Profil čtenáře:
Tomáš Ignác Fénix

TF
Profese: soukromý zemědělec
E-mail: tomas.fenix@centrum.cz
Přes J. Černého posílám tuto reakci do diskuse na Referendu, abyste věděl, že je autentická.

Vážený pane Fénixi, nepsal jsem nic o právní povinosti – taková pokud vím skutečně neexistuje. Psal jsem o jakési vnitřní povinnosti, která by křesťanovi měla ukládat modlit se za duši jiného křesťana. Ta se pochopitelně nedá vynucovat. Ale je podle mě důležité o tom uvažovat. Nemám žádné zalíbení v militaristických režimech, rozhodně menší než zesnulá premiérka Thatcherová. Srovnávat Cháveze a Hitlera v jakémkoli směru je podle mě projev hlouposti a nevzdělanosti. Osobně považuji zločiny pravicových jihoamerických režimů, v pozadí s ekonomy „volného trhu“ a za zády s podporou USA a sympatiemi baronky Thatcherové, za horší než chávezovský populistický socialismus založený na ziscích z ropy. Neberu Vám odlišný pohled, ale nenechám se od člověka, který používá hloupou argumentaci, přirovnávat k příznivcům holohlavců.
16:23
Tomáš I. Fénix

Vážený pane Outrato, na DR Váš příspěvek ani prostřednictvím p. Černého nevisí. Odpovím Vám tedy stručně zde, upřímně se mi nechce na žlučovité příspěvky bez vazby na text reagovat donekonečna. Jejich hodnotu nechť si posoudí čtenář.
Máte pravdu, že jste neformuloval PRÁVNÍ, nýbrž MORÁLNÍ nárok. Nic to nemění na věci, že takovýto nárok neexistuje. Má to své světlé stránky (že pokud by se svého času byli břevnovští benediktini bránili velmi nemilosrdným výhrůžkám, nebyli by museli vystrojovat mafiánský pohřeb panu Kočkovi; resp. že s výhradou svědomí mohou odmítnout libovolného diktátora) i stinné: umožňuje to pavlačový způsob výkonu úřadu a proskribce těch, kteří jsou na okraji. Velikost církve (kterou Vy zjevně vidíte jen skrze hierarchy a symbolickou, ale vlastně marginální svatovítskou kapitulu) spočívá v různosti. Požádal jste, leží-li Vám to na srdci, někoho jiného? Proto je směšné se pošklebovat českým biskupům, kteří byli dílem MUKLi, dílem političtí proskribanti posttotalitárního režimu, že mají ostych před koketerií s diktaturou tentokrát levicového plukovníka. Každá diktatura totiž přinesla i cosi dobrého, i stalinismus i nacionální socialismus, často modernizaci, pracovní elán, soudržnost společnosti. Ovšem za jistou cenu. Dobrý vkus spojený s historickou zkušeností zde tedy velí určitému ostychu. Na to, pravda, nejsou třeba právní normy. Jistě se nepohoršuji nad tím, že mši za Cháveze sloužil kardinál z Venezuely. Nebudu se pohoršovat nad tím, až bude nějaký kubánský prelát vysluhovat zádušní za některého z Castrů. To je otázka jeho svědomí. Jen mi prosím jako kritickému katolíkovi z Moravy nevnucujte, že se za ně mám modlit též. Domnívám se totiž, že lidská práva jsou nedělitelná a pojmy jako "levicové" či "pravicové" utlačování odvádí pozornost od podstaty problému, tj. utlačování.

S přáním radostných Velikonoc

TIF
16:45
Filip Outrata

Vážený pane Fénixi, je mi líto, že považujete moji reakci za žlučovitou a bez vazby na text. To je myslím omyl. Pokud považujete za žlučovitá slova o nepřípadnosti srovnávání Cháveze a Hitlera, musím na nich trvat. To nebylo vůči Vám nic osobního, věřím, že Vám jde o dobré stejně jako (jak také věřím) mně.

