„If you are going to San Francisco, be sure to wear some flowers in your hair. If you come to San Francisco, summertime will be a love-in there“ („Pokud přicházíte do San Franciska, ujistěte se, že máte ve vlasech květiny. Léto je tu čas lásky.“) Nejpozději díky písni „San Francisco“ Scotta McKenzieho se stala kalifornská metropole, město „summer of love“ a „flower power“ vytouženým místem i pro evropskou mládež. 

Slibovalo setkávání rovnoprávných lidí mimo dosah dosavadní sexuální a rasistické hierarchie a zároveň se tu zdála o něco bližší i naděje, že války se dají přemoci láskou. Mládež se oprostila od pout konzervativní poválečné společnosti a středobodem tohoto hnutí se stalo osvobození sexuálních tužeb od buržoazně - křesťanské morálky, „sexuální revoluce“, odvozující svůj název od stejnojmenné knihy marxistického psychoanalytika Wilhelma Reicha.

↗

Časopis Tvar i v letošním roce přináší texty o různých revolucích.

„Zlatá“ dvacátá léta — a nacistický stín nad sexuologií

Ale měli bychom začít „zlatými dvacátými“, které také bývají s oblibou nazývány „sexuální revolucí“. Metropole jako například Paříž, New York, Chicago, Berlín či Londýn dobývá jazz a Josefina Bakerová. Ženy, které si lascivně vychutnávají své cigarety, chlapecké účesy, šaty obepínající tělo, dlouhé šňůry perel a péřová boa, to vše ztělesňuje nový typ, ženu, která si pro sebe zabírá svět barů a klubů, dosud určený pouze mužům a v anonymitě velkoměsta sebevědomě žije novou představu o tělesnosti a sexu.

Současně byly částečně odtabuizovány i hovory o sexualitě — alespoň v rozpravách lékařů, právníků a politiků — a začal se propagovat racionální vztah k sexuální problematice, na rozdíl od křesťanské sexuální morálky. Například „Světová liga pro sexuální reformu“, kterou založil odborník na sexualitu Magnus Hirschfeld (1868 — 1935) bojovala na mezinárodních kongresech (pátý a poslední se ostatně konal roku 1932 v Brně) mimo jiné i za legalizaci potratů a homosexuality a požadovala právo na rozvod, jakož i celkovou sexuální osvětu.

Mladé Československo se v rámci těchto diskusí vícekrát umístilo na předních pozicích sexuálního hnutí — což možná bylo dáno i snahou co nejvíce se distancovat od katolického Rakouska: V roce 1921 je na Karlově univerzitě jako první na světě zřízena katedra sexuologie, mladé vědy, která v tehdejší době teprve usiluje o akademické uznání, v roce 1926 se v první zveřejněné verzi československého trestního práva objevuje legalizace potratů a homosexuálního chování mezi dospělými, což je v reformních kruzích přijato s nadšením.

V letech 1928 a 1932 stanovuje pražský režisér Gustav Machatý nové standardy uměleckého filmu prvními nahými scénami a zobrazením orgasmu ve filmu Erotikon a známějším snímku Extáze a konečně v roce 1933 se Hlas, časopis československé sexuální menšiny, stává poté, co nacisté podobné publikace v Německu zakázali, jediným časopisem pro homosexuály na světě.