Zveřejňujeme řeč Markéty Hrbkové, proslovenou na anarchistické demonstraci proti policejním represím. Jsou to jen anarchisté, kdo by měl dnes pociťovat znepokojení nad proměňujícím se charakterem českých represivních složek?

Demokracie je křehká nádoba. A jednou z nejdůležitějších tematických oblastí, které je třeba vždy hlídat, je míra nekontrolované moci, které se v tom daném systému těší ozbrojené represivní složky.

Je třeba je hlídat jednak proto, že díky svému úkolu třímají v rukou větší dávku síly než zbytek společnosti, ale také proto, že poukazují na způsoby, jakými společnost nakládá s vlastním strachem a agresivitou.

Nejsem v tomto směru anarchista a nechci zpochybňovat úlohu, kterou zastávají represivní složky ve společnosti jako takové. I strach je někdy přínosný, ale je to lék, který je třeba vážit na lékárnických vahách. V tomto ohledu mám moc ráda postavu z klasické dětské literatury, strašidýlko Barbuchu, který prudce narůstal, když se v jeho přítomnosti někdo bál, a stejně rychle se i zmenšoval, když nikdo nevěřil v jeho nebezpečnost. Takový je skutečně strach. Narůstá sám ze sebe, jeho nejdůležitější potravou je víra, prostředkem velké oči a má sílu změnit jedince i společnost zevnitř během rekordně krátkého času. Čím víc jej používáme, tím narůstá a šíří se do okolí.

Žijeme v období, kdy ve spojení s rostoucími obavami o živobytí, zvedající se vlnou migrace a nepříjemným pocitem, že se nám náš vlastní systém rozpadá pod nohama, stoupá ve společnosti strach a agresivita. V těchto obdobích je třeba zvlášť ostražitě hlídat, aby se ve společnosti nezakořenily, nestaly se normou a nezabydlely se právě ve složkách, které drží v rukou jejich otěže.

Spisovatelka, básnířka a překladatelka Markéta Hrbková na demonstraci anarchistů proti policejním represím. Foto FB Markéty Hrbkové

Poslední měsíce se zdá, že policie sahá k prostředkům, které se strachem zacházejí velmi iracionálně — v médiích vyskakují představy o nebezpečných „ sítích“ ve společnosti, jakýchsi „tajuplných hrozbách“, o nichž při bližším ohledání zjistíme, že stojí na důkazech velmi pofidérních, které před soudem mohou uspět jen stěží, zato jejich poselství společnosti je jednolité — šíří se strach a nedůvěra.

Takové jednání je víc než dvojsečné. Šíření strachu s sebou nese i šíření agresivity, nevědomosti, mizí uvážlivost a na scénu přicházejí rychlá a radikální řešení. Jsme toho svědky v otázce imigrantů, narůstajícího násilí i rozporů ohledně vedení společnosti.

Jestli represivní složky podlehnou i jen pohodlí ve svém zacházení se strachem ať už v podobě zvyšování agresivity a násilí anebo „jen“ v podobě toho, že se případy „trochu pošoupnou směrem k úspěšnosti“ za cenu důslednosti důkazního řízení a pro PR se „maličko zveličí“, společenské pocity se velmi rychle obrátí ve svůj vlastní protiklad — pocit bezpečí se změní v strach. A je omylem si myslet, že se to týká jen vrstvy, na níž je policejní represe zaměřena.

Prožila jsem mládí v takzvaném disentu, takže mám celkem v živé paměti život, v němž nevíte, jaká vaše intimita bude použita pro ochranu republiky a kdy vás obviní z něčeho, o čem se vám do té doby ani nesnilo. Měla jsem s STB jednu podivnou zkušenost. Po takzvaném „normálním“ výslechu s „normálním“ průběhem najednou přišli do místnosti dva noví, tvrdili, že jsou „kriminálka“ a že mají svědky a důkazy, že „kšeftuji s digitálními hodinkami“ (které tu tehdy byly nedostupné a mělo tedy jít o ilegální dovoz). Nedbaje mých protestů vedli výslech na toto téma. Pak mě propustili. Šla jsem domů s podivným pocitem, že nejen, že mě teda zavřou, ale ještě ke všemu za něco tak absurdního. Několik dní mně v hlavě naskakovala otázka, kdo by mi věřil a kdo by přinejmenším pochyboval…

Díky zkušenosti disentu a pravděpodobně i díky dědictví židovského původu, jsem možná i přecitlivělá na to, jak se s agresivitou zachází a jaké signály přicházejí jednak z médií a jednak z represivních složek. Ale je to právě tam, kde se rozhoduje, jestli tyto složky budou „chránit“ nebo „terorizovat“ a tím také, jaké podoby zacházení se strachem ve společnosti převáží.

Proto jsem dnes tady, abych vyjádřila podporu těm, kteří podobné praktiky odnášejí, a abych se důrazně připojila k žádosti, aby se podobné praktiky v naší společnosti nezakořenily.

