Ne konkrétní politický postoj nebo slíbený čin, ale kombinace obecných líbivě-rázných prohlášení a společensko-politických faktorů stála za nečekaným 35procentním vítězstvím nominanta (post)haiderovské Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norberta Hofera v prvním kole prezidentských voleb. Shoduje se na tom většina z pozorovatelů, kteří analyzovali výsledek ve dnech, jež uplynuly od volební neděle 24. dubna.

Mnohé z Hoferova úspěchu přitom připomíná nástup amerického Donalda Trumpa. Jak dle rakouských, tak zahraničních analytiků sehrálo klíčovou roli obecné, ale zároveň srozumitelné vyjadřování kandidáta plné kritických poznámek k politickému vývoji i celkovým poměrům v zemi. Své učinily rovněž Hoferova pohledná tvář, jeho vitalita, charisma, telegenické vystupování a životní příběh.

V průzkumech těsně po volbách se jako nejčastější zdůvodnění pro volbu Hofera objevovaly sympatický dojem z kandidáta a důvěra v něj, rozhořčenost nad poměry v zemi a přesvědčení, že si politikové tradičních stran neumí poradit s aktuálními výzvami, ba ani je pojmenovat. Kvůli názorům na azylovou politiku a žádoucí přístup k uprchlické krizi hlasovalo pro Hofera jen 14 procent jeho voličů.

„Přistěhovalectví bylo samozřejmě důležitým tématem, ale především šlo o volbu proti stávající situaci, proti systému,“ uvedl rakouský politický analytik Thomas Hofer v pondělí pro AFP a pokračoval:

„Během osmi posledních let, co vládne velká koalice (sociálních demokratů a lidovců), je rakouská politika zablokovaná. Jedna strana se vymezuje vůči druhé, brzdí reformy, o něž se patrneři nebo opozice snaží. Nelze se divit rozhořčení a nespokojenosti s takovýmto systémem a ani tomu, že důvěra v demokracii upadla.“

Sliby a taktika

Znalci z agentur upozorňují, že Norbert Hofer patří k takzvaným „přátelským“ (někde též „milejším“) tvářím FPÖ a co do kultury projevu se od hulvátského Donalda Trumpa velmi liší. V podtextu ale využívá podobné přesvědčovací taktiky. Podobně jako Američané, kteří žili po dlouhá léta v dokazování, že jejich země je díky otevřenosti přistěhovalcům, prostoru pro podnikavost či vítězství ve studené válce nejlepší na světě, zvykli si Rakušané, že je nejlepší řešit věci v klidu, pomalu a konzervativně s tím, že to jejich národ umí nejlépe a že na tom většina nakonec vydělá.

V posledních letech to ovšem už nefunguje tak jako dříve a strany tradiční velké koalice mají problém přesvědčit voliče o pevnosti obou pilířů své dosavadní podpory: že dokážou zajistit, aby se poměry sice pozvolna, ale stále o trochu zlepšovaly, a že dokážou udržet smír mezi sociálními vrstvami i mezi různými názorovými proudy ve společnosti.

A tak podobně jako značná část Američanů fandí Trumpovi, který slibuje učinit Ameriku zase nejlepší — a který nabízí na rozdíl od jiných řešení tak radikální, že vskutku navozují dojem opravdového obřího skoku nahoru zpět k někdejší velikosti země —, podpořilo v neděli 35,1 procenta rakouských voličů haiderovce Hofera, jehož strana slibuje raznatními kroky docílit zásadního posunu od nejistoty k nové stabilitě a k opětovné prosperitě, konstatují pozorovatelé.

↗

Hofer (vpravo) sleduje ve studiu ORF nabíhající výsledky spolu se svými nejúspěšnějšími protikandidáty: Alexandrem Van der Bellenem a Irmgard Grissovou. Repro Taz.de

Norbert Hofer sám přitom s jednou výjimkou nic tak radikálního neslíbil — prezident v Rakousku ostatně stojí spíše nad každodenní politikou, podobně jako český. Hoferovi stačilo pouze opakovat, že bude klást zájmy Rakouska a Rakušanů nad zájmy jiných (FPÖ prosazuje vystoupení z EU), že Rakousko je země rakouských Němců, která je — jako Evropa — založena na křesťanských hodnotách (FPÖ je pro vyloučení cizinců z rakouského systému sociální pomoci), že vnímá hnutí jako Pegida coby obrannou reakci (FPÖ prosazuje zákaz muslimských šátků) a že chápe, proč se „za současných podmínek“ čím dál více Rakušanů ozbrojuje.

Onou radikální výjimkou mezi Hoferovými sliby je závazek přimět po nástupu do funkce současnou vládu, aby ve vztahu k uprchlíkům a dalším migrantům prováděla blíže neurčenou „rozumnou politiku“, a pokud neuspěje, podnítit předčasné volby.

Znalci se v současnosti přou, do jaké míry může rakouský prezident popsaně zasahovat do fungování vlády a parlamentu. Sám Hofer k tomu v jedné z televizních debat řekl: „Budete překvapeni, co se dá (v prezidentské funkci) dokázat.“

Svobodná strana Rakouska vede aktuálně volební průzkumy s více než 30procentní oblibou.

