Jsem rád, že Petr Uhl upřednostňuje právní stát před politikou soc. dem., oproti Jakubu Patočkovi, jehož podezřívám, že nadřazuje kritiku Babišova oligarchismu před zdravým rozumem. Odkazuji na krásnou ironii Jiřího Kubičky pod minulým příspěvkem o soc. dem. tanci mezi vejci ohledně Šlachty a jeho týmu a o tom, kdo má rohy a kopyta a kdo jen rohy či jen kopyta. Sociální demokracie by se měla vzpamatovat, nejde přece jen o Šlachtu, ale o to, zda bude stát schopen stíhat politické a ekonomické zločince a bude mít šanci se alespoň vzdáleně blížit tomu, co by mohl a měl dělat právní stát - řeč slušných a důvěryhodných státních zastupitelů je jednoznačná a jestli ji sociální demokracie neslyší, tak je hluchá na obě uši a Babiš se ukázal být chytřejším a zdatnějším populistou než Chovanec.

jsou zatím jediné v DR, se kterými jsem v tomto tématu schopen souznít.

Velmi si cením toho, že na rozdíl od většiny jiných komentátorů Petr Uhl rozlišuje mezi prokázanými fakty a hypotézami.

O propojení mezi Šlachtou a Babišem se píše tak často, že to působí jako jasný fakt, důkazy pro to zatím ale žádné nejsou. Ale Jiří Dolejš píše (a redakce DR umístěním pod obrázek vypichuje): "Robert Šlachta se netají, že má k šéfovi ANO blízko, když s ním provádí schůzkovou činnost."

To je tak manipulativní, že se to blíží lži prosté: Šlachta se nepřiznal k blízkosti s Babišem a z holého faktu "schůzkové činnosti" nic přímo neplyne.

Petr Pithart zde napsal, že Babiše lze porazit jen ve volbách. K tomu bych jen podotkl, že pokud nebude poražen čestným způsobem, bude to z bláta do louže.

K čestnému vítězství nad Babišem můžou přispět odhalení paní redaktorky Vlasaté, pana Patočky a dalších redaktorů DR o povaze jeho podnikání. Je třeba hledat potvrzení argumentů fakty, ne si fakta vymýšlet.

Nad Babišem je potřeba zvítězit, ale ne za každou cenu. Ta cena by mohla být moc vysoká.

Není dobré opomíjet nepohodlná fakta. Aféru, jak píše Petr Uhl, opravdu nevyvolal Babiš. První, kde se proti reformě policejního sboru ozval, byli státní zástupci. Babiš toho využil a přestože úroveň jeho vystupování je pod vší kritiku, věcně má v řadě věcí pravdu.

Asi před dvěma hodinami jsem začal psát něco podobného jako pan Šimsa, ztratilo se mi to vinou firmy Lenovo, ale on to mezitím napsal lépe, takže mu jen poděkuji za to, že na můj dřívější příspěvek odkázal a ocenil ho.

Vaše vyjádření mě ovšem velmi těší. Upřesním ale jen onu větu Jiřího Dolejše, kterou, pane Kubičko, nepřesně (totiž bez uvozovek údajného Šlechtova citátu) uvádíte. Jiří Dolejš do svého komentáře „Přeskupuje se v českých zemích moc?“ v DR z 16. června napsal, cituji: A Robert Šlachta se ani netají, že má k šéfovi ANO blízko, když s ním „provádí schůzkovou činnost“ (Konec přesného citátu z Jiřího Dolejše.) Těmi uvozovkami („…“) Jiří Dolejš říká, že to někde uvedl sám Šlachta. Jenže Dolejš to převzal z deníku Právo, jenž 13. června zveřejnil článek Josefa Koukala a Jakuba Troníčka. Ti v odlehčeném tónu napsali: '„O nás se říká, že se s někým scházíme, pan Šlachta provádí schůzkovou činnost,“ bavil se Kalousek, podle kterého jsou kontakty Šlachty s Babišem známé.' Takže Dolejš necituje Šlachtu, nýbrž žertujícího Kalouska, tedy z článku deníku Právo.

„Ale schůzky tady byly!“ – tak jsme před třiceti lety rovněž žertem parodovali tvrzení příslušníků Státní bezpečnosti, kteří vymáhali z vyslýchaného „doznání“, že se někdo s někým scházel, a pak to nějak šikovně uvedli do zápisu o výslechu coby důkaz. Kdo by se při podpisu zápisu hádal o slovíčko, že. Své zkušenosti s takovou kontaminací má senátor František Bublan (za ČSSD), nedávno v ČT líčil, jaká opatření musel učinit (přizval si k rozhovoru další osoby), když pro svou senátorskou činnost potřeboval v posledních letech dvakrát mluvit s Robertem Šlachtou. Jen na okraj: Deník Právo je list obchodní společnosti, a i proto se stal protiuprchlickou tribunou Jana Kellera, zemanovské a klientelistické části ČSSD a v poslední době dokonce i Kalouska a zbytků ODS. To manipulace (nepozornost?) Jiřího Dolejše, kteří patří k pár komunistům, s jejichž názory se často ztotožňuju, mě mrzí více.

Tu větu jsem zkopíroval v podobě, kterou jí dala redakce DR v popisku po obrázkem, tam uvozovky nejsou. Nenapadlo mě, že by to nějak zásadně měnilo smysl, protože jsem zdroj té informace či dezinformace neznal.

Je to ovšem dobrá ukázka toho, jak můžou citáty a mémy kolovat a opakováním se jakoby potvrzovat aniž by lidé zkoumali jejich původní zdroj.

Podobně se skoro sto let uvádělo, že špenát obsahuje neobyčejné množství železa. Není v něm o nic víc železa než v jiném listí, jen se někdo kdysi dávno spletl o desetinou čárku a nikoho nenapadlo si údaj ověřit.

především považuji za značně subjektivní pokud by se mělo dospět z závěrům podle toho zda má někdo radši Babiše nebo Chovance.
Hlavní je že celá ta kauze se už dostala zjevně mimo ústavní rámec a že vůbec nejde o práci policie nýbrž o její zneužití
Policie jako divize Agrofertu je stejná mediální zkratka jako srovnání Chovance s Langerem. Nebo paralely s výměnou policistů v roce 1948.
Ani srovnání Šlachty s Kubicem nelze brát jinak než jako mediální hru obou stran - nejlépe by bylo kdy se policisté do téhle hry nenechali zavléct. Ale stalo se.
Pan plukovník nepopřel to že mu nebyla v nové struktuře nabídnuta velitelská pozice ani to že by neměl kontakty na vicepremiéra. Bohužel v jiných případech nemlčel.
Státní zástupce uvedl mediálně do hry ministr spravedlnosti (za ANO) - a oni se s chutí zapojili. Bohužel.Nyní je situace kdy všichni podezírají všechny.GIBS, UOKFK, UOOZ ale i lidé z justice.
Takže otázka je jak vrátit vše zpět do ústavního rámce - tohle pár poslanců v bezpečnostním výboru zvládne obtížně. Role Babiše jako napadaného martyra který s hrdinným Cattanim brání právní stát vypadá dost chiméricky.