    Diskuse
    September 1, 2015 v 20.54
    Strach je zdrojem agrese
    Ti, kdo se bojí, jsou nebezpeční. Sobě i okolí. Ten, kdo rozdmýchává strach, seje vítr, která může přinést bouři. Opakem strachu je víra. Proto se v Bibli mnohokrát říká: "Neboj se, toliko věř!" Je potěšující, že přibývá jedinců, iniciativ i skupin, kteří staví proti strachu, strašení a nenávisti víru, lásku, odvahu. Myslím, že to je sůl naší společnosti.
    JN
    September 1, 2015 v 23.19
    Za starejch dobrejch časů
    nebezpečí vyvolávalo strach.

    Dneska je ten zrelativizovanej svět vzhůru nohama, proto logicky strach vyvolává nebezpečí.
    September 2, 2015 v 7.35
    Život je přece plný nebezpečí. A ještě ke všemu končí smrtí.
    Máme ho proto strávit tím, že se budeme třást strachem?
    JN
    September 2, 2015 v 8.22
    Za starejch dobrech časů
    platívalo: "Neboj se a důvěřuj Bohu, který to s tebou myslí dobře."

    Dneska je svět mnohem dál a my nejsme děti, abysme věřili hloupostem, dnes platí: "Vopovaž se mít strach a důvěřuj Levicovýmu Intelektuálovi, pro kterýho seš jinak třídní nepřítel."
    September 2, 2015 v 8.38
    Ani levicoví intelektuálové nejsou v otázce uprchlíků jednotni. To je jenom váš dojem.
    September 2, 2015 v 9.18
    Mimochodem,
    nedávno jsem napsala do diskuse o uprchlícich na jednom křesťanském webu:
    "Věřící člověk se přece nebojí budoucnosti. "
    Ještě nikdy jsem si nepřipadala tak absurdně.
    JN
    September 2, 2015 v 9.41
    Označení "levicový intelektuál"
    v tomto případě samozřejmě slouží jako zjednodušující a stručné pojmenování, abstrakce, zobecnění.
    JN
    September 2, 2015 v 10.32
    Máte pravdu, paní Hájková,
    věřící člověk vkládá s důvěrou svůj život do Božích rukou a v rámci svých možností, své nedokonalosti, se nebojí budoucnosti.
    Nebát se neznamená zavrhnout rozum a zkušenosti a vložit svůj život do rukou lidí s mesiášským komplexem. Neznamená to vyzývat k prohlašování vůlí neovladatelných pocitů za zlo a obviňovat lidi za to, jaké mají pocity.
    September 2, 2015 v 12.13
    Jenže se zdá, že rozum asi velí každému něco jiného.
    September 2, 2015 v 16.00
    Nemohu pochopit jednu věc. Titíž lidé, kteří dřív křičeli, že je kolem nás ostnatý drát, dnes křičí, abychom se znovu zadrátovali.



    September 2, 2015 v 17.41
    Ostnatý drát
    přece může sloužit, stejně jako škodit. Vždy je důležité, k jakému účelu je použit.
    September 2, 2015 v 18.41
    V obojím případě přece slouží k témuž účelu: Aby se lidé nedostali tam, kam chtějí. Aby byli přinuceni zůstat tam, kde je jim zle, kde je někdo nebo něco ohrožuje.
    Chcete snad tvrdit, pane Ševčíku, že před třiceti léty se ostnatý drát používal proti hodným lidem, zatímco dnes se bude používat na ochranu hodných lidí proti těm zlým?
    September 2, 2015 v 20.50
    Ne.
    Bude použit k dodržení současně platných zákonů. Zákonů prosazených reprezentací většiny obyvatel. Pokud se Vám nelibí, můžete přesvědčit tuto většinu, že je nutno přijmout lepší. Je to Vaše demokratické právo. Zatím je ale musíte respektovat. Pokud jste demokratem.
    September 2, 2015 v 21.07
    Respektovat zákon neznamená nekritizovat ho, případně nekritizovat názory některých svých spoluobčanů. Neznamená to ani nevyjadřovat podporu uprchlíkům.
    September 2, 2015 v 21.30
    Jistěže ne.
    Ale Vy jsre se ptala po účelu ostnatého drátu na hranicích a já jsem Vám odpovídal.
    September 2, 2015 v 23.41
    Ostnatý drát na hranicích
    chtějí ustrašení a nesvobodní občané, kteří se bojí žít ve svobodném a otevřeném světě a chtějí se vrátit do jednoduchého a uzavřeného světa, kde je jim diktováno, co si mají myslet a nemusí sami nic rozhodovat. Na tyto ustrašené a nesvobodné lidi se spoléhají Miloš Zeman, Andrej Babiš a Martin Konvička a chtějí jejich hlasy, aby je mohli dále strašit a vyvolávat iluzi, že je ochrání.
    ??
    September 3, 2015 v 7.43
    Hluboka nechut p. Hajkove pochopit.
    "V obojím případě přece slouží k témuž účelu: Aby se lidé nedostali tam, kam chtějí. Aby byli přinuceni zůstat tam, kde je jim zle, kde je někdo nebo něco ohrožuje."

