Člověk v tísni se bojí jiného názoru
Ludvík ŠuldaLudvík Šulda upozorňuje na to, že pořadatelé filmového festivalu Jeden svět odmítli udělit akreditaci na festival redaktorovi společensko-politického čtvrtletníku o Kubě dneška „Venceremos“.
Na začátku března 2014 již po šestnácté pořádá tradičně společnost Člověk v tísni známá svou kampaní proti Kubě „festival dokumentárních filmů o lidských právech“ Jeden svět. Organizace ohánějící se svým údajným bojem za lidská práva a demokracii mi však ukázala svou představu o demokracii jen pár dní před začátkem festivalu v praxi.
Dne 19. února 2014 pořádá akreditační tiskovou konferenci festivalu Jeden svět, avšak jak se ukázalo pouze pro vyvolené, neboť žádost o akreditaci na této tiskové konferenci i na následném festivalovém dění byla zamítnuta redaktorovi řádně Ministerstvem kultury ČR registrovaného společensko-politického čtvrtletníku o Kubě dneška „Venceremos“.
Stalo se tak po počátečním mlčení a následné urgenci o potvrzení registrace. Zamítnutí registrace bylo zdůvodněno tím, že „vzhledem k tomu, že kapacita je omezená, jsme se rozhodli dát přednost zástupcům jiných médií“.
Jako redaktor časopisu Venceremos jsem se chtěl na tomto festivalu akreditovat, abych mohl následně naše čtenáře nezávisle informovat o dění na festivalu, akcích směřujících směrem ke Kubě a filmech, které zde budou vysílány nejen o Kubě.
Mým cílem bylo podat čtenářům Venceremos další obraz festivalu Jeden svět, nikoli pouze ten oficiální ze strany Člověka v tísni a jím vyvolených médií. Bohužel mi toto nebylo umožněno ze zcela průhledných důvodů údajně omezené kapacity a toho, že náš časopis nepatří mezi ty vyvolené, kteří mají právo o festivalu informovat.
Humanitární organizace Člověk v tísni, jako pořadatel, znemožnila několika tisícům občanům České republiky, aby nahlédli ještě jinýma očima do zákulisí festivalu Jeden svět a dění zde. Ukázala, že její výklad demokracie se zakládá pouze na jedné všeobjímající univerzální představě a nikdo, kdo by měl odlišný názor, nemá možnost se jimi pořádaných akcí zúčastnit a nezávisle o nich informovat.
Festival Jeden svět zamítl účast redaktora čtvrtletníku "Venceremos" na tiskové konferenci proto, že Centrum Člověka v tísni – Langhans má omezenou kapacitu. Přišlo téměř 50 novinářů ze seriózních médií.
Akreditace na festival a tiskovou konferenci byla odmítnuta také jiným novinářům. Rozhodně jim tak nebráníme v získávání informací. Všichni mají na webu www.jedensvet.cz možnost přečíst si tiskové zprávy (které posíláme i mailem) i seznam hostů. Na rozhovory s účastníky a organizátory není potřeba akreditace. Ta slouží pouze ke vstupu do kinosálů. Cena vstupenky bez akreditace je 90 Kč.
Naším cílem není zatajovat informace o festivalu, ale naopak je šířit mezi co největší počet lidí.
Tereza Hronová, Mediální koordinátorka Jednoho světa 2014
Jako bych četl Jakešovo projev. Myslím, že Šimon Pánek i paní Hronová by se měli omluvit novinářské obci a vyvodit personální důsledky u lidí, kteří takovým způsobem rozhodli proti svobodě slova a projevu.
Po frapantním porušování práv klientů v Ústí nad Labem je toto další alarmující ukázka toho, jak quasi nevládní organizace v honbě za ziskem a mocí je ochotna podílet na likvidaci posledních zbytků demokracie pod heslem: outcome is income.
