Kam se vrtnou
Patrik EichlerSložení elit dnešní sociální demokracie poznáme z kandidátek pro sněmovní volby. Kdo se na nich nenajde, bude o svou vnitrostranickou pozici muset dále bojovat.
„Vývoj na české politické scéně v posledních dnech učinil z voličů liberální levice politické bezdomovce,“ píše Jiří Pehe v komentáři pro sobotní Právo. Bohuslav Sobotka se podle něj ocitl mimo těžiště stranické moci. Kdyby on a Jiří Dienstbier již před časem ČSSD opustili, mohla dnes „ne úplně malá část středového voličstva (...) volit novou levicově-liberální stranu“, zatímco nyní jejich hlasy nejspíš propadnou.
Podle Jiřího Pehe bude ČSSD nadále postkomunistickou stranou, bude vládnout bez ideového programu a „ztroskotá na mělčinách klientelismu“. Alternativou pro levicově liberální voliče podle něj mohou snad být lidovci, kdyby nebyli tak antikomunističtí a neměli tak nevýrazné vedení.
Sociální demokracie jistě nemá jedinou tvář. Je to dané už historií její polistopadové obnovy. Stále v ní najdeme členy bývalé exilové strany. Jsou v ní členové, kteří si svou příslušnost ke straně uchovali přes čtyřicet let vlády KSČ a po listopadu 1989 stranu obnovovali. Mezi členy patří lidé z šedé zóny i středního komunistického estabishmentu osmdesátých let.
Strana má také řadu členů úplně nových, mladých, aktivních nejen ve straně, ale i různě v politické občanské společnosti. Jistě jsou v sociální demokracii ti, kdo ji považují za výtah k moci, ti, kdo berou politiku za věc programového střetu, i ti, kdo mají stranickou schůzi za vhodné místo pro klábosení s přáteli.
Vedle toho probíhá ve straně nepřetržitý střet o formulaci její politiky: ČSSD se v minulosti po vnitrostranické debatě například rozhodla podpořit evropskou integraci ČR. Dnes diskutuje, zda podpořit nebo odmítnout stavbu nových jaderných reaktorů v Temelíně. Naposledy podpořila Rusnokovu-Zemanovu vládu, protože tak rozhodl vrcholný stranický orgán.
Různých, více či méně důležitých otázek, ale vnitrostranickým provozem prochází v každé chvíli několik (tu je to americký radar, tu jde o severočeské těžební limity, tu se jedná o postoji k vyslání vojáků do Afganistanu, abychom zmínili pár nejvýznamnějších).
Jistě je důležité, aby rozhodnutí stranických orgánů nebyla v rozporu se sociálně demokratickými ideami. Osudový je ale z těch všech střetů jeden: Aby sociální demokracie zůstala obhájkyní demokracie a mezilidské rovnoprávnosti. Proto bylo důležité, že se stranické vedení postavilo proti rasistickým plakátům v některých okresech před nekonanými volbami na podzim 2009. Proto je zcela na místě například kritika pasivity ostravské — sociálnědemokratické — radnice tváří v tvář ghettu v Přednádraží.
Rozhodnutí v dalších otázkách mohou straně pomoci nebo ji poškodit, jde ale o střety provozní, ne osudové. Ukazují, k jakým rozhodnutím jsou členové strany s to dojít, a v jaké kondici strana právě je. Jiří Pehe nad ČSSD ve jménu levicových liberálů právě láme hůl, takže mu její stav zjevně velmi vadí. Nenabízí ale jeho realistické řešení.
Sice ve svém textu správně píše, že novou levicově liberální stranu nelze založit bez vedoucích představitelů dnešní ČSSD. Nepíše ale, proč by Bohuslav Sobotka nebo Jiří Dienstbier měli z ČSSD odcházet. Aby se vzdali stranické značky, struktur a peněz?
Aby si zajistili první místa na dvou ze čtrnácti kandidátek „Liberálně-sociální unie pro 21. století“ a doufali, že se k nim při dnešní nechuti k politickému stranictví během pár měsíců přidá dvě stě dalších kandidovatelných lidí? A proč by měli z ČSSD a jejího okruhu odcházet lidé, kteří před dvaceti lety do sociálně demokratického prostředí začínali přicházet z okruhu Občanského hnutí / Svobodných demokratů?