    Na tomhle principu funguji veznice p. Hajkova. Jsou v nich zavreni vrazi, zlodeji, pedofilove. A tem vsem je tam zle, protoze nemohou vrazdit, krast a prznit deti a jsou ohrozeni tim,ze jim dalsi a dalsi prilezitosti k teto bohulibe cinnosti utikaji mezi prsty.
    September 3, 2015 v 10.01
    Nebezpečné zločince může svobodný svět držet v pevnosti. Otázkou je, jak dlouhou dobu se mohou v pevnosti chránit svobodní lidé před nebezpečným světem.
    Jen si ty své dráty natáhněte. Dlouho vám nevydrží.
    September 3, 2015 v 10.06
    Souhlasím s paní Hájkovou
    Z likvidace drátů po r. 1989 a z dalšího procesu likvidace hranic se lidé radovali a najednou má jít vše o 25 let zpět?
    September 3, 2015 v 10.52
    Začínám chápat nechuť většinové populace vůči
    levicovým aktivistům. Tak schválně, kolik z vás, humánních moralistů nezamyká své domy a byty? Svá auta, chatky, zahrádky? Doufám, že všichni, jinak bych vás musel nazvat pokrytci. A kolik že migrantů jste doma už ubytovali? Pochlubte se. Jste přece svobodní nebojácní lidé, tak těm druhým ukažte, že se nemusí ničeho bát. Osobní příkad je tím nejlepším argumentem. Takže prosím s takovými argumenty na stůl. Pokud ale nejsou, mlčte. Zůstane vám možnost býti za filozofy. Skutečné.
    September 3, 2015 v 12.23
    Pan Ševčík má zřejmě spolehlivé informace o tom, že všichni levicoví aktivisté jsou bohatí aspoň tak, že maji domy, zahrady, auta nebo chaty. No někteří jistě ano. Někteří by možná mohli u sebe ubytovat i nějaké ty uprchlíky. A třeba by je někteří i ubytovali, kdyby na to přišlo a uprchlíci by k nim chtěli.
    Ale nevím, co to jsou za způsoby, klást si tohle jako podmínku, aby mohl člověk mluvit do veřejných záležitostí? (a jinak že má mlčet)
    To je totéž, jako by napsal, že do politiky nemá co mluvit ten, kdo nevlastní firmu a nemůže tudíž zaměstnávat lidi.
    JN
    September 3, 2015 v 12.37
    Dotaz
    Je tato diskuse o uprchlících nebo o imigrantech? Je podpora masové imigrace prospěšná pro uprchlíky?
    JN
    September 3, 2015 v 12.39
    Dotaz
    Existuje mimo Evropu stát, který by se aktivně snažil vzdát se kontroly nad svou geografickou hranicí a považoval to za znak vyspělé demokracie?
    ??
    September 3, 2015 v 12.58
    Pro pani Hrbkovou.
    Nedavno byl na DR otisten text Fatimi Rahimi, ktery svym vyznenim obhajoval neopravneny postup policie (kanadske). DR dokonce prijal za tento text penize MV (Ceskeho). Povazujete za prijatelne posuzovat konani policie dvojim metrem z ideologickych duvodu ? Jak dlouho vydrzi DR jeho "nezavislost", pokud bude prijimat Babisovi penize ?
    September 3, 2015 v 13.10
    Paní Hájková, do veřejných záležitostí
    má určitě právo mluvit každý. Vrah může kázat na rohu ulice o morálce, nebo levicový aktivista může zvát migranty ke svým sousedům, aniž by se už o nějaké sám postaral. Může navrhovat fantaskní až nebezpečná řešení současné migrační vlny. Klidně. Má na to právo. Může prostě plácat,co mu slina na jazyk přinese. Při takovémto chování ovšem nemůže počítat s tím, že by jej někdo rozumný bral vážně a už vůbec ne, že by byl za filosofa. O tom jsem psal.
    ??
    September 3, 2015 v 13.18
    Ja jsem zadne draty natahovat nenavrhoval p. Hajkova, jen jsem poukazal nato ze draty neslouzi vzdy k temuz odsouzenihodnemu ucelu..
    Ale kdyz uz jste to nacla, ja jsem si svych dratu v hlubinnem dole natahal dost v dobe kdy vy jste lestila kliky na stranickych sekretariatech a vy vasi stranicti kolegove tleskali strileni na hranicich.
    September 3, 2015 v 13.49
    Když už jste tak hrdý na svůj hornický původ, pane Kuchejdo, tak si nemyslete, že já jsem v tom snad horší než vy. Ženy na šachtu nebrali, ale můj muž pracoval v 80.letech jako horník. Netahal dráty jako vy, ale stavěl rubání. A naši rodiče byli taky dělníci.
    Nemusíte mi závidět, že jsem studovala, stejně jsem školu nedokončila za což nedávám vinu nikomu jinému než sobě.
    Žádné kliky jsem ovšem neleštila, jak mi mylně přisuzuje. K čemu by mi to bylo? Ale to vám jistě nevymluvím, že?
    September 3, 2015 v 13.50
    Vemte si je domů!
    To je demagogie. Stát plní mnoho různých funkcí a kromě pomoci uprchlíkům (poskytované podle mezinárodních závazků a našich zákonů) pomáhá nemocným, sociálně slabým, lidem z handikapem, osiřelým dětem nebo dětem z rozvrácených rodin. Také se stará prostřednictvím policie a justice o bezpečnost a právní jistotu, ochranu životního prostředí a spoustu dalších věcí. Takže to už bych mohl lidi vyzývat ať si vezmou domů bezdomovce, nemohoucího stařečka případně ať alespoň vstoupí k dobrovolným hasičům když očekává, že někdo bude hasit jeho dům.
    To, že tuto argumentaci použil i náš prezident potvrdilo můj názor, že je kvůli popularitě schopen prodat svojí babičku a poslední zbytky reputace intelektuála.
    September 3, 2015 v 13.52
    pane Kuchejdo,
    střílení na hranici tenkrát nikdo asi netleskal. Jednak pro použití zbraně existovaly velmi přísné předpisy, jednak každé použití zbraně znamenalo přešetření prokurátorem, čehož se každý velitel pohraniční jednotky bál, páč to znamenalo komplikace a jednak se vedoucí orgány bály západní kritiky. Vzhledem k tomuto stavu bylo také mnohem více zastřelených pohraničníků, než těch, kteří se pokoušeli jakýmkoliv způsobem hranice přejít. Přejal jste příliš lehce současnou propagandu.
    September 3, 2015 v 13.58
    Pane Šťastný, víte co je demagogie?
    Když srovnáváte to, na co mají naši občané zákonný nárok s tím, co by chtěla skupina aktivistů poskytnout nenárokovým migrantům z prostředků určených jiným. Kupovat si odpustky za cizí.
    September 3, 2015 v 14.19
    Pane Ševčíku
    Já bych si například přál aby náš stát řešil aktivně problém bezdomovectví, tak jak to dělá např. Skotsko. Takže jsem podle obdobné logiky aktivista, který chce poskytnout nenárokovým bezdomovcům z prostředků jiných. A tento názor smím veřejně hlásat jen když ho podpořím ubytování jednoho či více bezdomovců u mě doma.
    September 3, 2015 v 14.27
    Názory si můžete hlásat jaké chcete, pane Šťastný.
    Jde o to, jak jsem psal výše, zda chcete být brán vážně a nechcete být označován za demagoga. Pokud ano, nesmíte pít víno a vodu kázat.
    September 3, 2015 v 14.41
    Pane Ševčíku
    Je mi vcelku jedno jestli mě berete vážně. Když máte potřebu pomáhat si takovým argumentačními fauly tak je to váš problém.
    September 3, 2015 v 15.06
    Argumentační fauly jste začal
    používat Vy. Jen chtít to vidět.
    JN
    September 3, 2015 v 17.16
    Petru Šťastnému, Luďkovi Ševčíkovi Myslím, že je to jednoduché a Váš spor je zbytečný.
    Služby poskytované státem, které pan Šťastný v příspěvku výše připomněl, se vztahují na občany státu. I bezdomovec je samozřejmě občanem státu.
    Lidem v ohrožení, kteří nejsou jeho občany, tedy uprchlíkům, poskytuje stát ochranu podle příslušných mezinárodních dohod. K ostatním migrantům, kteří nemají statut uprchlíka, stát žádné povinnosti nemá a může jim tedy zabránit v pobytu na svém území. Postoj státu k této ostatní migraci (například za prací) by se měl utvářet v celospolečenské diskusi pomocí běžných demokratických procedur, neměl by tedy být vytvářen ideologicky a nátlakově.
    September 3, 2015 v 17.29
    Martinovi Šimsovi
    Napsal jste »Na tyto ustrašené a nesvobodné lidi se spoléhají Miloš Zeman, Andrej Babiš a Martin Konvička a chtějí jejich hlasy, aby je mohli dále strašit a vyvolávat iluzi, že je ochrání.«

