Pedofilie jako tabu?

Ivana Recmanová

Ivana Recmanová pojednává o lidech s pedofilní sexuální orientací. Podle autorky je žádoucí celospolečenská debata o možnosti lepší diagnostiky a integrace pedofilů do společnosti, kdy mezi pedofilií a kriminální činností neexistuje přímá souvislost.

Když jsem šla na přednášku spojenou s diskusí „Co se skrývá pod pojmem pedofilie?“, pořádanou studentským spolkem Charlie při Karlově Univerzitě, který se zaměřuje na problematiku LGBT+, měla jsem už poměrně jasnou představu o tom, co pedofilie je a není.

Z části za to mohl můj zájem o sebevzdělávání v oblasti sexuality, z části také to, že minimálně jednoho pedofila mám mezi svými přáteli. Nicméně: Možnost dovědět se ještě víc od člověka, který své studium zasvětil této sexuální orientaci (a nejen od něj), bylo pro mě důvodem ve středu 28. ledna vyrazit do klubu Salé v Praze-Žižkově.

Většinu času přednášel Mgr. Karel Žák, absolvent Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, který se pedofilií zabýval jak ve své bakalářské (Pedofilie), tak i diplomové práci (Život a pocity nekriminálních pedofilů). Dlouhodobě také spolupracuje s webem pedofilie-info.cz.

Na začátku přednášky neopomněl vyvrátit některé mýty o pedofilech (jako například to, že lze pedofila poznat na první pohled, nebo to, že mezi pedofilií a kriminální činností existuje přímá souvislost) a poté přešel ke svému kvantitativnímu výzkumu. Krom toho, že jsme se dozvěděli různé statistické údaje o účastnících výzkumu, nám autor představil svůj budoucí záměr — vypracování příručky pro pedofily.

Jak zdůraznil, v současnosti je v českém prostředí preventivní péče o pedofily vesměs na nízké úrovni a na školách se do osnov dostává povětšinou jen varování „pozor na pedofily“.

Málokdo si je ovšem vědom toho, že uvědomování si vlastní sexuality u pedofilů začíná ve velmi raném věku (průměrný věk činil v Žákově průzkumu dvanáct let, nicméně se objevil i případ uvědomění sedmiletého chlapce), takže je nutné počítat s tím, že ve školní lavici si toto vyslechne i pedofil vědomý si své orientace, který navíc nebude vědět, co si má se sebou počít.

×
Diskuse
February 10, 2014 v 13.09
V žurnalistice, zejména anglosaské, se jako pedofilové označují pachatelé sexuálních zločinů na dětech. Všichni (a dokonce ani ne většina) pachatelé těch činů ovšem nejsou pedofilové v tom lékařském slova smyslu, tedy lidé s jasnou sexuální preferencí pro děti bez rozvinutých sekundárních pohlavních znaků.
A není to zkrátka v případě žurnalistiky špatné použití termínu? Záměna, která vůči lidem, kteří mají v lékařském smyslu pedofilní sexuální preferenci, ale zločiny nepáchají, není úplně příznivá. Přesně, jak říkáte, většinu sexuálních zločinů na dětech nepáchají lidé s pedofilní sexuální orientací.
February 10, 2014 v 19.48
J.Bicanovi
Máte pravdu, to žurnalistické užívání termínu je nesprávné. Nejenže neodpovídá původnímu významu, což je ten odborný lékařský, ale také navozuje nesprávnou představu, že všichni pachatelé sexuálních deliktů na dětech to dělají ze stejné motivace.