Modlitba za duši levičákovu
Filip OutrataOdmítnutí svatovítské kapituly sloužit zádušní mši za katolíka Cháveze je z duchovního hlediska v podstatě neospravedlnitelné: zádušní mše je projevem zájmu o spásu duše zemřelého, nikoliv souhlasem s jeho politickými činy.
Venezuelská ambasáda se obrátila na svatovítskou kapitulu a jejího probošta, pražského světícího biskupa Václava Malého. Žádali ho, aby mohla být ve svatovítské katedrále sloužena zádušní mše za zesnulého prezidenta Huga Cháveze. Chávez byl vyznáním katolík a zemřel zaopatřen svátostmi.
Žádost byla zamítnuta. Podle kusých dostupných informací — k dispozici je vyjádření venezuelského ambasadora Victora Hernándeze a mluvčího arcibiskupství Aleše Pištory — s odůvodněním, že to u cizího státního příslušníka není možné. Pokud by konečná odpověď správců klíčů od katedrály opravdu zněla takto, byla by to velmi nevěrohodná výmluva. Po letecké tragédii u Smolenska a smrti polského prezidenta Lecha Kaczynského sloužil zádušní mši sám arcibiskup Duka. Jsou i další příklady, 25. dubna se též v katedrále konala ekumenická modlitba za britskou premiérku Margaret Thatcherovou. O zádušní mši nešlo zřejmě jen proto, že Thatcherová nebyla katolického vyznání.
Odpověď mluvčího Pištory byla velmi diplomatická. Kaczynský ano, protože se jedná o tragédii nám blízkého polského národa; Thatcherová ano, protože nám — ne církvi, ale národu a státu — Velká Británie vždy poskytovala pomoc. Odpověď by to snad byla dobrá, kdyby se týkala diplomatického a politického aktu. Tady se ale jedná o akt duchovní, o modlitbu za duši zemřelého. Když mluvčí duchovního představitele hovoří čistě jako mluvčí světské, politické organizace, nevěstí to nic dobrého o podstatě a duchovním životě této organizace.
Je užitečné si připomenout, co vlastně je „zádušní mše“. Není to žádný magický rituál, ale společná modlitba za spásu duše zemřelého, spojená se slavením eucharistie, připomínky Kristovy oběti a díkůvzdání za ni. Modlitba za bratra a sestru ve víře by měla být pro každého křesťana vnitřní povinností. Není žádný z hlediska křesťanské víry relevantní důvod, proč modlitební připomínku zesnulého formou zádušní mše odmítnout. Z hlediska víry národnost a hranice nehrají roli. Nemělo by hrát roli ani to, kdo a jak v historii pomohl mému národu.
Ačkoli to nikdo přímo neřekl, ve vzduchu visí podezření, že skutečným důvodem odmítnutí je politický nesouhlas s osobou zesnulého. Zatahovat politická kritéria do rozhodování, kdo si zaslouží modlitbu a kdo ne, by přitom bylo zásadním selháním těch, kdo mají svědčit o evangeliu živého Boha. Zádušní mše není oslavou zesnulého. Nevyžaduje souhlas se vším, co zesnulý kdy učinil, s jeho politickou či jakoukoli jinou orientací. Jediné, co je skutečně důležité, je zájem o spásu jeho duše — jinak řečeno o jeho osobu jako celek, se všemi světlými i temnými stránkami, a o její konečné určení a završení.
Při modlitbě za duši zesnulé premiérky není tím nejdůležitějším soudit, zda víc váží její podpora protikomunistické opozici ve východní Evropě nebo pučistovi s krví na rukou (a katolíkovi) Pinochetovi. Stejně je tomu u Huga Cháveze a kohokoli jiného. Dobré i špatné skutky zemřelého, jeho slova, jeho vznešené i nízké myšlenky soudí jediný soudce, Bůh sám.
