V Polsku se šíří protesty proti zákazu potratů, první vzdor vůči politice PiS

Facebook Twitter Vytisknout

Záplava transparentů „Moje děloha patří mně, ne státu“, tisíce rozhořčených žen a stromy obsypané ramínky na šaty — symbolem domácích tajně prováděných interupcí. Takové výjevy je možné vidět ve Varšavě, Krakově a dalších polských městech o víkendu už druhý týden po sobě. Účastnice a účastníky protestů přiměla vyjít do ulic snaha ultrakonzervativních skupin prosadit úplný zákaz potratů, která má neoficiální, leč zřejmou podporu současné vlády strany Právo a spravedlnost (PiS).

Podle pozorovatelů jde o dosud největší projev nesouhlasu s politikou konzervativců, respektive PiS, jež v Polsku vládne od loňských říjnových voleb. Komentátoři připomínají v dané souvislosti i další sporné kroky vlády a debatují nad důsledky nynějšího občanského vzedmutí.

„Zákaz potratů nás vrací do středověku,“ říká ke snaze prosadit zpřísnění již nyní silně restriktivní legislativy Wanda Nowická, poslankyně a známá aktivistka zasazující se za práva žen. Současný zákon, účinný od roku 1993, umožňuje přerušit těhotenství do 25. týdne od početí v případě splnění jedné z následujících podmínek: ohrožení života ženy, hrozba vážné deformace plodu či početí jako následek znásilnění nebo incestu.

Zpřísňující novela, jejíhož přijetí se snaží docílit ultrakonzervativci s morální podporou vlády a za aktivního přispění katolické círke, by připouštěla interrupci pouze za jediné podmínky: v případě ohrožení života matky. Navíc novela počítá i se zvýšením trestu za nelegální přerušení těhotenství, a to ze dvou na pět let vězení.

Tématu se dostává mimořádné publicity zvláště od konce března, kdy se pro ultrakonzervativní novelu vyslovili otevřeně právě předseda PiS Jarosław Kaczyński a předsedkyně vlády Beáta Szydlová.

Původci návrhu a taktický protinávrh

Prvotním původcem snah o prosazení zpřísněné novely je ultrakonzervativní právní institut Ordo Iuris, který připravil za podpory polské biskupské konference i samotný sporný návrh. Právě Ordo Iuris, konference a jim myšlenkově blízké spolky nyní sbírají podpisy pod petici za schválení návrhu. Pokud jich shromáždí alespoň 100 tisíc, bude o návrhu muset hlasovat polský Sejm.

Jak pozorovatelé, tak liberální aktivisté se shodují, že se podaří podpisy sesbírat relativně rychle. V kostelech po celém Polsku probíhá od začátku dubna kampaň — kněží předčítají návrh během kázaní a po jeho skončení se sbírají další a další podpisy. Stovky věřících, zejména žen, ovšem mše na protest — v silně katolické zemi — opouštějí.

Proti zpřísnění legislativy vystupuje nejhlasitěji iniciativa Ratujmy Kobiety (Zachraňme ženy), která zorganizovala hlavní demonstrace během obou posledních víkendů, zaplavila sociální média kampaní #TrudnyOkres (Těžká perioda), v rámci níž ženy informují premiérku Szydlovou o svém menstruačním cyklu, a také sepsala alternativní novelu, která není tak přísná jako návrh ultrakonzervativců.

„Víme, že neuspějeme, ale chceme, aby Sejm musel oba návrhy konfrontovat,“ uvedla jedna z iniciátorek k návrhu, který počítá se zkrácením možnosti přerušit těhotenství na dvanáct týdnů za nyní platných podmínek. Ve středu předložil výbor iniciativy návrh s nezbytným počtem tisíc podpisů Sejmu, který nyní disponuje zákonnou lhůtou čtrnáct dní, aby se k němu vyjádřil. Po případné registraci bude mít skupina tři měsíce na to, aby sesbírala sto tisíc podpisů pod vlastní proti-petici, a Sejm tak musel podrobit schvalování i její návrh.

Protest prvních dam

Vedle účastnic protestů a liberálních iniciativ se ohradily proti zpřísnění potratové legislativy také tři bývalé první dámy: Danuta Wałęsová, Jolanta Kwaśniewská, Anna Komorowská. „Každá interupce je pro ženu tragédií, ale nesmíme ji ještě posilovat tím, že je budeme nutit k porodu způsobeného znásilněním nebo ohrožujícím zdraví sebe sama či dítěte,“ uvedly v otevřeném dopise manželky Lecha Wałęsy, Aleksandera Kwaśniewského a Bronisława Komorowského.

Žena současného prezidenta Agáta Kornhauserová-Dudová se k návrhu naopak vyjádřit odmítla.

Liberální členové sejmu vyzvali Agatu Dudovou k vyjádření, prezidentská kancelář však dala najevo, že to odmítá. Repro Twitter

Polská média v této souvislosti připomínají dřívější pokus zákon zpřísnit, který se setkal s ostrou kritikou tehdejší zesnulé první dámy Marie Kaczyńské, švagrové současného předsedy PiS. Jarosław Kaczyński nyní svou podporu zdůvodnil slovy, že jako katolík musí návrh biskupů následovat. Dodal také, že členy své strany nebude k volbě pro novelu nutit, přesto „je přesvědčen, že se za ni většina, možná i všichni, postaví“.

Obav přibývá

Kritici vlády upozorňují, že přestože jsou potraty velkým tématem, samotná vláda PiS jejich úplný zákaz v programovém prohlášení nemá. Podporou zákazu tak jde spíše na ruku silné katolické církve, která stranu dlouhodobě podporuje, než že by straně šlo o otázku samou. Připomínají také Kaczyńského výrok z roku 2007: „Demokratický právní stát nemůže znásilněnou ženu nutit k porodu.“

Podle profesorky Ireny Kotowské jde ze strany PiS přímo o manipulaci. „Musíme si být vědomi toho, co se bude dále dít během doby, kdy budou potraty horkým tématem,“ uvedla pro list Guardian.

Znalci pak ještě v současné atmosféře připomínají další kroky vládnoucí PiS — zejména dění kolem polského ústavního soudu a novely mediálního zákona —, které vzbudily jak protesty liberální polské veřejnosti, tak obavy institucí Evropské unie.

Evropská komise v této souvislosti zahájila s Polskem v lednu formální dialog, který může poprvé v historii EU vést k aktivizaci takzvaného postupu na ochranu právního státu. Uplatnění nástroje, jehož důsledkem je v posledku omezení hlasovacích práv země, předcházelo středeční jednání Evropského parlamentu. Jeho výsledkem je schválená nezávazná rezoluce, vyjadřující „vážné znepokojení nad efektivní paralýzou ústavního soudu, která vytváří hrozbu pro demokracii, lidská práva a právní stát v Polsku“.

Zda si potratový zákon získá podporu veřejnosti či ne, je nyní těžké odhadovat. Navzdory silným občanským protestům podpora PiS oproti minulému měsíci stoupla. V tématu potratů jsou však Poláci výrazně proti dalšímu zpřísňování legislativy: poslední průzkum veřejného mínění, který si zadal list Gazeta Wyborcza, ukazuje, že pro absolutní zákaz je pouhých čtrnáct procent lidí.

Feministické skupiny odhadují, že interrupci ročně podstoupí na sto tisíc Polek. Stát jich přitom registruje méně než tisíc. Většina žen tak volí nelegální, mnohdy zdraví ohrožující, způsoby. Ty, které si to mohou dovolit, cestují do okolních států s liberálnější legislativou.