    To opravdu vidíte situaci takto zjednodušeně? Přece existuje řada vysoce racionálních argumentů, které ukazují souvislosti v jiném světle. Promiňte, ale toto přece není pohled filosofa, to je obyčejné klišé přejaté z médií.

    Přesně tyto zkratky vedou k polarizaci společnosti.
    ??
    September 3, 2015 v 18.26
    I ty Brute (Sevciku) ?
    Komunistickou minulost p. Hajkove pripominam nerad. Ale pokud mne byvaly komunista osoci, ze chci draty na hranicich, coz jsem nikde ani nenaznacil, pak mne to nastve. Vy jste mozna slouzil jako pohranicnik, ale ja u zeleznicniho vojska. To byla takova lepsi varianta PTP. Mozna byla moje reakce zkratkovita a expresivni, ale byla to odpoved na nehorazne narceni od clenky strany, ktera tato opatreni zavedla. Tak se nesmi divit.

    Ale jinak jste mne opravdu dojal. netusil jsem, ze rusti trolove podlehaji ceske propagande-:).
    September 3, 2015 v 23.24
    Michalu Ruskovi
    O jakých vysoce racionálních argumentech mluvíte? Já reaguji na jednoduché výzvy Zemana, Babiše a Konvičky k uzavření hranic, kterým řada lidí tleská. Dokonce i zde na DR. Také zde na DR někteří diskutující užívají primitivní argument "Vezměte si je domů" - aby udrželi potřebnou úroveň veřejné hysterie a paniky.