Jak se dá rozumět postoji arcibiskupství k venezuelské žádosti? První možností je prostý nezájem. Dosud podaná odpověď vlastně říká: neuděláme pro vás nic navíc, nestojíte nám za to, abychom se pro vás angažovali. Nemáme s vámi příliš společného. Jste sice také katolíci, naši bratři ve víře, ale nejste nám nijak zvlášť blízcí.
Nabízí se ale i jiné vysvětlení. Vzkaz pro zástupce Venezuely by pak zněl: neuznáváme vás jako křesťany, protože jste levicoví. Vašeho zemřelého prezidenta nepovažujeme za katolíka. Nechceme s ním — a tedy ani s vámi — mít nic společného. Takové vysvětlení by bylo ještě horší než to předchozí. K nezájmu by přistoupil aktivní odsudek druhého.
Nevíme, jaké úvahy byly za dosavadním odmítnutím zádušní mše za Huga Cháveze. Pokud se ale představitelé svatovítské kapituly, pražského arcibiskupství, české církve vůbec chtějí zbavit podezření, že za jejich postojem stál nezájem či odsudek na základě politického nesouhlasu, měli by žádosti venezuelského velvyslanectví vyjít vstříc.
A zádušní bohoslužba by se ani nemusela konat ve svatovítské katedrále. Kostel Panny Marie Vítězné (Pražského Jezulátka) je katolíkům hispánského světa zvlášť drahý. Jiný malostranský chrám, Svatého Tomáše, zase využívá španělskojazyčná katolická komunita v Praze. V Římě předsedal zádušní bohoslužbě za prezidenta Cháveze venezuelský kardinál Jorge Urosa Savino. Snad by se našel některý z představitelů české církve, který by se neštítil společné modlitby za duši levičákovu.
Jiří Vyleťal
No jo, my ajťáci v tom máme přehled :-D
Osobně umím jenom otčenáš, ale jeden jsem právě panu Chávezovi věnoval. Tak aspoň něco, kdyby to s tou mší nevyšlo.
Já jako marxista a atheista se "neumím" modlit (tedy, přesně vzato, modlitby znám od dětství nazpaměť, ale u mne se jedná prostě o vzpomínku na člověka, bez ohledu na to, zda mi byl osobně blízký čili nic).
Kápnul jste ale do noty všem, kdo vidí duchovní aktivity jako součást třídního boje.
Jakub Jan Ryba nesměl být (původně) coby sebevrah pohřben na hřbitově.
Posice katolického kléru se od dob Thyla Ulenspiegela (cf. Charles de Coster) nikterak nezměnila.
Vážený pane Fénixi, nepsal jsem nic o právní povinosti – taková pokud vím skutečně neexistuje. Psal jsem o jakési vnitřní povinnosti, která by křesťanovi měla ukládat modlit se za duši jiného křesťana. Ta se pochopitelně nedá vynucovat. Ale je podle mě důležité o tom uvažovat. Nemám žádné zalíbení v militaristických režimech, rozhodně menší než zesnulá premiérka Thatcherová. Srovnávat Cháveze a Hitlera v jakémkoli směru je podle mě projev hlouposti a nevzdělanosti. Osobně považuji zločiny pravicových jihoamerických režimů, v pozadí s ekonomy „volného trhu“ a za zády s podporou USA a sympatiemi baronky Thatcherové, za horší než chávezovský populistický socialismus založený na ziscích z ropy. Neberu Vám odlišný pohled, ale nenechám se od člověka, který používá hloupou argumentaci, přirovnávat k příznivcům holohlavců.
16:23
Tomáš I. Fénix
Vážený pane Outrato, na DR Váš příspěvek ani prostřednictvím p. Černého nevisí. Odpovím Vám tedy stručně zde, upřímně se mi nechce na žlučovité příspěvky bez vazby na text reagovat donekonečna. Jejich hodnotu nechť si posoudí čtenář.
