Proč (nejen) politici pomíjejí teorii a Masaryka?

Bohumil Sláma

O literaturu věnovanou T. G. Masarykovi není příliš velký význam a to ani mezi členy politických stran. Nemají prý na teorii čas. Podle Masaryka byla ale naopak teorie tím rozhodujícím.

Z loňského sjezdu ČSSD, kterého jsem měl byť nestraník možnost se zúčastnit, jsem si odnesl převážně kladné dojmy, jedna věc mne však zklamala. Byl jsem tam napůl obchodně, nabízel jsem (za výrobní ceny) své knihy o Masarykovi, a prodal jsem — jednu. Podobně jsem později dopadl u Zelených. Bylo mi řečeno, že na teorii jim nezbývá čas. Jiným stranám jsem se už raději nevnucoval.

Pak jsem přemýšlel, na čí straně je chyba. Na mé straně je chyba či chyby nasnadě (nýmand, donkichot atd.), na opačné straně je to však ještě smutnější: o Masaryka je neuvěřitelně malý zájem.

Po roce 1989 se řada nakladatelů snažila zaplnit díru zanechanou komunismem, ale narazila na skoro naprostý nezájem. V roce 2005 vyšla v počtu pět set kusů kniha Masaryk, od podle mne po Čapkovi nejlepšího a nejčtivějšího Masarykova interpreta Josefa L. Hromádky, a dodnes není rozprodána.

Masaryk říká, že teorie vždy předchází praxi a že to, jaká je, rozhoduje. Foto Wikimedia Commons

Podobné zkušenosti má prof. Blížkovský s knihou kolektivu autorů Živé hodnoty Masarykova Československa, neboť nebýt dobré vůle ČSSD a mimořádné aktivity kolportérů a jiných nadšenců, dodnes by se jí „nezbavil“.

Neúnavný masarykovec, sociolog Miloslav Petrusek mi krátce před smrtí napsal, že už je „umasarykován“, jiný stejně neúnavný masarykovec filosof Miloš Dokulil sice (ve věku 86 let) stále pokračuje, ale i on mi napsal, že oživovat Masaryka je boj s větrnými mlýny. „Nejoptimističtěji“ se vyjádřila filosofka a pedagožka Stanislava Kučerová (85 let): „Kdyby se aspoň podařilo udržet tu nit!

Přitom právě Masaryk říká, že teorie vždy předchází praxi a že to, jaká je, rozhoduje: i konstruktér obyčejného řemeslného nástroje musí mít nejdřív teorii, a pokud je dobrá, nástroj se osvědčí a naopak. U ideologie a humanitních věd je to sice složitější, ale závěr je stejně jednoznačný.

Je to snad do nekonečna opakovaný příběh: objeví se nová, pokroková teorie-ideologie a z jejích zpočátku skoro neviditelných chyb se dříve nebo později stanou Bumbrlíčci. Masaryk správně nerozlišuje mezi ideologiemi a teologiemi: jak krásné bylo původní křesťanství, jak krásné byly původní liberalismus a marxismus, jak „krásný“ byl zpočátku postmodernismus!

Křesťanství se proměnilo ve feudální teokracii, liberalismus v bezohledný kapitalismus, marxismus v diktaturu diktátorů, postmodernismus (ruku v ruce s neoliberalismem) v současný „nový řád světa“.

Teoreticky“ by se proto dalo říci, že teorie, aby se nezvrhla, musí být dokonalá, což ovšem není reálné. A jsou za tím vždy také „lidi“. Neteoreticky se dá říci, že nejblíže k dokonalosti měl (opět právě) Masaryk. Především proto, že byl teoretikem s oběma nohama na zemi, že uměl skoro dokonale skloubit teorii s praxí. Hlavně proto byl tak úspěšný i v politice.

Během tažení („sám proti Rakousku-Uhersku“) za osvobození Čechů a Slováků neudělal téměř žádnou chybu. Dokázal přesvědčit prakticky všechny, se kterými tehdy setkal nebo střetl. Jako snad první si plně uvědomil fiasko Versailleských dohod („Dohoda prohraje mír!“) neboť (opět právě) díky teoretickému nadhledu zastával názor, že Německu se má spíše pomoci než ho ruinovat (k čemuž vítězné mocnosti dospěly až po 2. světové válce). Podobných příkladů by se dalo uvést bezpočet.

Aby se Masarykovi kdokoli mohl alespoň přiblížit, musí podle mého názoru stejně jako on široce i hluboce znát především teorii. „Nicht wahr?“ řekli by Němci.

    Diskuse (49 příspěvků)
    PM
    March 26, 2014 v 22.23
    Jde o namahavou disciplínu zvanou demokracie
    Pod záminkou demokracie jsme nuceni jít k volbám ne se srdcem na dlani a volit milovaného, ale rozumem vhodného politika. Vnucuje se nám povinnost koukat po konsensu, tolerovat menšiny, nepovažovat stát za nepřítele a platit daně ...........a bůhvíco ještě všechno namáhavě nepřirozeného ten Masaryk po jednom nechtěl.
    PM
    March 26, 2014 v 23.12
    ...Bylo mi řečeno, že na teorii jim nezbývá čas.....
    Příkladně takový ryze teoretický a anachronický poznatek "nebát se a nekrást" okrade jednoho extra zbytečně o čas.
    MT
    March 27, 2014 v 6.1

    Masarykovu etiku nezpochybňuji - ale to co on, říkají a říkali kvanta jiných.

    Já si nesmírně vážím Masarykovy osoby, jeho života a jeho statečnosti - ať už v době hilsneriády nebo po vánocích 2014 ... i pak v Rusku ...

