Neinformovaný Májíček mi radí, abych pokorně mlčel

Jan Keller

Europoslanec Jan Keller napsal reakci na páteční komentář Jana Májíčka, v němž jeho kritiku příkře odmítá jako osobní a zaujatou. Keller píše, že nechce dopadnout jako Míla Ransdorf: „Uštvali ho velikáni typu Jana Májíčka.“

Stalo se v jistých kruzích módou kopnout si do Kellera. Některé servery se tím dokonce snaží profilovat. Sám tuto kampaň nesleduji, nechci dopadnout jako Míla Ransdorf. Uštvali ho velikáni typu Jana Májíčka.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Májíčkův hanopis s názvem Epizoda ze života jednoho europoslance mi poslalo nezávisle na sobě několik mých známých. I když je to marné, vyjádřím se k němu. Viděl jsem se s autorem několikrát v životě a nemám pocit, že bych kdy učinil něco, čím bych si jeho útok zasloužil.

Rozhodně si neuvědomuji, že bych se kdy v kontaktu s ním tvářil podrážděně a povýšeně, což se mi rozhodl vytknout. Také on se vždy tvářil jako kamarád, což ovšem může být dobře zvládnutá rutina. Takových vlídných masek znám ze svého vzdálenějšího okolí několik.

Májíček se vyjádřil ke komentáři Bohumila Vostála, jenž využil mého omylu při zasílání mailu a široce publikoval zprávu, která mu nebyla určena. V podstatě jsem v ní sděloval, že nestojím o rozhovor, ve kterém mi měla ČT položit čtyři otázky.

Tři z nich se týkaly událostí, které ještě nenastaly, a já nemám ve zvyku komentovat něco, co se zatím nepřihodilo. Čtvrtá se týkala Brexitu, tedy tématu, ke kterému nelze vyslovovat nic jiného než pouhé spekulace, a to až do 23. června. Protože jsem právě pro tři média připravoval rozhovory a články na témata, u nichž nejsem odkázán na dohady, ČT přišla zkrátka.

Redaktor Vostál zneužil mailu, který ode mne omylem dostal. Jan Májíček mi radí, že v této situaci přece stačilo redaktorovi ČT situaci vysvětlit a požádat ho o nezveřejnění jeho útoku na moji osobu. Právě to ovšem moji spolupracovníci učinili. Telefonovali neprodleně redaktoru Vostálovi, ten však odmítl svůj útok na mne, na Lidový dům a ČSSD stáhnout. Právě naopak, rozesílal ho dalším a dalším serverům.

Vostálovo jednání považuji za neetické. Tím spíše, že jsem se před nedávnem tomuto redaktoru ČT sám omluvil za jednání jednoho člena svého týmu, který bez mého vědomí kritizoval redaktorův způsob, jakým zpracoval můj předchozí rozhovor.

Jan Májíček nic z toho neví, přesto se do mne obul. Neinformovaný Májíček mi radí, že jsem měl v této situaci pokorně mlčet. Bod po bodu kritizuje moje stanovisko, které vyšlo pod názvem Jak informuje Česká televize. Nabádá mne, jak pojmout kritiku České televize.

Jako kdyby vůbec nechápal, že já jsem nepsal mediální rozbor zpravodajství ČT, pouze jsem vysvětloval, co se přihodilo, a objasňoval jsem svůj postoj. Až budu psát kritiku vysílání ČT, budu to konzultovat s odborníky na média, nikoliv s Janem Májíčkem.

Mé vysvětlení se mu však nelíbí a na moji adresu píše: „Chce snad (Keller) říci, že potravinová bezpečnost nebo polské předsednictví EU nestojí za pozornost?“ Mohu znepokojeného pana Májíčka ujistit, že nic takového jsem nikdy neřekl. V otázce potravinové bezpečnosti jsem přímo v mailu odkázal na kolegyni Sehnalovou, která pracuje v příslušném výboru a navíc je lékařka, takže je pro tuto oblast kompetentnější než já.