Poslední poznámka patří KDU-ČSL. Podle Jiřího Pehe by pro levicově liberální voliče mohli být lidovci alternativou k volbě oportunní haškovské ČSSD. Jen by nesměli být tak antikomunističtí a mít tak nevýrazné vedení. Jenže antikomunismus je lidoveckou volbou a jejich vedení není šedivější, než mají jiné parlamentní strany.
Pavel Bělobrádek ve svých rozhovorech hovoří konsistentně a programově se odkazuje na německou CDU. Jan Bartošek dlouhodobě prezentoval skandály Drábkova ministerstva práce a sociálních věcí (Roman Sklenák i Miroslav Opálka by mu jeho informovanost mohli závidět). Petr Šilar je znám alespoň jako zastánce zrušení změn času. Že nemají větší mediální pozornost, není dáno jejich nevýrazností, ale neochotou médií psát o politice jako o programovém střetu.
V úvodu rozhovoru, který dal Jiří Pehe minulý týden týdeníku Respekt, se píše, že „pomáhal před časem dát dohromady skupinu levicově naladěných intelektuálů. Spolu s nimi si zval na kávu vůdce sociální demokracie včetně Bohuslava Sobotky a debatovali o tom, jak největší českou levicovou stranu modernizovat. Ty časy jsou pryč“. Autorem těch slov je jistě někdo z redakce časopisu, hezky ale upozorňují na jedno úskalí. Kdokoli se může snažit ovlivňovat politiku kontaktem přímo s nejvyššími představiteli stran.
Více než prozření lídrů by ale české politice pomohlo, kdyby se stala srozumitelnou. Kdyby někdo dokola vysvětloval, proč a jak funguje. Že ideálně jde o program, a ne o kšefty. Že struktura je víc než guru v čele. Že politická strana se rozhoduje uvnitř, a ne podle přání komentátorů zvnějšku.
Leccos o dnešních elitách sociální demokracie nám řeknou kandidátky pro sněmovní volby. Pozice levicových liberálů v ČSSD nezesílí, pokud o své zájmy nebudou bojovat uvnitř. Svého času slibnou pověstí doprovázené Centrum Cesta by třeba mohlo být místem, ze kterého budou do vnitrostranických střetů v dalších čtyřech letech vyrážet. Stačilo by, aby jeho činnost Jiří Pehe obnovil.
Jen bych připodotkla, že ta neochota médií se netýká jen psaní o politice jako o programovém střetu.
Přičemž o čem jsou ochotna média psát, to se vtiskuje do povědomí občanů. Co s tím, co je třeba učinit, aby se začala naplňovat ona provázanost mezi činorodostí lidí a ochotou medií zabývat se záležitostmií k prospěchu celé společnosti ?
domnívám se, že pan Jiří Pehe svým článkem chtěl vyjádřit to, co mnozí příznivci ČSSD dobře cítí, ale jen někteří si to dovedou přiznat: Totiž, že není jisté, čeho se nakonec od ČSSD dočkají. Mají zkrátka pocit, že od ČSSD se lze dočkat téměř čehokoliv. A tím pádem také ničeho.
Jistým vysvětlením je řada ideových konceptů, které ve svém článku uvádíte, a které se ve straně nějak uplatňují. To opravdu mnohé vysvětluje, ale zároveň to umenšuje naději na skutečný obrat v naší politice, jenž potencionální voliči ČSSD s touto stranou spojují.
Podívejme se jen na pár signálů, které ČSSD za poslední půlrok vyslala směrem k občanům.
1) Stranu zastupoval v prezidentských volbách Jiří Dienstbier. Volby sice nevyhrál, ale fiasko to nebylo. Na sjezdu ČSSD, který se konal 2 měsíce po ukončení prezidentských voleb, se však pro Jiřího Dienstbiera nenašlo místo v nejužším vedení strany. Je toto ukázka koncepčnosti práce uvnitř ČSSD, která by mohla být příslibem obratu v domácí politice po volbách 2014 anebo nikoliv?