Pan Dolejš má jistě pravdu v tom, by se nemělo dojít k závěru podle toho, kdo má koho radši. Ale já nemám rád ani jednoho z nich a Petr Uhl také kritizuje oba.

To klišé s Cattanim používají myslím výlučně ti, kdo jeho roli vidí negativně. Babiš podpořil Šlachtu, protože se mu to hodí, žádné důkazy o tom, že by Šlachta podporoval Babiše zatím opravdu nejsou.

já jsem Vám vytýkal – a stále vytýkám, jsa inspirován drobným omylem Jiřího Kubičky, že jste ve svém textu v DR z 16. 6. napsal: 'Teatrálnost razie z roku 2012 otevřela cestu k úspěchu Andreje Babiše, který tak paradoxně zachránil pravicovou většinu v českých zemích. A Robert Šlachta se ani netají, že má k šéfovi ANO blízko, když s ním „provádí schůzkovou činnost“'. Konec citátu z Vašeho textu.

Dalo mi práci, než jsem zjistil, kdo a jak a proč říká, že Šlachta „provádí schůzkovou činnost“. (Byl to, jak se ukázalo, Miroslav Kalousek, a navíc jakoby žertem, takovým krutým žertem, abi on nemá totiž Babiše rád, ale asi z jiných důvodů než Vy nebo já.) S Vaším názorem, že 'Babiš paradoxně zachránil pravicovou většinu v českých zemích' nesouhlasím, ale "jenom nesoulasím", dodávám.. Zato Vaše tvrzení, že 'Šlachta se ani netají, že má k šéfovi ANO blízko, když s ním „provádí schůzkovou činnost“', je zřejmě pomluva (netvrdím ovšem, že v trestněprávním smyslu toho slova), a to v případě statečného zápasu státních zástupců a ministra Pelikána o právní stát (do něhož se oligarcha Babiš jen připletl a jehož je Šlachta důležitou postavou, ne však původcem či protagonistou), pomluva zvlášť – z mého hlediska – odsouzeníhodná. Nechci Vás urazit, ale Vaše vyjádření je na úrovni plácání Čuňase (plukovníka Františka Stárka), který ve včerejším Interview ČT tvrdil, že Babiš byl původně osobou pracující ve prospěch (policie) a řídil ho Šlachta, a pak se to nějak postupně vyměnilo, a agent Babiš začal řídit plukovníka Šlachtu.

Styky Šlachty a Babiše se pokoušejí objasnit Jaroslav Spurný a Ondřej Kundra v posledním Respektu – 'Mýtus jménem Šlachta'. Za nejserióznější považuju pondělní Interview ČT Roberta Pelikána. Dobře v něm vysvětlil i to, proč se o Chovancovi dá říct, že je „kmotr kmotrů“, a to už byl hodně tenký let.

Naopak Vaše poznámky k různým tvrzením - k divizi Agrofertu, k paralele s rokem 1948, ke srovnání Šlachty a Kubice, nebo dokonce k tomu, co (v televizi nebo na stadionu?) prý Šlachta nepopřel, hodnotit nechci, jen poznamenám, že to nejsou moje tvrzení. Protože se nedívám na televizní seriály, nevěděl jsem ani, co znamená označovat někoho za českého Cattaniho; nakonec jsem to ale našel. Zmiňuju se o Vašich poznámkách jen proto, aby nevznikl dojem, že polemizujete se mnou nebo že mé nějak komentujete moje výroky.

Z mého pohledu tedy zbývá, i s ohledem na vyjádřební Čuňase, abyste vysvětlil svou větu: 'A Robert Šlachta se ani netají, že má k šéfovi ANO blízko, když s ním „provádí schůzkovou činnost“'.

1) kompetence k reorganizaci (nikoliv reformě) je na policejním prezidentovi a ministrovi vnitra
2) mediální hysterie (nejspíš organizovaná PR agenturami) má volební a politicko mocenské důvody
3) komu záleží na práci policie, neběhá s interními informacemi do médií, což provádí i lidé z UOOZ
4) to že se stýkají Babiš ani šlachta nikdy nepopřeli - a dělat z nich jediné poctivé bojovníky je směšné
nepolemizuji s nikým konkrétně, ale trvám na tom, že to není boj dobra se zlem, jestli taková argumentace má být projev snahy zoufale zachránit body z celé té absurdní akce která poškodila jméno policie i zájmy občanů, tak je to špatně.
Méně operetního tajtrlíkování á před kamerami a zpět do rámce zákonů a ústavních kompetencí. Já určitě slepě nepřísahám na systém, jeho disfunkce ale nevyřeší samozvaní mesiáši, jejich vyvyšování je urážlivé pro ostatní, co normálně v tomto systému pracují a musím trvat na tom, že se to celé posunulo do polohy nedůvěryhodné zpolitizované šaškárny.

“nepolemizuji s nikým konkrétně”: aha, a o čem jiném by měla být diskuse? O tom, že každý vede svůj monolog? Jak bychom se pak někam dobrali? Ad 4.: myslím, že byste měl reagoval na Petra Uhla, ne se opakovat.

