Přeskupuje se v českých zemích moc?
Jiří DolejšO reformě policie se mělo lépe komunikovat, platí ale, že se jedná o její kompetenci. Tlak ANO má zjevně politické motivy, krize v koalici je projevem snahy přeskupit moc.
Vládní koalice si už prošla řadou sporů. Často pro věci z ústavního hlediska zcela okrajového významu, jako byla například regulace kouření. Spor o reorganizaci policie je ovšem jiná káva.
Ve vládě odpovídá za policii ministr vnitra Milan Chovanec, reformu elitních oddílů připravil policejní prezident Tomáš Tuhý. Proti se ovšem postavil ministr spravedlnosti Robert Pelikán s tím, že justici se navržená reorganizace nelíbí. A ministr financí Andrej Babiš volá v otevřeném dopise po politickém řešení: vyzval premiéra ke zrušení reorganizace. A před koaličním jednáním padala ultimáta o demisi či dokonce rozpadu koalice.
Je větší politizací policie spíš podpora nečekaně rychle prosazované reformy od ministra vnitra Chovance, nebo alarmistické vystupování jeho vládních kolegů za ANO, ministrů financí a spravedlnosti?
Do kompetencí policejního prezidenta by se politici přímo vměšovat neměli. Média tento spor vystupňovala až do titulků o chystaném mocenském převratu. Do války o policii vstoupili nejen politici, ale i představitelé justice. Jak vážně brát fakt, že státní zastupitelství vyvíjí otevřeně i skrytě tlak na policejního prezidenta, aby rozhodnutí o reorganizaci policie změnil?
Když jde o moc, jde o hodně
V koncepci rozvoje policie do roku 2020 se o žádné reorganizaci elitních útvarů nemluví. Oč tedy běží? Zásadní zasahování do organizačních struktur může vést až k jejich paralyzování. Z tohoto důvodu ČSSD kritizovala ukončení finanční policie za ministra vnitra Ivana Langera (od roku 2007).