Přestaňme mlžit o inkluzi
Saša UhlováSaša Uhlová glosuje nejen výroky Miloše Zemana na adresu handicapovaných — ve skutečnosti však romských — dětí, ale také debatu o inkluzi, ze které není jasné, jaké problémy vlastně úspěšnému začleňování brání.
Když se před dvěma dny rozšířila zpráva, že se Miloš Zeman vyjádřil v tom smyslu, že handicapované děti by neměly chodit společně do tříd spolu s těmi ostatními, ozvali se lidé, kteří se cítili výrokem dotčení. Přečteme-li si však vyjádření celé (níže v textu), je zřejmé, že Zeman měl na mysli romské děti, aniž by slovo romský vyslovil. To dává jeho vyjádření mnohem větší smysl, neboť se dá vysvětlit prostým populismem.
Jedním z nejoblíbenějších argumentačních faulů odpůrců inkluze je, že ti, co ji propagují, problému nerozumí. Miloš Zeman to krásně vyjádřil tvrzením, že „multikulturalismus si vymysleli blázniví intelektuálové z pražské kavárny, kteří nikdy nebyli ve škole, a když, tak do ní nakoukli na půl hodiny, a ještě se jim předváděla Potěmkinova vesnice.“
Fakt, že se řada propagátorů inkluze rekrutuje z řad pedagogů a dalších odborníků, kteří se vzděláváním zabývají, se při takové argumentaci jeví jako nepodstatný. Diskuze plná argumentačních faulů nás nemůže dovést k žádnému východisku. Ale nemožnost k němu dospět je způsobená ještě něčím. A to naší neschopností mluvit na rovinu. Proto si myslím, že je na místě otázka, proč je doopravdy inkluze nemožná.
Je nemožná proto, že děti jsou zlé? Horší než dospělí? Nebo je nemožná proto, že na ni nejsou peníze? Či snad proto, že do ní stát ve skutečnosti investovat nechce a peníze ušetřené na praktickém školství do ní nevloží? Nebo doopravdy kvůli tomu, že rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla? Anebo je to třeba proto, že nevěříme, že by romské děti mohly zvládat běžné učivo? A není to třeba kvůli tomu, že si někteří rodiče nepřejí, aby jejich děti chodily do třídy s romskými dětmi? Nebo inkluze představuje zbytečnou zátěž a změnu přístupu, která je náročná?
V rámci boje nesmiřitelných táborů bych se jako bývalá učitelka ráda postavila v jedné věci na stranu odpůrců inkluze. Argument, že počet žáků ve třídě není až tak podstatný, že důležitější je metoda, neuznávám. Možná jsem nebyla dost dobrou učitelkou, ale rozdíl mezi pětatřiceti a osmnácti žáky jsem pociťovala výrazně.
Docela dobře tak rozumím tomu, že když se unavený pedagog dostane do křížku s propagátorem inkluze a slyší, že na počtech nezáleží, přestává věřit v soudnost svého názorového protivníka. Z toho ovšem nevyplývá závěr, že inkluze není možná, ale že je možná jen za určitých podmínek a jasně daných standardů.
Zmatení kolem výroků Miloše Zemana je symptomatické. V diskuzi se ale posuneme dál jedině za předpokladu, že se odpůrci inkluze nebudou bát říct, jaký je skutečný důvod jejich obav. A o kterých dětech vlastně mluvíme. A hlavně když nebudeme mlžit. To platí pro všechny.
Celý výrok o „handicapovaných“ dětech
Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, měly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba. Opakuji neštěstí pro oba, že? Mohl bych to samozřejmě rozvádět, mohl bych mluvit o šikaně, mohl bych mluvit o tom, že rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla, takže učitelé se nemohou věnovat těm, řekněme, talentovanějším dětem. Sám se domnívám, a to není žádný rasismus, to není preference nějaké etnické skupiny, že děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě než tehdy, když jsou zasazeny do komunity…
Dětská krutost je jedna z nejstrašnějších, dětská krutost zvaná šikana je možná ještě horší než krutost dospělých. Když jsou tyto děti integrovány, když dochází k takzvané inkluzi, tak jsou oběťmi pohrdání, šikany a tak dále. Hrozně miluju multikulturalismus, já si myslím, že si to vymysleli blázniví intelektuálové z pražské kavárny, kteří nikdy nebyli ve škole, a když, tak do ní nakoukli na půl hodiny a ještě se jim předváděla Potěmkinova vesnice.
