Zvláštní práva pro muslimy
Kateřina KalistováZpráva o tom, že Ústředí muslimských obcí zvažuje, zda požádá Ministerstvo kultury o přiznání tzv. zvláštních práv, vyvolala kampaň protiislámských skupin. V čem tato práva spočívají a jaké jsou podmínky k jejich přiznání?
V březnu tohoto roku byl v Mladé frontě DNES uveřejněn článek, ve kterém předseda Ústředí muslimských obcí uvedl, že zvažují, zda požádají Ministerstvo kultury o přiznání tzv. zvláštních práv. Reakce byla rychlá a protiislámské skupiny jako „Islám v ČR nechceme“, Czech Defence League a skupina okolo internetových stránek White media rozvinula organizovanou kampaň, v jejímž rámci jsou na facebookových stránkách uveřejňovány texty dopisů spolu s kontakty na poslance a senátory a výzvou k hromadnému zasílání.
Nejen Ministerstvo kultury, ale i poslanci a senátoři jsou tak bombardováni výzvami, aby Ústředí muslimských obcí nebyla přiznána tato tzv. zvláštní práva. Případné odpovědi jsou na stránkách protiislámských skupin uveřejňovány a samozřejmě patřičně okomentovány.
Aktivity těchto skupin jdou až tak daleko, že uveřejňují emailové komunikace lidskoprávních aktivistů či politiků (včetně např. Vladimíra Špidly a Michaely Marksové Tominové) získané hackerskými útoky, nebo dokonce organizují výcvikové tábory. V poslední době se pochlubily tím, že předem polily prasečí močůvkou místo na Letné, kde měla proběhnout muslimská modlitba. Tuto kampaň označují názvem Naqba 2014 (naqba - arab. katastrofa).
Na internetu se rovněž rozeběhla petiční akce proti plné registraci Ústředí muslimských obcí. Tyto aktivity pracují s nepravdivými a záměrně zkreslenými informacemi, např. že muslimům může být přiznáno právo na financování ze státního rozpočtu, že po přiznání zvláštních práv bude legální mnohoženství nebo že si muslimové v současné době nemohou založit soukromou školu.
Zvláštní právo na financování ze státního rozpočtu přitom bylo zrušeno k 1. 1. 2013, a to zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Školský zákon umožňuje zakládat soukromé školy všem právnickým a fyzickým osobám, v současné době proto existuje i soukromá islámská škola v Praze. Český právní řád mnohoženství neumožňuje, takové sňatky by tudíž nebyly možné.
Podle mých informací je významným ideologem protiislámských skupin člověk, který byl v minulosti aktivním členem Muslimské obce v Brně, ale po rozepřích s jejím vedením z muslimské obce odešel a později konvertoval ke křesťanství. Od té doby patří k nejvýraznějším kritikům islámu v ČR. Existuje však podezření, že jednou z jeho motivací je odveta představitelům Ústředí muslimských obcí za osobní spory v minulosti.
Cílem kampaně je udržovat otázku islámu stále v popředí médií, vytvářet dojem, že přiznání zvláštních práv muslimům je takřka za dveřmi, a tak jitřit veřejnost, ačkoliv pro to nejsou reálné důvody. Pikantní na tom je, že žádná žádost o přiznání zvláštních práv pro Ústředí muslimských obcí nebyla na ministerstvo dodnes podána.
Zákon o církvích a náboženských společnostech zná celkem pět zvláštních práv, a to vyučování náboženství na státních školách, výkon duchovenské služby v armádě a věznicích, konání církevních sňatků, zřizování církevních škol a zachovávání zpovědního tajemství.
Jaké jsou podmínky pro přiznání zvláštních práv?
Církev a náboženská společnost musí být registrována podle tohoto zákona nepřetržitě ke dni podání návrhu nejméně deset let. Tuto podmínku Ústředí muslimských obcí splní 17. září 2014. Taktéž musí zveřejňovat každoročně deset let před podáním tohoto návrhu výroční zprávy o činnosti za kalendářní rok. Ústředí muslimských obcí dosud výroční zprávy o své činnosti nezveřejňovalo.
Musí, samozřejmě, plnit řádně závazky vůči státu a třetím osobám a být bezúhonná.
Součástí návrhu dále musí být podpisové archy s podpisy tolika zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem u nás, hlásících se k této náboženské společnosti, kolik činí nejméně jedno promile obyvatel České republiky podle posledního sčítání lidu. To je dnes 10 437 podpisů. Při sčítání lidu v roce 2011 se přitom k islámu přihlásilo pouze 3 358 osob.
Vzhledem k výše uvedeným podmínkám v nejbližší době nepovažuji za reálné, že by byla žádost o přiznání zvláštních práv podána. Na druhé straně platí, že pokud by taková žádost přišla, Ministerstvo kultury bude postupovat striktně podle zákona bez ohledu na různé nátlakové akce.
