Otázka Tibetu jako póza a pokrytectví
Lukáš UlrychLukáš Ulrych uvažuje nad dopady důsledného prosazování lidských práv. Lidsko-právní rétorika je podle autora slyšet téměř kdekoli, ale nikdo zatím neřekl, že by byl ochoten vzít na sebe odpovědnost za následky, které z jejich prosazování vyplývají.
Vlnu nesouhlasu a odsudků si vysloužila cesta ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka do Číny, při které měl uznat územní nedělitelnost Číny a z toho plynoucí čínskou okupaci Tibetu. Ozvuky této události se dokonce objevily na Pražském Majálesu, kde cituji frontmena kapely Divoký Bill, když prohlásil na začátku svého vystoupení, že „Zaorálek je kokot“, mírnější reakci projevil zpěvák Tomáš Klus, když řekl, že nesouhlasí s tímto krokem naší současné vlády. Není to ale jenom, snad nevědomá, obhajoba toho, co nazývá filozof Bělohradský kýčem, tedy zjednodušeně řečeno, prázdné gesto bez reálného efektu?
Hned na začátku si musíme říci, že lidská práva jsou nepochybně hodnotou, kterou je třeba hájit. Nicméně se dnes toto hájení, bohužel, omezuje jen na prázdná gesta a la vyvěšování vlajek Tibetu či na svým dopadem obdobné a stejně prázdné fráze politiků o tom, že naše společnost nesmí tolerovat omezování lidských práv v Číně, natož vůbec akceptovat okupaci Tibetu. Toto vše jsou ale jen fráze, které nemají žádný reálný dopad, nepodněcují k žádnému konkrétnímu činu, kterým bychom opravdu realizaci lidských práv pomohli.
Jejich jediným výsledkem je mylný pocit zadostiučinění, že jsme udělali „dobrou věc“ a ani nás to nebolelo a tím je úkol splněn. Jinak řečeno, je to prosté pokrytectví, neboť slova bez činů nikdy nic nedokázaly, pouze konkrétní činy mohou věci změnit. Opravdovým činem by v této věci mohlo být buď embargo, nebo zákaz dovozu veškerého zboří vyrobeného v Číně, protože je na tamní výrobě finančně závislá.
Nicméně k tomuto kroku nikdo nevyzývá, protože výroba v Číně je dosud natolik laciná, že lidská práva ve jménu byznysu musí prostě z cesty pryč, což jen manifestuje fakt, že trh, potažmo současný ekonomický systém, ignoruje hodnoty jako např. dobro a zlo či lidská práva. Neřeší, za jakých podmínek nebo kým bylo zboží vyrobeno, i kdyby mělo jít o děti, ale jde mu především o to ušetřit co nejvíce na nákladech, zejména na ceně práce. Proto odtud samy od sebe západní společnosti neodejdou.
Všichni jsme vinni
Tak jako ten, kdo nakupuje zboží ze slonoviny, touto koupí vlastně schvaluje mlčky nezákonné zabíjení slonů, stejným způsobem i my koupí zboží z Číny schvalujeme tamní režim, omezování lidských práv a v neposlední řadě i dětskou práci, která se potencionálně mohla podílet na výrobě tohoto zboží. V tom tkví onen Bělohradského kýč.
Nikdo z nás sice nesouhlasí s porušováním lidských práv a ani s dětskou prací, ale přitom nikomu z nás nedělá problém koupit si zboží z Číny a třeba tak i ušetřit. Ale právě koupí zboží značky „made in China“ tuto praxi nejen schvalujeme, ale dokonce Čínu podporujeme. Uvědomme si, že čínský režim za každý výrobek tam vyrobený a u nás prodaný kasíruje peníze v podobě daní, z kterých financuje svůj represivní systém a posiluje svou autoritu nejen doma, ale i v globálním měřítku.
A teď se podívejte, kolik věcí značky „made in China“ doma, v práci nebo v podobě součástek v přístrojích máte, a kdo žádné takové nenašel, hoď kamenem. Neopomeňme zde také fakt, že většina tibetských vlajek, kterými vyjadřujeme nespokojenost s chováním Číny, jsou vyrobeny právě v tomto státě, takže i tímto gestem paradoxně opět jen dotujeme okupanty Tibetu.
Čína je stejně tak produktem tamní „komunistické“ strany, jako touhy každého spotřebitele ušetřit promítnuté do podoby dnešního kapitalismu. Ten šetří a to i za cenu porušování lidských práv, a tak tamní režim vlastně financujeme. Toto se netýká pouze Číny, ale i dalších zemí, kde je to s lidskými právy, eufemisticky řečeno, nahnuté.
Zaorálek na své cestě v Číně schválil to, co mlčky schvaluje každý spotřebitel kupující si zboží vyrobené v Číně, v tom je absurdita jeho provinění. Prořekl se a vzal nám i tu poslední iluzi, že pro Tibet a lidská práva tam opravdu něco děláme.
Problém s řešením
Jak jsem již výše napsal, řešením může být embargo a zákaz importu zboží vyrobeného v Číně. Ale to má tři úskalí. Tím prvním je, že toto zboží je tam vyráběno na zakázku západními firmami, takže když zakážeme dovážet sem toto zboží, firmy budou mít obrovské ztráty, budou muset ušetřit na „domácích“ divizích svého obchodu a tím vlastně propouštět. Jelikož většina světové výroby je umístěna v Číně, toto rychlé opatření by vyvolalo obrovský ekonomický šok a naše snaha by se nám vrátila jako bumerang v podobě další ekonomické krize.