Jsem proti inkluzi a vím, že multikulturalisté mě napadnou, že jsem rasista. Vůbec ne. Z hlediska duševní pohody dětí je daleko lepší, když budou existovat… ono se tomu říká praktická třída, protože to je méně dehonestující, než předchozí známý název. Takže chcete-li znát můj názor, vůbec se mi to nelíbí a jsem proti tomu.
Bez legrace. V rodine nejake ucitelky mame. I moje zena je ucitelkou a jak spravne uvadite, onen rozdil v podminkach pro vyucovani je alfou a omegou. Mimochodem, vite ze v Norsku na severu jsou i tridy se tremi az sesti zaky (na ostrovech). Jenze my nejsme v Norsku, ropnem emiratu severu. My zijeme v Cechistanu, kde je stale beznejsi, ze reditele propousteji ucitele v dobe hlavnich prazdnin (mohou se jit past), aby je na podzim opet prijali. Takze kavarnici, kteri s vytrestenyma ocima plivou na Zemana, aniz by zpravidla onen text cetli a aniz by kdy oducili byt jednu hodinu v zakladni skole, jen ukazuji svou hloupost a neznalost. Samozrejme tim ziskavaji "obrovskou popularitu" u znacne casti vzdelane verejnosti (ucitelu ZS). Otazkou tedy je, jsou od reality odtrzeni tihle politruci, nebo Zeman?
Po několikahodinovém googlování se podle mého soudu stalo toto:
Prezident během své návštěvy pardubického kraje absolvoval mnoho setkání a diskusí s občany. Jednou z diskusí byla ta s pracovníky a pacienty Rehabilitačního ústavu v Brandýse nad Orlicí. Bezprostředně o ní píše Orlický deník
http://orlicky.denik.cz/z-regionu/v-brandyse-se-lecil-masaryk-pozvali-i-zemana-20150115.html
standartním způsobem: probíhala v přátelském ovzduší a zmínku o dotazu týkajícího se inkluze ve školství v Orlickém deníku nenajdete. Zřejmě žádnou zvláštní pozornost na místě nevzbudila.
Je mi docela divné, proč a v jakém kontextu odpovídal MZ na dotaz o inkluzi? Znění dotazu, na který Zeman reagoval, se mi přes veškerou snahu nepodařilo dohledat.
Lidovky
http://ldvk.cz/wyB
přepsaly Zemanova slova (ze zvukové stopy ČRO Pardubice) a tento zvukový záznam si lze poslechnout na ČT24 /ct24/domaci/298283-zemanova-slova-vedou-k-vytvareni-ghett-rikaji-handicapovani/.
Zde je i záznam rozhovoru s ředitelem Jedličkova ústavu a dalšími třemi diskutujícími včetně ministra školství Marcela Chládka. Ten v souhlase s ostatními diskutujícími říká, že inkluze je dlouhodobý cíl školství, ale nemůže být bezbřehá. Ministr Chládek před pořadem telefonicky mluvil s prezidentem Zemanem o jeho údajném zavrhování inkluze a domnívá se, že v žádném případě prezident neměl na mysli segregaci dětí na vozíčku, ale spíše reagoval na předchozí propagaci bezbřehé inkluze (rušení praktických škol) a na současný nedostatek peněz na asistenty a speciální pedagogy, bez kterých inkluze není možná - děti by šťastné nebyly.
Za povšimnutí stojí, jak nechutnou aféru činí ze záležitosti všechna média včetně ČT. Moderátora diskuze z kritiky vyjímám, aspoň vysvitla neproveditelnost úplné inkluze (viz potřebnost ústavů jako je Jedličkův i praktických škol), ale mezititulky jako ministr Chládek chce mluvit s prezidentem (když už s ním mluvil) a ignorování v jakém kontextu to Zeman řekl, že totiž toto téma sám nevnesl, ale byla to jen odpověď na dotaz z pléna, je zamlčováno. Ve stejném duchu dehonestace prezidenta píšou lidovky, idnes a jiné servery včetně Britských listů, což mne skutečně udivuje.
Nyní trochu jinak. Nevím, jak přišla Saša Uhlová na to, že pan prezident mluvil především o Romech v praktických školách? Ano, určitý smysl by to pak dávalo. Já si totiž taky myslím, že dokud stát nevyčlení dostatek peněz na asistenty a speciální pedagogy, či na předškolní přípravu sociálně slabých (nejen romských!) dětí, bude jejich inkluze jen líbivá fráze. Jistěže je potřebná pro tyto děti i pro soudržnost celé společnosti i k dobru nás všech. Jenže pře líbivé řeči o inkluzi je tendence v praxi opačná. Čím dál více dětí a nejen Romů je odkládáno v praktických školách na slepou kolej společnosti a to především ze sociálních důvodů.