Zkusím pro Vás ještě lépe zformulovat, o co mi jde. Zkusím ještě jednou pro Vás zformulovat, o co mi jde, a pak Vám položím jednu otázku a poprosím o odpověď. Můj text reaguje na skutečnost politického výběru osob pro zádušní mše v katedrále. Asi se shodneme, že katedrála je nejen křesťanským chrámem, ale i prostorem se silnou politickou symbolikou. Pro takový nebo obdobný akt byla vybrána M. Thatcherová, vůči níž (nejen) já osobně mám velké vnitřní výhrady. Nebyl schválen H. Chávez. Jako člověk, občan, křesťan a katolík mám právo s tím nesouhlasit a ozvat se proti tomu. Nikomu se nepošklebuji a nikomu nic nevnucuji. Pokud jste to někde v mých textech našel, prosím ukažte konkrétně kde, ať se mohu poučit a polepšit.

Církev nevidím pouze jako hierarchii - v jiných mých textech byste doufám našel, že mi jde právě o angažovanost těch "dole".

Souhlasím s Vámi, že lidská práva jsou nedělitelná a je jedno, zda jsou utlačována je ve jménu peněz, vlády lidu, národa nebo rasy, "levicově" či "pravicově". Podle toho, co vím o Venezuele (a dalších jihoamerických zemích s podobnými "levicovými" vládami s výjimkou Kuby), nedochází tam k porušování lidských práv srovnatelnému s juntami a režimy "pravicovými". Na podstatu problému, jak píšete, bych se rád zaměřil.

Na závěr ta otázka. Byl bych vděčný, kdybyste mi odpověděl. Považujete za správné, že při bohoslužbě ve Staré Boleslavi na podzim 2011 vystoupil tehdejší prezident Klaus s vyhraněně politickým projevem? Stačí mi ano / ne.

Ještě jednou děkuji za přemýšlivou odpověď a zdravím.
Filip Outrata
17:54
Tomáš I. Fénix

Vážený pane Outrato,
poprosil bych Vás, jestli byste moje zajisté šroubované a málo srozumitelné texty četl pozorněji. Stejně jako jsem Vás neřadil mezi holohlavce (byť mohou použít stejnou logiku "nároku" - podobností v jedné věci z Vás jistě nejsou soukmenovci). Mimochodem, na tuto výhradu - tj. do krajnosti dovedené Vámi proponované metody, jste taky nereagoval.
Stejně tak jsem za žlučovité bez souvislosti s textem označil komentáře pod mým komentářem - tam ale Váš text nevisí, nemáte tedy důvodu cítiti se dotčen. Krom toho Váš komentář jistě k podstatě míří a já oceňuji Vaši vůli diskutovat přes ideologické barikády.