Druhým úskalím je fakt, že aby toto opatření vůbec zafungovalo, musela by ho udělat většina států. Kdybychom to udělali jenom my či omezená skupina zemí, dopadne to jako za Havlova pravdoláskařství, když snil o míru, svobodě a lepším světě a symbolem toho všeho se stal konec výroby zbraní u nás. Nepochopil, že tato výroba nezmizí, pouze se přesune z naší země do jiné, která ochotně toto na trhu námi uvolněné místo zaplní.
My jsme tak přišli o pracovní místa, zatímco nám naše konkurence tleskala, když přebírala naše místo na trhu a zisky. Aby Havlova vize fungovala, musela by to udělat většina, ne-li každý stát, jinak je to pouze hezky vypadající, ale fakticky nic neřešící gesto. Proto to musí být akce velké skupiny států, jinak to Čínou moc neotřese.
Třetím a největším problémem je, že kdybychom svolili k těmto ekonomickým restrikcím, Čína může udělat pouhé dva kroky - ustoupit a prosadit lidská práva, ale tím by utrpělo postavení tamní vlády jedné strany, což by určitě bylo to poslední, co by čínská komunistická strana chtěla. Další, pravděpodobnější možností je, že Čína na restrikce odpoví svými restrikcemi a začne ekonomická válka.
Ta s sebou přivede opět velmi pravděpodobně ekonomickou krizi, zavírání firem, továren a z toho vyplývající zvyšování nezaměstnanosti, až po možné sociální nepokoje, které se mohou dotknout i samotné Číny v podobě snahy udržet režim proti těm, kteří by ho chtěli rozvrátit zevnitř. Přitom si připomeňme, že Čína je jedním z největších globálních věřitelů a jejími dlužníky je mnoho vyspělých státu, s USA v čele.
Pokud by tyto státy, jejichž účast v tomto restrikčním podniku je zásadní, začaly opravdu s restrikcemi, Čína by jim to mohla takříkajíc „osladit“. Tato ekonomická válka by měla špatné, až katastrofické následky pro obě strany a proto se do ní nikdo nechce pouštět, je zkrátka z pohledu ekonomiky nevýhodná.
V poslední řadě se může tato ekonomická válka změnit ve válku opravdovou pod vlivem okolností, jakými by mohla být globální ekonomická krize a z ní teoreticky vyplývající i sociální krize, přičemž nezapomínejme, že Čína vlastní zbraně hromadného ničení, jako např. vodíkové bomby. Zde vidíme, jak vysoká může být cena za svobodu a lidská práva včetně demokracie a jak současná globální ekonomická realita drží snahu o prosazení těchto práv v kravatě, ze které se nemohou vymanit.
Lidsko-právní rétorika je slyšet téměř kdekoli a pěkně se poslouchá, ale nikdo zatím neřekl, že by byl ochoten tuto cenu za její opravdové prosazení zaplatit a vzít na sebe odpovědnost za následky těchto kroků vyplývající z reality globálního kapitalismu. A protože tuto cenu nechce nikdo zaplatit, jsme odsouzení k těmto prázdným gestům, které změnu nepřinesou, ale zato ulehčí našemu svědomí.
Neptejme se tedy, co stát může udělat pro dodržování lidských práv ve světě, ale co vy, jako jakýkoli jedinec proto můžete sám udělat. Odpovědí je zkrátka nekupovat zboží z těchto zemí a nepodporovat je touto cestou. Právě toto už není pouhá póza či pokrytectví, ale čin, který opravdu může mít reálné výsledky, a to tím více, čím větší množství lidí se odhodlá tento způsob protestu následovat a začít s ním můžeme třeba hned.
Na rozdíl od pana autora o tibetském prostředí (především utečencích zde na západě, ale i v Indii) něco málo vím, pohybuji se v té komunitě pomahačů (viz. protibet.cz) více jak deset let a vím z osobní zkušenosti, že ani jeden z těch lidí, kteří jezdí do Indie pomáhat v utečeneckých táborech, stavět školy v horách, pomáhat stařečkům žijícím v komunitních táborech, protože přišli díky čínské okupaci o rodiny nepěstuje "prázdné gesto bez reálného efektu" - TIHLE LIDÉ JSOU ZAORÁLKOVÝM PROHLÁŠENÍM POBOUŘENÍ a ví, že je to jen servilita politického "rektálního alpinisty" bez morálky - tihle lidé, kteří mají schopnost opravdu pomáhat, fyzickou prací a emočně, tím, že věnují svůj čas a peníze a do Indie jezdí, tito lidé sepsali petici, tito lidé sezvali demonstraci, tito lidé se cítí pohaněni touhle špínou, která patří jen a jen na hlavy naší "reprezentace" a ne na mnohé české občany - přesně v duchu toho protestu "Mýlíte se...".
Ze setkání dárců, kteří podporují klášterní školu v Diskítu i stařečky v utečeneckých táborech v indickém Himalaji můžu říct, že to není jen skupina nadšenců, studentů vadžrajány různých věkových a sociálních skupin, kteří se díky pádu komunismu mohli setkat s tibetskými učiteli, ani jen skupina nadšenců (jako je třeba Zuzana Ondomišiová a další tibetologové) milovníků tibetské kultury. Jsou to také obyčejní lidé s přirozenou moudrostí a soucitem. Více takových "obyčejných" lidí se již díky nadšencům ze skupin jako ProTibet vydalo do Indie za svými kmotřenci. Jejich jména jsem viděl v podpisech pod peticí "Mýlíte se..." Plným právem se cítí pobouřeni. Vážím si jejich názoru a může mě jen mrzet, že tihle lidé jsou častováni nějakým studentem, který ve své aroganci má pocit, že sežral moudrost světa a ví jak věci fungují (jako většina levicových intelektuálů zahrabaných ve své sebestřednosti, jež jsem měl zatím možnost potkat a za kterými nebyly reálné projekty pomoci) a není za ním vidět žádný reálný výstup který by si do svého profilu mohl napsat. Jakým právem může někdo takový používat pro protest lidí co něco dělají a opravdu pomáhají potřebným tibeťanům(nejen) hodnocení typu morální kýč? Křičí po činech a co předvádí? Povrchní hodnocení místo analýzy založené na znalosti problematiky.
