Boje na Ukrajině připomínají už regulérní válku, místní prchají
Petr JedličkaV rámci obnovené „protiteroristické operace“ používá armáda těžkou techniku, a to i uvnitř měst. V Luhansku a Kramatorsku bylo za jediný den zničeno přes sto domů. Počet uprchlíků stoupl nad 110 tisíc.
Ukrajinská armáda a jednotky Národní gardy obnovily bojové operace na východě země. Stalo se tak v úterý ráno, několik hodin po vypršení desetidenního příměří vyhlášeného 20. června. Armáda podle pozorovatelů postupuje tentokrát mnohem razantněji, než bylo zvykem v minulých měsících. V úterý a ve středu využívala zhusta i těžkou techniku, zejména děla a bitevní letouny. Ostřelovány, resp. bombardovány jí přitom byly části měst Kramatorsk, Slavjansk a Luhansk, kde bylo zničeno více než sto domů.
Očitě přibývá také uprchlíků, kteří se snaží dostat do sousedního Ruska. Odpovědná agentura OSN odhaduje, že celkový počet východochodoukrajinských utečenců již přesáhl 110 tisíc.
„Zprávy o nasazení většího počtu raketometů Grad v rezidenčních čtvrtích se dosud nepotvrdily, stejně tak jako zvěsti o ostřelování utečeneckých kolon na hranicích. Potvrzeno je naopak bombardování Luhansku, ostřelování Kramatorsku, po němž vyhořelo několik desítek budov, a zničení rozvodové stanice ve Slavjansku, který se ocitl bez elektřiny,“ hlásil ve středečním vysílání BBC Jonathan Marcus, odpovědný dopisovatel stanice.
Odhady počtu zabitých se zdroj od zdroje liší. Mluvčí ukrajinské armády uvádějí 250 mrtvých povstalců, přičemž na armádní straně padl prý pouze jeden voják. Ruská média ve středu psala, že jenom v úterý zničili povstalci šest ukrajinských tanků, jeden transportér a jedno bitevní letadlo.
Zjevnými cíli armádního tažení jsou kromě povstaleckých opěrných bodů v zmiňovaných městech také výcviková centra separatistických bojovníků a hraniční přechody, které separatisté střídavě znovudobývají a opět ztrácí.
Cesta k míru?
Ukrajinský prezident Petro Porošenko stále trvá na tom, že smyslem „protiteroristické operace“ je „osvobodit zemi od teroristů, ozbrojenců a banditů“. Zdůrazňuje také, že stále platí jeho 14bodový mírový plán z druhé poloviny června.
Kritici postupu ukrajinského prezidenta ovšem argumentují, že onen mírový plán je ve skutečnosti klasickým ultimatem typu „vzdejte se, nebo odejděte“ a že i desetidenní příměří platné od 20. do 30. června mělo spíše jen umožnit Porošenkovi podepsat v klidu asociační dohodu s EU než vyjednat mír.
Během příměří probíhala i určitá dílčí jednání se separatisty, k ničemu ale v posledku nevedla.
Rozhovory pokračují v určité podobě i během současných bojů, a to na dvou úrovních. Jednak jednají spíše ad hoc konkrétní ukrajinští velitelé či politici s některými povstaleckými veliteli o vytvoření humanitárních kordonů, koridorech pro ochod ozbrojenců do Ruska či o výměnách zajatců. A jednak jednají představitelé evropských mocností a ministři zahraničních věcí s ruskými a ukrajinskými protějšky.
Podle posledních zpráv se má též začít po 5. červenci scházet kontaktní skupina Ukrajina-Rusko-OBSE, která má probírat opatření směřující k „deeskalaci konfliktu“.
Zajímavostí je, že v dění v posledních týdnech již téměř vůbec nefigurují pragmatičtí ukrajinští oligarchové typu Rinata Achmetova, kteří byli ještě na jaře považováni části komentátorů za rozhodující činitele jakékoliv cesty k míru. Do oficiálních jednání dnes přitom moc nevstupují ani představitelé USA.
Rétorika a média
Konflikt provází jinak stále nezměněná rétorika. Představitelé západních zemí obviňují Rusko Vladimira Putina z napomáhání separatistům a podněcování dalších bojů. Ruští představitelé obviňují Západ z expanzivní politiky, pokrytectví při prosazování demokracie a lidských práv a ignorování humanitární krize na východě Ukrajiny.
Ze strany Západu pronáší nejsilnější prohlášení v posledních dnech německá kancléřka Angela Merkelová a dosluhující generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Ze strany Ruska mluví nejrazantněji skupina radikálních poslanců Státní dumy.
Rusko učinilo v posledních týdnech několik vstřícných gest — prezident Putin si nechal například Radou federace uzmout právo rozhodnout samostatně o intervenci v cizí zemí; faktem je ale, že během příměří Rusko separatisty do vyjednávání příliš netlačilo.
V médiích se dále objevují zprávy o stále častějších bojích mezi různými povstaleckými klikami. Píše se také o zaminování mostů a železnic v celém regionu. Skutečný rozsah těchto jevu je ovšem sporný — vzhledem k situaci nelze pro náležitou analýze získat
dost věrohodných informací.
Další informace:
Commondreams.org Ukraine Govt Launches Full-Scale Assault on East
RFE/RL Ukrainian Forces Relaunch Offensive Against Rebels In East
RFE/RL Live Blog: Crisis In Ukraine
RT Heavy shell strike caught on street camera in Ukraine (VIDEO)
RT City of Slavyansk in a mess after Kiev troops' shelling
The Moscow Times Lavrov to Meet European Foreign Ministers to Discuss Ukraine Crisis
Ria Novosti Lavrov Expresses Concern About Lack of Foreign Media Attention to Ukrainian Refugees
Po tydnu vypada situace tak, ze ukrajinska armada za masivniho pouziti tezke vojenske techniky prevalcovala slabe vyzbrojene separatisty a provadi cistky. Vzhledem k vyrokum mafianskeho bosse Porosenka, ze za kazdeho zabiteho neruskeho ukrajince zabije stovky ruskych ukrajincu si nelze delat iluze jak cistky vypadaji. Bohuzel zapadni demokraticka media a politici se taktne divaji stranou. V te souvislosti me napadlo, ze Nemci pri vypaleni Lidic postupovali civilizovane, kdyz za Heydricha (jednoho z nejvyssich predstavitelu rise) popravili "jen" 160 lidi. Porosenko za "obycejneho vojaka" slibuje zavrazdit stovky lidi. A Evropa mu za to tleska.
Všichni ti, kteří tak vykřikovali, když si president Janukovyč dovolil poslat proti demonstrujícím policajty, ba nejen vykřikovali, dokonce jej chtěli hnát před mezinárodní soudy, teď mlčí.
(1) Buďto nechtějí přiznat svoji hloupost, nebo (2) se radují z toho, že teče ruská krev. Ti z východu jsou to přece podlidi, že?
Zato se mohou všichni zbláznit z toho, že v Afganistánu zabili 4 příslušníky okupační armády.
Moc bych se ale neradoval ze zdejších západních nadlidí. Bohužel mnozí z nich jsou dosud tak úzkoprsí (sic!), že nechápou hodnotu mezinegeračního emočního obdarovávání (rozuměj: pedofilie). Boj s předsudky není lehký, věřím ale, že nad těmi homofoby zvítězíme.