Máte pravdu, že jste neformuloval PRÁVNÍ, nýbrž MORÁLNÍ nárok. Nic to nemění na věci, že takovýto nárok neexistuje. Má to své světlé stránky (že pokud by se svého času byli břevnovští benediktini bránili velmi nemilosrdným výhrůžkám, nebyli by museli vystrojovat mafiánský pohřeb panu Kočkovi; resp. že s výhradou svědomí mohou odmítnout libovolného diktátora) i stinné: umožňuje to pavlačový způsob výkonu úřadu a proskribce těch, kteří jsou na okraji. Velikost církve (kterou Vy zjevně vidíte jen skrze hierarchy a symbolickou, ale vlastně marginální svatovítskou kapitulu) spočívá v různosti. Požádal jste, leží-li Vám to na srdci, někoho jiného? Proto je směšné se pošklebovat českým biskupům, kteří byli dílem MUKLi, dílem političtí proskribanti posttotalitárního režimu, že mají ostych před koketerií s diktaturou tentokrát levicového plukovníka. Každá diktatura totiž přinesla i cosi dobrého, i stalinismus i nacionální socialismus, často modernizaci, pracovní elán, soudržnost společnosti. Ovšem za jistou cenu. Dobrý vkus spojený s historickou zkušeností zde tedy velí určitému ostychu. Na to, pravda, nejsou třeba právní normy. Jistě se nepohoršuji nad tím, že mši za Cháveze sloužil kardinál z Venezuely. Nebudu se pohoršovat nad tím, až bude nějaký kubánský prelát vysluhovat zádušní za některého z Castrů. To je otázka jeho svědomí. Jen mi prosím jako kritickému katolíkovi z Moravy nevnucujte, že se za ně mám modlit též. Domnívám se totiž, že lidská práva jsou nedělitelná a pojmy jako "levicové" či "pravicové" utlačování odvádí pozornost od podstaty problému, tj. utlačování.
S přáním radostných Velikonoc
TIF
16:45
Filip Outrata
Vážený pane Fénixi, je mi líto, že považujete moji reakci za žlučovitou a bez vazby na text. To je myslím omyl. Pokud považujete za žlučovitá slova o nepřípadnosti srovnávání Cháveze a Hitlera, musím na nich trvat. To nebylo vůči Vám nic osobního, věřím, že Vám jde o dobré stejně jako (jak také věřím) mně.
Zkusím pro Vás ještě lépe zformulovat, o co mi jde. Zkusím ještě jednou pro Vás zformulovat, o co mi jde, a pak Vám položím jednu otázku a poprosím o odpověď. Můj text reaguje na skutečnost politického výběru osob pro zádušní mše v katedrále. Asi se shodneme, že katedrála je nejen křesťanským chrámem, ale i prostorem se silnou politickou symbolikou. Pro takový nebo obdobný akt byla vybrána M. Thatcherová, vůči níž (nejen) já osobně mám velké vnitřní výhrady. Nebyl schválen H. Chávez. Jako člověk, občan, křesťan a katolík mám právo s tím nesouhlasit a ozvat se proti tomu. Nikomu se nepošklebuji a nikomu nic nevnucuji. Pokud jste to někde v mých textech našel, prosím ukažte konkrétně kde, ať se mohu poučit a polepšit.
Církev nevidím pouze jako hierarchii - v jiných mých textech byste doufám našel, že mi jde právě o angažovanost těch "dole".
Souhlasím s Vámi, že lidská práva jsou nedělitelná a je jedno, zda jsou utlačována je ve jménu peněz, vlády lidu, národa nebo rasy, "levicově" či "pravicově". Podle toho, co vím o Venezuele (a dalších jihoamerických zemích s podobnými "levicovými" vládami s výjimkou Kuby), nedochází tam k porušování lidských práv srovnatelnému s juntami a režimy "pravicovými". Na podstatu problému, jak píšete, bych se rád zaměřil.
Na závěr ta otázka. Byl bych vděčný, kdybyste mi odpověděl. Považujete za správné, že při bohoslužbě ve Staré Boleslavi na podzim 2011 vystoupil tehdejší prezident Klaus s vyhraněně politickým projevem? Stačí mi ano / ne.
Ještě jednou děkuji za přemýšlivou odpověď a zdravím.
