Navenek smělé a hojně medializované, ve skutečnosti však spíše výstražné a rozhodně méně přelomové, než jak jej popisují titulky předních světových médií. Takto hodnotí v relativní shodě znalci s odstupem středeční rozhodnutí Evropské komise, jež zahajuje formální dialog s polskou vládou ohledně nedávno schválené kontroverzní legislativy, jež se dle kritiků vyznačuje snahou vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) uchopit všechnu moc ve státě.

Konkrétně reaguje Komise na dění kolem polského ústavního soudu a novely mediálního zákona. „Polsko nerespektuje závazná rozhodnutí svého ústavního soudu, což je podle mého názoru z hlediska ochrany právního státu vážná věc,“ uvedl ke kroku místopředseda Komise Frans Timmermans.

Podle kritiků směřuje vládnoucí PiS od svého vítězství v říjnových volbách zemi k autoritativnímu režimu orbánovského střihu. Vlnu demonstrací vyvolala nová legislativa, která dává vládě větší moc nad veřejnoprávními médii. Mezinárodní kritiku také sklidilo jmenování pěti nových ústavních soudců, z nichž tři byli podle ústavního soudu dosazeni do funkce nezákonně.

Otázka vážnosti reakce

Nakolik je údajně jednomyslné rozhodnutí Komise vážné a jaké může mít důsledky? Pokud instituce Evropské unie naznají, že některý z členských států závažně porušuje sdílené demokratické hodnoty, může se přistoupit k aktivaci takzvaného postupu na ochranu právního státu. Ten je zakotven v článku sedm Lisabonské smlouvy a v posledku může vést až k omezení hlasovacích práv země v EU.

Znalci se ovšem shodují, že takový závěr není zatím v případě Polska realistický, a to hned z několika důvodů.