Další faktory

Rakouští političtí komentátoři připomínají ještě další faktory Hoferova úspěchu: špatně vybrané nominanty velkých stran, stáří ostatních kandidátů, z nichž nejmladšímu bylo o dvacet let více než Hoferovi, rozštěpení protihaiderovského hlasu mezi dva nejúspěšnější Hoferovi konkurenty, nebo gentlemanskou dohodu, kterou se zavázali hlavní kandidáti v televizních debatách k nevyužívání nepodložených tvrzení a upřednostňování diskuze o budoucnosti země, jíž Hofer porušoval, a působil tak jako nekritičtější hlas.

Zajímavá čísla nabízejí také demografické údaje a další data z exit pollů: Hofera volili především dělníci (72 procent) a řadový zaměstnanci (47 procent). U živnostníků a pracovníků ve třetím sektoru měl pouze 24procentnní podporu, u důchodců pak třetinovou. Z Rakušanů s maturitou ho volilo pouze 13 procent osob, z lidí s univerzitním vzděláním 15 procent.

Mužů-voličů obecně hlasovalo pro Hofera 45 procent, žen-voliček 27 procent. Výrazně lepších výsledků dosáhl Hofer v Burgenlandu, Štýrsku a Korutanech. Nejméně se mu dařilo ve Vídni a dalších velkých městech.

Velkou podporu nalezl nominant FPÖ mezi nerozhodnutými a ideopoliticky nevyprofilovanými voliči. Tuto skutečnost znalci vyvozují z faktu, že ve všech předvolebních průzkumech zaostával Hofer za konečným výsledkem o deset a více procent hlasů, přičemž v Rakousku není zvykem, že by lidé podporu FPÖ zatajovali, spíše naopak — většinou dostává nakonec méně hlasů, než se předpokládalo.

Faktorem navíc nebyla ani nízká účast, neboť tato se oproti posledním volbám zvýšila z 54 na 68 procent. 29 procent Hoferových voličů jinak uvedlo, že je s poměry v zemi nespokojeno. 60 procent přiznalo, že je přímo rozhořčeno.

Profil protikandidáta

V Rakousku se dnes konečně vede i debata, jak Norberta Hofera nejlépe ve druhém kole porazit. O prezidentský úřad se střetne 22. května se svým nejúspěšnějším protivníkem z kola prvního, jímž je jeho ideo-politická protiva: dvaasedmdesátiletý profesor ekonomie, veřejný intelektuál, kdysi sociální demokrat, ale pak po jedenáct let předseda Zelených, zastánce evropské integrace a potomek přistěhovalců Alexander Van der Bellen.

Z hlediska nespokojenosti s rakouskou politikou je pozoruhodné, že také Van der Bellen se vymezoval vůči směřování země, ovšem z opačných pozic. A podobně jako Hofer slíbil i Van der Bellen být aktivnější prezident, než byl dosluhující Heinz Fischer.

Alexander Van der Bellen není dle znalců žádný radikál. Ohrazoval se dokonce i proti blokádám českých hranic protijadernými aktivisty, což je u rakouských Zelených téměř tabu. Před letošními prezidentskými volbami však slíbil, že jako případný prezident nejmenuje kancléřem předsedu FPÖ, i pokud tato vyhraje volby. A to je dle všeobecné shody hodně radikální pozice.

Van der Bellen hájí svůj slib argumentem, že rakouský prezident není jen garantem dodržování procedur daných ústavou, ale i hodnot v ní obsažených. Politika heiderovců je přitom dle něj s nimi v rozporu. Dále Van der Bellen uvádí, že jako prezident má mandát z přímých voleb, zatímco kancléř volen není. A zde je dle znalců otázkou, zda ho budou ochotni s takovýmto postojem podpořit strany nehaiderovské pravice.

Alexander Van der Bellen získal v prvním kole 21,3 procenta hlasů, a bez podpory ostatních tedy nemá šanci Norberta Hofera porazit. Třetí nejúspěšnější kandidátka — exsoudkyně Irmgard Grissová — přitom už uvedla, že svým voličům nikoho do druhého kola doporučovat nebude.

↗

Výsledky jednotlivých kandidátů. Započítání dodatečných poštovních hlasů náskok Hofera o trochu snížilo. Repro WmC

Sázkaři spoléhají aktuálně více na Hofera. Večer 27. dubna se kurz na vítězství Norberta Hofera pohyboval okolo 1:1,5. Van der Bellenův kurz byl 1:2,5.

Pozorovatelé mají na každý pád jasno v tom, že s novým prezidentem se rakouská politika změní. Poprvé od 70. let jím nebude nominant sociální demokracie ani lidovců. Hlavní otázkou pro Rakušany k 22. květnu přitom nebude, jestli si přejí takovou změnu či jakou preferují politickou kulturu, ale jakým směrem chtějí, aby jejich země vyvíjela.

Další informace:

Die Presse Rekorde, Motive, Trends: Interaktive Grafiken zur Hofburg-Wahl

Die Presse Hofer hat in allen Bevölkerungsgruppen die Nase vorne

Die Presse Griss will keine Wahlempfehlung abgeben

Die Presse Glawischnig gegen Anti-Hofer-Demonstrationen

Der Standard Hofer und das "Wundern": Österreich wird wie Ungarn

WienerZeitung.at Die Krise der bestehenden Ordnung

The Guardian Austrian far-right party's triumph in presidential poll could spell turmoil

The Local — Austria Far-right triumph leaves government reeling

The Local — Austria Who is Norbert Hofer, and why does he matter?

Galerie (3)