Spolupracovník DR z Vídně: rakouské sociální demokraty čeká teď velká debata

Rakouský kancléř a předseda SPÖ Werner Faymann odstoupil nečekaně ze všech funkcí. Komentátoři píší o zlomovém období. DR si nechal situaci vyložit od Philippa Janýra, ve Vídni žijícího sociálního demokrata a znalce rakouského prostředí.

V1

Petr Jedlička

09.05.2016 21:17

A_

Werner Faymann stál v čele rakouské vlády i sociální demokracie nepřetržitě od roku 2008. Foto SPÖ/Zinner

Philipp Janýr

A2


Philipp Janýr je podnikatel a expert v oboru digitální archivace, jenž žije dlouhodobě ve Vídni. Je členem sociální demokracie a pravidelným komentátorem rakouské i české politiky.

Jeho texty psané pro Deník Referendum je možné číst zde.

Pondělní odstoupení Wernera Faymanna z postu kancléře i předsedy rakouské sociální demokracie (SPÖ) bylo dle agenturních výkladů „šokem“. Za hlavní příčinu je označován tlak mladých sociálních demokratů, odborů a debakl sociálnědemokratického kandidáta v prvním kole prezidentských voleb. Toto kolo ale proběhlo už v dubnu. A sám Faymann dnes hovoří především o absenci dostatečné podpory svojí strany. Kde vidíte hlavní důvody jeho odstoupení vy?
Faymannova rezignace byla skutečně překvapením, pokud o ní někdo dopředu věděl, tak to neřekl. Nevíme dosud, co bylo bezprostřední příčinou. V prostředí členské základny SPÖ se dnes odhaduje, že buď aktuální kritika za snahu zavést pasové kontroly v Brennerském průsmyku na hranicích s Itálií, anebo kruté přijetí Faymanna vídeňskými sociálními demokraty na tradičním prvomájovém mítinku v centru města, kde byl doslova vypískán.

Daleko důležitější než bezprostřední příčina je ovšem podle mě dlouhodobý trend, respektive řetěz faktorů a událostí v posledních letech. Ona bezprostřední příčina totiž byla spíše pomyslnou poslední kapkou, než rozhodujícím faktorem.

Proč myslíte?
Rakouská sociální demokracie nezažívá zrovna úspěšné období. Současná vláda ve velké koalici s pravicovými lidovci je spíše udržovací, čím dál tím méně oblíbená a v posledních letech neschopná snížit nezaměstnanost, což je pro politiku sociálních demokratů v Rakousku stěžejní věc. Podpora SPÖ navíc klesá ve prospěch posthaiderovské Strany svobodných (FPÖ), přičemž k haiderovcům odcházejí i tradiční sociálnědemokratičtí voliči. Strana dnes není zajedno v tom, zda s haiderovci spolupracovat, a štěpí se také v otázce žádoucího přístupu k migrační a uprchlické krizi.

Werner Faymann je přitom s tímto vším spojený. Je toho všeho symbolem. Funkci kancléře i předsedy SPÖ zastával Fayman nepřetržitě od roku 2008 a počet skupin v rakouské sociální demokracii žádajících změnu v poslední době narůstal. Nyní překročil jejich tlak zřejmě kritický práh.

Mluvíte o skupinách v rámci rakouské sociální demokracie žádajících změnu. O jakou změnu by mělo jít?
Různé skupiny v SPÖ mají různé představy, spojuje je ale obecný požadavek proměnit sociální demokracii tak, aby zase hájila zájmy tradičních voličů a oslovovala voliče nové. Taková „nová“ SPÖ však nemůže mít starého předsedu. Na Faymannův odchod proto tlačily v posledních měsících zároveň například skupiny, které se domnívají, že Rakousko má být k uprchlíkům více vstřícné, i stranická křídla, jež mají názor, že je chybou se uprchlíkům jakkoliv otevírat.