    S Vašimi vysoce racionálními argumenty se rád seznámím, zatím žádný nezazněl. Jistě nebude těžké vymyslet nějaký racionální argument pro zavedení fašistické diktatury v čele s někým ze tří výše jmenovaných.
    September 4, 2015 v 9.30
    To mě těší, pane Kuchejdo, že nejste pro dráty na hranicích, jenom pro jiné dráty, čímž jste mě trochu zmátl, protože o těch jiných drátech nebyla předtím v diskusi řeč.
    Pokud jste měl pocit, že vás tím nějak osočuji, pak se hluboce omlouvám.
    September 4, 2015 v 10.52
    Pane Šimso
    a jaké tedy navrhujete řešení, které by účinně zamezilo nezákonnému vstupu migrantů na naše území, když považujete uzavření hranic za jednoduchou výzvu? Tak sem s těmi složitými.
    Co je primitivního na argumentu, aby si k nám nezákonně vniklé migranty, kteří nemají dle našich zákonů právo na pobyt u nás a na péči, brali ti, kterým se postup státu nelíbí, k sobě domů? To vůbec nechápu.
    S tou diktaturou jste se navíc pořádně utnul. Jestliže někdo vyžaduje dodržování demokratickou cestou nastolených zákonů, tak je diktátor? Co by jste potom byl vy? Minimálně člověk, který má naprostou neúctu k demokracii!
    September 4, 2015 v 16.43
    Martinovi Šimsovi
    Prosím neberte si to osobně nebo konfrontačně. Bohužel je dnes těžké diskutovat, protože dochází neustále k mnohému podsunování v tématech. Podsunu druhému to, co si nemyslí a označím jej za nelidu, fašistu, xenofoba. To se děje velmi často.

    Teď třeba byla ta fotografie utopeného děcka. Za normálních okolnosí by to jistě nevadilo. Teď za tím vidím jen hyenismus médií – pokud ne hlubší zájem až p r o p a g o v a t imigraci do EU (přitom je zve pouze Německo). Proč? Protože se to děje náhle, příliš selektivně.

    USA mají 320 milionů obyvatel. A ve věznicích mají 2 miliony vězňů. Což je až řádově vyšší číslo (na osobu) než v Číně, vyšší než v Rusku. Tady jsou starší údaje, které jsem před 10 lety opsal:

    http://casodej.cz/np.htm

    Jinými slovy jen v USA tvoří vězni 6,4 promile z celé populace. Přitom kriminalita afroameričanů, kteří tvoří kolem 12 % populace, je mnohem vyšší:

    Viz: »podíl uvězněných mužů afroamerického původu činí 40 % všech vězňů. To je 6,5× více než u bělochů.

    12 % z 320 milionů je cca 40 milionů černochů v USA.
    40 % ze všech vězňů je 0,8 milionů. Což znamená, že až 2 % všech afroameričanů v USA jsou nyní ve vězení.

    ZDE: https://cs.wikipedia.org/wiki/Afroameri%C4%8Dan%C3%A9

    Toto jsou čísla. To jsou data. Interpretace těchto dat, korektní a bez emocí, je zřejmě nad naše síly. Víme, že Syřani nejsou černoši, taky nejde obecně tvrdit, že kriminalita každého černocha z Afriky bude stejně vysoká, jako těch v USA a že je prostě vyšší. To je pochopitelně nepřípustné zjednodušení. Nicméně data ukazují, že ta m o ž n o s t vysoké kriminality u imigrantů z Afriky tu prostě je. –Toto musíme vzít v potaz.

    Nicméně nejde pouze o tuto souvislost.

    Německá kancléřka Merkelová, která vyhlásila, že Německo přijme všechny imigranty ze Sýrie (aby je potom chtělo proti jejich vůli rozstrakat všude po Evropě včetně těch zemí, kam oni vůbec nechtějí, tedy včetně východních EU zemí, v nichž sociální úroveň je tak mizerná, že sem prostě nechtějí – proč se o tomto f a k t u víc nemluví?) vlastně vystavila p o z v á n k u všem lidem z celého světa, že mohou přicestovat do EU, do Německa. Mluvil o tom slovenský ministr vnitra na dnešní tiskovce.

    Pane Šimso, pokud, lidově řečeno, hoří nějakému kriminálníkovi kdekoliv v Asii nebo Africe, lidově řečeno "koudel u zadku", protože se dopustil trestného činu, nemyslíte, že je pro něj lepší, když se pokusí do této vlny imigrantů prostě přimíchat? A není přesně toto mj. důvod imigrace třeba z Pakistánu, kde přece nyní není žádná nová válka?

    A nyní ta racionální otázka, pokud jen do Německa má přijít letos na 800 tisíc imigrantů, celkově můžeme do celé EU odhadovat snad až 1 milion imigrantů, kolik bude v tomto počtu potenciálních vrahů, násilníků a prostě jiné mezinárodní verbeže drobnými zloději jen počínaje?

    Takže pokud by to bylo jen 1 %, je to z milionu lidí 10 tisíc lidí, kteří mohou mít problém se zákonem, pokud by to bylo 5 %, je to 50 tisíc.