Údajné polské předsednictví EU si Jan Májíček vymyslel. Pokud by pozorněji sledoval evropské dění, zjistil by, že Polsko se stává předsednickou zemí V4, zatímco předsednictví Evropské unie čeká na Slovensko. (Text jana Májíčka byl v tomto bodě opraven — poznámka DR)

A mohu ho ujistit, že v tomto případě dělám za sebe maximum. V rámci příprav na předsednictví jsem měl začátkem letošního roku v Bratislavě přednášku v panelu s Robertem Ficem a Gerhardem Schrödrem. Přede dvěma týdny jsem byl v Bratislavě jako jeden ze dvou členů delegace výboru pro zaměstnanost a sociální otázky Evropského parlamentu. Měl jsem v této souvislosti jednání s příslušnými ministry, zástupci odborů i svazu podnikatelů a s některými slovenskými poslanci.

Počátkem července jedu do Bratislavy opět, budu vystupovat v panelu pro zástupce evropských parlamentů společně s eurokomisařkou pro sociální otázky a s předsedou lucemburského parlamentu. Opravdu nevím, co dřív, a tím více mne mrzí, že Jan Majíček o mně beze studu šíří pomluvy, že přistupuji ke své práci liknavě a chovám se, jako by mne někdo k práci nutil.

Májíček mi dále stanoví, co mohu a co nesmím jako sociolog psát. To stojí za citaci: Jako sociolog už vůbec nemůže nic takového napsat. Představme si, že by se ho někdo zeptal: „Co může znamenat nárůst chudoby a sociálního vyloučení?“ Keller by odpověděl: „Nárůst chudoby a sociálního vyloučení? Možné je cokoliv, musíme prostě počkat.“

V řadě svých publikací se problematikou chudoby a sociálního vyloučení podrobně zabývám. Na rozdíl od Jana Majíčka, od něhož se mi nepodařilo žádnou recenzovanou monografii na toto ani jiné téma dohledat.

Mohl bych pokračovat, ale od člověka tohoto formátu a charakteru už sebemenší reflexi nečekám. Jsem jen rád, že nejsou padesátá léta, já nejsem v té době profesor a Jan Májíček studentem. To bych z toho asi tak hladce nevyvázl.

    Diskuse
    ??
    June 13, 2016 v 20.46
    Nepropadejte optimismu p. Keller.
    "Jsem jen rád, že nejsou padesátá léta, já nejsem v té době profesor a Jan Májíček studentem. To bych z toho asi tak hladce nevyvázl."

    Pokud sledujete internetove luhy a haje pak jiste vite , ze panove Brestan, Patocka ci Uhl by za prilezitost dostat sve nazorove oponenty za katr prodali svou hrisnou dusi.
    ??
    June 13, 2016 v 20.47
    p.s.
    Oni samozrejme nejsou jedini, abych jim nekrivdil.
    RK
    June 14, 2016 v 11.39
    Potíž J. Kellera s odlišením věcné kritiky od osobní? Aneb co může mít J. Májíček na mysli "povýšenými" reakcemi
    Lze se bavit o tom, že pokud byla snaha věc “vysvětlit”, nemusel Vostál případ rozmazávat (jakkoli neznáme všechny potřebné okolnosti). Ale nesvědčí právě snaha “situaci vysvětlit” o tom, že Vostal měl co rozmazávat? To mu Kellerovi lidi volali jen tak, případně poté, co se dozvěděli, že se chystá pustit do světa nějakou zcela svévolnou a vylhanou konstrukci? (Podle textu J.Kellera to dokonce vypadá, jako by reagovali na už publikovaný text, ale to by bylo podivné.) Ale jak sám Májíček píše, jedná se mu prioritně o něco jiného. Tolik k Kellerovu odkazu na "neinformovanost": Májíček vcelku přirozeně vycházel z veřejně dostupných zdrojů (Jan Keller asi taky nekontaktuje každého, koho kritizuje, aby dostal možnost "se obhájit"), a i kdyby zohlednil, co Keller nyní (nejasně) rozvedl, to zásadní by se nezměnilo.

    Je docela nepatřičné dělat ze sebe otloukánka. Na rozdíl od Kellerovy odpovědi byla Májíčkova kritika (vcelku suše) věcná: Májíček jednoduše tvrdí, že politik na Kellerově místě by měl být schopen se vyjadřovat k tématům, jež se obecně považují za aktuální a závažná, nikoli pouze k těm, která se jako aktuální a závažná dotázanému jeví či jimž odborně rozumí.



