Chci přispět X

Rakušané volí prezidenta, nabídka je pestrá

Vedle čtyř nominantů hlavních stran kandidují i dvě nezávislé osobnosti. Podle průzkumů by se mělo nakonec rozhodovat mezi bývalým předsedou Zelených a kandidátem haiderovské pravice.

(pjed)

24.04.2016 17:16

A5

Konečný vítěz vzejde tentokrát zřejmě až z druhého kola. To je plánováno na 22. května. Foto archiv WZ

Přímo a z šesti kandidátů volí již tuto neděli Rakušané svého příštího prezidenta – formální hlavu státu, která má v Rakousku podobné pravomoci jako v ČR, avšak velice prestižní postavení.

Současný mimořádně populární prezident Heinz Fischer už kandidovat nemůže. Žádný jednoznačný favorit-nástupce se přitom během dvanácti let Fischerova úřadování neobjevil. Svoje kandidáty tak letos vyslaly do voleb všechny hlavní strany a vedle nich se přihlásili ještě dva nezávislí.

„Když si vezmeme, že v minulých volbách kandidovali kromě dnes dosluhujícího prezidenta už jen nevolitelný ultrakatolický uchazeč Rudolf Gehring a krajně pravicová populistka Barbara Rosenkranzová, je letošní nabídka skutečně mimořádně pestrá,“ uvedl pro agentury rakouský politolog Peter Hajek.

V předvolebních průzkumech vede už od letošního února stále o několik procent známý sociálně-liberální ekonom, univerzitní profesor a veřejný intelektuál Alexander Van der Bellen. Přestože nebyl nominován čistě stranicky, jde o bývalého předsedu rakouských Zelených, a tak je vnímán jako kandidát této strany, jenž jinak názorově stojí na prounijním levici.

S malým odstupem za Van der Bellenem figurují v průzkumech kandidát národovecky populistické a Jörgem Haiderem proslavené Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer, který je aktuálně místopředsedou rakouské poslanecké sněmovny, a expředsedkyně Nejvyššího soudu Irmgard Grissová, která je nezávislou uchazečkou, avšak kandiduje s podporou nově-parlamentní liberální strany NEOS.

Vizualizace výsledků průzkumu OE24 z konce února. Hofer a Grissová se od té doby na Van der Bellena dotáhli. Repro DR

Ztrátu deseti a více procent na uvedenou trojici přisuzují průzkumy dvěma kandidátům tradičně dominantních stran: sociálnědemokratickému ministru sociálních věci Rudolfovi Hundstorferovi a lidoveckému expředsedovi parlamentu a aktuálnímu předsedovi stranického seniorského klubu Andreasi Kholovi.

Jako šestý v průzkumech se pak umísťuje druhý nezávislý kandidát – výstřední vídeňský miliardář a stavební magnát Richard Lugner.

Nejen protestní hlasy
Relativní ne-popularitu kandidátů velkých stran si spojují znalci z části s klesající oblibou tradiční politických formací, kterou lze pozorovat v celé Evropě; zároveň ale uvádějí i jiné důvody: Van der Bellen, Hofer i Grissová jsou například velice známé, výrazné a rétoricky zdatné osobnosti se silnými názory. Tradičním stranám naopak odmítli kandidaturu jejich předpokládaní favorité jako bývalý sociálnědemokratický kancléř Franz Vranitzky či historicky nejúspěšnější lidovecký hejtman z Dolních Rakous Erwin Pröll.

Pětašedesátiletý Rudolf Hundstorfer a pětasedmdesátiletý Andreas Khol byli dále dle znaleckých upozornění vybráni také s odhledem na rostoucí podíl důchodců v rakouské obecné a zejména voličské populaci. Hundstorfer měl navíc jako bývalý předák odborového svazu ÖGB oslovovat zvláště početné odboráře. Khol zase patřil mezi ty, kdo v roce 2000 dojednali proslulou koalici mezi lidovci a haiderovci, a proto mohl přitáhnout hlasy národovců, zvláště ve druhém kole.

Debata před vlastními volbami byla tento rok relativně kultivovaná. S výjimkou haiderovce Hofera dodržovali všichni hlavní kandidáti gentlemanskou dohodu uzavřenou na začátku kampaně, jíž si zakázali rány pod pás a používání nepodložených tvrzení. Spor se tak vedl především nad otázkami typu jaké má být v budoucnosti Rakousko, jak má přistupovat k přistěhovalcům a jakou roli hrát v dnešním světě a v Evropské unii.