Shrňme si, co se stalo. Vedení policie od počátku roku (dle slov Tuhého – https://www.novinky.cz/domaci/406244-policejni-prezident-tuhy-mezi-utvary-byly-problemy-museli-jsme-zasahnout.html ) něco připravuje, informace proniknou do médií a k novinářům na počátku června neoficiální cestou, až na přelomu měsíce se o změně dozví šéf jednoho z dotčených útvarů (Šlachta), mluvčí ministerstva vnitra ještě na počátku června popře, že se něco chystá ( “Pokud nějaké organizační změny nastávají, vždy je včas zveřejňujeme. V tuto chvíli žádnou takovou zprávu nemáme.” http://www.lidovky.cz/jak-se-zbavit-slachty-policie-chysta-slouceni-protimafianske-a-protikorupcni-jednotky-g58-/zpravy-domov.aspx?c=A160601_190103_ln_domov_sij ), několik dní se nikdo z odpovědných činitelů nevyjadřuje, zatímco oba vrchní státní zástupci i nejvyšší státní zástupce dávají najevo znepokojení, Andrej Babiš téma zvedne (což se přímo nabízí), policejní prezident potvrdí, že reorganizace má být spuštěna už 1.7., ministr dává alibisticky ruce pryč, jako kdyby nebyl třeba jeho podpis (LN 14.6. o Tuhém: “říkal, že je naprosto pevně rozhodnut ji dotáhnout do konce” - to je výsměch), za několik dní ministr reorganizaci podepíše (a odloží), ale jak bude vypadat, nikdo pořádně neví, ani sami “tvůrci” (slova náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho: “[m]ezi červencem a listopadem se bude volit konkrétní organizační struktura.”https://www.novinky.cz/domaci/406046-policejni-namestek-laube-slachta-by-se-mel-uchazet-o-post-sefa-noveho-superuradu.html) A Vy mluvíte o mediální hysterii.

1) Ano. Právně. Věc má ovšem politickou rovinu – aniž (!) by ji někdo účelově politizoval. Nebo budeme, jako správní (v lepším případě) technokrati, přísahat na posvátnost “odborného” pohledu? A řeší se odborné věci způsobem výše shrnutým? Ne, není to tak, že bychom za těchto okolností měli odlišovat “věcné jádro” od “provedení”, tenhle argument na mě dovádí k šílenství. (“Je ale plán společné střechy nad protimafiánským ÚOOZ a protikorupčním ÚOKFK skutečně takový problém, anebo jde spíše o nešťastné okolnosti provedení této změny?” - z Vašeho článku z 16.6., odpusťte, že kritizuji zde.)

“Provedení” odkazuje buď k účelovosti celé “akce”, nebo k absolutní neprofesionalitě těch, kteří ji připravují: a pak není řešení se s neprofesionalitou “provedení” smířit v naději, že opatření bude “věcně” v pořádku! To je podobné, jako když si někdo vezme předposlední rozsudek soudkyně Králové v kauze zneužití vojenského zpravodajství, a řekne, že je v pořádku: ne, není, i kdyby snad soudkyně měla dospět ke stejným závěrům, rozsudek je odůvodněn naprosto nepřesvědčivě: a jako je jediným řešením sepsat rozsudek lépe, tady by bylo jediným řešením začít úplně od začátku – pokud už usoudíme, že chceme něco měnit (což taky není samozřejmé).

2) Pan Kubička správně poukázal na to, že musíme odlišovat podstatu věci od toho, jak kdo věci využívá. Když budou PR agentury “mít pravdu”, máme proto, že “pravdu” šíří PR agentury, raději přijmout “nepravdu”? (Mimochodem, sleduju “produkci” Babišových Lidových novin týkající se kauzy – hlasy vyznívající “protišlachtovsky” v nich nejsou vůbec ojedinělé. A komentáře mají názorově pestřejší než v Právu.)

3) K tomu podle mě velice výstižně konstatovala Eliška Wagnerová ve včerejším Právu – u zveřejnění podezření policejního prezidenta z “brutálního” úniku informací, ale podobně by to bylo i s jinými úniky: “V obecné rovině to samozřejmě není správné, ale na druhou stranu připouštím, že mohou nastat situace, kdy policistům nezbývá nic jiného než s tím jít na veřejnost.” Dodávám: někdy to může být pro právní stát dokonce nutné. Netvrdím, že ta situace nastala. K tomu se necítím kompetentní, nevím, nakolik orgány státu trpí některými “neduhy” (čím víc, tím více samozřejmě důvodů k medializaci). A pokud jde o samotnou reorganizaci: když s ÚOOZ o reorganizaci nikdo diskutovat nechtěl interně, ani na schůzce Šlachty s Tuhým půl měsíce před reorganizací (jen se řeklo, že reorganizace bude), kdy už záležitost byla medializovaná – to měl útvar jen “interně” protestovat?

“absurdní akce která poškodila jméno policie i zájmy občanů”: Jakou máte na mysli?

Nemyslím, že by bylo případné tady poukazovat, že “emoce jsou prostě špatný rádce”. Nikdo zde v diskusi nedává najevo, že by jím cloumaly. Mnou (a možná i jinými) sice cloumají, ale v argumentaci se dobře obejdu bez nich. Mohl bych napsat, že Chovanec dobře ví, komu reorganizace prospěje, ale pokud se omezím na to, co je dobře známo, uvedu tolik: provádí změnu, která obnáší rozhodně víc rizik než příležitostí napravit nedostatečnou koordinaci atd. (že by koordinace mohla být lepší, nepopírám – otázkou je, k čemu by to vedlo, ne automaticky k lepším výsledkům), změnu, kterou si vynutil navzdory tomu, že existují důvodné obavy dokonce o osud právního státu. (Tu rizikovost, když se vrátím k počátku věty, tu dobře popsal p.Poláček nebo konec konců i, světe div se, Miloš Zeman:„Nesouhlasím se sloučením dvou protikorupčních útvarů do jedné instituce, a to z toho důvodu, že jako bývalý ekonom trochu vím, co to znamená monopol. Monopol kdekoli, v ekonomice, právu, všude. To znamená eliminaci soutěže mezi dvěma protimafiánskými útvary, která by podněcovala jejich výkonnost.“ http://www.lidovky.cz/slouceni-protimafianske-a-protikorupcni-jednotky-vznikl-by-monopol-varuje-zeman-gjj-/zpravy-domov.aspx?c=A160603_160707_ln_domov_sk )

Zatímco tedy ministr jedná tak, jako by neměl sebemenší vůli rozptýlit pochybnosti, že mu nezáleží na právním státu, v situaci, kdy by jeho mohl rozptýlit poměrně snadno – zrušením nikterak nutné reorganizace (a to je skutečně pro něj nejpříznivější hodnocení), Vy považujete za účelné zdůrazňovat, že nepozorujeme boj dobra se zlem… Ne že by ÚOOZ a Šlachta museli být vždy Dobro; ale i pokud nebudeme spekulovat o postranních úmyslech “autorů” reorganizace (k nimž nepřipravenost celého “podniku” poukazuje), z toho, co je prokazatelné, pokládám za jasné, na čí stranu se přiklonit. A je mi srdečně jedno, jestli to prospěje Babišovi, nebo někomu jinému. Protože když se přestaneme ptát, jak se věci mají, a budeme si klást otázku, kdo z nich má prospěch, spějeme do pekel. A Vy si v podstatě, zdá se mi, kladete jen tu druhou otázku; k té první jsem od Vás nic neslyšel.