    „ “V době, kdy Evropou stále zmítá téma uprchlíků, do krize se dostávají strategické vztahy s Tureckem a vzrůstá nebezpečí vážné vojenské konfrontace na Východě, hodlala mi ČT položit otázky týkající se obchodních praktik potravinových řetězců, polského předsednictví V4 a mých očekávání ohledně dalšího z dlouhé série zasedání ministrů vnitra v Lucembursku. Korunou rozhovoru měla být otázka, zda se EU má nějak chystat na Brexit,“ stěžuje si. Možná to Jana Kellera šokuje, ale v Evropě neodehrávají jen věci, které pan poslanec uznává za hodné komentáře.

    Jako jednička ČSSD na evropské kandidátce musí být Jan Keller schopný mluvit o relevantních, tedy aktuálně probíhajících událostech či diskutovaných politikách. Nikdo nemůže být odborníkem na všechno. Dokonce lze mít i určitou sympatii k akademické poctivosti, ve které se člověk k tématům vyjadřuje, až si opravdu nastuduje dostatek relevantních materiálů.

    Jenže právě to je zásadní rozdíl mezi akademikem a politikem. Ten prvotřídní musí být schopen říci základní politickou pozici ke všem hlavním tématům, aniž by blábolil. Samozřejmě, že politikou obchodních řetězců se z evropských sociálně demokratických poslanců zabývá Olga Sehnalová a bylo by jistě dobrou volbou ji do studia poslat.”



    Mohli bychom od Jana Kellera jako někdejšího lídra kandidátky očekávat, že bude (svým způsobem) “prvotřídním politikem”? Zřejmě ano. To je podstatou Májíčkova tvrzení, ke kterému dospívá – všimněme si výše – i poctivým zvažováním protiargumentů (na rozdíl od typického Kellerova způsobu psaní) : Keller se nechová způsobem odpovídajícím jeho pozici. A co na to Keller?

    “Stalo se v jistých kruzích módou kopnout si do Kellera. (…) nechci dopadnout jako Míla Ransdorf. Májíčkův hanopis". A korunku nasazuje na konci: "od člověka tohoto formátu a charakteru už sebemenší reflexi nečekám. Jsem jen rád, že nejsou padesátá léta, já nejsem v té době profesor a Jan Májíček studentem. To bych z toho asi tak hladce nevyvázl.”

    No jistě, padesátá léta, oblíbená figura všech, kteří se stylizují do role “otloukánků”. A samozřejmě problematizace charakteru kritika: co že Keller Májíčkovi nepěkného provedl, že o něm tak nepěkně píše? - Kritizuje snad Jan Keller jen ty, kdo mu osobně něco provedli? Považoval by to za rozumné? A navíc: Májíček napsal “často reaguje podrážděně a povýšeně” evidentně v kontextu veřejných vystoupení, a Keller překrucuje jeho text, když tvrdí, že “se [podle Májíčka] v kontaktu s ním tvářil podrážděně a povýšeně”.

    Proč mám dojem, že Jan Keller – který jinak s oblibou “absurdizuje” názory oponentů, tj. jejich názory vždy patřičně “zveličí”, aby se mu s nimi dobře polemizovalo – má nyní problém, když někdo kritizuje jeho – jakkoli podstatně věcněji, než jak se svými oponenty polemizuje on (což dokázal podle mě i teď)? Můžeme nechat otevřené, zda také Májíček nezveličuje (!), ale není trochu moc na základě jeho článku zpochybňovat jeho “charakter”? Kdyby se Jan Keller divil, proč Májíček píše o jeho “povýšených” reakcích, možná by stálo za to zamyslet se (vedle svého typického způsobu argumentace) i nad tónem odpovědi, kterou předložil.

    Činit "otloukánka" nejen ze sebe, ale i ze své strany, s níž text nemá nic společného ("odmítl svůj útok na mne, na Lidový dům a ČSSD stáhnout"), a zaštiťovat se tedy tím, že Vostál chtěl uškodit bůhví komu ještě, se mi jeví (pokud p.poslanec nemá pocit, že proti ČSSD Vostal dělá soustavnou kampaň - což nemůžu posoudit, jelikož Vostala nesleduji, ale dost bych se divil) jako docela hloupé. Pan europoslanec není ČSSD.