2) Pár dnů před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka mluví předseda strany o tom, že tuto vládu nepodpoří a uvádí všechny rozumné důvody proč tak míní učinit. Dva tři dny nato se zachová přesně opačně s tím, že je třeba zachovat jednotu. To neměl potuchy o jednotě už před hlasováním? A komu se vlastně předseda se svými přívrženci ve vedení podřizuje ve věci, kterou považoval za zásadní? Kdo stranu vlastně vede? Taková příliš snadná změna v postojích navozuje vedle otázky po vedoucí autoritě, jakož i otázku, nakolik je strana schopna se držet svého programu.
Zdá se mi, že takhle nějak to Jiří Pehe myslel. Podobně se ptá jistě více občanů, kteří chtějí vidět v ČSSD zárodek naděje na snesitelný život v České republice.
S pozdravem a přáním všeho dobrého, Jiří Vyleťal
Já bych pane Vyleťale neviděl kroky ČSSD až tak dramaticky. Faktem bylo zpackání volby prezidenta. To bezesporu. Dienstbier ovšem, doporučením podpory Švarcenberka ve druhém kole, tedy neprokázal zrovna levicovost, ani státnický nadhled. Jestliže je Zemanovi vyčítáno nezvládnutí prohry, Dienstbier mu sekunduje zdatně.
Co se týká vámi kritizovaných kroků Sobotky ohledně podpory vlády, tak to nechápu. Jestliže politik hlasuje dle doporučení své strany a nejede jako sólista, tak je to špatně? Navíc, když jeho konání přináší veřejnosti prospěch?
Já se domnívám, že ČSSD se drží svého programu. A to se možná Pehemu a dalším nelíbí. Mitrofanov dnes v Právu také tvrdí, že levicoví liberálové nemají koho volit. Je možné, že za pár dnů jim on i Pehe poradí. Kohopak? ANO, nebo někoho více vpravo, kdo je sice jasně asociální, ale zato bojuje za "demokracii" podle kalouskových kriterií? Je Pehemu líto, že se z ČSSD nestala strana VH? Těch otázek vůči těmto "rádcům" k nevolbě ČSSD by bylo jistě více. Jedna z těch zajímavých by byla o tom, jak si Pehe představuje modernizaci ČSSD. Něco v tom stylu, jak Blair "modernizoval" labouristy?
Levičáci, liberálové, či neliberálové by měli jasně vědět, koho volit - levici. Političtí turisté, kteří vyšli ze středové pravice na návštěvu k levici a nezdá se jim dost pravicová, či jaká, by své rady neměli adresovat levicovým příznivcům. Vypadá to mylně pak, jako kdyby k nim patřili a uvádějí je zbytečně /doufám, že ne chtěně/ ve zmatek.
Ale hlavně - levicový liberál - pod tím každý můžeme vidět něco jiného a asi taky vidíme. Tvrdím, že levicový liberál má koho volit. Volit koho nemá liberál, který o sobě tvrdí, že je levicový, ale je to jen jeho dojem, protože se domnívá, že když je nalevo od Kalouska, tak je levicový.
Jeho někdejší vystoupení s manifestem "radikálního liberalismu" (asi jen on sám a Jan Štern věcí, co to je?) bylo plácnutím do vody, a vyvolalo tady na DR obšírnou debatu.
Tím, že má JP dobré manýry, neužívá např. sprostá slova (!), je mnoha lidem sympatický. Ale jeho afinita k Václavu Havlovi je jednak instrument, jednak dotvrzení jeho liberálního blouznění. Všechno je to hezky napsané, a působí to málem jako "politologie"...
JP zkrátka plní zadání, a k tomu očividně patří i "kritika" ČSSD a zejména pak rady, jak by tato strana měla vypadat.
Ale pro tuto zemi jsou jeho "myšlenky" vcelku bezcenné. Zajímat to může asi jen kavárenské diskutéry. -- To už tedy fakt radši Václava Bělohradského (jehož příznivcem přísámbůh nejsem)!
Jinak to vypadá (ale sleduji "politiku" - tj. partajní a parlamentní dění - jen marginálně a spíše nerad, mohu se tedy mýlit), že Jiří Dienstbier není v nejlepší formě. Mnozí už se od něj odvrátili (míním ty, kdo mu ve volbě dali svůj hlas) - lidé chtějí idoly, a pak se diví, že to nefunguje...