    My ve skutečnosti nemůžeme vyloučit ani vyšší čísla kolem 10 %, což je už 100 tisíc.

    A nemusím se chovat jako prezident Zeman nebo bohemista Čulík, abych každého, kdo tato čísla prostě chce vědomě bagatelizovat, nazval v lepším případě naivním hlupákem, nebo v jiném případě placeným agentem velkého kapitálu, který se těší na statisícíce nové extrémně levné pracovní síly. – A na další následky pro celou společnost prostě z vysoka kašle.

    Ani Austrálie, ani Anglie, ani USA, ani Rusko, ani Čína ani žádná jiná velká země se nebude chovat tak hloupě, aby zvala všechny chudáky z celého světa: # PŘIJÍMÁM.
    September 4, 2015 v 16.58
    O skutečné lidskosti...
    Řešením není přestěhovat všechny chudáky do Evropy. To je přece nesmysl. A psát #PŘIJÍMÁM znemaná přesně co? Dávat najevo, že mé ego je lepší, než někoho jiného, někoho tupého, kdo nemá srdce? Nemá cit? Nemá lidskost? Tak to přece není, a to zcela bez ohledu na fakt, že nějaká malá číst lidí opravd je xenofobní a omezená.

    Kde byli před 12 lety v roce 2003 všichni ti nově procitnutí ze své selektivní slepoty? Ti lidumilové? Proč tehdy mlčeli?

    To je jako kdyby všichni komunisté 18. listopadu 1989 najednou tvrdili, že vždycky chtěli svobodu slova a celou dobu fandili lidským právům a Chartě77. Jistě, bylo by to pěkné, ale hlavně f a l e š n é.

    Desítky let věnuji stovky a tisíce hodin upozorňování na utrpení lidí:

    Mimo jiné zde: http://casodej.cz/praha15022003.htm

    Byly tu mnohamilionové demonstrace proti druhé válce USA proti Iráku. V Praze se sešlo tehdy jen asi 100 lidí na Kulaťáku... Mezi nimi skvělý a moudrý filosof Erazim Kohák. Co na to česká média tehdy?

    »K velkým demonstracím došlo v mnoha jiných významných světových městech, např. v Paříži (800 000), v Římě (2.5 milionu) Berlíně (500 000), ve Washingtonu, v Melbourne (200 000), Barceloně (1 milion), v Madridu (1 milion), v New Yorku (500 000), Seville (250 000), v Athénách (200 000) španělském Oviedu (200 000), v Montrealu (150 000), v Dublinu (100 000), v Bruselu (100 000), v Lisabonu (100 000), ve španělském Las Palmas (100 000), v Cádizu (100 000), v Amsterdamu (80 000), v Torontu (80 000), Stockholmu (80 000), v Los Angeles (75-100 000), v Glasgow (50-60,000), v Oslu (60 000), v Seattlu (55 000), v Montevideu (50 000), v německém Stuttgartu (50 000), v Thessalonikách - v předsedající zemi EU Řecku (40 000), v Copenhagenu (35-40 000), ve švýcarském Bernu (40 000), v brazilském Sao Paulu (30 000), ve španělské Gironě (30 000), v kanadském Vancouveru (30 000), ve švédském Göteborgu (30 000), v Tokiu (25 000), v Budapešti (20 000), australském Newcastlu (20 000), ve Vídni (20 000), v Lyonu (20 000), v australském Perthu (20 000), v baskické Iruneji (20 000), ve francouzském Montpeilier (15-20 000), v Luxemburgu (15-20,000), v Buenos Aires (15 000), v Rio de Janeiru (15 000), v Helsinkách (15 000), v Mexico City (10-15 000), v australské Canbeře (10-15 000), norském Trondheimu (11 000), indické Kalkatě (10 000), v Johannesburgu (10 000), Minneapolis (10 000), v Záhřebu (10 000), v San Diegu (10 000), Filadelfii (10 000), kanadském Edmontonu (10 000), v novozélandském Aucklandu (8-10 000), v Tel Avivu (1500), Adelaide, Bellingenu, Bregenzu (1500), v Bratislavě, Cape Townu (5000), Christchurchu, Dunedinu, Durbanu (3000), Irakliu (4000), Maine, Patrasu (3500), v Praze (2200), Quitu (250), Rethimnu (2000), na Rhodu (2000), Santiagu (3000), v Taipei, v Tampere (2000), Tudele (5000), Turku (5000), Volos (3000), ve Varšavě, Wellingtonu a stovkách dalších měst...«
    September 4, 2015 v 17.56
    Odstranit příčiny problému – proč v ČR téměř nikdo nežádá o azyl?
    Místo trvalé kritiky české společnosti, je nutné zaměřit věcnou pozornost na příčinu imigrace a najít sílu k o n e č n ě přehodnotit dosud stále tak vazalsky obdivný vztah k zahraniční politice USA, na kterou nás tak nešťastně navázal pozdní Václav Havel. Ten Havel, na kterého část společnosti nedá – stále tak jednobarevně – dopustit.