A skutečně musí ČvT vyhradit akreditace přednostně nějakému Venceremos, páč chce alternativně informovat (pár čtenářů), na úkor periodik se širší čtenářskou obcí?
A budou dopisy domovnic a pracujících, žádající po bolševicku personální opatření (rozuměj vyhazov), až nedostanou volňásky Dělnické listy, které chtějí jinak než to dělá ČvT, alternativně, informovat třeba o protiromských pochodech?
Na volňásky není nárok, nikdo nebrání castrofilům, aby si jako každý jiný koupili lístek. Mluvit tu o omezování svobody slova je pustou demagogií, nikdo nikomu nebrání, jen prostě místo tří piv zaplatí vlezné.
Já se již zaregistroval a se zájmem si přečetl předběžný program. Vzhledem k tomu, že leitmotivem festivalu je "práce", o to víc mě mrzí, že diváci se opět seznámí pouze s pár dojemnými příběhy o tom, že chudý pan xy musí čistit boty za dolar na den, nicméně zcela mimo kontext kapitalistického systému, ekonomické globalizace a boje za zachování sociálních práv. Byl bych velice překvapen, kdyby se na festivalu objevil třeba snímek popisující dělnickou autonomii na pracovišti...
Venceremos jsem nečetl a si číst nebudu, ale pokud začneme omezovat lidi, s jejichž názorem nesouhlasíme, je to cesta do pekla
Ale osobně si nemyslím, že by v ČR bylo "téměř padesát novinářů" a ještě k tomu ze "seriózních médií", jak píše Hronová. Novinářů je tu sotva deset, to ostatní jsou placení PíáRkáři Babišovo a Bakalovo médií.¨
Ale pan Potměšil je jasný. Novináři z malých médií si nemusí dát několik piv a zaplatit si filmy, zatímco B&B chlapci a děvčata můžou popíjet šampáňo na rautu (o kterém se Hronová nezmiňuje) a chodit na filmy státem dotovaného festivalu zadarmo.
Inu, jestli to dává někomu dává smysl, rád bych si to nechal vysvětlit.
Zdravím ze svobodné Nicaragui :-)
Zásadní je nesouhlas části levice s tím, že by se někdo mohl zabývat lidskými právy i jinak než z krajně levicové perspektivy, resp. politická neuvedomělost ČvT. To lze ale myslím řešit i na jiném základě než na formátu této pseudokauzy.
V každém případě ale uvítám konkrétní návrh, dle jakého klíče mají být vybíráni novináři , aby pak někdo nekřičel, že je mu upírána svoboda slova. Pokud se ČvT do příště nepolepší, doufám, že se pan Tožička příště zastane třeba zmíněných Dělnických listů, neb jsou také řádně zaregistrovány, kritizují establishment a kapitalisty, nebudeme přece rozlišovat, kdo je novinář a kdo je seriózní, a chodit na raut je základní lidské právo, tím spíš, když to ČvT pořádá za naše dělnické peníze.
Člověk v tísni se přece lidskými právy nezabývá, nebo mi prosím ukažte jednu jedinou kauzu, kdy by to nedělal na základě oficiální poptávky. (předpokládám, že tu ultralevicovost jste na mě mířil jako urážku - vedle;-)
Ptal jsem se, proč by Bakalovští a Babišovští pisálkové měli chodit zadarmo na filmy a rauty dotované z mých daní a pisálkové z Venceremos a Dělnických listů ne? Podle mě je to stejná pakáž, ve Venceremos aspoň mají odvahu psát o věcech, které jim nepřinesou ani peníze jako B&B pisálkům, ani se nevezou na populismu, jako dělnické listy. Jejich zprávy o Kubě mi připadají o trochu objektivnější, než to co se objevuje o Ukrajině u nás, včetně DR :-)). Směju se, ale je to smutné.