Osobně jsem se měl možnost se setkat s jeho svatostí dalajlamou poprvé v zahradách Lánského zámku v posledním roce Havlova prezidentství kdy byla komunita v čechách žijích mongolů pozvána a na pozvání zatím posledního prezidenta této země, který si zaslouží tento titul, svezena do Lán autobusy aby měli možnost se setkat velmi krátce s jejich duchovním vůdcem a dostat od něj požehnání. Pár čechů mělo možnost se s nimi svézt. Nedokážu popsat tu atmosféru před a po setkání, kde si děti našich mongolů vzadu v autobuse prozpěvovaly dokonalou češtinou "dělání, dělání..." a jako velký poklad rozdávali zrníčka rýže požehnané jeho svatostí, všichni rozradostnění ze setkání a z jeho prostého učení, evidetně šťastní a schopní se o své štěstí podělit. TO je jen jedna ukázka z mnoha, které bych mohl popsat z osobní zkušenosti a to je jen velmi málo z toho, co dostávají češi (at již jekéhokoliv etnického původu) od tibeťanů. A jak jsem psal češi tibeťany opravdu podporují.
To rádoby analytické mentální cvičení o nákupu zboží z Číny vs. Tibetské tema vychází evidentně z nepřípustné redukce komplexního problému mezilidských a mezikulturních vztahů.
O tom by se diskutovat dalo dlouho, ale zeptám se autora - když chci zahřát stařečka v indické vesnici ve 3000 m.n.m. proč bych mu neměl koupit oblečení nebo jinou potřebu z Číny? Svět je daleko provázanější a paradoxnější místo a takovéto situace nastávají zcela běžně. A kde jsou pak kategorické soudy? a kde moudrost a soucit?
Bohužel osobnost jež zvala a vítala (nejen) jeho svatost na Hradě v Lánech je již pryč a kyvadlo vývoje se přehouplo směrem nostalgie po totalitě - zákonitý důsledek vývoje a toho, že k moci se dostali lidé mentálně - emočně i kognitivně - spjatí s érou Husáka, poplatní tehdejší morálce (stejně jako bezskrupulózní "privatizátoři" Klausovy a Zemanovy éry vyrostlí z mentality socialistické šedé ekonomiky)
Jejich postoje a činy tomu odpovídají - ano Zaorálek, Sobotka, Zeman, Nečas, Klaus.... doplnte si dalsi z panoptika. Pokud má člověk odvahu opravdu něco dělat (a to evidentně není případ autora tohot článku) a ne jen se vykecávat a prezentovat své postoje a názory jako vyjádření svého ega, zjistí, že realita různých lidí je prostě odlišná, jejich cesta ke štěstí také - ale všichni sdílíme společný kořen. A v tom je zdrojem moudrosti žitý a praktikovaný Buddha nebo žitý a praktikovaný Ježíš (jak ví autentičtí křestané) a nikoliv "všehokritik" Marx s jeho krvavými "recepty" třídního boje evidentně založenými na chybných předpokladech (každý kdo zná trošku psychologie od Freuda dál v něm vidí patologickou osobnost a jeho "realizátoři" jsou přímo kazuistikami charakterových poruch osobnosti) a nebo jeho nohsledové - mrzí mě to, ale musím Bělohradského kterého jsem kdysi považoval za filosofa, zařadit na základě jeho posledních výplodů na seznam ideologů a ne moudrých tohoto světa, jak jsem již psal. Naštěstí, jsou zde moudřejší a chytřejší než je naše "reprezentace" - jako třeba (nejen) bývalí úspěšní podnikatelé, nyní společenští experimentátoři mecenáši a podporovatelé projektů jako Libor Malý, Karel Janeček atd., kteří mají dost síly, odvahy a prostředků zvát třeba jeho svatost dalajlamu na učení do Čech - a jak říkal Libor Malý na prvním veřejném učení jeho svatosti v Čechách v poděkování - jeho moudrosti (j.sv. Dalajlamy) a požehnání je nám třeba, v naší rozhárané a emočně a morálně hodně rozbité post-komunistické společnosti. Je vidět, že "dole" je dost osobností (snad spějících k moudrosti), jež opravdu znamenají naději a občanská společnost se bolestivě ,ale přece jen, formuje. Jsou to lidé opravdových prostých činů - ne uřvaného aktivismu. Debata o Tibetu je jen jedním z indikátorů, jež ukazují, že na tom nejsme tak bídně, jak by pohled na naši politickou reprezentaci ukazoval. Ale je mi stydno vůči těm lidem, utečencům z Tibetu, kteří si naší vstřícnosti za Havla velmi vážili. Sobotku ani Zaorálka si určitě do svých fotek nezařadí. Ale jak jsem psal, přeju si, aby tahle garnitura upadla co nejdříve ze svých židlí do jámy zapomnění a naší společnosti zbyl čas se z jejich vlády vzpamatovat.
http://www.youtube.com/watch?v=DhvlnC-oKEw
- je to minutový útržek, vytržený z kontextu (i v rámci toho vystřiženého kousku) citát, kterým se "označkuje" celý příspěvek.
- sám jsem slyšel opakovaně jeho svatost žertem (vždycky se u toho smál jako tentokrát) pronášet "jsem napůl marxista a napůl buddhista" a podobné věci - jakmile se vytrhnou z kontextu celku vyznějí jak si dotyčný přeje - pravidla propagandy známá již před Goebbelsem.
