Pojďme hájit evropské zájmy v českých zemích
Jakub PatočkaVe volbách do Evropského parlamentu volme ty, kdo budou hájit evropské zájmy v českých zemích.
Škoda, že se nedá zařídit, aby každý, kdo půjde dnes a zítra v českých zemích k evropským volbám, musel před tím zhlédnout debatu kandidátů hlavních panevropských stran na předsedu Evropské komise. Vysílala se ve všech evropských zemích, a vděčíme za ni de facto Lisabonské smlouvě, díky níž předseda Evropské komise vzejde přímo z evropských voleb.
Evropa, i když se často o tom píše jinak, se mění k lepšímu, ač v ní samozřejmě zůstává řada hlubokých nedostatků. Díky Lisabonské smlouvě se prohlubuje její integrace a snižuje se její tolik propíraný demokratický deficit; propíraný často účelově a přes míru, poněvadž, co bychom zato dali například my, občané českých zemí, kdyby demokratický deficit našich politických struktur byl tak příjemně malý, jako je tomu ve strukturách evropských.
Česká politická krajina v evropském zrcadle
Debata lídrů na eurokomisaře byla kromě jiného fascinujícím nastavením zrcadla české politické scéně, jak výběrem zastoupených politických stran, tak individuálními výkony. Pozváno bylo pět reprezentantů hlavních proudů současné evropské politiky: byli tu komunisté, zelení, sociální demokraté, křesťanští demokraté a liberálové.
O specifické vyšinutosti české politiky vypovídá, že doposud nejsilnější skupina českých europoslanců — ODS — působila na půdě Evropského parlamentu v rámci klubu, jehož reprezentant ani nebyl do debaty pozván. Přestože měli na půdě Evropského parlamentu klub početnější než komunisté, platforma stlučená před volbami 2009 Davidem Cameronem a Mirkem Toplánkem sestávající z řady více či méně vůči EU předpojatě kritických stran, byla evidentně pokládána za příliš obskurní, než aby ji mělo smysl do evropské debaty zvát.
Úpadek ODS je tedy na místě vítat i z toho hlediska. Táhla nás mimo hlavní řečiště evropské politiky. Na druhou stanu je pravděpodobné, že právě takovéto směřování je jednou z hlavních ideových příčin, proč se sama ODS ocitla na okraji politiky české. A proč na něm zřejmě už i zůstane.
Dosti nepohodlnou konfrontaci ovšem eurovizní debata kandidátů na eurokomisaře nabídla i všem českým politickým proudům, které jejich evropští reprezentanti v debatě zastupovali. Je například zhola nepředstavitelné, že by Jean-Claude Juncker kandidoval s heslem „Budu hájit lucemburské zájmy v Bruselu“, což zde bohužel předváděla KDU-ČSL. A zde je třeba poznamenat, že v mnoha ohledech konzervativně zaslepenější TOP09, přes všechny oprávněné výhrady k ní, vedla z celé české pravice evropsky nejkonformnější kampaň.
Evropská unie svou politickou kulturou ční nad českými zeměmi. Volme ty, kdo budou hájit v Evropském parlamentu hájit evropské zájmy, u nás i v celé unii. Foto archiv DR
ANO jsou tedy liberálové?
Specifickým problémem je hlavní favorit voleb, Babišovo ANO. Podle vyjádření svého volebního lídra Pavla Teličky, jeho poslanci po volbách zamíří do klubu evropských liberálů. Způsob, jakým to Telička v lednu vysvětlil v rozhovoru pro EurActiv, je ovšem typický pro kupeckou mentalitu Babišova obchodně-politického projektu.
„Přiznám se, že je to z naší strany také určitý kalkul. Pokud zdůrazňuji, že chceme být v Evropském parlamentu aktivní a chceme něco změnit, tak ve větší frakci nebudeme mít takový vliv jako ve frakci menší. Samozřejmě musí platit předpoklad, že ALDE bude i po volbách třetí nejsilnější frakcí v europarlamentu,“ vcelku bezelstně popsal důvody k takovémuto ideologickému vyhranění Telička.
Naši komunisté jsou členy frakce GUE/NGL ve které jsou sdruženy levicové a levicově zelené strany. Většina členů se deklaruje jako strany pracujících a celá frakce se představuje navenek jako moderní levicová ochránkyně sociálních a demokratických hodnot. Většinou v tomto duchu i hlasuje.
Se spoluprací s jejími poslanci v EP mám většinově dobré zkušenosti, ale je to dáno tím, že na svých kandidátkách mají mnoho nezávislých osobností, aktivistů i levicových křesťanů. Ale samozřejmě tu najdeme i staré partajníky z minulého režimu, především z bývalého východního bloku (tedy včetně Die Linke).
Nicméně se ukazuje, že může existovat marxistická platforma, která se odpoutala od staré Kominformy aniž by se vzdala diskuse o potřebě změny systému. V tom je v EP unikátní, protože frakce Zelených (s Piráty jako členy) změnu systému nemá na pořadu (odmyslím-li třeba mé napjaté vztahy s Banditem je mi přesto tato frakce nejsympatičtější).
Bohužel naši komunisté jsou v GUE/NGL spíše černými vránami a vlastně by jim mnohem spíš slušelo členství v S&D, protože jsou mnohem blíže "sociáldemokratickému" mainstreamu, především k Schulcovo sympatiím ke kapitánům velkoprůmyslu...