Pře jinak vznikala zvláště nad symbolicky důležitými tématy, jako zda povolit, nebo zakázat nošení šátků ve školách či zda stanovit nějaký strop pro přijímání uprchlíků. Nejvýraznějším střet v kampani pak inicioval zřejmě Alexander Van der Bellen svým slibem nejmenovat s odkazem na ústavní hodnoty kancléřem předsedu haiderovských Svobodných Hanze Christiana Stracheho, a to i v případě, že jeho strana vyhraje volby.

Pravidla volby a pravomoci
Rakouský spolkový prezident se volí přímo a obvykle ve dvou kolech, přičemž do druhého postupují dva neúspěšnější kandidáti z kola prvního, pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nad padesát procent hlasů. Letošní druhé kolo je plánováno na 22. května.

Přihlásit do voleb se může každý rakouský volič starší pětatřiceti let, který získá buď podpisy šesti tisíc Rakušanů, nebo nominaci od některé z parlamentních stran, nebo podporu nejméně pěti poslanců. Každý z kandidátů musí pak ještě složit kauci na vytisknutí volebních lístků ve výši 3600 eur.

Rakouský prezident nejmenuje vedení národní banky a nevrací tak snadno parlamentu zákony jako český, je ale aktivní, má slušný rozpočet a v tradici země jsou případy, kdy odmítl jmenovat do funkcí některé ministry, nebo hrozil rozpuštěním parlamentu. Dosluhující prezident Heinz Fischer se ovšem profiloval především jako garant stability země a proponent dialogů mezi různými názorovými proudy.

Fischerovo aktuální funkční období končí na začátku léta. Nový prezident, nebo prezidentka, by se tak měl ujmout úřadu 8. července.


Další informace:
Die Presse Bundespräsidentschaft: Die Wahl im Live-Ticker
The Local – Austria Tight race likely to upset Austrian power
The Local – Austria Lugner inspired by Trump to run for president
WienerZeitung.at Österreich wählt den Bundespräsidenten
Deutsche Welle Presidential election exposes Austrian angst


A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Aktualizace Neděle, 24.Dubna 2016, 17:58:0

První z exitpollů přinášejí dosti rozdílné výsledky než předvolební průzkumy: haiderovský kandidát Norbert Hofer podle nich vyhrál první volební kolo s více něž 35,5 procenta. Druhý měl skončit Alexander Van der Bellen s 21,1 procenta a třetí Irmgard Grissová s 18,8 procenta. Uvidíme, zda se tyto poměry potvrdí.

Petrasek Milan - penzista

Byl jsem v zemi Austriaků na návštěvě mezi prostým lidem Pondělí, 25.Dubna 2016, 12:49:11

a výsledky prvého kola moje obavy potvrdily.
Schopnost udržet na uzdě odpor k racionálnímu ovlivňování politické scény, nutné k udržení demokratického režimu jsem potkával velmi ojediněle.
Politická elita je povětšinou chápána jako snůška samolibých hrabivců, neschopných ochránit vlast před diktátem EU a přívalem méněcenných cizinců.
Atavistické pudy a jiné podobné instinkty jsou pro liberální demokracii známým hrobem........bych dodal.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 25.Dubna 2016, 13:24:41

V Rakousku se neonacistické tendence projevují (a kumulují) už značně dlouhou dobu, už od časů Haidera. Nyní tyto nálady a preference velké části rakouské populace propukly s plnou silou.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Njn Pondělí, 25.Dubna 2016, 13:49:48

Svým způsobem jsou ale ty volby opravdu mezník... ani za Haidera nemívali haiderovci přes 30 procent, natož přes 35. Na druhou stranu je tam stále těch 60+ procent, co je volit nechtějí... uvidíme v druhém kole, jak moc lze ten postřeh pana Petráska vztáhnout skutečně na většinu.

Petrasek Milan - penzista

Vlast mne potřebuje - suše konstatuje Hofer Pondělí, 25.Dubna 2016, 18:39:0

a nabízí zlomovou situaci, kdy se stane minimální většina volebních preferencí příčinou bezmocného přihlížení rozpadu demokratickému režimu.
Aféra Waldheim vedla k oživení kritického pohledu Rakušanů na nacionálsocialismus .
Aféra Hofer, který bude pověřovat příštího předsedu vlády by mohla vést k dalekosáhlému prohloubení nekritického pohledu na ..................bych s obavami dodal.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.