Souhlasím tedy s Petrem Uhlem i všemi diskutujícími kromě Jiřího Dolejše. Ale úplně nejlépe to podle mě vystihl Jan Macháček (LN 16.6.) - i když s určitou dávkou zkratky, rozhodně ne přílišné zkratky: “Leckdo tvrdí, že to, co prožíváme v kauze Šlachta, není černobílé, že nelze rozluštit, kdo je padouch a kdo hrdina. Je to ale přesně naopak. Již dlouho jsme tu nezažili tak černobílý příběh.”

Tvrdím, že kauza není nafouknutá, ale naopak se její důležitost “nedoceňuje”, když se pořád klade důraz na roli Babiše v ní, jako kdyby tu nešlo v první řadě o vyšetřování organizovaného zločinu.

"to, že se stýkají Babiš ani šlachta nikdy nepopřeli - a dělat z nich jediné poctivé bojovníky je směšné, nepolemizuji s nikým konkrétně"

Jiří Dolejš zde dělá z nekonkrétních podporovatelů Šlachty podporovatele Babiše. Ovšem dokonce i ministr Chovanec v rozhovoru pro Právo připouští, že o nejsou indicie pro to, že Šlachta a Babiš byli domluveni.

Z toho, že se Babiš se Šlachtou několikrát sešel (to Babiš potvrdil) bez ohledu na to, jestli se tomu říká "schůzková činnost" v uvozovkách, schůzková činnost bez uvozovek nebo ještě jinak, z nich nedělá spojence

opravdu se odmítám hádat, ale to je váš problém pokud se cítíte potrefený a máte pocit že jste na straně dobraco nemá nic společného s ambicemi Babiše.
problém je jak zdůraznuji v tom že tady strana dobra neexistuje - reorganizace mohla být lépe zkomunikována ale ta hysterie kolem ukazuje že jde o jiné věci.
Pokud někomu nezáleží na právním státu tak je ten kdo si "plete" řízení policie s dohledem nad trestním řízením. To opravdu není totéž
Právní stát není ani soukromá firma ani prokurátorská država - nic víc. Ale ono to na rozpoznání toho že tu nejde o souboj dobra a zla, pravdy a lži, stačí

O tom citátu se schůzkovou činností jsem psal proto, že ho redakce umístila na prominentní místo pod obrázek což vyznívá jakoby to byla jasná prokázaná věc.To mi přišlo manipulativní hlavně od reakce DR

Je to klasický "red herring", uzený sleď, jako o něm píše Josef Patočka. Něco, čemu je přikládána obrovská důležitost, ačkoliv ji nemá a odvádí pozornost od důležitějších věcí.

Mám problém s tím, že Jakub Patočka se staví na stranu Chovance a Kalouska ne proto, že mají dobré argumenty,ale z důvodů politické taktiky, vidí v nich spojence proti Babišovi, který je to větší zlo.

Já si ani nemyslím, že ta taktika je pragmaticky účelná. Nedovede ČSSD k vítězství ve volbách a vládě koalice ČSSD, TOP09, Lidovců a nevím koho ještě bez ANO. Naopak může Babišovi pomoci. V tom se samozřejmě můžu mýlit, napřesrok na podzim se to dozvíme.

ono to samozřejmě problém je - nikdo z nás (pokud nebyl muškou na zdi) tak neví co si dotyčný důstojník s dotyčným politikem povídali.
Podezření že politici usilují o informace z živých kauz je vážné a samozřejmě obtížně prokazatelné. I proto se mají policisté držet dál od politiků i od médií.
To co předvedli pánové Babiš a Pelikán vedlo k politizaci kauzy - a fakt že jim ministr vnitra chovanec svým spěchem nahrál na tom nic nemění.

P.S. na rozdíl od svých olomouckých kolegů je pí Bradáčová uvážlivější ve vyjadřování. nenapadá reorganizaci a nezpochybňuje odpovědnost za ni. Pouze volá po informacích a konzultacích. Což mám za přiměřené.,

máte pravdu, že jsme u schůzek nebyli. Stojíme tu vlastně před dvěma otázkami:

1. Je samotné setkání s Babišem něco, čemu se měl Šlachta za každou cenu vyhnout? (Stačí totiž např., aby se schůzky účastnil někdo, kdo podle všeho jednoznačně není "Šlachtův" či "Babišův" člověk, aby záležitost dostala úplně jiné vyznění.)
2. Zdá se, na základě toho, co víme, nebo o čem můžeme důvodně spekulovat (a to záleží i na odpovědi na první otázku; v každém případě je třeba, aby i spekulace byla podložená - protože jinak bychom mohli spekulovat zcela o čemkoli) - že aféra je Babišovým "dílem", nebo že Babiš (a jeho média) jen využil(a) bezprecedentní situace?

1. Šlachta se k setkáním s Babišem konkrétněji nevyjadřuje (asi by měl, aby rozptýlil pochybnosti - zrovna tady by to sotva byl z právního hlediska prohřešek), Babiš uvedl:

"Já jsem se s panem Šlachtou viděl - myslím - pětkrát v životě. Poprvé, když mi napsal někdo vyděračský dopis se žádostí o výkupné a vyhrožoval, že pokud nezaplatím, ublíží mým příbuzným. To jsem byl přímo na policii a byl jsem vyšetřován panem Šlachtou. Potom jsem ho viděl ještě čtyřikrát, jednou, když mě chtěl někdo otrávit, následně přišel ještě dvakrát s náměstkem Laubem.

Dvě z těch návštěv byly avizované přímo ministrem Chovancem. Kvůli vyhrožování kosovsko-albánské mafie, která chtěla přepadnout dům naší rodiny a pak byla informace, že mě chce zavraždit hazardní lobby. A naposledy jsem pana Šlachtu potkal na Bezpečnostní radě státu: za přítomnosti rozvědky a pana Chovance mi ukazovali, že zase někdo další chce ublížit mojí rodině." (http://www.respekt.cz/politika/babis-slachtu-jsem-videl-petkrat-v-zivote)

Pokud by někdo přišel s podloženým tvrzením, že Babiš lže, či že je se Šlachtou ve styku jinou formou - pak by to bylo relevantní tvrzení. V tomto okamžiku o ničem podobném nevím (případně mě opravte), a úplně volně spekulovat odmítám. Podle Babiše tedy poslední schůzky (bylo by samozřejmě užitečné znát i přesné načasování) proběhly za přítomnosti osob, jejichž přítomnost nějaké pikle vylučuje.