Když už chcete "MarxistBuddhist" citaci v lepším kontextu a přesto krátkou, tahle je vcelku dobrá: http://youtu.be/lZfd72o0TX0
A v kontrastu a v doplňku - Dalailama on developing more respect to capitalism: http://youtu.be/mT6ahXsINcA
Kdo něco ví o jeho osobní historii, o tom, že je Avalokitešvarou - boddhisatvou soucítění a patronem Tibetu v lidské formě a poslouchá co opravdu říká a nevytrhuje z kontextu, vidí že mu jde o citlivé a spravedlivější uspořádání společnosti a z těch méně zmanipulovaných citací jednoduše vidí co je za tím - ne příslušnost k marxistické nauce, ale snaha eliminovat sobeckost a násilí - tedy uspořádání v příkrém rozporu s tím, co bylo v naší zemi mezi lety 1948 - 1989 a co je stále daleko od dobrého stavu (díky výchově k sobeckosti skrývané pod hesly o solidaritě, tedy výchově ke lži)
V tom linku originálním tedy říká - preferuji demokracii (sám se vzdal tradičního postavení dalajlamy jako vládce Tibetu. Ani to neplatilo tak, že by byl absolutním vládcem ve smyslu jako car, Stalin, Hitler, Putin nebo ve vzdálenější historii absolutističtí vládci - ale to chce trošku více studia ve zdrojích, určitý feeling dá Scorceseho film "Kundun" ale opravdu jen základní, nelze z něj dělat silné závěry)
Konzistentně říká "political economy - some type of socialism, social democracy (jeho svatost neumí opravdu dobře anglicky a v těchto situacích by to chtělo upřesnit s překladem, jeho dvorní překladatel v americe v kolegou Kolaříkem sdíleném videu sedí za jeho zády, nicméně v tomto případě nebyl žádán o pomoc. při přesných výkladech duchovních učení častěji přechází do tlumočeného výkladu - viz. například ) - co tím chtěl říci? Jako buddhistický mnich (a opakovaně říká že není z jeho pohledu ničím více) preferuje sociálně citlivou společnost - viz. i ten link o respektu ke kapitalismu Je jedinou variantou takto uspořádané společnosti socialismus? Zřejmě nikoliv - křesťansko-sociální směry v rekonstrukci Německa po válce to demonstrují v praxi.
Rozhodně se neztotožňuje s politickými teoriemi Marxe - jako mnich - viz. např. výklad ke čtyřem vznešeným pravdám, první část zde: http://youtu.be/IdTkqeevx7U (nebo tohle k mahamudre: http://youtu.be/LtjXb_gmtm0, diskusi s laureaty Nobelovy ceny - http://youtu.be/suojNzKZ8ew - ta je asi pristupnejsi po laiky) Nic z toho se rozhodně neshoduje s jeho konceptem "vědeckého výkladu historie" viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Marx a hlavně zdroje na které odkazuje - německý originál Komunistického manifestu a "gotického strašidelného románu" - Kapitálu.
Dále připomínám Popperovu kritiku toho, že marxismus vede v praxi ke totalitarismu a o čemž jeho svatost v té přednášce v Sikkimu explicitně mluví - o korumpované praxi komunismu v Číně i Indii.
V tom rozhovoru pro konzervativce mluví na konci, možná ne úplně ideální angličtinou, o holistickém pohledu na celý problém.
Levý nebo pravý, marxistický nebo konzervativní to jsou jen nálepky.
Pro člověka co ví "zevnitř" něco o buddhismu (tzn. zná více než Žižekovy výpady založené na neznalosti a "interpretaci" na základě vybraných vnějších znaků, které mu jdou do schematu) dávají ta na první povrchní pohled možná rozporná prohlášení.
Centrální jednotou mezi Prázdnem a Jasností je v nás kvalita moudrosti a soucítění (a obsahy výrazů lze zkoumat přímo vlastní kontemplací a meditací, jinak je nemáme šanci plně chápat) - jsem si jist, že marxismus ve smyslu té zjevně chybné teorie vývoje společnosti na základě třídního boje sloužící jako zdůvodnění pro vraždění ve škálách milionů lidí, mj. tibetských mnichů, pro něj není přijatelná. Ale nejlépe poslechnout si více jeho výkladů - pokud chcete chápat co říká ne jen hledat oporu pro svůj postoj.
A p. Ulrycha bych se rad zeptal, kdy ukonci studium na universite "zamorene " technikou vyrobenou v Cine ? Kdy zacne chodit nahy a bosy, protoze s vysokou pravdepodobnosti pouziva veci vyrobene v tretim svete ? Kdy prestane vubec nakupovat, protoze obchod muze byt rizen pomoci pocitace vyrobeneho v Cine se sofworem vytvorenym vykoristovanym Indickym odbornikem ?
"Nicméně se dnes toto hájení, bohužel, omezuje jen na prázdná gesta a la vyvěšování vlajek Tibetu či na svým dopadem obdobné a stejně prázdné fráze politiků o tom, že naše společnost nesmí tolerovat omezování lidských práv v Číně, natož vůbec akceptovat okupaci Tibetu. Toto vše jsou ale jen fráze, které nemají žádný reálný dopad, nepodněcují k žádnému konkrétnímu činu, kterým bychom opravdu realizaci lidských práv pomohli."