Inkluze nám bude připadat čím dál žádoucnější, čím víc se budou rozevírat nůžky mezi bohatými a chudými, jenže pro nedostatek peněz čím dál vzdálenější!
p.s. To ze ve verejno pravni TV a rozhlase kazdou chvili slysim pomylenou komunistku Siklovou, ci uchylneho sadistu Jocha, je pro mne dukaz, ze tyto instituce nefunguji normalne.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/298283-zemanova-slova-vedou-k-vytvareni-ghett-rikaji-handicapovani/
Díky, milý pane Kuchejdo, podpora v názorech vždycky potěší.
O Miloše Zemana ale nejde. Vliv presidenta na základní školství je naštěstí ještě menší než na školství vysoké.
Jde o inkluzi a exkluzi, integraci a segregaci.Myslím, že představa, že nějakým neomylným diagnostickým postupem roztřídíme děti každé do školy, do které patří, je mylná od základu. K diskriminaci vede zákonitě, protože u nás znamená především to, že některé děti do běžné školy v místě bydliště nesmí.
Právo dítěte chodit do školy tam, kde bydlí, by měl být základ. Vysoce specializované školy třešničkou na dortu. Dokud budou sloužit k tomu, aby se do nich umísťovaly děti, které v běžné škole nechtějí, bude to nespravedlivé.
Praxe je zatím jiná. Praktické školy se bojí svého zrušení, snaží se transformovat, lákají nehandicapované děti a zvyšují počty žáků ve třídách aniž by měly peníze na další asistenty a speciální pedagogy. Dělají to, protože se bojí svého zrušení. To opravdu není ku prospěchu žáků. Tato diskuse by prakticky přispěla k inkluzi, kdyby se ministru Chládkovi dostalo společenské podpory a podařilo se mu ve vládě prosadit dostatek peněz k dovybavení praktických i normálních škol, aby byly rovnocenné.
To je prostě něco, co je nad moje chápání a skutečnost, že není jasný plán podpory, který by byl školám nabídnut, může podporovat obavy učitelů z toho, že to s nimi "nahoře" s tou inkluzí nemyslí dobře. To je myslím to první, co by se mělo změnit. Školy by měly dostat jasnou nabídku, aby věděly, že to zvládnou. Jinak jako obvykle souhlasím s panem Kubičkou, Aby však byla inkluze byla možná, je třeba vést tu debatu i prakticky, aby se učitelé nebáli.
Nemusíte se mnou souhlasit, ale já si myslím tohle:
Konečně máme prezidenta, který se zajímá o problémy občanů naší země, vyjadřuje se k nim a obrací k nim pozoronost. Nemusí mít vždy stoprocentní pravdu, ale vždy se dotkne něčeho, o čem je potřeba hovořit, získat pravdivější náhled, orientovat se v realitě. Je při tom podivuhodně poctivý a odvážný. Proto ho dost lidí nemůže ani cítit. Mnozí by byli raději, kdyby se více zajímal o poměry v Tibetu, v Bělorusku, na Kubě a pod.
Plně se pod ta slova podepisuji, i když jsem je sem přenesla z jednoho z komentářů na idnes podepsaného člověkem jménem Josef Velc.
Jistě moje slova nenecháte jen tak, ale já už toho okopávání prezidenta mám opravdu dost a další diskuse na téma Zeman pod tímto článkem se zdržím.
Zemanova slova jsou alarmující a pokoušet se je ex post zasazovat do nějakého umělého kontextu je ještě hloupější, než samotný prezident.
A pokud jde o autorku, tak ta několik let učila. Já jsem učil v Německu a vím, že velmi široká inkluze je možná. To co Zeman, Kuchejda a Švandová nechápou je, že škola a vzdělání spočívá v jiných hodnotách než je znalost bernoulliho rovnice či letopočtu bitvy u Muehlberku.
Vzhledem k tomu, že podle studií jen 20 % svých profesních znalostí i znalostí potřebných pro život získáme ve škole, měla by hrát alespoň socializační roli. Že se žáci naučí spolupracovat, pomáhat si. To není žádné zdržování od učiva, to je jeho esenciální rozvíjení.
No ale o tom nemá elitář Zeman a většina politických nabobů ani páru.
Hodnotit odpověď na otázku bez samotné otázky mi přijde pitomé. Zvlášť když si nejsem jistý, jakže to vlastně prezident Zeman myslel. Na takovém kontextu skutečně není nic umělého.
