Rakouské prezidentské volby skončily těsně, výsledek zůstává otevřený
Petr JedličkaNominant haiderovských Svobodných i jeho zelený protikandidát získali obdobnou podporu. Vítěze tak bude možné určit až po zveřejnění výsledků poštovní části hlasování v pondělí.
Druhé a rozhodující kolo rakouských prezidentských voleb skončilo velice těsným výsledkem a je zatím bez vítěze. Ve vlastních nedělních volbách sice získal o 2,9 procenta hvíce hlasů nominant (post)haiderovských Svobodných Norbert Hofer, výrazně větší část z přibližně 700 tisíc Rakušanů hlasujících poštou ovšem podpořila podle kvalifikovaných odhadů Hoferova soupeře — bývalého předsedu rakouských Zelených Alexandera Van der Bellena.
Výsledky poštovního hlasování jsou přitom v Rakousku zveřejňovány až během pondělka. V závěru volebního dne tak byly k dispozici pouze znalecké prognózy založené z části na průzkumech a z části na výsledcích z neděle, podle nichž dostali oba kandidáti zhruba 50 procent hlasů.
„Zatím je to 50:50 s možnou odchylkou 0,7 procenta. Zvítězit tedy mohou stále oba (...) a moudřejší už dnes nebudeme,“ hlásil do nedělního večerního pásma moderátor stanice ORF.
Posun mezi koly
Průzkumy před volbami hovořily spíše pro Hofera. Pětačtyřicetiletý letecký inženýr, živící se však už řadu let politikou, vyhrál 24. dubna první kolo voleb s nečekaným ziskem více než 35 procent hlasů. Jednasedmdesátiletý ekonom a veřejný intelektuál Van der Bellen postoupil z druhého místa s 21 procenty.
Znalci nicméně už v minulých týdnech upozorňovali, že rozdíl v podpoře Hofera a Van der Bellena v prvním kole zkreslilo rozdělení liberálního hlasu mezi zeleného kandidáta a třetího v pořadí — známou exsoudkyni nejvyššího soudu Irmgard Grissovou, která kandidovala jako nezávislá a získala jen o málo menší podporu než Van der Bellen.
Pozorovatelé dále uvádějí, že jak v liberálních, tak v důsledně levicových kruzích probíhala před druhým volebním kolem velká protihaiderovská mobilizace.
Jistou úlohu mohla dle znalců sehrát také výměna kancléře v posledním týdnu, při níž nahradil přesluhujícího sociálního demokrata Wernera Faymanna jeho mladší spolustraník Christian Kern. Hlas pro Hofera tak ztratil před druhým kolem prezidentské volby část protestní přitažlivosti, neboť už nebyl hlasem proti Faymannovi. Nový kancléř Kern navíc hned otevřeně Van der Bellena podpořil.
Prezidentští nominanti hlavních rakouských stran — středopravicových lidovců a právě sociálních demokratů — letos do druhého kola nepostoupili.
Demografické aspekty
Z dat, která jsou zatím k dispozici, dále vyplývá, že Hofera volili i ve druhém kole výrazně více Rakušané mimo velká města než v nich. Výrazně větší podporu měl Hofer také v Burgenlandu, Korutanech a Štýrsku.
Za Van der Bellena se postavila opět výrazně větší část Vídeňanů. Oproti prvnímu kolu získal pak více hlasů ve Vorarlbersku a zvláště v Horních Rakousech.
Van der Bellena volili znovu více lidé s vyšším vzděláním, Hofera více muži. Volební účast se mezi prvním a druhým kolem zvýšila z 68 na přibližně 71 procent.
Aktualizace: Díky poštovním hlasům zvítězil ve volbách nakonec těsně Alexander Van der Bellen. Další detaily a souvislosti z voleb doplňujeme už do nové zvláštní zprávy.
Další informace:
BBC News Austria presidential vote: Run-off race too close to call
BBC News Polarised Austria faces presidential vote
Die Presse Bundespräsidenten-Wahl im Live-Ticker: Van der Bellen und Hofer jetzt genau gleichauf
WienerZeitung.at Bundespräsidenten-Stichwahl 2016
The Local — Austria A gift for Euroskeptics?
The Local — Austria Is Austria turning blue?
The Local — Austria Austrians choose between Blue and Green this weekend
Vůbec nejhorší však bude, že pokud náhodou vyhraje Bellen /který se mimochodem vyjadřuje tak, že hodlá značně rozpoltit Rakousko/ a politici svůj přístup nezmění, příště už takováto dramata zažívat nebudeme. Výsledky voleb budou až příliš jednoznačné.
Vždyť se podívejte na to, co vládní rakouské strany před druhým kolem prováděly. Místo změny přístupu k politice, který jim občané volbou Hofera vyčítají, zkoušejí jakési kosmetické přesuny politiků, fígle, které ovšem občanům nic nepřinesou. Dělat to druhá strana, to by se aktivisté mohli ukřičet.
Tak to dopadá, když politici přestanou chápat, že jejich práce je služba občanům. Že jsou delegováni proto, aby plnili vůli svých voličů.
Moc nejásejte, ty vaše Bantnice nebo odkud že to tam jste, tím budou postiženy rovněž. Mezi prvními.
Já ale, naiva, ještě pořád doufám, že se levice vzpamatuje. Že přeze mě a další zdejší oponenty levicoví politici získají alespoň trochu zpětnou vazbu a začnou vidět reálně.