Filip Outrata
17:54
Tomáš I. Fénix
Vážený pane Outrato,
poprosil bych Vás, jestli byste moje zajisté šroubované a málo srozumitelné texty četl pozorněji. Stejně jako jsem Vás neřadil mezi holohlavce (byť mohou použít stejnou logiku "nároku" - podobností v jedné věci z Vás jistě nejsou soukmenovci). Mimochodem, na tuto výhradu - tj. do krajnosti dovedené Vámi proponované metody, jste taky nereagoval.
Stejně tak jsem za žlučovité bez souvislosti s textem označil komentáře pod mým komentářem - tam ale Váš text nevisí, nemáte tedy důvodu cítiti se dotčen. Krom toho Váš komentář jistě k podstatě míří a já oceňuji Vaši vůli diskutovat přes ideologické barikády.
V katedrále se sloužilo Te Deum při nástupu Miloše Zemana, který je prototypem lidové protikatolické, proticírkevní a vůbec nacionálně-socialistické nenávisti (v českém, benešovsko-ripkovsko-drtinovském vydání, abych zase nebyl popotahován, že Zemana srovnávám s Hitlerem). Dovolím si tvrdit, že to vůbec nebyl výraz politické preference otce kardinála, ale kombinací tradice (sloužila se za Háchy i za Gottwalda a považuji to za správné) s politikařením. To se samozřejmě, jako jakékoli kupčení, samozřejmě jednou vymstí (Mt 16,24-25). Přesto Te Deum bylo na žádost představitele vlastního státu a bylo by velmi podivné jej odmítnout, pokud ještě Zeman nezačal naplno realizovat svou cestu za absolutní mocí.
Proto má naopak v ostatních, nestátních otázkách tento biskup právo jednoho odmítnout a jiného přijmout, protože on se za to bude zodpovídat - a ne Vy. V tomto textu mluvíte o církvi pouze v souvislosti se svatovítskou kapitulou. Oceňuji Vaše jiné, smířlivější texty, třeba ten k "restitucím", ale tady to bohužel nebylo. Text zapadá do schématu: zlý Vatikán (do nástupu p. p.)/zlý salazarovský Duka, klerofašismus, touha po moci a majetku, ignorace lidských a sociálních práv, atd. Jistě to netvrdíte explicite, ale čtenáři Referenda a jeho nejvýraznější přispěvatelé takto směšně bohužel uvažují. Proto si myslím, že by se mělo ubrat na třídní nenávisti a přidat na pravdivějších svědectvích.
"Psal jsem o jakési vnitřní povinnosti, která by křesťanovi měla ukládat modlit se za duši jiného křesťana." Takže nevnucujete? Jistě existuje drobný rozdíl mezi povinností a nutností, ale to by se dalo u glosy přehlédnout. Ne. Žádná taková povinnost není absolutně a bez výjimky platná. Člověk není stroj a není nic intimnějšího než modlitba. Tím se nikomu neupírají svátosti a svátostiny, na něž má díky církevnímu konsensu NÁROK. Zádušní mši však pan Chávez měl a ne jednu.
Myslím si na základě toho, co jsem si o Venezuele nastudoval (shoduji se víceméně s FB skupinou Libertad, Paz i Demokracia), že je sice rozdíl mezi Kubou a Venezuelou (Chávez a jeho junta nezavíral lidi do lágrů, ale jen do vězení, popř. je nechává permanentně mlátit policií a proskribovat v zaměstnání, na úřadech a ve školách, takže jde zatím jen o diktaturu putinovského typu) a např. se současnou Brazílií, Paraguayí (za Luga) a Uruguayí se to dá těžko srovnat. Mj. díky výchozí pozici: Venezuela jako na hlavu nejbohatší stát vysává velmi neekologickým způsobem nerostné bohatství, čímž udržuje zemi koncentračních táborů při životě a lidem jde proud několik hodin denně. Sousední země čile, demokraticky modernizují, integrují společnost a jejich reprezentace vyhrávají volby bez mediální manipulace a bez masivních podvodů. Jistě, každý má jinde hranici citlivosti, pro mě je např. jen ovládání médií, státní správy a zaměstnavatelů stejně jako zavírání oponentů a mlácení demonstrantů dost. Vykazuje to některé velmi podobné znaky jako u nás v 80. letech a to by nás mělo varovat, že ztrácíme citlivost i vůči nám samým.