2. A tady máme zase dvě roviny: co jde vyvodit z jejich styků, o nichž víme či o nichž můžeme smysluplně spekulovat, a co jde vyvodit z "aféry reorganizace".

Z jejich styků bych na základě výše uvedeného nic zvláštního nevyvozoval.

K aféře reorganizace jsem se vyjádřil v druhém odstavci výše umístěného příspěvku. Zkusme si v celé situaci "uzávorkovat" Babiše a Šlachtu; jako by Babiš a Šlachta vůbec nevystoupili. Ledacos by se samozřejmě seběhlo jinak, takže úplné "uzávorkování" provést nedokážeme: ale jak by pak souběh událostí zhruba vypadal? Na počátku června informace, že reorganizace má proběhnout k 1.7., šéf ÚOOZ se dozvídá měsíc předem, ministerstvo vnitra implicitně popírá, že cokoli chystá, protestují státní zástupci (Šlachtův protest "uzávorkujeme"), když konečně máme vyjádření zodpovědných osob, připouští, že ani neví, jak má reorganizace vypadat, ministr vnitra navzdory obavám státních zástupců podepisuje - asi měsíc potom, co mluvčí ministerstva neměla o reorganizaci potuchy (a opět máme "uzávorkovaný" Šlachtův odpor i odchod, stejně jako odpor Babišův).

Jak byste hodnotil takovou hypotetickou situaci? Zde bych byl na Vaše mínění obzvlášť zvědavý. Špatně připravené, ale jinak v pořádku?

Erik Tabery v Respektu, 20.6.:

"Ještě před dvěma týdny téměř nikdo neřešil, jestli Andrej Babiš řídí skrz Roberta Šlachtu policii. Před sedmi dny se už mluvilo a psalo o tom, že to tak být může. A na konci minulého týdne se už brala jako hotová věc, že Robert Šlachta je Babišův muž (mnozí k tomu přidávají i státní zástupce).
Má to jediný háček. Nikdo nepředložil jediný důkaz, že by tomu tak bylo. K dispozici jsou pouze indicie, že někteří vyšetřovatelé ÚOOZ se před lety scházeli s Andrejem Babišem, aby od něj získali informace. Nic víc o údajném spojenectví nevíme.
Na celé aféře je pozoruhodné to, že za ní zřejmě stojí jakási konspirační psychóza."

Naopak to, že Chovanec podepisuje reorganizaci půl měsíce poté, kdy o ní mluvčí ministerstva nemá tušení, je prokázaný fakt.

A Bradáčová, u níž připouštíte, že její vystupování je přiměřené (což samozřejmě neznamená, že co říká, pro Vás musí být Božím slovem; ale někdy nezbývá než “věřit”, a pak musíme vycházet z důvěryhodnosti tvrdícího; a Bradáčovou za důvěryhodnou pokládám), tvrdí o květnovém zásahu ÚOOZ, že «šlo o razii, jež byla namířena proti nejrozsáhlejšímu “obchodu s informacemi z vyšetřování závažných policejních kauz” v historii České republiky.» Robert Šlachta vidí v této razii “příčinu” reorganizace. Náhoda? Jistě, může být; ale zdá se to pravděpodobným? Když současně zohledníme i způsob provedení reorganizace (který jako byste měl za nějakou “technickou” a sekundární záležitost)?

Mám prostě pocit, že takovýhle majstrštyk se našim lumpům sotva kdy povedl: prosadit svou verzi (i u mnohých přemýšlivých a nezkorumpovaných lidí). Ano, provokativně se klidně přihlásím k tezi (a berte ji prosím jako nadsázku), že sledujeme boj “dobra se zlem”, přičemž však připojím dvě podstatné výhrady: (1.) vždy situaci posuzujeme podle informací, které jsou v danou chvíli k dispozici, a s novými informacemi se mohou měnit i naše závěry; (2.) ani dobro a zlo nejsou dobrem a zlem absolutním.

V této diskusi domluveni nejsme, ale přesto často, když se chystám něco napsat, tak se na ni podívám
a vidím, že jste to mezitím napsal Vy. Podobnost pohledu nemusí být konspirace.

Vyšetřování velkých korupčních kauz by logicky mělo dříve či později ohrozit i Andreje Babiše. Dokud si policisté odvádějí v poutech jednoho sociálně demokratického hejtmana za druhým, může Babiš vyšetřování podporovat, ale z dlouhodobého hlediska je pro něj rázné vystoupení ČSSD na ochranu svých korupčníků výhodné. Úplně nejvýhodnější pro něj je policistů a státních zástupců se zastávat, bojovat za ně, ale prohrát.

Dokonalým darem z nebes pro Andreje Babiše je spojení ČSSD, včetně Bohuslava Sobotky (co na to vlastně Jiří Dienstbier?), s Miroslavem Kalouskem a s ODS. Konečně jednotná fronta starých zkorumpovaných struktur! Babiš není jako politici, on maká na boji proti korupci.

Teď ČSSD zreorganizuje policii tak, aby už nikdy v budoucnu nemohla ohrozit mafiány s kontakty ve vysoké politice, a pak prohraje volby a Andrej Babiš po ní celou strukturu řízení a ochrany korupce převezme.

Reorganizace policie zpunktovaná pány Chovancem, Tuhým a Laubem odhalila zásadní slabinu českého trestního systému:

Trestné činy stíhají státní zástupci, ale ti jsou odkázáni na důkazy, které pro ně zajistí policie. Zákon sice dává státním zástupcům právo policejní vyšetřování dozorovat a policistům zadávat úkoly, nicméně státní zástupci nejsou skutečnými nadřízenými vyšetřujících policistů, a už vůbec nemají žádnou pravomoc zabránit policejnímu prezidentovi, aby jim policejní útvar, který pro ně vyšetřuje, zreorganizoval k nepoužití. Zatímco policie spadá skrze své stupně velení pod policejního prezidenta, a ten pod Ministerstvo vnitra, státní zástupci, když si poběží na střet s policejním žebříčkem velení nebo na reorganizaci policie stěžovat ke svým nadřízeným, doběhnou k nejvyššímu státnímu zástupci a s ním na Ministerstvo spravedlnosti.