Odhod Wernera Faymanna se tedy čekal, jen ne nyní a takto náhle.
V zásadě ano. Po debaklu jím doporučeného kandidáta v prvním kole prezidentské volby se Faymann rozhodl zůstat ve funkci a vedení strany ho podpořilo. Čekalo se tedy, že sociální demokracii a vládu povede až do velkého sjezdu SPÖ, který má proběhnout později v tomto roce. Faymann se ale rozhodl odstoupit už nyní.

A nemohlo být rozhodujícím faktorem třeba i blížící se druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém může zvítězit haiderovec Hofer? Nechtěl Faymann svým odchodem třeba takticky pomoci Hoferovu soupeři Alexandru Van der Bellenovi? Očekává se přeci, že sociální demokraté budou volit právě Van der Bellena. Třeba ho chtěl Faymann zbavit svou rezignací stigmatu kandidáta establishmentu.
To nevím. Na jednu stranu je pravda, že Hofer jasně naznačoval, jak bude jako prezident komplikovat kancléři Faymannovi práci – sliboval doslova, že pokud nezačne kabinet „po domluvě“ s „rozumnou politikou“, tak jej odvolá. Na druhou stranu však Faymann, SPÖ, ale ani třeba lidovci Van der Bellena nepodpořili.

Jak to?

V Rakousku tyto podpory příliš nefungují. Politikové mají zkušenost z 80. let z volby lidoveckého nominanta Kurta Waldheima, během jehož prezidentské kampaně se pokusily ostatní strany mobilizovat voliče s poukazem na Waldheimovo účinkování v nacistické armádě. Výsledkem byl ale opak záměru a Waldheim nakonec zvítězil.

Velká část Rakušanů je navíc dnes na politiky tradičních stran naštvaná. Příslušné vyjádření podpory by tak mohlo Van der Bellenovi spíše uškodit.

Druhé kolo prezidentských voleb proběhne v Rakousku 22. května. Hlavou státu se stane buď haiderovec Norbert Hofer (vpravo), nebo zelený Alexander Van der Bellen. Repro DR

Co bude nyní po rezignaci kancléře následovat? Kdo povede vládu a kdo sociální demokracii?
Řádné parlamentní volby jsou plánovány až na rok 2018 a vzhledem ke klesajícím preferencím tradičních stran se neočekává, že by se sociální demokraté nebo lidovci snažili o jejich uspíšení. Vláda velké koalice tak bude pravděpodobně pokračovat, a to s dosavadním místokancléřem lidovcem Reinholdem Mitterlehnerem v čele. 

SPÖ mezitím povede vídeňský starosta Michael Häupl, který bude mít za úkol uspíšit přípravy velkého sjezdu tak, aby strana měla co nejdříve nového řádného předsedu. Tento nový předseda určí nejen tvář, ale i vizi rakouské sociální demokracie na řadu příštích let. Všechny členy a příznivce strany tedy teď čeká velká debata o tom, jakou sociální demokracii si do budoucna přejí a jakou ji chtějí mít.

Nad jakou otázkou kromě přístupu k uprchlíkům se povede největší spor?
Jak jsem už naznačoval, zvláště intenzivní debata se v SPÖ vede nad vztahem k posthaiderovské FPÖ. Rakouská sociální demokracie má jedním ze starých usnesení sjezdu zakázanou spolupráci s haiderovci na všech úrovních, řadu obcí už ale dnes právě s FPÖ spravuje a v Burgenlandu s ní dokonce vládne. Ve straně je přitom i pokrokový proud, který říká, že bojkot FPÖ je třeba prolomit, protože pokud se tak nestane, nebude nikdy odhaleno, jak je FPÖ prázdná. Je to podobné jako s KSČM v České republice.

Dalším důležitým bodem debaty pak bude otázka, co má dělat sociální demokracie jinak, aby se stala opět advokátem a hlavní volbou řadových pracujících. To je téma, na které tlačí zejména odbory, ale i ostatní cítí, že zásadní změna je v tomto ohledu skutečně potřebná.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.