Kroky Evropské komise vůči Polsku jsou zatím spíše výstrahou, shodují se znalci

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Navenek smělé a hojně medializované, ve skutečnosti však spíše výstražné a rozhodně méně přelomové, než jak jej popisují titulky předních světových médií. Takto hodnotí v relativní shodě znalci s odstupem středeční rozhodnutí Evropské komise, jež zahajuje formální dialog s polskou vládou ohledně nedávno schválené kontroverzní legislativy, jež se dle kritiků vyznačuje snahou vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) uchopit všechnu moc ve státě.

Konkrétně reaguje Komise na dění kolem polského ústavního soudu a novely mediálního zákona. „Polsko nerespektuje závazná rozhodnutí svého ústavního soudu, což je podle mého názoru z hlediska ochrany právního státu vážná věc,“ uvedl ke kroku místopředseda Komise Frans Timmermans.

Podle kritiků směřuje vládnoucí PiS od svého vítězství v říjnových volbách zemi k autoritativnímu režimu orbánovského střihu. Vlnu demonstrací vyvolala nová legislativa, která dává vládě větší moc nad veřejnoprávními médii. Mezinárodní kritiku také sklidilo jmenování pěti nových ústavních soudců, z nichž tři byli podle ústavního soudu dosazeni do funkce nezákonně.

Otázka vážnosti reakce

Nakolik je údajně jednomyslné rozhodnutí Komise vážné a jaké může mít důsledky? Pokud instituce Evropské unie naznají, že některý z členských států závažně porušuje sdílené demokratické hodnoty, může se přistoupit k aktivaci takzvaného postupu na ochranu právního státu. Ten je zakotven v článku sedm Lisabonské smlouvy a v posledku může vést až k omezení hlasovacích práv země v EU.

Znalci se ovšem shodují, že takový závěr není zatím v případě Polska realistický, a to hned z několika důvodů.

Předně, středeční rozhodnutí Komise spadá do formálního procesu, který řízení podle článku sedm ještě předchází. Fakticky se tak jedná, jak už naznačeno výše, pouze o zahájení formálního dialogu, který má několik fází a během něhož zmocněný zástupce Komise vyhodnocuje, jakým způsobem polská vláda reaguje na přednesené výtky a zda dochází k nápravě.

Rámec pro postup při obavách z porušování právního státu schválila Komise v roce 2014. A jeho cílem je zejména předejít aktivaci právě článku sedm.

„Účelem tohoto procesu je vyjasnit si fakta na základě objektivních informací, posoudit situaci do větší hloubky a zahájit s polskými úřady dialog bez toho, abychom předem rozhodovali o dalších možných krocích,“ řekl Timmermans, který je jednáním pověřen.

Frans Timmermans dále oznámil, že polské vládě zasílá dopis, ve kterém vyjadřuje své obavy z porušování principů právního státu. Ze strany Komise přitom nejde o první podobný signál. Právě proto, že Polsko na předchozí výtky nezareagovalo uspokojivým způsobem, si pozorovatelé vysvětlují nynější krok jako další, a především formálnější, výstrahu.

Co bude dále

Evropští komisaři nad otázkou, kam až může situace zajít, odmítají spekulovat. Zveřejnění závěrů dialogu a následných doporučení se očekává v březnu. Pokud by Komise přistoupila k aktivaci článku sedm, mohlo by se Polsko potýkat s vážnými důsledky. Zmíněné omezení hlasovacích práv by ovšem musela jednomyslně schválit Evropská rada a s návrhem by musel souhlasit i Evropský parlament. EU k příslušnému kroku ještě nikdy nepřistoupila.

Podle odborníků je navíc jisté, že by krok vetoval v Evropské radě nejméně jeden z čelných zástupců států — maďarský premiér Viktor Orbán už otevřeně prohlásil, že by k takovému kroku sáhl.

Radikální opatření by také dle znalců výrazně ohrozilo vzájemné vztahy mezi Polskem a EU.

Mluvčí vlády PiS Rafał Bochenek označil rozhodnutí Komise za standardní formu dialogu. Zdůraznil také, že vztahy mezi Bruselem a Varšavou nebudou nijak ohroženy. Premiérka Beata Szydłová zatím jen konstatovala, že „Polsko bylo neprávem obviněno“ a že „demokracii se v Polsku daří dobře“.