Tomu tak, bohužel, není. Kdyby žili v realitě, nebyli by překvapeni vývojem v Rakousku. Očekávali by jej a hlavně by konali, aby to u nás nedopadlo stejně.
Ta zpětná vazba politikům chybí. Jsou obklopeni lidmi, kteří jim vytvářejí nereálný obraz. Samozřejmě takový, jaký se těm lidem hodí. I některé "neziskovky" v tom jedou. Politická korektnost, která lidem zacpává huby, vše jen dovršuje. To už lepší přehled o stavu společnosti měl Husák, než má Sobotka. Tenkrát ještě existoval jakýsi androš, takže stačilo zajít do kina, divadla a člověk našel protipoly vládní linie. Dnes už ani v té kultuře nic z druhé strany nenajdete. Potroublé filmy, kde nereálně pochodují pionýři rozpadlým městem nikomu oči neotevřou.
Zde, na DR, můžeme bouřlivě souhlasit s články, ze kterých vyplývá, jak jsou neziskovky a aktivisté báječní a jak jim, chůdákům, všichni ubližují. Nebo se na jejich konání podíváme kriticky a tím je budeme nutit k tomu, aby byli lepší. Aby byli skutečně prospěšní, aby fungovali demokraticky, aby jejich konání zvyšovalo prestiž levice. Stačí si vybrat. Já vybráno mám.
Ale propastný je rozdíl politické kultury v Česku a v Rakousku. V Rakousku ještě před vyhlášením oficiálních výsledků jen o několik desetin procenta poražený kandidát uznal porážku a pogratuloval vítězi. U nás by při tak těsném výsledku došlo okamžitě od poraženého ke zpochybnění voleb, požadavku na nové přepočítání, několika trestním oznámení na média a neuznání porážky. Po volbách by následovaly měsíce politické nestability.
Teď bude záležet na tom, co si o těch 49,7% rakouských voličů bude myslet nový prezident, zda i on bude činit moudrá rozhodnutí.
Pára nad papiňákem není hezká věc. Můžeme se jí zbavit buď tak, že to závažíčko nahoře, kolem kterého ta hnusná pára utíká, přivaříme elektrickým obloukem natvrdo, nebo tak, že vypneme vařič. Co z toho je moudré rozhodnutí?
Bude moudrým rozhodnutím, když nový prezident bude postupovat přesně podle svých předvolebních slibů?
Co bude moudrým rozhodnutím po těch příštích volbách? Zrušit demokracii?
Jsem zvědavý na Vaše návrhy.
Volte podvodníka, nevolte fašistu.
Prokázali ti, kteří volili podvoníka moudrost?
Zasmějme se, možná je to naposled...
Anebo si vybereme Hofera tvrdě protiimigrantského, islamofobního a xenofobního (tedy skutečného syna své strany), Hofera buršenšaftů (! extrémní německý nacionalismus, p. Ševčíku) - a pak by bylo jeho zvolení skutečnou katastrofou.
Neboli buďto je Hofer neškodný mluvka, nebo zakuklený fašoun. A prezidentem spousedního státu by neměl být ani mluvka, natož pak fašoun...:)
Jasná jsou také čísla ohledně vzdělanostní struktury voličů obou kandidátů. 81% rakouských vysokoškoláků (!) - kteří volit přišli - hlasovalo pro Van der Bellena. Ti jsou ovšem hloupí a musejí počkat, až je p. Ševčík či Rusek přijdou poučit. Nebo až jim přijede udělat přednášku násoska Zeman.
Jak to říkal jeden z umělců pozvaných do poledního diskuzního pořadu k volbám. Systém nejpozději od roku 2008 nefunguje, od vypuknutí finanční krize - a politika jede dál podle téhož neoliberálního ekonomického programu. Beze změn, ať se práší za kočárem. Ačkoli každý vidí, že nefunguje. Takže k protestním volbám bude zas a znovu docházet. Na nichž je paradoxní to, že protestní volba u FPÖ tyto politiky - ještě posílí. Nicméně tato dynamika funguje.
A je to takový posledný klinec do rakve.
Proto se volba v Rakousku /a vlastně i jinde/ dává do souvislostí s migrantskou politikou.
FAZ píše, že polovině voličů Bellena šlo o to, aby nebyl zvolen druhý kandidát! Dejme si to do souvislosti s volbami ve Francii a pak je zřejmé, že volby nejsou již o výběru mezi nejlepšími, ale o snaze zabránit nástupu ultrapravice. Celý národ se musí spojit, aby nevyhrála jedna strana!
A to se prosím jednalo o Rakousko, o kterém zde je ještě nedávno bylo velkohubě prohlašováno, jakým vzorem je pro nás. A toto Rakousko nakonec zachraňují před FPO v zahraničí žijící Rakušané.
S vaším druhým odstavcem naprosto souhlasím. Jenže jak zastavit tuto zvrácenou dynamiku? Jak píše Die Welt : Kdo chce zastavit posilování těchto "populistů", musí toho udělat víc, než jim jen nadávat do "nacistů" a "idiotů" /srovnejte prosím s některými zdejšími příspěvky/. Prodi sice prohlásil, že taková výhra Bellena je signál, který je stejně nebezpečný, jako by bylo Hoferovo vítězství, ale známe své papenheimské. Volby skončily, zapomeňte. Máme se ještě na co těšit.