Přiznání zvláštních práv je nárokové. Pokud jsou všechny zákonem stanovené předpoklady registrovanou církví a náboženskou společností splněny, ministerstvo musí oprávnění k výkonu zvláštních práv přiznat. Není zde žádný prostor pro správní uvážení. A to je jedině dobře.
Liché jsou taktéž obavy z udělení výjimky. Takovou možnost zákon o církvích a náboženských společnostech sice připouštěl, ale pouze do roku 2007. Nyní již nesplnění některé zákonem stanovené podmínky prominout nelze.
Zbývá jen údiv nad tím, jaké vášně dovede vyvolat jedna věta, když se jedná o muslima.
Jsem ráda, že jste tímto článkem popřela informace, které protiislámské skupiny šíří, ale pořád se obávám, že k zažehnání islamofobie v ČR to stačit nebude :/
Buď považujeme některá oprávnění, které poskytuje zákon církvím, za potencionálně nebezpečná -- a pak bychom je měli zrušit pro všechny; anebo představují nezbytnou podmínku kultivované formy náboženského života -- a pak je absurdní, pokud jsou jen pro některá náboženství.
To není zcela totéž. U nás se teprve islám uchytává - ovšem oněch 10 let zjevně islám splnil. Ovšem zavilí antiislamisté vedení dnes prezidentem Milošem Zemanem toto moc nerozlišují. A vezou se na vlně xenofobie.
ad 2) Nevím, že by bylo zakázáno ho šířit. Je zakázáno podněcovat nenávist vůči skupině obyvatel a s tím mají někteří komunisté (podle mého spíše "komunisté") obtíže.
Podobné obtíže mají ovšem antikomunisté a je tu opravdu shoda s většinou u nás praktikovaných náboženství. Ani církev nejcírkvovatější nemůže dnes z kazatelen hlásat "nenecháš čarodějnici žít" a dožadovat se přitom upálení všech dam, co se hlásí k té či oné formě magie.
Markovi Frankovi
Ano, žádná společnost není hodnotově neutrální, proto potřebujeme hodnotově neutrální stát. A zcela vážně. represe vůči víře nikdy nefungovala. Zato v Evropě docela dobře fungovala náboženská tolerance -- včetně těch pro to či ono náboženství původně nepřijatelných požadavků: povinnost považovat za plnohodnotného člověka i toho, kdo věří v jiného boha, více bohů či v žádného, nekamenovat cizoložnice apod. Muslimy, kteří jsou podstatně demokratičtější a tolerantnější než Miloš Zeman opravdu není těžké potkat -- a ateisty, kteří by upalovali každého, kdo nejraději podřezali každého, kdo má jiný názor než oni, také ne.
Registrace církve nebo jiné náboženské společnosti rozhodně nezakládá právo na veřejnou podporu. Tuto podporu v minulosti dostávaly (v podobě pokrytí mzdových a provozních nákladů ze státního rozpočtu) jen náboženské společnosti s oprávněním k přiznání výkonu zvláštních práv, tedy, co bychom si namlouvali, privilegované náboženské společnosti. Ještě stojí za připomenutí, že registrovaných náboženských společností, pokud se to nezměnilo v poslední době, je 35, oprávnění pobírat státní podporu má 21 subjektů využívá toho 17 subjekt, z toho jeden (baptisté) jen částečně.
Jinak s Vámi ovšem souhlasím, že "zavilí antiislamisté vedení dnes prezidentem Milošem Zemanem toto moc nerozlišují. A vezou se na vlně xenofobie."
Samozřejmě, máte pravdu, ty vraždy nejsou nijak založeny v nějakých článcích věrouky. Ale to zřetězení je nebezpečné a nenáhodné, nejde ho odbýt prostým odmítnutím.
K ilustraci jak vnima bezny muslim zenu, pridam odposlech z turecke cajovny. Pred nekolika lety vyhorel v Nemecku dum, kde bydleli turci. Byla to velka afera , lze dohledat na internetu. O pozaru se bavili dva turci. Prvni: Co bys delal kdyby u vas takhle horelo ? Druhy odpoved: chytil bych kluky a utikal. Prvni: a co holky ? Druhy: kdo by se v takove chvili staral o o holky?.
Sdílet
Jinak argument autoritativními texty toho kterého náboženství je zvláště v případě islámu důležitý, ono je potřeba vyvracet tradiční evropský předsudek, že je něco obsaženo v "podstatě islámu", ale konkrétní náboženská praxe se vždy odehrává v symbioze s určitou místní kulturní situací a habitem. Jinými slovy, na začátku 20. století byste ledaskde v Mediteránu potkala kněze, který by byl přesvědčen o vraždě ze cti jako povinnosti dobrého křesťana a v téže době by v Čechách kněze téže víry jeho církev pro podobné názory nejspíš uklidila nějak do klášterního ústraní.