K Vaší otázce:
Zásadně jsem nesouhlasil s jakýmikoli akcemi, kterými se hradní L`equipe řadila ke katolíkům - ať fundamentalista Hájek, neklasifikovatelný Jakl či sám VK, papírový husita s velmi povrchním a utilitárním vztahem k jakémukoli hodnotovému rámci. Zároveň si troufám tvrdit, že otec kardinál (podle svědectví jeho velmi blízkého okruhu) je vázán tradiční loajalitou a veden marným očekáváním, že když vyjde ďáblíkovi vstříc, odmění se mu dobrem. Obávám se, že letos do Boleslavi pojede nový soudruh generální tajemník a bude tam vyprávět o tom, jaký byl kníže Václav kolaborant... Na druhou stranu doufám, že navrácení aspoň části statků, byť v zuboženém stavu, umožní církvím se v této zemi plné nenávisti postavit na vlastní nohy a říkat více ne, jako to učinili Chávezovi.
Pax et bonum
TIF
17:56
Tomáš I. Fénix
pokud s tím budete souhlasit, mohu tuto naši diskusi před i čtenářům
20:27
Filip Outrata
Vážený pane Fénixi,
zdá se, že se postupně dobíráme lepšího porozumění. Nejprve ale musím opravit jedno Vaše tvrzení - při nástupu Miloše Zemana se nesloužilo Te Deum v katedrále, ale konala se jen krátká modlitba v kapli sv. Václava, vedená při nepřítomnosti kardinála Duky arcibiskupem Graubnerem. Obřad jsem sledoval, a byl podle mě velmi decentní a bylo to zároveň jisté vhodné posunutí dosavadní tradice: namísto slavnostní mše za účasti prezidenta, který k církvi ani křesťanství nemá blízko, jen skromně pojatá modlitba.
Jak se bude vyvíjet prezidentství Miloše Zemana, samozřejmě nevíme. Jsem opravdu zvědav, jestli přijede do Staré Boleslavi, a jestli bude chtít promluvit. Sázel bych spíš na to, že Zeman nebude mít zájem jít v tomto v Klausových stopách, nechám se překvapit. Ze strany církevních představitelů pak bude zřejmě chybět onen Vámi popisovaný vztah jisté blízkosti a loajality, a i to by mohlo být dobré.
Na výhradu o nátlaku - nebo drzosti či provokaci - ze strany venezuelské ambasády jsem skutečně zatím nereagoval. Z jistého úhlu pohledu se žádost ambasády skutečně může jevit jako drzost: žádat o zádušní mši za levicového prezidenta a přítele bratří Castrů v symbolické "státní" katedrále země, která zažila 40 let komunistické diktatury. Z hlediska jihoamerické země s odlišným kontextem, historií a sociální realitou je to ovšem spíš něco přirozeného. Zřejmě o jistou oboustrannou cizost a malou citlivost pro toho druhého.
Ještě jednou zdůrazním, že jsem nemluvil o žádné povinnosti konat zádušní mši. Jedinou povinností, o níž se tu dá vůbec mluvit, je modlitba za bližního křesťana, který o to požádá. Jakou formu ale tato modlitba bude mít, už se nedá vynucovat. Je možné, že i přes odmítnutí zádušní mše se biskup Malý či další představitelé církve budou, po svém, za Chávezovu duši modlit. Odmítnutí žádosti o zádušní mši v katedrále není žádné provinění, je to zcela svobodné rozhodnutí správců klíčů.