Logika je jednoduchá: dnes existuje v ČR jediná síla, která je snad schopna aspoň přibrzdit tvrdě neoliberální kurz české politiky a to je ČSSD. Tuto ČSSD nyní vede levicový liberál Sobotka.
Psát v takové situaci defacto NÁVODNĚ, že levicový liberál nemá koho volit, protože ČSSD ovládl Zeman (což je typická propagandisticky manipulativní kalouskovská POLOPRAVDA), je podkopáváni pozice levicových liberálů nejen v ČSSD, ale potažmo v ČR.
Protože nebude-li nyní levicový liberál ČSSD volit, ČSSD získá málo hlasů a Sobotku (a celé jeho liberálně-levicové křídlo s ním) to smete z vedení strany (a naopak).
Pak teprve bude platit to, co tvrdí Pehe (a Kalousek), tj. že ČSSD je Zemanova strana. Naplňí se jeho proroctví.
Čili přesný opak je pravdou: levicový liberál z taktických důvodl nemá dnes jinou volbu než ČSSD, chce-li pomoci svým zájmům.
Pan Pehe bohužel vytvořil typické sebenaplňující se negativní proroctví. A to je velmi nebezpečné. Je to jako vystřižené z předvolební propagandy Kalouskovy strany.
Přiklání se snad levicový liberál pan Pehe k TOP09? Je snad TOP09 levicově liberální? Opak je pravdou: v obou termínech (liberální, levicová) je na opačném pólu gradientu: je především služkou bohatých a mocných (a dělá politiku zaměřenou proti většině obyvatel).
Pan Pehe ať si volí koho chce, ale jeho návodný článek napomáhá tomu aby levicový liberál svůj hlas zahodil a nepřímo tím pomohl návratu pravice k moci a podrazil pozici levicových liberálů v rámci ČSSD.
Ale já se pokusil hlavně ukázat, že to, jestli ČSSD bude Sobotkovou socdem. nemá NYNÍ v rukách Zeman, ale naopak právě volič. Tedy i Vy. :-) Pokud skutečně budou předčasné volby, které jsou v zájmu Sobotky, ale nikoliv Zemana.
To je trochu podobná logika jako při demonstracích: "nepůjdu tam, je to ztráta času, protože to nemá cenu, stejně tam bude málo lidí". Jenže málo lidí je tam právě proto, že si tohle řekne většina.
Bude-li nyní volič podporující Sobotkovo křídlo čekat až bude ČSSD krystalicky sobotkovská a "zatím" ji nedá hlas, zvyšuje tím pravděpodobnost, že bude po volbách sobotkovská ještě míň.
V situaci kdy žádnou jinou sílu schopnou (tj. i dostastečně silnou) prosazovat sobotkovské názory u nás nevidím, je to dost riskantní strategie jak prosazovat své občanské názory. Někdy totiž platí, že kdo chce mnoho, nemá nakonec nic.
Aspoň takto mi to nyní vychází.
A nic neposlouží zájmům Kalouska líp než to když liberálně levicový volič uvěří jeho lživé propagandě, že ČSSD ovládá Zeman a nedá jí hlas.
Pokud uvěří, tak po volbách se přesně toto stane: bude ji ovládat Zeman. Protože nedostatečné vítězství by Sobotku smetlo z vedení ČSSD naproste stejně jako smetlo Paroubka. A nastoupí Haškovo prozemanovské křídlo.
ČSSD by to navíc velmi oslabilo. A o to přesně Kalouskovi jde. Potřebuje slabou a rozhádanou ČSSD se Zemanem v čele (byť by promlouval ústy Haškovými). S tím Zemanem, kterého knížecí sekta nenávidí a bude dělat vše proti němu (v dané situaci pak i proti ČSSD).
Ta taktika je dosti průhledná. Pan Pehe to buď nevidí nebo už skrytě lobbuje za knížete proti ČSSD.
a) vzývá posvátnost tradiční rodiny do té míry, že brojí proti právům homosexuálů;
b) pěstuje antikomunismus a jmenovala dokonce svým tiskovým mluvčím Daniela Hermana;
c) schvaluje církevní restituce?