Jak jsem dokumentoval je to prostě nepravda a urážka protestujících, kteří pro skutečné tibeťany něco dělají - zajděte si, pokud jste s Ostravy do sídla nadace ProTibet a tam se bavte s lidmi, co k tomu mají co říci, z vlastní zkušenosti, vlastním časem, penězi a energií pomáhají. Tihle lidé, jak si snadno ověříte protestovali, připojili se k aktivitě shazované v článku, jež kritizuji. Jestliže autor neví, dělá nekompetentní závěry a pak je generalizuje a vyvozuje zjevnou nepravdu (viz. protipříklad), dopouští se velmi arogantního chování - především proto, že posuzuje, ale zjevně nechce chápat. Pokud si to spojím s fotkou a informací o tom, že dotyčný je student a zjevně neví, která bije (viz. konkrétní příklady které uvádím - jsou studenti, kteří vědí, ale ti se za tibetskou věc berou, jejich podpisy se dají také najít) => nedostatek zkušeností, pouhá exprese názoru podloženého navíc (z logiky článku to vyplývá) jeho spekulací, která je dost schematická - ukazuje opět na nedostatek zkušenosti, ego jež dosud nebylo konfrontováno s praxí, kde je všechno jinak. Prostě styl usuzování a sebeprezentace autora vysoce převyšuje hodnotu obsahu. Proto považuji svůj závěr o nekompetenci/nedostatku zkušeností za zcela oprávněný. Ano, jsem tvrdý a mnoho soucitu s jeho postojem rozhodně nevyjadřuji. Jeho svatost by byl jistě laskavější, to vím. Ani s Vámi, pane Kolaříku - očekávám v diskusi k tematu něco více než jednu účelovou citaci vytrženou z kontextu na youtube a pak ublížené obvinění z arogance. Jestliže Vaši učitelé nevyžadují dostatečnou úroveň argumentace tak někdo by měl. Studenti, které mám ve svém týmu prošli tvrdým pohovorem a prošli jen Ti, kteří projevili vůli se učit a přemýšlet nezávisle - to ale neznamená, že nepřesně a chybně.
Pokud jde o "primitivní psychologizaci" - abyste vůbec tušil na co narážím bylo by potřeba si minimálně prostudovat http://www.kosmas.cz/knihy/134300/charakterove-typy-cloveka/
což ale vyžaduje předchozí přípravu a abyste byl schopen to opravdu použít chtěl by to seminář nebo lépe výcvik s nějakým zkušeným terapeutem abyste prošel
a. sebezkušeností
b. trénink v bodyreadingu
Pak by bylo vhodné si prostudovat Reichovu práci http://www.relatedness.org/Mass_Psychology_of_Fascism.pdf
a projít si potřebné kapitoly moderní historie abyste byl schopen to aplikovat na komunistické státy a získal představu o psychodynamice jak lidí tvořících masy tak jejich vůdců. Pak budete mít jakýstakýs základ pro hrubou diagnostiku psychopatologie osobností aplikujících nekonzistentní Marxovy teze na řízení lidí - Stalina, Lenina, Trockého, Gottwalda, Zápotockého, ... Pak uvidíte aspon v základu o čem píši. Do té doby se po pravdě - ačkoliv Vám to může znít arogantně - nemáme o čem bavit. Protože prostě nemáte úroveň zkušenosti a znalosti, na které bychom mohli polemizovat na úrovni a na které se dá vést smysluplná debata. Také nemohu (a nedělám to) zacházet do polemik a debat o ničem se svými učiteli na témata na která jsem ještě nedosáhl. Je to typické i pro lidi jako je dalajlama a ostatní vysocí učitelé - můžeme si pěkně popovídat s nadsázkou, ale když dojde na přesné věci vyžadující odbornost nic neodpustí a do vyšších témat se prostě nenechají vůbec zatáhnout - jen by v nás diletantech utvrzovali nesprávný dojem a marnili čas . A tak je to z mého pohledu zcela správně.
Od Freuda a Marxe (kteří sami měli předchůdce a učitele, jejichž dílu by se poctivý zájemce o hluboké porozumění měl věnovat dřív) vede cesta přes Wilhelma Reicha (pořád se mi nedaří strávit, že ten sexuální maniak byl marxista, a místo vhledu do jeho díla mě pronásleduje otázka, nakolik inspiroval pubertální sny George Lucase a nakolik je známá podoba Hvězdných válek výsledkem cenzury), Frankfurtskou školu a Jaquese Lacana ke Slavoji Žižekovi: https://en.wikipedia.org/wiki/Freudo-Marxism
Takže doufám, že až dočtu nejnovějšího Žižeka, budu vědět víc o tom, proč ten, kdo skutečně zná jak Freuda, tak Marxe, nevidí v Marxovi patologickou osobnost.
Může za to koalice s Andrejem Babišem, nebo by ČSSD nadbíhala čínské vládě stejně, i kdyby vládla sama nebo s KSČM? Můžeme vkládat naděje do nějaké budoucí levicové vlády, nebo se musíme smířit s tím, že politici se mění, ale sponzoři zůstávají?
Zatím se můžeme těšit ze dvou výdobytků mírného pokroku v mezích byznysu: Za prvé se dnešní premiér vyjadřuje k zahraniční politice v souladu se svým ministrem zahraničí, a za druhé když chtějí naši dnešní vládní politici zalichotit svým čínským protějškům, nemají zapotřebí útočit při tom sprostě na Dalajlámu.
On měl Marx nějaké teze, jak dělat socialismus?
V Komunistickém manifestu je běžný radikálně reformní volební program - znárodnění půdy prosazovali i někteří buržoazní ekonomové, stoupeni Davida Ricarda i jiní ...
Znárodnění továren tam nenajdete.
Jenom budování státních (dalších) fabrik
a ovšem zestátnění bank ... (po r. 1945 by to nevzbudilo žádný zvláštní zájem ani na Západě) ...
Marx byl teoretik a analyzátor kapitalismu, který politicky usiloval o budování hnutí, které by zesílilo vyjednávací pozice proletariátu (viz I. internacionála) - kdo Kapitál skutečně četl, ví že šlo o analýzu kapitalismu a nic dalšího ... a taky ví, jak naprosto mlhavé a zcela ojedinělé jsou v tomto díle občasné Marxovy úvahy o budoucnosti (včetně konce předposlední kapitoly I. dílu) ...