Zároveň je to určité politické gesto, něco vypovídá. Určitě ukazuje nesouhlas s Chávezovou vládou, nebo některými jejími rysy. Mohli bychom se přít o to, byla-li chávezovská Venezuela jako Československo v 80. letech - podle mého názoru by rozdílů bylo víc než podobností (na jedné straně systém více stran a demokratických voleb, základní svoboda médií; na druhé straně národněfrontovní systém jedné strany a důsledná kontrola všech médií). Jistě jsou rozdíly mezi Venezuelou a jinými, rovněž levicovými, jihoamerickými režimy. Na druhé straně ale jejich představitelé stáli vždy za Chávezem, který mimo jiné hodně udělal pro lepší integraci latinoamerického prostoru. Také ale neudělal málo pro nejchudší Venezuelany. Cena za jeho sociální politiku v podobě ekologické zátěže je ovšem mimo diskusi.
I já bych vlastně přivítal, kdyby biskupové uměli více říkat ne, a obecně kdyby uměli více a srozumitelněji formulovat své názory a postoje, a svým způsobem přibližovat Kristovo učení v jeho bohatství lidem dneška. I těm, kteří z nějakého důvodu mají k církvi a křesťanství odtažitý nebo nepřátelský vztah, ačkoli mnohé z nejdůležitějších hodnot křesťanství sdílejí.
Podstatný díl tohoto úkolu, podle učení druhého vatikánského koncilu o církvi jako Božím lidu a důležité roli laiků, na sobě ale máme i my. Snad i tato naše diskuse k tomu mohla nějakým způsobem přispět.
S přáním Kristova pokoje v dnech pravoslavných Velikonoc,
Filip Outrata
Víc už v naší komunikaci nestihnu, zítra na týden odjíždím. Díky a jestli chcete diskusi zpřístupnit čtenářům, udělejte to. Pokoj a dobro! FO
Není mi ale jasné, proč se pan Fénix označuje právě za "katolíka z Moravy". Chce tím snad naznačit, že Morava je tradičně katolická? Troufám si tvrdit, že Morava je právě tak (a možná ještě více) tradičně komunistická.
http://www.kardinal.cz/index.php?cmd=article&articleID=648
Když se kardinál Vlk v touze po majetku (samozřejmě aby jej mohl požívat pro dobro chudých ) sníží ke lhaní (viz. odkaz), je to pro skutečné křesťany varováním, před přílišnou důvěrou v církevní vrchnost. Někdy nechápu, proč si lidé myslí že špatní světští či církevní hodnostáři existovali pouze v historii. Zrůdy žijí i dnes. Mění se svět nikoliv lidská podstata. Jestliže fakta svědčí o tom, že vedoucí činitelé české katolické církve jsou špatní ,nelze před tím zavírat oči. Nebo taky ano. Nic nového pod sluncem. Nebo se pane fénix také řídíte bolševickým heslem "když fakta odporují teorii, tím hůře pro fakta" ?
O apolitičnosti české katolické církve (resp. jejího vedení) nemůže být řeči a nejvyšší preláti se už ani nesnaží něco podobného předstírat (viz odkaz na článek kardinála Vlka v příspěvku p. Kuchejdy).
A proč byla Thatcherová pohankou? Protože celou svou ideologii i praxi stavěla na lidském sobectví a hamižnosti - co je proboha svatého méně křesťanské?! A proč byl Chávez křesťan? Protože vracel pocit důstojnosti těm nejchudším a nejubožejším, sytil hladové a staral se, aby dělník dostal svou mzdu. Že se u toho dopustil mnoha - obávám se, že i tragických - chyb, je věc jiná.
Samozřejmě nehovořím o tom, za co se oba výše jmenovaní politici osobně, subjektivně považovali. O tom snad ani mluvit nelze. Mluvím o tom, čím reálně, OBJEKTIVNĚ, při pohledu zvnějšku byli.
A podobně jako vy, pane Plevo, se i já hlásím k původní ideji křesťanství, a vůbec si nemyslím, že je nutné kvůli tomu vstupovat do kterékoliv z existujících církví.
Ony jsou totiž ideje nepatentovatelné a taky nezničitelné.