    (Koukám, že pan Kuchejda, se kterým jsme jinde řešili argumenty ad hominem, má pro podobně bezobsažné způsoby “argumentace” zjevou slabost.)
    IH
    June 14, 2016 v 12.41
    K tomu Ransdorfovi
    Pochybuji, že M. Ransdorfa uštvalo jeho mimořádné nasazení jako europoslance či jako politika KSČM. Když pominu čistě osobní sféru, ostatní si mohl ušetřit.

    MP
    June 14, 2016 v 16.58
    Rudolfovi Kadlecovi
    Jan Keller mě smutne pobavil větou o těch „kteří si kopnou do Kellera“ -- třetí osoba místo první a formulace, která netvrdí, jen důrazně naznačuje, že ti, kdož s ním nesouhlasí, to dělají ze snobismu, ba ani ze zlé vůle ne, k té by bylo třeba přemýšlet. Jak demagogicky primitivní a jak účinné, řekl by klasik.
    A Vy jste mě naštval, protože té formulaci dáváte za pravdu.

    Pokud měl Vostál, co rozmazávat -- pak to mohlo v češtině být jediné. A to slušný člověk uklidí a splachne, protože ví, že čím víc se tím maže, tím víc páchne. Rozhodně při tom rochnění nešlo o žádný veřejný zájem ani o potřebu informovat veřejnost. Keller přeci ani v tom nejhorším podání neudělal nic jiného než banální komunikační chybu. Nijak neohrožoval svobodu projevu či nezávislost ČT (to ostatně dokáže ČT dokonale i bez cizí pomoci).

    Tahle to vypadá, jak by toho nebylo dost, co Kellerovi vyčítat -- to je od Májička a od Vás opravdu nehezké, nehezké zkreslování skutečnosti.
    RK
    June 15, 2016 v 1.24
    Pane Profante,
    vlastně mám dojem, když se pokusím o co největší “nepředpojatost”, že ani Vostal ve svém článku, ani Keller ve své "odpovědi" Vostalovi, ani Májíček v reakci na Kellerovu "odpověď" Vostalovi nepsali nic, co by tak vybočovalo z v zásadě rozumné diskuse (což neznamená, že s tím musíme všichni souhlasit) jako Kellerův článek, pod kterým diskutujeme. Vostal mohl tisíckrát “rozmazávat” něco, co “rozmazávat” nebylo potřeba, jak píšete (možná, že i jednal neeticky – tady by mě ale zajímaly i další okolnosti, např. způsob, jakým s redaktorem Kellerovi lidi komunikovali; nevím, jestli šlo o “banální komunikační chybu” místo o ignoranci témat, která by Keller osobně “netlačil” do popředí – a o té by se slušilo veřejnost vyrozumět); Keller se mohl tisíckrát bránit nepřiměřeně a nezohlednit, jaká je jeho role coby neformálního lídra poslanců ČSSD, jak poukázal Májíček. Ale Májíček napsal něco, o čem lze diskutovat, zatímco Kellerův článek je jen jeden velký osobní výpad.

    Je prostě trapné, když se v takovýchhle situacích poukazuje na padesátá léta, zkažený charakter oponenta, a nevkusné, když se Keller odvolává na smrt kolegy europoslance. Tady navíc nešlo (!) jen o to, že by Keller “prošpikoval” jinak věcný článek osobními útoky, protože ten článek vlastně vůbec není věcnou reakcí Májíčkovi: to by Keller musel namítat a zdůvodňovat, že není v situaci, kdy by se měl být schopen a ochoten vyjadřovat k tématům, která mu ČT nabídla. Prostě mám z jeho odpovědi pocit, že neunesl kritiku (unést kritiku není totéž jako souhlasit s její “přiléhavostí”).