Jestli Vám je jedno, co se děje s penězi, které (snad) platíte na daních, mě ne a můžete se tomu vysmívat. Britové se tomu taky smáli, než dostali od amerických osadníků nářez :-)
A pokud Vám Dělnické listy či Venceremos připadají jako že porušují nějaké zákony, pak je třeba to řešit legální - třeba žalobou ke správnímu soudu. Jinak se jedná o narušování svobody slova!
A pokud ČvT odmítá Venceremos a Dělnické listy z pincipiálních důvodů jak to naznačujete, tak ať to řekne naplno, jenže na to nemají, protože na to nedostali žádné směrnice z ministerstva - nebo na to prostě nemají odvahu, jako ji neměli nikdy, když o něco šlo.
Pokud se ČvT nijak nezabývá lidskými právy, proč tedy řešíte, že je neřeší po Vašem (zlá Amerika, hodná Kuba)?
Neptal jste se, proč by bakalovští šmoci měli zdarma chodit na rauty, rozčiloval jste se pouze, že jeden soudruh nedostal pozvánku (byť jiný novinář s rovněž odlišným názorem ano, viz výše p. Šimeček, což oslabuje opodstatněnost hysterie, že jakýsi soudruh byl omezován na svých právech účastnit se rautu z ideologických důvodů).
Úvahy o směrnicích z ministerstva jsou jen emotivní paranoidní fantasmagorií, to doufám nemyslíte vážně.
Smiřte se tím, že když subjekt soukromého práva organizuje nějakou akci, není prostě povinen dělat průzkum, kdo všechno mu chce umýt hlavu, a na základě toho vybírat přednostní pozvánky.
Argumentace svobodou projevu je relevantní vůči státu, pokud by ji chtěl omezovat, nikoliv vůči NNO. Jste-li jiného názoru (tedy, že každý soukromý subjekt je povinen zvát na své akce kubánské soudruhy, dělníky, resp. každého odpůrce), doufám, že budete protestovat i proti CEPu, až Vás nepozve na nějakou recepci na téma Mises, zlá EU a všeřešící svobodný trh.
Vůbec nereagujete na to, co jsem napsal, např. jak se mají správně vybírat pozvánky na raut. Doufám, že to napravíte.
Člověk v tísni je Nepřítel a proto každý, kdo ho kritizuje, zaslouží podporu, ani nemusíme vědět, co vlastně říká.
Nevím, proč byla odmítnuta akreditace panu Šuldovi. Podle těch informací v článku i v diskusi se to poznat nedá.
Místo psychologizování o podnětech podpory panu Šuldovy, byste si mohl znovu přečíst vysvětlení paní Hronové - je to první příspěvek v diskusi. Ona udává, že ČvT má na tiskovku málo místa (pomiňme, že za ty peníze, která na Jeden svět mají, je projevem vrcholného amatérismu, že si nesehnali tedy něco většího). Jak prosté, doktore Watsone.
Kdybych si chtěl taky zahrát na psychologa, řeknu, že měli strach, jaké bude Šulda dávat otázky.
Mimochodem, Vaše výhrada, že ČvT je pro mě nějaký Nepřítel je nesmyslná. Ještě v honičce před odjezdem do Nicaragui jsem pro ČvT zadarmo dělal v jednom klubu přednášku a následně jsem jim tam opravil kotel, který špatně topil...
Festivalu "Jeden svět" jsem se asi třikrát zůčastnil u nás v Chrudimi.
Můj vztah k organizaci "Člověk v tísni" není zrovna vřelý - spíš naoúpak - ale musím poctivě říci, že např. téma "Závody ke dnu" bylo minule podáno poměrně radikálním a levicovým způsobem a pohledem na věc.
Jinak souhlasím s panem Šaradinem jen částečně - měl by pravdu zcela, pokud by v akcích ČvT necirkulovaly žádné veřejné peníze z daní ... tedy i ode mne například, ale i od těch nejchudších, kteří platí daně přinejmenším při každém nákupu jakéhokoli zboží ...