A z reakcí minimálně paní Švandové nemám pocit, že by jí nedocházelo, co ji podle vás nedochází.
Zvlášť smutné mi to připadá, protože se tady všichni diskutující na spoustě věcí shodnou. Dělat z toho debatu o Zemanovi (v rádiu jsem slyšel diskusi, kdy se to moderátorka snažila dostat do pozice, jako by ten výrok byl další prezidentův trolling-což není ani náhodou) jen znesnadňuje věnování se skutečnému a podstatnému tématu.
To co Zeman, Kuchejda a Švandová nechápou je, že škola a vzdělání spočívá jen v nejakem drzeni se za ruce a tanecku kolem namalovanych slunicek. Skola svym memorovanim mimo jine trenuje mozky tech deti. Uci je urcitemu radu, pokud se jej nenaucily doma. Vklada do nich urcitou zakladni sumu vedomosti, ktera je nezbytna pro jejich dalsi rozvoj. Tezko mohou vyhledavat na internetu informace o necem, o cem nebudou vedet, ze to existuje. Nemluve o tom, ze pokud budou na internetu ulozeny informace zkreslene, nebo lzive, pak bez zakladni sumy vedomosti takovy moderne vychovany zak o nich ani nezapochybuje. Bude spolupracujici, ale blbec. Spolupracovat budou na svem zotroceni. Konec koncu tam nas neoconi smeruji. Za pomoci uzitecnych idiotu.
"A pokud jde o autorku, tak ta několik let učila"
Pokud se tahle poznamka tyka meho prvniho prispevku pripominam, ze moje zena i muj syn jsou ucitele a proto se citim jako pouceny laik. A pokud muj sarkasmus byl pochopen jako kritika p. Uhlove, jsem opravdu rozcarovan z urovne vnimani ironie a humoru u p. Tozicky. Musi to byt smutny zivot nekryptofasisty.
2. Nazývat názory normálních, stále ještě zdravě myslících lidí (dříve se tomu říkalo zdravý selský rozum) kryptofašismem je zcela nehorázné. Je-li dnes takovou módu se za někoho stydět, tož stydím se za vás.
3 .Pár let někde učit není zkušenost, která se dá zobecňovat.
4. Existují určité módní, vědecky nepodložené názory na vzdělávání, jejichž, jak zjevno, jste propagátorem.
5.Sám jste elitář, lidi z praxe si myslí něco naprosto odlišného.
6. Pavel Kolařík je mnichovský pijan piva, nic jiného. I za něho se stydím.
Mám Vám některý z těch článků vybrat? Jak vidíte, jsou jich mraky. Nebo se chcete zorientovat sám? Můžete to zkusit také česky:
https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=segregace+%C5%A1koly+evropa
České školství nesegreguje, ono diskriminuje. A to převážně nepřímo, uplatňuje pravidla formálně stejně pro všechny a ono to znamená, že se fakticky znevýhodňují děti ze "sociálně znevýhodňujícího prostředí" (vysvětlení těch uvozovek je na článek), a to při stávající distribuci dědičné bídy znamená převážně romské. Přímá diskriminace se projevuje bodově a přes zhoršující se situaci -- alespoň podle mé osobní zkušenosti -- neovlivňuje zásadním způsobem celkovou situaci.
Tvrzení, že bychom byli v oblasti diskriminace nějak mimo evropský průměr, je špatně testovatelné a vyžadovalo by srovnávání nesrovnatelného.
Romské děti doplácejí na segregaci dětí postižených zdravotně. Jsem proti obojímu.
Ale kromě toho, že segregace a diskriminace mají různé právní souvislosti -- a proto tu záměnu nejsem ochoten respektovat u Tomáše Tožičky --, potřebují také jinou společenskou léčbu. Zjednodušeně řečeno, kdyby nebyl provoz českých škol v praktickém ohledu diskriminující, bylo by řešení segregace "jen" záležitostí politické odvahy.
V tom citovaném textu MZ se mluví o dětech "hendikepovaných". To můžou být nejen děti romské či mentálně postižené (retardované), ale i jinak odlišné, třeba děti s Aspergerovým syndromem a také děti, na které se nějaká zavedená kategorie hodí jen přibližně nebo vůbec ne.
Představa, že ty odlišné děti chráníme před šikanou tím, že jsou "mezi svými", je zcela mimo realitu. Jak je třeba vývojově opožděné dítě s perinatálním poškozením mozku chráněno před šikanou v prostředí, kde převládají zdravé děti z toho "sociálně znevýhodňujícího prostředí"? Leda větším dohledem učitelů.