-Proč se tak rozčilujete? Přece článek není útokem na ty, kteří pomáhají Tibeťanům v exilu. Pouze říká, že jakési ostentativní prohlášení českého státu "pro tibet" jsou plácáním do vody. A jejich hlavní funkcí u těch nejviditelnějších postav, jsou pragmatickým tažením za politický body (bursík, radniční páni, a spol.)
-Jste trapný, ale to je v Čechách zvykem, když uboze útočíte, na někoho, kdo se označí jako "student". Proč v diskusi získávat převahu takto uboze? "Já zažil, já jsem zkušený, ty drž hubu!" K čemu to je?
-Jinou rozšířenou omezeností je redukovat socialismy na marxismus, nemluvě o tom, že ten je zdaleka více analytickým nástrojem, než politickýn programem (jak ostatně píše výše pan Tejkl).
-Souhlasím jinak, že Lukáše Ulrycha výzva k bojkotu zboží je nepromyšlená a vůbec není na místě vzhledem ke státu (ke konkrétním značkám ale ano).
P.S. Děsím se "budování občanské společnosti" skrze miliardářské projekty...
http://www.dalailama.com/messages/tibet/appeal-to-all-chinese
Přemýšlím, jestli se mám na tomto nešvaru distribuce omylů a nesmyslů dále podílet a co můžu udělat hned teď proti svému pokrytectví - jako třeba zavřít DR a otevřít pivo.
Pokud jde o W.Reicha to je na samostatný článek (shodou okolností jsem nedávno v Novém Prostoru viděl článek sice spíše aktivisticko-historický, ale nazvaný Reichovým jménem a více než jeho dílem se zabývající konsekvencemi) Byl to skutečný revolucionář v pozitivním smyslu (ne násilník jako Lenin, Trockij nebo Che Guevara) - Šlo mu o osvobození člověka (proto se v dřívějších letech také hlásil k marxismu, který byl v těch 20. a 30. letech vnímán intelektuály jako učení osovobozující na rozdíl od reálné praxe jak jsme ji zažili), proto třeba ještě ve Vídni zdarma poskytoval psychoanalytická sezení dělníkům a učil lidi, byl i v Sajuzu v dobách velkých nadějí. Rozvinul velmi původní Freudovu charakterologii na kterou se odkazuji v podobě linku na komparativní syntetickou práci Johnstonovu Charakterové typy člověka jako základní strukturu, která umoŽňuje diagnostiku - puvodně to rozvinul v rámci Freudova přístupu k libidu a pak udělal další kroky. Byl to jistě prvotřídní empirický badatel a technik v terapeutickém smyslu. Mj. vytvořil systém práce na uvolnění charakterových problémů (jejichž diagnostika ukazuje, jak moc je člověk determinován do těla vepsanými vzorci vnímání, cítění a chování => značně determinuje jeho chování a omezuje možnosti) Jmenuje se vegetoterapie a z vlastní zkušenosti mohu říct, že je to jeden z nejúčinnějších systémů práce se silně potlačenými obsahy, který znám. Jistě, zejména pozdější práce typu orgonové teorie jsou problematické, ale jednoznačně se jedná o mimořádnou osobnost. Pokud se o ní chceš více dozvědět vyšel překlad této Boadellovy knihy: http://www.kosmas.cz/knihy/187172/wilhelm-reich/?gclid=CNq5vPffmb4CFbIF7AodOB8A9g Rád Ti ho půjčím k přečtení až se sejdeme - doufám, že brzy - někde u čaje. Jen říkám že překlad Petra Babky nic moc, až k němu někdy zajedu na DIbbavanu zkusím získat k zapůjčení originál.
Jinak je záhodno říct - číst knížky je "bezpečná"cesta která nevede k problematickým prožitkům. Proto jsem tam tomu kolegovi psal, že studium charakterových typů z knihy samo o sobě neznamená, že porozumí. Na to je potřebná sebezkušenost a na to je třeba odvaha jít do procesu s někým, komu důvěřuješ. Platí tam staré zenové úsloví že "miska rýže Tě zasytí, ale plná mísa slov o rýži nikoliv"
Stejně jako nemá smysl abych spekuloval o prožitku osvícení když jsem jej nezažil (a je nutné konfrontovat svůj případný zážitek s kvalifikovaným učitelem abych věděl, že je to autentické nikoliv jen šálení vlastní mysli), nemá smysl vykládat na konceptuální úrovni bez praxe čtení charakteru ze struktury těla a implikace pro chování daného jedince z toho plynoucí. Nicméně tyto neurotické vzorce pak do značné míry určují prožívání a chování dotyčného. Když se tedy řekne, že např. Václav Klaus má psychopatickou charakterovou strukturu se silnou narcistní poruchou osobnosti naproti čemuž je Miloš Zeman dominantně psychopatická osobnost jde o diagnozu problemu implikující řadu očekávání jak o jeho prožívání (kdyby šel náhodou třeba do terapie a chtěl na sobě pracovat) tak o omezeních a vzorcích chování navenek. Proto si dovoluji poměrně silné závěry o osobnostech lidí jež zmiňuji eo ipso o ideologii, která dominantně přitahuje právě tyto typy lidí.