Je možná načase — a tady by mohla být i odpověď na otázku, co může Robert Šlachta dělat, až si po odchodu z policie odpočine na dovolené — poohlédnout se po vhodných zahraničních vzorech pro reorganizaci celého trestního systému. Aspoň podle toho, co jsem pochytil z detektivek, má ve Francii vyšetřující soudce k dispozici soudní policii, a v USA státní zástupce řídí vlastní tým vyšetřovatelů.

I u nás by možná měl být zřízen vhodný vyšetřovací útvar, který by spadal plně pod pravomoc státního zastupitelství, respektive Ministerstva spravedlnosti.

Doporučení vedení soc. dem.: Přečtěte si Macháčka, chvíli o tom přemýšlejte, potom teprve jednejte! Prezident Zeman sice podporuje Babiše i Chovance, ale komu dá přednost? Možná by "schůzková činnost" některým politikům ze soc. dem. pomohla začít myslet vlastní hlavou a přestat se kolektivně "mýlit se stranou"

Je opravdu pozoruhodné, jak mnohdy události a zprávy, které by vlastně měly otřást celým národem, zůstanou zcela mimo pozornosti veřejnosti.

V neděli 26.6. ve zprávách ve 23 hodin na ČT 24 (nevím jestli i jinde) byla v souvislosti s projednáváním policejní "reorganizace" prezentována nahrávka z rozhovoru detektiva Generální inspekce bezpečnostních sborů se svědkem Baskimem Kazimim, albánským podnikatelem majícím svědčit v kauze příslušníka GIBS obviněného z korupce.

Podle této nahrávky v tomto rozhovoru bylo řečeno toto:

Detektiv GIBS: "Nebojte se ani Šlachty, nikoho, nikoho se nebojte.

Ne, myslím to opravdu vážně a my jsme tady od toho, abysme tyhlety poldy likvidovali."

Kazimi: "Šlachtu a tyhlety?"

Detektiv GIBS: "Ne, celkově všechny.
Ne, to není daný.
Nemusíte se nikoho bát z těhletěch lidí.
Oni tohleto pouštějí ven, že jsou nezničitelný.
I oni jednou budou ta kůrka z toho citronu." (!!)

Pokud je tato nahrávka autentická (a zjevně je), pak je sotva možno z ní učinit jiné závěry, nežli tyto:

- Plán na odstranění Šlachty a zlikvidování jeho útvaru skutečně existoval

- Na tomto plánu se podílely právě ty složky policie, které mají vyšetřovat protizákonné jednání příslušníků policejního sboru (!!)

- Tento plán byl splněn

- Na základě těchto skutečností je nutno vycházet z toho, že česká policie (či přinejmenším některé její centrální útvary) je pod kontrolou zločineckých struktur

A to nejotřesnější na celé záležitosti je, že jako by ani tato fakta vlastně nikoho opravdu nezajímala.

V této souvislosti se pak do podstatně jiného světla dostává i chování R. Šlachty po rozhodnutí "organizačně" podřídit jeho útvar pod centrální policejní vedení.

Mohlo se totiž skutečně zdát poněkud přehnanou či vysloveně fanfarónskou pózou, když Šlachta okamžitě po oznámení tohoto rozhodnutí oznámil svou rezignaci.

Jenže, on už zjevně měl k dispozici takovéto údaje o skutečném stavu věcí, jak vyplývají z uvedené nahrávky.

Takže, kdyby on tu nabídku i nadále zůstat v policejním sboru přijal, pak by se tím sám fakticky zúčastnil provedení onoho plánu zlikvidovat jeho vlastní vyšetřovací útvar!!

Je pak jedině samozřejmé, že Šlachta něco takového musel odmítnout.

A k celé této záležitosti je možno ještě připojit: jestli vůbec ještě existuje nějaká naděje na to, že se zvrátí tento průnik mafiózních elementů do vedoucích struktur české policie, a že bude tak či onak obnovena nezávislá činnost Šlachtova ÚOOZ, pak zjevně jedině za těch okolností, když by se příštím předsedou vlády stal Andrej Babiš.

Nedá se nic dělat, ale je tomu skutečně tak.

Je zajímá jen, jak podpořit Chovance a oslabit Babiše - je to krátkozraké jednání - viz výše Macháček.

Ano, to je na celé záležitosti to tragické - zdá se, že každému se jedná už jenom čistě o jeho vlastní politické zájmy; ale o vlastní pravdu či mravní stav společnosti už vůbec nikomu.

Jmenovitě sociální demokracie: kdyby předseda vlády Sobotka měl opravdu závažný úmysl přivést zemi na cestu zákona a pořádku, pak by okamžitě po zveřejnění takovéto zprávy musel fakticky vyhlásit stav ohrožení státu, a musel byl Šlachtovi poskytnout reálnou příležitost tato existující dramatická podezření o ovládnutí (části) policie zločineckými strukturami důkladně osvětlit a rozkrýt.

Jenže jak řečeno: tohle nezajímá zřejmě nikoho, každý si hraje jenom svou vlastní politickou hru.

Na této kauze, pohlédnu-li nazpět, mi připadá nejpozoruhodnější nikoli "pokus" ministra vnitra a vedení policie o reorganizaci, ale jeho úspěšné završení - a jakési nedohlédnutí závažnosti v mnoha sdělovacích prostředcích či ve veřejnosti.

Pokud bychom se ptali, kdo "vyhrál" a kdo "prohrál", pak je poraženým č.1 premiér Sobotka. Alespoň podle toho, jak kdo získal či ztratil na věrohodnosti.

Jen v tomto bych se s Vámi, pane Poláčku, trochu neshodnul - a to je zrovna bod, kterému by teď, když kauza doznívá, bylo vhodné věnovat obzvláštní pozornost:

"jestli vůbec ještě existuje nějaká naděje na to, že se zvrátí tento průnik mafiózních elementů do vedoucích struktur české policie, a že bude tak či onak obnovena nezávislá činnost Šlachtova ÚOOZ, pak zjevně jedině za těch okolností, když by se příštím předsedou vlády stal Andrej Babiš."

