Hlavní jednání o Brexitu začnou až na podzim, shodují se znalci po summitu

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Hlavní část jednání mezi zástupci Velké Británie a zbytku EU o formě britského odchodu a nových vztazích začne až během podzimu. Shodují se na tom experti na unijní dění, a to na základě průběhu summitu hlav států a vlád EU, který se konal tento týden v Bruselu.

Podle pozorovatelů potvrdil summit obavu, že britská reprezentace teprve hledá shodu na tom, jaké vztahy má jejich země po odchodu s EU mít. Hlavní postavy současné vlády včetně premiéra Davida Camerona zároveň vedly kampaň za setrvání země v Unii, a proto chtějí jednání nechat až svým nástupcům.

„Před summitem sice zástupci institucí EU i velkých států požadovali, aby Británie aktivovala výstupový článek 50 Lisabonské smlouvy ihned, a začalo se tak jednat neprodleně. Britský premiér Cameron ale vytrval na pozici, že článek 50 aktivuje až buď jeho nástupce v čele Konzervativní strany, jenž bude znám 9. září, anebo další řádný premiér, který vzejde z případných předčasných voleb, budou-li vypsány. Volby by se v Británii mohly konat nejdříve v říjnu, spíše ale až v listopadu,“ uvedla v úterním pásmu France 24 Eve Irvinová, novinářka zaměřená na EU, a ještě doplnila:

„David Cameron měl představu, že se přes léto povedou jakési neformální přípravné rozhovory. To však odmítli zase zástupci zbytku EU. Během léta tak budou probíhat pouze přípravy na rozhovory ve vlastní Británii. V rámci EU začne vše hlavní až na podzim.“

Ustoupit, nebo trestat?

Znalci vedou v současnosti debatu, zda budou chtít představitelé EU vést jednání spíše tak, aby vztahy mezi Británií a Unií zůstaly co nejlepší a nejtěsnější, a tedy vyjdou Londýnu vstříc, nebo zda budou jednat s větším ohledem na rizika dalších „exitů“, a tedy povedou rozhovory neústupně, aby si každý další stát odchod předem rozmyslel.

Obecná britská představa o optimálních budoucích vztazích počítá se zachováním přístupu na společný trh, ale zároveň s garantovanou možností omezovat právo ostatních Evropanů v Británii pracovat, a se sníženými, případně zcela zrušenými příspěvky Londýna do unijního rozpočtu.

Unijní představitelé však něco takového vylučují s tím, že nelze využívat pouze výhody členství a že volný pohyb osob a volný pohyb zboží na společném trhu jsou nedělitelné.

Zbytek EU přitom nemá možnost Británii k odchodu ani urychlení rozhovorů přímo donutit — navzdory důrazným prohlášením od předních kontinentálních politiků je proběhlé referendum z právního hlediska nezávazné, a dokud Británie sama neoznámí úmysl oficiálně vystoupit, a dokud nedovede do konce příslušné rozhovory, zůstává členem EU se vším všudy.

Mezi pozorovateli se ještě diskutuje i o možnosti opakování referenda. Ta by ovšem předpokládala, že v Británii vyhraje nejprve nějaká strana s daným požadavkem řádné volby — což se v současnosti zdá jako krajně nepravděpodobné.

Podobně možný, ale zatím nepravděpodobný je i scénář, že se jednání Británie se zbytkem EU povedou tak dlouho a liknavě, že nakonec vyzní do ztracena a Spojené království v EU zůstane.