    Na to jsem chtěl poukázat především. (Na okraj: možná byste u Kellera kladl důraz na problematičnost jeho názorů k tématům, které se zde momentálně nediskutují, zatímco já na problematičnost jeho argumentace – ale proč bych měl být právě proto veden “snobismem”?)
    MP
    June 15, 2016 v 12.14
    Milý pane Kadleci,
    potíž s žánrem rozumné rozpravy je, že v něm můžete diskutovat cokoliv, aniž by toto cokoliv bylo nutně rozumné anebo aniž by bylo rozumné o tom cokoli diskutovat.

    Osobně bych například nad kauzou Vostál/Keller považoval za rozumné diskutovat, zda je slušné a přijatelné, aby si jednotliví žurnalisté či redakce vynucovali vyjádření veřejných osob ke konkrétnímu tématu tím, že skandalizují odmítnutí a zda lze takovému odmítnutí podsouvat snahu o ovlivňování medií. Právě tak jako interpretovat prosté "nechci, mám důležitější práci" jako selhání: "... není v situaci, kdy by se měl být schopen a ochoten vyjadřovat k tématům, která mu ČT nabídla."

    S člověkem, který by zveřejnil můj mail ke zveřejnění neurčený bych se přestal stýkat (anebo bych mu alespoň vynadal do kleštěných příslušníků druhu Bos primigenius). Novinář má v tomto případě ze slušnosti výjimku "veřejného zájmu" -- a jak tu výjimku používá, určuje, zda je to opravdu novinář nebo bulvární šmok. Ať dělám, co dělám, ani u Vostála, ani u Májička jsem nenašel sebemenší důvod, proč jejich texty nezahrnout do té šmokovské produkce. Byť třeba formálně dodržují rozumný diskurs.

    Pokud se z podobné kauzy uplete bič, který se po někom švihá čtrnáct dní, ryze osobní reakce není nijak udivující. Možná Kellerovi křivdím a opravdu jen měl Vostálů a Májíčků dost a já čtu jeho článek příliš nevstřícnýma očima (protože mě naštvala řada jeho článků v Pravu), když sleduji, jak obratně zvolil k odpovědi kauzu, ve které tahá za delší konec a jak dokázal pro Kuchejdy a své další věrné obratně vybudovat figuru snoba, který si musí kopnout do Kellera, neb je to právě in.

    Omlouvám se Vám za nepřesnost formulace "dáváte za pravdu". Netýkala se Vaší subjektivní motivace ani toho, čím jste veden, když píšete (Maje na paměti Nietzscheho aforismus nedovažoval bych se do takové hlubiny ani nahlédnout :-) Upozorňoval jsem jen na fakt, že i pro čtenáře, který rozhodně není zaujatý v Kellerův prospěch, působí Vaše příspěvky jako ilustrace té Kellerovy zlomyslné podoby jeho oponentů.

    S přáním všeho dobrého

    Martin Profant
    Pokud smím také něco podotknout k probíhajícímu sporu: na jedné straně mám plné pochopení například pro pana Kadlece, že je mu proti mysli styl Kellerovy reakce na Májíčkovu kritiku; ale na straně druhé i já jsem toho názoru, že Májíček zde udělal z komára velblouda.

    A to naprosto zbytečně. Keller sám svými postoji v posledních dobách poskytuje nepřeberně materiálu pro zásadní kritiku ohledně zcela substanciálních záležitostí, nežli aby bylo zapotřebí uchylovat se k nějakým - dejme tomu komunikačním - podružnostem. Takovýto způsob kritiky nakonec vede jenom do slepé uličky.
    June 15, 2016 v 14.39
    pošťuchování jde snáz než ta témata...
    debaty asi nemohou být neustále racionální, to bychom asi chtěli moc. Ale nemusí být tak zpruzené jako mnozí v poslední době předvádějí.
    Důvody proč se trhlina mezi liberální a konzervativní levicí rozevírá jsou asi taky objektivní. Subjektivní zpruzenost tomu ale určitě nepřidá.
    Chápu že na cejch jakéhosi "parvenu" máme u nás lepší odolnost, ale z trocha kritiky hned dělat štvanici ? Bič z lejna nezapráská a jsou i skutečná témata...
    MP
    June 15, 2016 v 18.10
    Jiřímu Dolejšovi
    Byl byste tak hodný a vysvětlil mně, co je to "konzervativní levice"? To sousloví mi připadá jak kulatý čtverec.
    + Další komentáře