    My jsme totiž zatím od konstatování, že musíme řešit příčiny vlny migrace, dál vůbec nepostoupili. Proč stále tak cudně a nesměle přešlapujeme před nezbytnou nutností d á t v i n u mj. i politice Václava Havla a tedy jeho orientaci zahraniční politiky na zájem vlády USA?

    K tomu viz mj. recenze knihy Barši nebo Slačálek v A2:

    »Barša však vytýká Havlovi přenesení idejí světa ,,bezmocných“ do tekutých písků mezinárodní politiky v období jeho postdisidentského života. Tehdy se podle Barši původní ideje angažovaného pobývání ve světě proměnily v podporu a legitimizaci amerického hegemonického diskursu.«

    http://www.advojka.cz/archiv/2015/17/mezi-havlem-a-fanonem

    Slačálek: »Podobně v případě Mezinárodního měnového fondu lze jen těžko chápat, jak si Havel mohl myslet, že utlumí protesty proti institucím zodpovědným za zbídačující neoliberální reformy, hladomory a nepřímo i války v zemích třetího světa a že jeho charisma spolu s krásami Prahy přiměje bankéře a jejich odpůrce (kteří jasně dali najevo odhodlání k radikálnímu protestu o rok předtím v ­Seattlu), aby společně zasedli ke zcela ­zbytečné debatě bez jakýchkoli očekávatelných výsledků. U protestujících tehdy platilo, že jejich „moc bezmocných“ a šance být slyšeni nespočívá ve slovech, ale v úspěšné blokádě zasedání, případně i v lidských zátarasech, hořících barikádách a dlažebních kostkách.«

    http://www.advojka.cz/archiv/2015/17/nove-legendy-o-sv-vaclavu

    (celé PDF A2-17 zde: http://casodej.cz/A2-havel.pdf )

    Takže místo marné a zbytečně moralizující diskuse o tom, jak jsou Češi xenofobní (zejména Jan Čulík v Britských listech v tomto exceluje) je nutné se ptát na to, jaké jsou r e á l n é m o ž n o s t i politiků a diplomatů ČR, aby se už konečně z m ě n i l a situace v těch zemích, v nichž jsou lidé na tom tak špatně, až se rozhodli přesídlit do jiné části světa. Možná, bohužel, jen velmi malé. Ale kdo ví? Třeba by jasný, přesto smělý hlas z jedné země uprostřed Evropy opravdu inicioval dobrý trend…

    K tomu viz argumenty v článku od pana Tomáše Haase:

    http://www.evropsky-rozhled.eu/pomahejme-trpicim/

    * * *

    Markéto, trochu se známe, takže snad víte, že to, co píšu nejsou plané řeči a že slovo jako lidskost není pro mě fráze. Také víte, že přece nezpochybňuji, že pomoci lidem v nouzi je nutné. Jenže je to strašně málo. Toto je pouze malá a ryze symbolická náplast na zlomené nohy dětí, které padají do příkopu. Ten příkop tam přece vůbec nemá být, takže ani diskuse o zábradlí (hlídání hranic EU) nemá principiální smysl.

    Markéto, vždyť kdy jindy se budeme moci jasně ptát, kde jsou skutečné příčiny utrpení těch lidí? Vždyť toto utrpení přece nezpůsobily xenofobní "socky" z ČR, které nyní mají jen a pouze plně reálnou a r a c i o n á l n í obavu, že tato milionová vlna migrantů do EU srazí "tržní" cenu práce nejen v Německu, ale dokonce i zde, v ČR, na ještě nižší úroveň... Respektive ještě dříve, než se našim odborům se skvělým panem Středulou podaří aspoň trochu zvýšit tlak na lepší mzdy, a skutečně je reálně zvýšit, tak se ukáže, že cena práce prekariátu i v ČR prostě vyšší nebude.

    Rozumíte této racionální obavě?

    Nám přece nepomůže opakovat dokola, že zde žijí nějací xenofobní lidé, kteří mají strach a že tento strach brání přijetí imigrantů atd. To je přece až úplný konec toho příběhu. Jde přece o akcent. Ta vlna migrace odkrývá nejedno velké téma. A když pominu tu š í l e n o u nechuť českých médií jasně označit ropné a geopolitické zájmy a cíle kapitalistické vlády USA jako jednu ZE STÁLE TRVAJÍCÍCH a hlavních příčin (pozor, nejde však jen o USA), tak se můžeme ptát zejména na tuto vysoce racionální otázku (vážený pane Šimso):

    Proč přesně je Česká republika 26 let od Listopadu na tom tak špatně, že k nám až na ojedinělé výjimky nikdo nechce? Vždyť před rokem 1989 jsme byli spolu s NDR daleko před Maďarskem a Polskem?

    Proč má dnes Polsko o 2500 Kč vyšší nejnižší mzdy?

    Ta nechuť migrantů žádat v ČR o azyl přece není kvůli xenofobním a nepřátelským Čechům. Ta je přece kvůli extrémní chudobě nižších vrstev, která má v EU obdobu už jen v Rumunsku, Bulharsku a Litvě:

    http://www.evropsky-rozhled.eu/wp-content/uploads/2015/05/MMchud%C3%A1.gif

    Proč nám Kalousek z TOP a politici z ODS dokola opakovali, jak nízká je u nás chudoba, když nohy běženců ukazují realitu zcela jinak?