A pak je tu jiná strana,která spáchala zatím "jediný hřích": dala důvěru Rusnokově vládě v situaci, kdy nic jiného dělat nemohla... Já bych to teda ještě zvážil:)
Píšete:
I když je zřejmě pravda, že Kalouskovi vyhovuje slabá a rozhádaná ČSSD, nedomnívám se, že by on byl schopen ji takovou učinit, pokud by taková nebyla sama od sebe.
(konec citátu)
Já se pokusím to vysvětlit příměrem:
Když je někdo vážněji nemocný, stačí mnohdy přidat obyčejnou chřipku, která ho pak dorazí. Naopak když tato chřipka nepřijde, může se klidně opět uzdravit. Tou chřipkou ve vztahu k ČSSD může být jak Kalousek, tak Zeman (ač zdánlivě - momentálně - nesmiřitelní protivníci).
S tím panem Pehe vážně nevím. Soudil bych, že tak významný politolog a jeden z hlavních komentátorů jediného levicového deníku u nás, který je brán vážně, bude lépe vážit svá slova. Buď si svou odpovědnost neuvědomuje a nebo jeho cílem není prosazovat liberálně-levicové hodnoty, ale spíše jen jakýsi abstraktní liberalismus (jenž si může každý vykládat po svém). I to druhé je samozřejmě zcela legitimní, ale měl by to otevřeně přiznat a možná také konečně jasněji definovat co on rozumí pojmem "levicový liberál". Jestli třeba Obamu, pak je má definice levicového liberála na hony vzdálená té jeho. A do takové definice by ještě nedávno asi zapadl i pan Kalousek a Schwarzenberg.
No, mně to spíše připadá, že Zemanův vztah ke Kalouskovi (a naopak) je dost podobný vztahu Zeman - Klaus.
Tito machiavelisticky nadaní lidé dobře vědí, že lid potřebuje především "chléb a hry". Chéb poněkud dochází a tak provozují aspoň divadelní frašku o boji za pravdu. Lid vtažen do tohoto klání titánů na čas pozapomene na své starosti (a škrundání v žaludku a na ty, kteří z pozadí tahají za nitky).
Myslím, že by bylo bláhové této komedii a jejich rétorice uvěřit. Stejně jako kdysi Miloš "bědoval nad spálenou zemí po vládě V. Klause" aby pak národu vyjevil, že Klaus je (vedle něj) jediný schopný politik u nás. Ze stejného soudku bude patrně i chrabrý boj Kalouska se Zemanem. A jako na divadle si potom herci spolu zajedou na příjemně strávený společný víkend. Třeba na Sněžku.
Ve skutečnosti jde, domnívám se, v nadcházejících volbách o trochu něco jiného. O to, co má být touto komedií, které se nepochybně horlivě budou účastnit i hlavní média, poněkud skryto. G. Orwell by měl další studijní materiál.
podle mého rozumu nerovná se křesťanství církvím (nota bene myšleno hlavně té jedné), ani kléru.
S Vaší poznámkou o křesťanství (šlo by rozšířit i obecně na "víru") a církvích plně souzním. Myslím, že víra nutně instituci ke svému naplnění nepotřebuje. Ba dokonce někdy instituce dokáže víru, o kterou má pečovat, také zdiskreditovat.
Ale začínám mít takový dojem, že stejně jako byste nenašel v předlistopadové KSČ pravicového liberála, tak v současném USA establishmentu nenajdete levicového liberála. Že to prostě z podstaty není možné. Myslím, že to už si mocné lobby, které tam tahají za nitky, ohlídají.
Ale jistě lepší Obama než Bush. Jednooký mezi slepými králem.
Chápu, že jste se zbavili prosovětského komunismu, ale proč jste si proboha vybrali za nový vzor USA. To opravdu není jiná možnost?
Tak to cítím i já.
Kalousek zcela neliberálně protlačoval zákony proti vůli obyvatelstva pomocí pro (skutečného) liberála nepřijatelných praktik. A tento Kalousek si nyní hraje na obránce liberalismu. Tragikomické. Ještě tragikomičtější, že mu to vůbec někdo žere.
