Přibližně na rozlohu Jihomoravského kraje se zmenšilo území, jež dnes kontrolují ukrajinští separatisté. Ukrajinská armáda a polovojenské jednotky vytlačily povstalce ze severu Doněcké a středu Luhanské oblasti. Sami separatisté pak opustili Kramatorsk a Slavjansk — svoje někdejší hlavní základny.

V minulém týdnu se ukrajinské armádě podařilo dobýt předměstí Luhansku. Tento týden se bojuje nejintenzivněji o vesnici Marinku a samotný Doněck, tedy o severovýchodní a nejzápadnější část povstaleckého území.

„Ve středu separatisté vyklidili další tři obce v okolí Doněcku a stáhli se do centra města. Tam se připravují na tuhý odpor. Luhanské pozice povstalců jsou stále odstřelovány (...) Právě ve středu však separatisté sestřelili další dva ukrajinské bitevníky SU-25 a dnes oznámili protiútok na jihu u Ambrosievky. Vzdávat se tedy zjevně nechtějí,“ napsal ve čtvrtek do Guardianu Shaun Walker, moskevský dopisovatel listu, jenž nyní pobývá v Doněcku.

V rámci konfliktu bylo od letošního dubna zabito 1400 až 1600 osob — 500 až 800 separatistických ozbrojenců, 350 vojáků, resp. příslušníků sil věrných režimu v Kyjevě a 550 civilistů. Dalších přibližně 250 ozbrojenců a vojáků zmizelo, přičemž se předpokládá, že část z nich byla rovněž zabita a část zůstává někde v zajetí.

Počet uprchlíků je v současnosti odhadován v průměru na 130 až 160 tisíc. Mezinárodní výbor Červeného kříže vydal v úterý prohlášení, podle něhož splňuje konflikt na Ukrajině už všechny podmínky pro to, aby jej bylo možné nazývat občanskou válkou.

Rozpad kabinetu

Režim v Kyjevě má také další starosti. Podle zpráv ze čtvrtečního odpoledne se rozpadla popřevratová vládní koalice, kteroužto opustily dvě menší strany — liberální UDAR boxerského exšampióna a od jara také primátora Kyjeva Vitalije Klička a Svoboda Oleha Ťahnyboka, která je obecně hodnocena jako krajně nacionalistická až fašizující síla.

Prezident Petro Porošenko vyzval v reakci zbývající koaliční uskupení — tzn. stranu Vlast premiéra Arsenije Jaceňuka, parlamentní platformu Ekonomický rozvoj a volné seskupení poslanců Suverénní evropská Ukrajina —, aby do třiceti dnů sestavily novou vládu s dostatečnou parlamentní oporou, jinak sněmovnu rozpustí a vypíše předčasné volby.

Některé zdroje uvádějí, že k vystoupení UDARu a Svobody z koalice došlo právě proto, že tato uskupení požadovala co nejvčasnější volby. Jiná konstatují, že strany vypověděly vládě poslušnost, aby nemusely hlasovat pro daňovou reformu a nově seškrtaný státní rozpočet. Ten byl připravován už podle doporučení Mezinárodního měnového fondu.

Petro Porošenko dále uvedl, že lidé od poslanců očekávají především to, že budou pilně pracovat. Pokud prý ale nevznikne nová silná koalice, mohou se parlamentní volby konat už 5. října — tzn. pět týdnů po případném rozpuštění sněmovny.

Otázka letadla

Většina zpráv ze současné Ukrajiny se týká pravděpodobného sestřelení letadla Boeing 777 malajských aerolinií, k němuž však došlo za dosud nevyjasněných okolností. S jistotou je dosud známo jen to, že se incident udál 17. července a že při něm zahynulo všech 298 lidí. Ostatní provázejí především dohady.

Kyjevský režim a většina západních zemí obviňuje ze sestřelu separatisty. Odpovědnou přitom činí i vládu Vladimira Putina v Moskvě, jež měla povstalcům dodat protiletadlové systémy Buk a zacvičit jejich osádky.

Moskevský režim naopak svaluje odpovědnost na kyjevskou vládu, neboť k tragédii došlo nad ukrajinským územím a v situaci války, kterou prý zarputilost kyjevského režimu rozdmýchala a stále živí.

V posledních dnech byly zástupcům malajských aerolinií předány černé skříňky, jejichž obsah teď zkoumají britští odborníci. Těla obětí byla naložena do zvláštních vagonů a dopravena přes Charkov do Nizozemska.

Několik očitých svědků uvedlo, že letadlo explodovalo již ve vzduchu, pře je však stále o to, zda bylo zasaženo jednou či druhou stanou ze země, anebo dokonce jiným letadlem střelou vzduch-vzduch.

Nehodu či teroristický útok na palubě už nyní většina pozorovatelů vylučuje, nesporné důkazy pro obecně přijímanou verzi — tzn. zásah raketou — však stále chybějí.

Záznam rozhovorů separatistických bojovníků, který zveřejnila ukrajinská tajná služba krátce po incidentu, se ukázal jako účelově sestříhaný.

Další informace:

IANS Ukraine rebels withdraw from Donetsk outskirts

Kyiv Post Civilians killed as Ukrainian forces tighten noose on rebels in Donetsk

Press TV Red Cross calls Ukraine conflict civil war

The Guardian Russia hits back at claims it supported rebels suspected of downing MH17

RFE/RL Flight MH17 Fact Sheet: Evidence Increasingly Points To Moscow

RT 10 more questions Russian military pose to Ukraine, US over MH17 crash

BBC News MH17 plane crash: UK wants EU to widen Russia sanctions

BBC News How far do EU-US sanctions on Russia go?

BBC News Ukraine conflict: Part of Luhansk 'retaken' from rebels