u vlády, která se k moci dostala pučem a s využitím armády protiústavně decimuje vlastní obyvatelstvo a využívá k tomu i soukromé armády, které ovšem nekontroluje, nedává smysl. To nejsou nějaké nedemokratické rysy, to je prostě opak demokracie. To už bychom smysl tohoto i tak těžce zkoušeného pojmu vyprázdnili úplně.

V tomto konfliktu, snad poprvé od války v Zálivu, prohrává, alespoň u nás, oficiální propaganda. Rusko prostě není S.Korea, nebo Irák za Husajna, takže propandistickou válku vcelku zvládá. Rusové samozřejmě tuší, že nepřesvědčí ty méně přemýšlivé, kteří jsou schopni i dnes v nich vidět SSSR a v Putinovi Hitlera, ale na zbytek populace jejich argumenty zabírají. Není divu, byli jsme jednostranně manipulováni velmi dlouho a vzhledem k možnostem ověření výsledků jsme tak zjistili, že nám nelhali jen komunisté. Navíc hranice důvěry se otřásla již v roce 1999 operací Spojenecká síla. To i zarputilí, ovšem ne zabednění, příznivci neoliberalismu tušili, že něco není v pořádku. Konflikt od konfliktu pak začala narůstat nedůvěra širší a širší části veřejnosti a Arabské jaro nedůvěru znásobilo.
Je logické, že kde jsou občané trvale krmeni někdy až primitivními lžemi, začnou hledat pravdu jinde. Učí se jí číst mezi řádky, nebo si ji dedukují z informací obou stran. Až na fanatiky.
Ukrajinská vláda není žádná demokratická instituce. Násilím hlídaný parlament, soukromé armády oligarchů a další a další protidemokratické prvky by tedy nepojmenoval demokratickými žádný slušný soudný člověk.
Demokracie může být jen šablona, podle které se dá měřit demokratičnost vlády zemí. V tomto pohledu je demokratičnost Ruska, jakkoliv nedokonalá, nekonečně překračující demokratičnost Ukrajiny.
Problém pohledu na současný konflikt drolí levici. Většinou pánové nahoře se neshodnou s těmi dole. Neboť ti nahoře viní Rusko a ti dole Ukrajinu. Přitom levice by měla jednoznačně konflikt označit jako konflikt imperiální. Páni se perou o trhy. O nic jiného nejde a na samotné Ukrajině se ještě navíc, jako ve středověku, mlátí hradní pánové mezi sebou. V tomhle vidět nějaký demokratický zápas, to už musí být panečku fantazie!
A dle skutečnosti, že se jedná jen o boj o zabrání, či ubránění trhů a bezpečnostních hranic, by levice měla deklarovat svůj postoj k tomuto konfliktu. Měla by nutit obě strany k ukončení bojů. Tlačit na ukrajinské mocné, aby skončili s feudalizací, nutit je k demokratizaci země.
Tento konflikt totiž nemůže skončit pro nikoho vítězně. Ani pro Kolomské, kteří díky němu bohatnou. Zásahem armády, namísto vyjednávací strategie, byli vypuštěni démoni. Mrtví mají příbuzné, známé, děti a rodiče. Ti všichni, i když přežijí, budou trvale poškozeni. Nebudou smířliví a pokud ano, tak jen navenek. Čím více jich bude, tím více nenávisti. Tomu je třeba předejít.