    JN
    September 7, 2015 v 10.01
    Michalu Ruskovi – Zcela souhlasím s první půlkou souvětí, zcela souhlasím s druhou půlkou souvětí, s celým souvětím nesouhlasím,
    neboť každá polovina řeší jiný problém. Mluvím o této Vaší větě:
    "Místo trvalé kritiky české společnosti, je nutné zaměřit věcnou pozornost na příčinu imigrace a najít sílu k o n e č n ě přehodnotit dosud stále tak vazalsky obdivný vztah k zahraniční politice USA."

    Nepochybně máte pravdu, že je nutno zaměřit pozornost na příčinu migrace. Dnes je pozornost zaměřena na neproduktivní paušalizující kritiku české společnosti, která spíše řeší pouze vnitřní psychické problémy kritiků ( a nutno spravedlivě přiznat, že také odsouzeníhodné účelové chování politických špiček) a na druhé straně, podle mého mínění, naopak bohužel kontraproduktivně zhoršuje vztah velké části české společnosti k migrantům.

    Druhá polovina souvětí hovoří o našem "vazalském a obdivném" vztahu k zahraniční politice USA a mlčky předpokládá, že právě tato politika USA, ne-li také náš vztah k ní, je hlavní příčinou současné migrační vlny.
    Souhlasím s tím, že ten vazalský vztah by bylo dobré přehodnotit, o tom, zda je také obdivný, nejsem přesvědčen (obdivný je u nějaké části české společnosti, spíše u menšiny).

    Nesouhlasím však s tím, že zahraniční politika USA je zcela hlavní příčinou migrační vlny. Je nejspíše pravda, že na ní má výrazný podíl (destabilizace Iráku, podíl na destabilizaci Libye), například ale v Sýrii a v IS jde o střet mnoha zájmů (USA, Izrael, Saudská Arábie, Turecko, Rusko, Irán, Kurdové ...), zájem USA je tedy jen jedním z nich. Jinde v subsaharské Africe (např. Eritrea) se možná na zhoršujících se poměrech a sílící migraci podílí i Čína.

    Zahraniční politiku USA je tedy jistě dobré podrobit kritice, je však přitom nutno dát dobrý pozor na snadné a lákavé zaměňování "příčin" a "viníka". Viníka hledáme jen proto, aby mohl být kanalizován náš hněv. Tato cesta pak samozřejmě vede k označení USA za příčinu všeho zla ve světě, tedy k antiamerikanismu.

    Je také nutno přitom pamatovat i na to, že současný uprchlický a migrační problém není jediný problém, který svět řeší. V jiných problémech vznikají zase jiné zájmové koalice a představa, že spojence bychom si měli vybírat podle jeho "morálního kreditu" by vedla ke zcela absurdním koncům. Spojence je pochopitelně správné kritizovat, pokud se domníváme, že nejedná správně. Je také nutno současně se starat i o vlastní bezpečnost a nepoužívat své vojenské síly jen k realizaci mnohdy morálně velmi problematických (Irák, Afghánistán) zájmů USA, neboť kritika ze zcela závislé pozice je téměř nemožná a vede jen k lavírování mezi mocnostmi.

    Je však důležité si uvědomit, že bezpečnostní situace ve světě je velmi jemně a složitě vyvažovaná, NENÍ TO ROVNOVÁHA MEZI DOBREM A ZLEM, JE TO ROVNOVÁHA MEZI ZÁJMY. Spojence si tedy nevybíráme na základě jeho morálního kreditu, ale na základě co nejširšího průniku společných zájmů. Tyto národní (možná se proti tomu slovu "národní" někdo ozve, ale nevím, jaké jiné slovo použít – "státní" či "lidové" vyznívá ještě hůře, jedná se prostě o společný zájem občanů státu) zájmy je nutno definovat a i v tom je dluh naší (české) politiky.

    Nedávno se objevily zprávy o možné nepřiznané přítomnosti ruských vojáků v Sýrii. Dovedu si živě představit, jaký poprask a vlnu odsouzení by taková zpráva způsobila, pokud by se jednalo o vojáky americké. V takovém případě bychom snadno přijali pohled, že eventuální přítomnost amerických vojáků situaci syrského obyvatelstva jen zhorší a povede k zesílení uprchlické vlny.
    Komentáře o možné ruské přítomnosti v Sýrii se však vyjadřují neutrálně či pozitivně, objevuje se názor, že ruští vojáci situaci zklidní a pomohou porazit IS.

    Je tedy dobré zamyslet se také nad vlastním vnímáním a hodnocením přicházejících zpráv, nad tím, zda toto vnímání a hodnocení není už dopředu ovlivněno, snažit se identifikovat zájmy (propagandu), která se snaží naše vnímání a hodnocení posunout ať tím či oním směrem. Situace, kdy všechno zlo světa se zkoncentruje v jednom státě a v ostatních státech převládá dobro, vznikají, myslím, jen zcela výjimečně a i v těchto výjimečných případech je dobré zaměřit se spíše na příčinu než na viníka.
    + Další komentáře