    Profesor ... a odjede do ciziny dělat "velezrádce mocnářství" ...

    co kdyby vyhrály Ústřední mocnosti ... ???


    Nevím ale k čemu by nám měla být samostatně k užitku jeho eklektická teorie a filozofie

    Jedna z mnoha podobných ...

    Masaryk je ovšem výborný historicko-etický Vzor ... a je samozřejmě chvályhodné, že náš národní revoluční vůdce byl v praktické politice na rozdíl od Pilsudského, Bandery atd. i demokratem.

    Ostatně vážení čtenáři, položte si testovně otázku :

    Co jiného kromě zdůrazňování ctností z vás vypadne při velebení Masaryka?

    Jaká teoretická vědecká nauka, jaký poznatek, který by vám měl pomoci v tom dnešním podivně zamlženém světě ....???

    Řekněme si to zcela otevřeně:

    žádná!

    Otázka sociální?
    Světová revoluce?

    Co z toho je proboha nadčasové ...?

    ... možná něco z habilitačního spisku o sebevraždě ...


    Z Masarykova díla použijete a bude aplikovat prostě jen ten český polosentimentální "je-třeba-aby-byli-lidi-takoví-ctnostní-nekradli-..."

    ... postoj, na který strany na jedno použití tak krásně chytají slušnou část toho zbytku (50-70%) voličů u voleb ...


    Tyto úvahy vklouznou (jako ostatně vždy) do oblasti ubrečeného kýče ...

    ... k ničemu nás nepřivedou, jen si tu popláčem, jak jsou lidé zkažení ...

    ... a zas půjdeme ...

    BS
    March 27, 2014 v 9.0
    Myslím, že po Maarykovi toho zbývá hodně
    Byl nejen eklektik, ale především syntetik, se záběrem jako nikdo jiný. Od ostatních myslitelů se lišil hlavně soudností, skoro nikde "neujel". Název Čapkova článku z r. 1938 Věčný Masaryk je proto podle mne naprosto oprávěný.
    PM
    March 27, 2014 v 10.20
    Pane Tejkle i extrakritický vědátor
    se nevyhne - vystaven skutečnu - fňukání.
    Heidegger, na schůzi NSDAP? a po válce Arendť na rameni.
    Adorno, tváří v tvář odhaleným ňadrům krásných revolucionářek a jejich akcionismu.
    Heller, zavalen pitomostí masy poláčkovců
    Klaus, nad ekology - ničiteli planety
    Masaryk moc nefňukal. Mám jej na pohlednici s Gorkim někde ve slunné Italii s Haškem ve Lvovském hotelu, kde byl konfrontován s jeho nápadem zaútočit s vlakem revolucionářů na Vídeň.
    Byl politik realo a značně zneužit kondelíky. .....řekl bych coby zarytý demokrat.
    BS
    March 27, 2014 v 11.56
    A jak Masaryk říkal,
    mnohé staré otázky jsou staré a odpovědi na ně jsou správné. A Masarykovy odpovědi nejsou zas tak staré, zejména "sub specie aeternitatis". Nebudu snad příliš velkým kacířem když prohlásim, že skoro všichni Masarykovi následovníci, Rádl, Patočka, Popper, Havel atd. vždy občas někam "ujeli". Ulrich Beck v "druhé moderně" neříká téměř nic nového. Tak proč se nevěnovat klasikům - včetně Maxe Webera nebo literáta Theodora Dreisera, autora Americké tragédie? (Tam protagonista kvůli kariéře zabije svou těhotnou milenku.)
    BS
    March 27, 2014 v 12.15
    Musím ovšem ještě dodat,
    že Masaryk se dnes špatně čte. Je to zajímavé, i mně to dělalo potíže, přestože jinak jsou jem texty promíšeny větami, které všechny by mohly sloužit za citáty. I Čapkovy Hovory s TGM už dnes působí jako rozvláčné. Jejich nevýhodou je, a mám to ověřeno, že k poslednímu a nejdůležitějšímu dílu Myšlení a život se dnes skoro nikdo nepropracuje. Proto jsem se odhodlal (a snad budu omluven, že to připomínám) vydat knihy Zapomenutý prorok Tomáš G. Masaryk, K.H.B a T.G.M os svobodném myšlení a Tomáš G. Masaryk, neomodernismus a Charta 2012 (ta Chartaje už ovšem trochu jiná historie).
    MT
    March 27, 2014 v 12.55

    chraňpánbú abych za ubrečence a vzdychala považoval samotného Masaryka

    Jde spíš o ty, kdo si myslí, že se ho dovolávají.

    Úletů moc nebylo ... několik k Hitlerovi vlídných článků od Masaryka by se asi našlo ... ale to mohl být tak rok 1933 - pak už asi ne ...

    a musím sebekriticky říci, že vzpomínané poslední dílo Myšlení a život jsem ani neprolistoval ...

    třeba po jeho přečtení změním názor založený na tom, co od něj přece jen aspoň trochu znám ...

    March 28, 2014 v 11.8
    Pan Tejkl se ptá
    "Otázka sociální?
    Světová revoluce?
    Co z toho je proboha nadčasové ...?"

    Obojí!
    Pokud porozumíte oč Masarykovi šlo.

    MT
    March 28, 2014 v 13.35

    tak jistě - když řeknu bonmot "Ježíš, ne César" ze Světové revoluce, tak z něj mohu pak zcela výživně generovat stovky úvah, jaké by to mělo být, úvah axiologických a etických ...


    + Další komentáře