A předesílám, že jsem si vědom vývoje v čase, kdy něco jiného je inklinace k téže ideologii v době budování struktury dospělé osobnosti dle vývojové teorie (viz. známý bonmot "kdo nebyl ve dvaceti komunistou neměl srdce, kdo jím byl ve třiceti nemá rozum") a něco jiného ve zralém věku kdy může jít o jeden ze symptomů poruchy osobnosti (a to rozhodně neplatí jen o marxismu, ale o každé ideologii, která dává zdůvodnění pocitům vydělenosti a boje "s tím vnějším")
A samozřejmě se uplatňují historické vlivy - za bojů amerického dělnictva v 90. letech 19. století, po Velké válce, za krize nebo po druhé světové válce budou vnímány stejné myšlenky trochu jinak než v dobách relativní stability a prosperity, ale třeba i doby války - viz. Stalinovo potlačení marxistických konceptů a sázka na vlastenectví bez "zostřeného třídního boje". A také kulturního kontextu - jinak se budou marxistické ideje sdílet a chápat v Anglii, v Německu, jinak v Rusku a zcela jinak v Číně, kde jim zjevně "výklad" poskytuje tradiční konfuciánství a to, že je přetřené na rudo je věc jiná. Aspoň dnes.
Takže každý dle své chuti - pokud chceš zůstávat kde jsi a jen se utvrzovat v názorech jistě je bezpečnější číst Žižeka. Pokud chceš jít ale do možnosti změny a rozvinutí svého potenciálu a skutečného osvobození, jsou tu cesty jiné - ty jistě vyžadují studium (proto jsem se tam odkazoval na literaturu) jako průpravu a pak vedení někoho zkušeného, kdo je pro Tebe důvěryhodný a s nímž se můžeš cítit v bezpečí. zaplať Bůh už vlastního osobního poznání, ne diktovaného marxisticko-leninskou vůdčí silou společnosti a její ideologií
Klíčové jsou osobnosti, které jsou důvěryhodné a mají charisma a schopnost táhnout za sebou lidi ukázat jim nějakou vizi. Konzistentní alespon v míře možného v tom co dělají a co tvrdí. Nic takového sociální demokracie pokud vím nemá a pod vedením současným půjde zákonitě k dalším Pyrrhovým vítězstvím pokud vůbec. Nemá co nabídnout, jen stokrát převařená klišé. A zase - kde takovou osobnost najít? musí vyrůst a vyzrát. Aktuálně těžíme ze zásob našich generací vychovaných v tom paskvilním husákovském systému. Kdo opravdu schopný by šel dnes do politiky? Naděje je snad v těch kdo si prošli cestou budování od píky a mají zkušenosti - to není případ karierních ministrů kteří nikdy reálně nepracovali ani odborových předáků - a vidí, že je třeba věci posouvat k lepšímu, přičemž vědí nejen co chtějí ale také co funguje a co nikoliv. A pak mladé generace, ta ale potřebuje pár desítek let na to aby nabrala zkušenosti a dozrála.
Má pak smysl se bavit o nadbíhání v situacích sice možných ale čistě hypotetických? Snad jen něc co mě zaujalo - Andrej Babiš někde zmínil, že má se soc-dem politiky problém, protože nemyslí vážně to, co říkají. A evidentně má pravdu. V případě prohlášení k Tibetu ale jistě věděly, co si stranické orgány v Pekingu žádají a splnily do písmenka...
"Nicméně se dnes toto hájení, bohužel, omezuje jen na prázdná gesta a la vyvěšování vlajek Tibetu či na svým dopadem obdobné a stejně prázdné fráze politiků o tom, že naše společnost nesmí tolerovat omezování lidských práv v Číně, natož vůbec akceptovat okupaci Tibetu. Toto vše jsou ale jen fráze, které nemají žádný reálný dopad, nepodněcují k žádnému konkrétnímu činu, kterým bychom opravdu realizaci lidských práv pomohli."
Dávám konkrétní protipříklad (argumentačně, to se doufám shodneme, je konkrétní a ověřitelný příklad pozitivního chování daleko hodnotnější než generalizace založená na osobním názoru autora nepodložená ničím jiným než výkladem toho, co vidí dle svého mentálního schematu) skutečné pomoci a z toho vyvozuji poměrně ostré posouzení článku a v další polemice se vyjadřuji ke kompetenci autora. Jsem schopen doložit konkrétními citacemi. Pokud bych něco takoto diletantského publikoval sám jistě bych to plným právem schytal
- ad student - kdybyste četl další příspěvky psal jsem, že nemám nejmenší problém s tím, že autor je student, kritzuji jeho nekompetentní posuzování a nastavuji zrcadlo - co on o něčem co nezná, to dostává zpět a to od člověka co o problematice pomoci Tibetu čechy něco málo ví. Styl a způsob prezentace jeho názoru a jeho schematičnost pak slouží jako substrát k úvaze o jeho osobnosti. Se studenty jak jsem psal pracuji denodenně a mám je rád a vážím si jich. Sám pořád také studuji u učitelů, jen mám tu výhodu, že si je mohu lépe vybírat. Nicméně jak jsem již psal - sebeprezentace je jedna věc a promýšlení a diskuse o názorech založených na znalosti je věc jiná. Stojím si za tím, co jsem napsal a autor ani nijak nevysvětlil svůj postoj
- ad to, že marxismus pokud se odvoláme na skutečné Marxovy zdroje není ani konzistentní teorií společnosti ba ani tím uceleným analytickým nástrojem - ano, souhlasím s panem Tejklem, nakonec v jednom z těch příspěvků se odvolávám na různá hodnocení a historii krátce popsanou mj. na wiki na kterou také uvádím link
- socialismy - no, co na to říct, je to povšechná zmínka, asi bychom se museli bavit nad konkrétní definicí. sám jsem zmiňoval ne-socialismus se silným sociálně-citlivým akcentem
- ad občanská společnost - vidím hodně lidí kteří nejsou miliardáři, ale dělají hodně pro svou obec a o těch jsem psal jako o naději na zcela spodní úrovni - lesní školky, trhy, spolky, kostely, pečovatelské domy... komunity maminek atd. A pokud jde o bohaté lidi, kteří se díky své tvrdé práci a schopnostem vypracovali - co víte o tradicích mecenášství a podpory společnosti u nás ještě za Rakouska a pak za první republiky, od Hlávky přes Baťu až po ty dnes zapomenuté německé nadace našich někdejších německy hovořících spoluobčanů? Jsem moc rád, že se to začíná opět, poté co tu byla společnost zničena komunistickou vládou, vracet do normálu. A děsí mě spíše nostalgické volání lidí, kteří nejsou ochotni a schopni se poučit z karastrofy způsobené komunistickou vládou v této zemi... Mimo jiné takoví, kteří si myslí, že když má člověk peníze musel je někde nečestně získat a místo aby nezaujatě zjistili co je to za osobnost a jak se to stalo, že je získal. Takoví lidé totiž často dávají práci a tím pádem i obživu lidem, kteří na to aby šli za svým nemají odvahu nebo schopnosti nebo prostě to není jejich životní program.
