které v Sýrii zejména bombarduje své kurdské oponenty, ani Rusko, které bombarduje každého, kdo by ohrožoval jeho chráněnce Asada.
Pokud se Turecko neomluví, chce Rusko přijmout vedle diplomatických a vojenských opatření (zmíněny výše) také právní a ekonomické sankce. Již zavedeny byly například zesílené kontroly dovozu zemědělské produkce z Turecka. Oficiálně se tak stalo kvůli „opakovanému porušování ruských norem“, v realitě ale jednoznačně v reakci na sestřel.
Zesílené kontroly znamenají delší státní na hranicích a časté pokuty či zákazy vjezdu. První den kontrol ukázal, že turečtí vývozci „porušili ruské normy“ asi u šestiny dováženého zemědělského zboží. Ruský premiér Dmittrij Medveděv dal navíc příkaz, aby byl připraven seznam další sankčních opatření, jež může Rusko účinně vůči Turecku použít.
Ruským občanům už byla dána oficiální vládní rada, aby do Turecku nejezdili „kvůli nebezpečí teroristických útoků“. Zatím neoficiálně se mluví o přerušení společných investičních projektů.
Turecko žádná podobná opatření nepřímá, ale omlouvat se podle svých čelných přestavitelů nebude – čeká naopak omluvu od Ruska. Turecko zatím zveřejnilo pouze nahrávku série varování, které vyslal turecký operátor k ruskému Su před sestřelem.
Žádná prdel.
Eskalace a turecká a izraelská reakce nevyhnutelná.
Navíc je ještě potřeba doplnit, že ruské letouny včera rozstřílely turecký konvoj kamionů směřující do největšího města oblasti, kde byl sestřelen onen Su. Podle ruských a proruských médií vezl konvoj zbraně, podle tureckých humanitární pomoc. Při útoku bylo zabito sedm osob.
S-400 je ovšem velká chlouba ruského zbrojírenství (nesrovnatelná se vším, co tam zatím předvedli)
Přemýšlím, co by se asi stalo, kdyby nad Sýrií sejmuli amerického Raptora.
Kromě toho, že by cena S-400 a poptávka po něm raketově stoupla, by to bylo zlé...
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v dopisu svému protějšku Vladimiru Putinovi omluvil za loňské sestřelení ruského letadla Suchoj Su-24 na syrsko-turecké hranici. Dal najevo zájem urovnat situaci způsobenou smrtí pilota, uvedla agentura TASS. Erdogan přitom původně omluvu odmítal. Jeho kancelář v pondělí informaci potvrdila.«
https://www.novinky.cz/diskuse?id=449398&articleId=/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/407702-erdogan-obratil-omluvil-se-rusku-za-sestreleni-bombarderu.html§ionId=743