žádám Vás, abyste už nepsal o svých spoludiskutujících, že jsou pijani piva. Takové invektivy nemají v diskuzi co dělat.
Ani pít pivo v Mnichově není urážka, neb Mnichov je město piva.
Označit někoho za mnichovského pijana piva není urážka, spíše závistivý povzdech.
Závist diskusní kodex nezakazuje.
neco pro ilustraci : http://www.ceskaskola.cz/2012/07/otevreny-dopis-ucitelek-z-vychodniho.html
A doporucuji si precist reakce ucitelu pod clankem.
http://www.duseahvezdy.cz/
http://www.duseahvezdy.cz/2015/01/20/jak-to-bylo-s-kraliky/
Jak smysli identita Kolarik o svobode slova a informaci, nelze nadale pochybovat. Protoze vsak jsem pro inkluzi, pokud jsou pro ni podminky, nezadam vylouceni chudaka Kolarika z diskuze.
Téma inkluze je důležité a zdaleka k němu nebylo řečeno vše, nebo to aspoň neslyšelo dost lidí. K Zemanovi už asi hned tak něco nového neřekne a já osobně už o něm chuť mluvit nemám.
Sdílet
Sama na základní škole neučím, ale debatovala jsem s kolegou, který učí na praktické škole. On tvrdí, že inkluze (či integrace) a to zejména fyzicky postižených dětí proběhla úspěšně a bez velkého rozruchu již počátkem 90.let. Hned po revoluci totiž ztratily diagnostikové rozhodovací právo, jestli dítě půjde do normální školy nebo do nějakého druhu speciální školy (před listopadem to bylo opravdu hodně špatné). Ale od začátku 90. let mají rodiče právo veta, kam dají dítě do školy, jestli do normální nebo do nějaké speciální a
diagnostikové mají pouze poradní hlas (nikdo přece nedokáže rozhodnout, jestli je dítě normální nebo není - protože co je to normalita?)
A tak do praktické školy může být dítě umístěno jen v případě, že rodiče písemně souhlasí a souhlas stvrdí podpisem.
V čem je dnes hlavní problém? Nechme stranou speciální ústavy jako je Jedličkův a podobné, pro malé procento dětí se zvláštním druhem postižení budou vždy užitečné, protože mohou poskytnout současně léčbu, rehabilitaci a pod. Problémem zůstávají praktické školy, do kterých chodí romské děti, ale od 90. let také stále více dětí z neromských sociálně slabých rodin. Ty děti jsou spíše zanedbané než by měly nějaký mentální handicap.
Tlak shora na unkluzi působí (mluvilo se před časem i o rušení praktických škol), že čím dál víc rodičů ze sociálně slabých rodin je směrováno do normálních škol a tak v praktických školách ubývá žáků, což ohrožuje existenci praktických škol, protože dostávají peníze na žáka. Čelí tomu tak, že se pokouší nabrat i normální žáky (i když jim to moc nejde), ale na ně nedostanou méně peněz a tak zvyšují počet dětí ve třídách aniž by zvyšovali počet učitelů. Pro učitele žádný med. Chybí peníze.
Na druhé straně se do normálních škol, kde je třeba 30 dětí ve třídě dostávají děti sociálně zanedbané s poruchami chování a měl by se snížit počet dětí ve třídě, aby se to dalo zvládnout, - přinejmenším chybí asistenti. Chybí na ně peníze.
V obou případech tedy chybí lidé respektive peníze na ně. Inkluze je prostě dražší než segregace.
Slučování normálních škol s praktickými, o kterém píše Saša Uhlová považuji za ideální řešení. Současně je ale i vidět, jak je takové řešení spojené s překážkami - kvůli nedostatku peněz.
Jak už jsem napsala jinde,od současné diskuse si slibuji, že by mohla podpořit ministra školství, aby získal do rozpočtu peníze, a mohl být přijat potřebný počet kvalifikovaných učitelů a asistentů. A asistenti by měli být oceněni podle kvalifikace, aby taky mohli ze svého platu uživit sebe případně rodinu a nežili z almužny.
Aby nedošlo k omylu. Jsem prudkým zastáncem inkluze zejména ze dvou důvodů:
- děti napodobují. Ve třídě složené jen z handicapovaných nemají děti kde odkoukat normální chování,
- pro normální děti je dobré se setkávat s jinakostí - důležité pro jejich toleranci i pro budoucí soudržnost společnosti.