- pan Kuchejda vyslovil zajímavý názor - jestliže pan Janeček vymyslel a vyvinul v RSJ algorithms poměrně unikátní soft který umožňuje obchodování na burze je to "bankster"? ví pan Kuchejda o čem hovoří? Mám to číst jako vyjádření neznalosti - chápal bych to kdyby jako o banksterovi psal o bývalém CEO Lehmans - viz. např. tento dokument BBC http://youtu.be/oqOBnULi124
Nebo tím chce pan Kuchejda vyjádřit klasický implicitně závistivý postoj člověka vychovaného v marxisticko-leninské společnosti sdílené chudoby? Nebo jde o vyjádření pocitu nedostatečnosti či závisti vůči panu Janečkovi? Co víte o jeho historii a jeho projektech, když ho takto častujete? Sice jsem vůči panu Janečkovi chudý ale rozhodně necítím, že bych měl vnímat jeho aktivity - reforma volebního systému, boj proti korupci, podpora mladých vědců atd. jako projev člověka který nechce pomoci společnosti a tohle vše dělá z čiré sobeckosti... Ale jistě víte lépe - od kterého soudruha - jak vybudovat šťastnou budoucnost ve šťastné socialistické společnosti unifikovaných jedinců - kdo se totiž nenechá unifikovat ve svých potřebách a dovednostech, patří do nějakého převýchovného zařízení, že?
Jenže - dalajlama rezignoval na své tradiční postavení politického leadera tibetské reprezentace a kudy jezdi tudy zduraznuje že je jen buddhistickým mnichem. Přes jeho neotřesitelné postavení a soustavné doporučování systému "střední cesty" v rámci Číny je mnoho lidí z aktivistických tibetských kruhů vzhledem k pokračující genocidě tibeťanů přesvědčeno, že vstřícná politika vůči Číně nevede nikam. Zde je dokument na toto tema ukazující, že je tu signifikantní opozice proti dalajlamově postoji zmíněném kolegou Holubcem: http://youtu.be/qcVg6zsuc8k
Dalajlama je si vědom toho, že pro Tibet by autonomie v rámci silné Číny byla minimálně ekonomicky výhodná. Nicméně číňané dalším a dalším zabíjením a rozbíjením tradiční společnosti dosahují jen posílení hlasů jež volají po plné samostatnosti Tibetu.
... tak a ted je snad již čas na to pivo ;o)
Co pořád máte všichni s nějakými lídry? To vám jeden fýrer nestačil?
Bezpochyby největší charismatickou osobností v Evropě, která něco dokázala a umí vést lidi, ukázat jim nějakou vizi, je Vladimir Vladimirovič Putin. Převzal moc v Rusku zničeném za Jelcina Mezinárodním měnovým fondem, ruské hospodářstvý se pod patronátem MMF propadlo hlouběji než sovětské za nacistické invaze, co neleželo v troskách, to bylo rozkradeno oligarchy. Dokázal vyhnat MMF ze země, část oligarchů přesvědčit ke spolupráci, a ostatní zlikvidovat. Postavil ruské hospodářství na nohy a táhne lidi za sebou s vizí velkého Ruska.
Máme jen trochu smůlu, že Putin o nás nestojí. Podporuje eurofobní pravici po celé Evropě, aby znemožnila evropskou integraci, ale rozhodně to pro něj není přípravy k okupaci, nemá v úmyslu stát se evropským lídrem, zkrátka není to náš Vůdce. Evropu chce mít rozdrobenou a rozhádanou, aby mu sloužila jako trh, ale nekonkurovala na jiných trzích a už vůbec se mu nevměšovala do politiky, vnitřní ani imperiální.
V Asii, tedy vlastně za humny, se najde ještě větší borec, i když ani ten asi o to vést Evropu moc nestojí. Ještě zralejší a ještě charismatičtější osobností, tvůrcem ještě úspěšnějších projektů, je Tcheng Siao Ping. Pod jeho vedením se Čína rozvíjí ze všech zemí světa nejrychleji, vážně usiluje o pozici nejsilnější ekonomiky. Přitom je to nejspíš jediná země, kde skutečně funguje oblíbená kapitalistická poučka o prosakování bohatství shora od bohatnoucích bohatých až dolů k chudým. Přestože majetková nerovnost v Číně roste obludně, chudí tam nechudnou, ale také aspoň trochu bohatnou. Úspěchy číny v odstraňování chudoby jsou tak výrazné, že když se Světová banka chce chlubit, že její politika pomáhá chudým, uvádí vždycky rovnou i statistiku poklesu chudoby ve světě mimo Čínu, aby nikdo nemohl namítat, že úplně všech úspěchů v tomto směru bylo dosaženo v Číně.
Zásluhou Tcheng Siao Pinga ostatně klesá i chudoba Tibeťanů. Měřeno úspěšností projektů je Dalajláma oproti Tcheng Siao Pingovi menší než Sobotka proti Babišovi.