Obamova administrativa špicluje lidi po celém světě jako v dobách studené války. Ale když se Snowdena, který na to upozorní, zastane Rusko, tak ho tentýž Obama obviní z metod doby studené války. Tragikomické úplně stejně.
Tož tak nějak je to s těmi liberály sensu pan Pehe. :-)
Ale je nelogická v tom kontextu jak jste ji použil, tj. ve vztahu k mému vstupu.
Protože já jsem samozřejmě nechtěl říct, že Rusko je liberálnější než USA a toto tvrzení (ba ani naznačování) nikde v mém textu také nenajdete.
Pokud by se totéž odehrálo obráceně, bylo by to samozřejmě úplně stejně absurdní a tragikomické a měl bych potřebu na to úplně stejně poukázat. Tj. pokud by třeba někdo tvrdil, že Putin je liberál, použil bych to úplně stejně.
Prostě když něco není tak jak se nám někdo snaží tvrdit a jsou pro to důkazy, je při upřimném hledání pravdy smysluplné si před nimi nezavírat oči.
A my jsme tu hovořili o (falešném) liberalismu Obamy, nikoliv Putina. Náš spor nebyl o to jestli je jeden z nich liberálnější než druhý. Tudíž použití Vaší ironie je v daném kontextu nelogické.
Myslím, že by ho měl vidět každý kdo koketuje s neoliberalismem (neregulovaným kapitalismem) jako s liberálním konceptem uspořádání společnosti. Je tam hezky ukázáno jak to končí: vládou úzké skupiny, které se již nelze nijak zbavit. Ani volbami. Možná Obama byl levicový liberál, ale již jím není. Být levicový liberál a současně prezident dnešních USA je protimluv. Pokusil jsem se to doložit, pokud to neberete, nenadělám nic.
Ale o tuhle dabatu mi opravdu nešlo, šlo mi o to ukázat, že v dané situaci pan Pehe svým článkem podráží nohy právě těm, za které údajně bojuje.
Být na místě p. Sobotky jako předsedy ČSSD a číst od Peheho kalouskovskou polopravdu (eufemisticky řečeno), že ČSSD řídí Zeman, to musí být skutečně od partnera z projektu Cesta výživné gesto. Mezi obyčejnými lidmi se tomu říká "kudla do zad".
Neshodnem se ani v pohledu na lidovce. Velmi je v mých očích znevěrohodňuje jejich primitivní antikomunismus a podpora státní krádeže z peněz daňových poplatníků, které se eufemisticky říká "církevní restituce". Já si koalici ČSSD s nimi nepřeji.
Že pan Pehe vyrukoval se svým - podle mne extrémním (= poněkud pokřiveným a manipulativním) - pohledem na současnou ČSSD včas, tak to je správné, v tom se shodneme. Kdyby to udělal těsně před volbami, považoval bych to za skandální nahrávání straně TOP09 od člověka, který se slovy hlásí k liberální levici (TOP09 je v obou termínech na opačném pólu gradientu, není ani levicová, ani liberální - na to druhé si pouze pokrytecky hraje).
Takříkajíc posuzujete ledovec podle špičky, kterou jste uviděl nad hladinou.
Mám už dost toho pokrytectví kolem hry na "demokratická" a "nedemokratická" levice. Současná KSČM mi připadá pro ČSSD jako nejvhodnější koaliční partner po volbách. Nejen kvůli programu, ale zejména proto, že je nanejvýš žádoucí aby KSČM konečně přešla od rétoriky k činům a konečně nesla za něco odpovědnost. Jinak se bude pouze donekonečna plácat v blátě populismu.
To přece není normální stav aby strana, kterou nelze soudem zakázat protože nesplňuje kriteria extremistické organizace, neustále stála mimo exekutivu, i když je nyní podle průzkumu 2. nejsilnější politickou silou v zemi.
V čem je KSČM nedemokratičtější než TOP09, která si hraje pokrytecky na obránce demokracie?
Zatím naopak TOP09 nám názorně předvedla jak obří jáma zeje mezi jejich demokratickou rétorikou a jejich činy.