Podle mě bychom se v této fázi neměli s nadějemi upínat prvořadě ani na obnovení ÚOOZ pod Šlachtovým vedením, ani na Babiše, který by brzkého nebožtíka ÚOOZ opět “oživil”. (Při sledování kauzy pro mě přestala být úvaha o volební podpoře hnutí ANO ve volbách do PS absolutním tabu. Nicméně snad jsme ještě nedospěli tak daleko, abych ANO volit "musel", je-li nyní mou prioritou řádná činnost orgánů činných v trestním řízení.)

Přes veškeré své sympatie k němu bych Šlachtu nepřeceňoval. V tuto chvíli sice podivné struktury, kterým reorganizace vyhovuje, dosáhly svého; ale rozhodující bude podoba reorganizace. Podle LN, které referovaly o podmínkách nejvyššího státního zástupce, při jejichž splnění je ochoten proti reformě nevystupovat, zjistíme - alespoň podle mě - že kdyby jim bylo vyhověno (Pavel Zeman varuje, že žádoucího efektu bude dosaženo, jen pokud se vyhoví všem současně; a dodejme, pokud se některým nevyhoví jen naoko, či pokud nebudou neutralizovány nějakým "protiopatřením"), institucionálně by boj těchtýž (s výjimkami několika odcházejících) vyšetřovatelů s organizovaným zločinem mohl bez překážek pokračovat (nejen v “živých kauzách”, o kterých se tolik mluvilo); nejvyšší státní zástupce požaduje např. kompetenci žalobců vybrat si za určitých okolností vyšetřovatele a případ důkladně utajit i před nadřízenými policisty. (http://www.nsz.cz/index.php/cs/tiskove-zpravy/1711-pavel-zeman-v-mediich-vyhrady-k-reorganizaci-policie-trvaji)

Tak jako se mi zdálo nutné zdůrazňovat důležitost "personálií" v době, kdy kauza byla v plném proudu (a kdy jsme si v novinách také mohli přečíst, že pokud "Šlachtův" útvar funguje a jiné ne, vede sama tato skutečnost k závěru o nutnosti reformy celého systému: jaksi na způsob "když funguje alespoň něco, byť z velké části díky konkrétní osobě na řídící pozici, proč by nemohlo fungovat vůbec nic"), teď bych kladl důraz na institucionální "nastavení". Protože při všech Šlachtových přednostech činnost vyšetřovatelů nynějšího ÚOOZ, kteří u policie v naprosté většině zůstávají, jistě nestojí a nepadá se Šlachtou. Na vyšetřovatele bezpochyby působí i vnější faktory, jež je mohou odrazovat a motivovat, mezi nimi přístup nadřízených; ale pokud je “řadový” vyšetřovatel ochotný nestranně plnit svou práci, v posledku zřejmě rozhoduje, zda mu to systém "technicky" umožňuje, nikoli jaký je přístup jeho nadřízeného; nadřízený totiž nemusí být, jak ukazují Zemanovy návrhy, "všemocný".

(Osobně budu zvědavý na Babišův další postup. Jestliže by např.v budoucnosti trval na návratu Šlachty do vedení obnoveného útvaru, ale institucionálního “nastavení” nového útvaru - můžeme téměř s jistotou očekávat snahu protlačit “nevyhovující nastavení”, resp. nevyhovění Pavlu Zemanovi, jehož “konstruktivním” přístupem se Chovanec zaštiťoval - by si příliš nevšímal, pak by nahrával těm, kteří spojení mezi ním a Šlachtou vidí jako “tutovku”, aniž by – to je podstatné – jim nahrávat musel, pokud by mu akceschopnost policie ležela na srdci.
Zajímal by mě zajímal názor těch kolegů diskutujících, kteří by v hypotetických sněmovních volbách v době "před kauzou" volili ČSSD - pokud tady tací jsou, pokud diskusi ještě sledují a pokud budou mít chuť se vyjádřit, resp. pokud má otázka není příliš "osobní" - zda vyvozují z celé situace pro svou voličskou preferenci nějaké závěry, ať už třeba jakkoli “nedefinitivní”.)

Něco mnohem horšího, než je samotný fakt reorganizace a odchod Šlachty, bych větřil v budoucnosti - jež ovšem zůstává otevřená: že budou konkrétní mechanismy nastaveny špatně (pro nezávislé vyšetřování), na požadavky Pavla Zemana se zapomene a skoro nikdo nevzdychne. Že se těm, kteří reorganizací sledují své zájmy, podaří nás přesvědčit, že je rozhodnuto, zatímco nejzásadnější rozhodnutí navzdory zdání nepadla - abychom je, až padnou, přešli. Alespoň my, kteří zde diskutujeme, na to snad budeme pamatovat.

Ano, pane Kadleci - nejvyšší státní zástupce P. Zeman podle všeho skutečně zabránil alespoň nejhoršímu. A alespoň pro tuto chvíli. (Sám jsem to svého času zmínil a ocenil.)

Zároveň ale při této souvislosti není možno nepozastavit se nad konkrétními opatřeními, které požadoval: kromě jiného to, že vyšetřovatelé (závažných korupčních kauz) budou mít právo své spisy držet v naprostém utajení - před svými vlastními nadřízenými!

Jinými slovy: i sám nejvyšší státní zástupce má zcela evidentně naprosto závažné podezření, že ti policejní důstojníci a velitelé, kterým bude bývalý Šlachtův ÚOOZ nyní podřízen, že naprosto nejsou "čistí" - a že je nutno obávat se jejich spolupráce s organizovaným zločinem!!

Takže, ještě jinak: stejně jako R. Šlachta je zcela evidentně i nejvyšší státní zástupce přesvědčen (nebo má přinejmenším závažné podezření), že nejvyšší řídící orgány české policie jsou kontrolovány či přinejmenším kontaminovány mafií!!

Co víc by se vlastně ještě mělo stát, aby u vedení státu byl vyhlášen stav nejvyšší pohotovosti, aby se okamžitě podnikla rázná opatření pro to, aby centrála bezpečnostních složek státu byla očištěna od vlivu organizovaného zločinu?

Ale namísto toho předseda vlády Sobotka - nedělá prakticky nic! Svolávají se sice jakási zasedání bezpečnostních výborů - na kterých se ale zúčastnění nedokáží dohodnout ani na zasedacím pořádku, a klíčovým svědkům vůbec není možno vystoupit!! Tohle už není jenom trapný český Kocourkov; to je vysloveně nahrávání organizovanému zločinu.

A problém je ten: ano, P. Zeman si vymohl tyto určité ústupky. Ale: jestliže vyjdeme ze skutečnosti, že všechny tyto "organizační" změny byly provedeny v zájmu organizovaného zločinu - pak tento organizovaný zločin tak jako tak zůstává vítězem.

Vítězem, který sice ze své kořisti musel pro tuto chvíli vydat určité části; ale nicméně zůstává vítězem. Pokud tento organizovaný zločin skutečně má svůj vliv i na samotné vedení policie - pak bude v skrytu vykonávat neustálý tlak na to, aby se jeho vítězství završilo úplně. A má na to samozřejmě velice silné páky: celý doposud relativně autonomní ÚOOZ je nyní pod pravomocí, a tedy i pod mocí tohoto policejního centra; a každý jednotlivý příslušník je tedy konec konců osobně a materiálně (finančně) na tomto centru závislý.

Jak dlouho se asi podaří reálně udržet tu formální nezávislost vyšetřovatelů? Ano, tito vyšetřovatelé teď mají sice formálně právo odepírat svým nadřízeným nahlížení do otevřených případů; ale jaké asi bude mít profesní a kariérní postavení ten, kdo svému nadřízenému bude znovu a znovu dávat najevo, že ho považuje za zkorumpovaného, a proto mu nedává možnost nahlížet do svých spisů?...

Takže, já bych na tyto institucionální záruky příliš nespoléhal. Nějakou chvíli sice mohou fungovat; ale je nutno vycházet z toho, že jejich reálná účinnost bude časem čím dál tím více podemílána.

A ostatně: nikde není žádná záruka, že po Šlachtovi tím dalším, kdo má být "vymačkán jako citrón", není sám nejvyšší státní zástupce P. Zeman.

univerzity, je pro čtenáře DR velkým, a pro mne překvapivým přínosem. Přiznám se, že až na to, že používá pojmu „vyšetřovatel“, zřejmě nevěda, že instituce vyšetřovatele byla odstraněna k 1. lednu 2002 zásadní novelou trestního řádu č. 265/2001 Sb. a poté již existuje jen jednotný policejní orgán, který je vázán pokyny státního zástupce, a to vyšetřovatel úplně nebyl. Jsem známý hnidopich, ale opravdu jsem v jeho několika dlouhých reakcích nenašel nic, co by z hlediska právního, faktického či politického vadilo. Je-li Rudolf Kadlec žákem Martina Šimsy (který byl před třiceti lety dlouho můj blízký spolupracovník při dosti konspirativní distribuci cyklostylovaného bulletinu Informace o Chartě 77, na což mám ty nejlepší vzpomínky), musím Martinovi blahopřát.

S radostí jsem četl i reakce Jiřího Kubičky (jehož omyl, vyvolaný Jiřím Dolejšem, který bohužel svou chybu nedokázal uznat), Josefa Poláčka, který mě ale zarmoutil tím, že úvaha o tom, zda nedat v příštích volbách hlas Andreji Babišovi, už pro něj není tabu, Martina Šimsy a Honzy Macháčka, chemika to z Neratovic, jenž mě ještě v DR nikdy nezklamal.

Pan Macháček nadhodil otázku, zda by stát neměl mít vyšetřující soudce. Ano, takovou instituci mají třeba v Itálii a ve Francii, kde jsou navíc soudci a prokurátoři postaveni na roveň jak zákonem, tak jazykově (magistrat / magistrato). Všude, nejen v České rdepiblice, je obtížné zajistit nestrannost soudce /prokurátora /vyšetřovatele, kteří nesmějí přitěžovat ani polehčovat podezřelému /obviněnému. obžalovanému/ z pohnutek vznešených (poznání „pravdy“ a "dobra") či z nízkých (kariérní výhody nebo dokonce peníze). Tento problém je úzce spojen s žádoucí reformou soudnictví, která by zavedla soudní samosprávu – a ta je v nedohlednu, a také s potřebnými změnami v postavení státního zástupce, ve vztazích mezi státními zástupci a ve vzniku a zániku státnězastupitelských funkcí (státní správy zastupitelství), jak to předpokládá – stále odkládaný návrh nového zákona o státní zastupitelství. Kmotři a kmotři kmotrů ani jedno zásadně nechtějí a i v řadách ČSSD mají vlivné příznivce.

Lidé, kterým vcelku důvěřuju, z jejich veřejných vystoupení soudě, se jmenují Pavel Zeman, Lenka Bradáčová, Ivo Istvan, Robert Pelikán, Pavel Šámal a Josf Baxa, i když zdaleka nemluví jedním jazykem. Považuju je za lidi demokratické.

Pane Uhle, já jsem v žádném případě nevybízel k odevzdávání hlasů Babišovi. (A jako zásadový nevolič sotva budu vůbec kohokoli vybízet k nějaké volební účasti; jedinou výjimkou by snad mohlo být odvolení M. Zemana z funkce prezidenta republiky.)

Já jsem pouze čistě věcně konstatoval, že jestli vůbec existuje nějaká reálná naděje na zásadní zvrat v celé záležitosti, pak zjevně jenom za těch okolností, kdyby se příštím předsedou vlády stal Andrej Babiš. Protože za jakékoliv jiné politické konstelace (včetně té stávající) pro takovýto obrat nevidím žádnou naději.

------------------------------------------------

Ale zajímavý je ten Váš poukaz na to, kterým lidem v dané záležitosti věříte.

Ano, to je opravdu jeden problematický bod. Jde o to, že plnou znalost o tom, jak se skutečně věci mají, může mít jenom opravdový insider. Tedy ten, kdo je osobně seznámen s příslušnými kauzami, se spisy, s tím jak se které části policejního aparátu staví k vyšetřování politicky ožehavých případů - zda toto vyšetřování bezpodmínečně podporují, anebo naopak všemožně brzdí, či vysloveně torpédují.

Takovouto důvěrnou znalost všech okolností my "externí" prostě nemáme. A tak nám opravdu nezbývá nic jiného, nežli naše úsudky vytvářet na základě sekundárních kritérií - a do nemalé míry právě na tom, jak který z aktérů na nás působí "demokraticky".

Ano, i ve mně ty jmenované osoby budí spontánně daleko větší důvěru, nežli aktéři na druhé straně barikády. Ale - například dřívější nejvyšší státní zástupkyně Vesecká také budila velice příznivý dojem, svým aktivním a rezolutním vystupováním ve veřejně sledovaných kauzách; no a nakonec se leccos ukázalo být značně jinak.

Takže, definitivní jistotu opravdu nemáme, můžeme jenom uhadovat, na čí straně s větší pravděpodobností bude více pravdy...