V katedrále se sloužilo Te Deum při nástupu Miloše Zemana, který je prototypem lidové protikatolické, proticírkevní a vůbec nacionálně-socialistické nenávisti (v českém, benešovsko-ripkovsko-drtinovském vydání, abych zase nebyl popotahován, že Zemana srovnávám s Hitlerem). Dovolím si tvrdit, že to vůbec nebyl výraz politické preference otce kardinála, ale kombinací tradice (sloužila se za Háchy i za Gottwalda a považuji to za správné) s politikařením. To se samozřejmě, jako jakékoli kupčení, samozřejmě jednou vymstí (Mt 16,24-25). Přesto Te Deum bylo na žádost představitele vlastního státu a bylo by velmi podivné jej odmítnout, pokud ještě Zeman nezačal naplno realizovat svou cestu za absolutní mocí.
Proto má naopak v ostatních, nestátních otázkách tento biskup právo jednoho odmítnout a jiného přijmout, protože on se za to bude zodpovídat - a ne Vy. V tomto textu mluvíte o církvi pouze v souvislosti se svatovítskou kapitulou. Oceňuji Vaše jiné, smířlivější texty, třeba ten k "restitucím", ale tady to bohužel nebylo. Text zapadá do schématu: zlý Vatikán (do nástupu p. p.)/zlý salazarovský Duka, klerofašismus, touha po moci a majetku, ignorace lidských a sociálních práv, atd. Jistě to netvrdíte explicite, ale čtenáři Referenda a jeho nejvýraznější přispěvatelé takto směšně bohužel uvažují. Proto si myslím, že by se mělo ubrat na třídní nenávisti a přidat na pravdivějších svědectvích.
"Psal jsem o jakési vnitřní povinnosti, která by křesťanovi měla ukládat modlit se za duši jiného křesťana." Takže nevnucujete? Jistě existuje drobný rozdíl mezi povinností a nutností, ale to by se dalo u glosy přehlédnout. Ne. Žádná taková povinnost není absolutně a bez výjimky platná. Člověk není stroj a není nic intimnějšího než modlitba. Tím se nikomu neupírají svátosti a svátostiny, na něž má díky církevnímu konsensu NÁROK. Zádušní mši však pan Chávez měl a ne jednu.
Myslím si na základě toho, co jsem si o Venezuele nastudoval (shoduji se víceméně s FB skupinou Libertad, Paz i Demokracia), že je sice rozdíl mezi Kubou a Venezuelou (Chávez a jeho junta nezavíral lidi do lágrů, ale jen do vězení, popř. je nechává permanentně mlátit policií a proskribovat v zaměstnání, na úřadech a ve školách, takže jde zatím jen o diktaturu putinovského typu) a např. se současnou Brazílií, Paraguayí (za Luga) a Uruguayí se to dá těžko srovnat. Mj. díky výchozí pozici: Venezuela jako na hlavu nejbohatší stát vysává velmi neekologickým způsobem nerostné bohatství, čímž udržuje zemi koncentračních táborů při životě a lidem jde proud několik hodin denně. Sousední země čile, demokraticky modernizují, integrují společnost a jejich reprezentace vyhrávají volby bez mediální manipulace a bez masivních podvodů. Jistě, každý má jinde hranici citlivosti, pro mě je např. jen ovládání médií, státní správy a zaměstnavatelů stejně jako zavírání oponentů a mlácení demonstrantů dost. Vykazuje to některé velmi podobné znaky jako u nás v 80. letech a to by nás mělo varovat, že ztrácíme citlivost i vůči nám samým.
K Vaší otázce:
Zásadně jsem nesouhlasil s jakýmikoli akcemi, kterými se hradní L`equipe řadila ke katolíkům - ať fundamentalista Hájek, neklasifikovatelný Jakl či sám VK, papírový husita s velmi povrchním a utilitárním vztahem k jakémukoli hodnotovému rámci. Zároveň si troufám tvrdit, že otec kardinál (podle svědectví jeho velmi blízkého okruhu) je vázán tradiční loajalitou a veden marným očekáváním, že když vyjde ďáblíkovi vstříc, odmění se mu dobrem. Obávám se, že letos do Boleslavi pojede nový soudruh generální tajemník a bude tam vyprávět o tom, jaký byl kníže Václav kolaborant... Na druhou stranu doufám, že navrácení aspoň části statků, byť v zuboženém stavu, umožní církvím se v této zemi plné nenávisti postavit na vlastní nohy a říkat více ne, jako to učinili Chávezovi.

Pax et bonum

TIF
17:56
Tomáš I. Fénix

pokud s tím budete souhlasit, mohu tuto naši diskusi před i čtenářům
20:27
Filip Outrata

Vážený pane Fénixi,
zdá se, že se postupně dobíráme lepšího porozumění. Nejprve ale musím opravit jedno Vaše tvrzení - při nástupu Miloše Zemana se nesloužilo Te Deum v katedrále, ale konala se jen krátká modlitba v kapli sv. Václava, vedená při nepřítomnosti kardinála Duky arcibiskupem Graubnerem. Obřad jsem sledoval, a byl podle mě velmi decentní a bylo to zároveň jisté vhodné posunutí dosavadní tradice: namísto slavnostní mše za účasti prezidenta, který k církvi ani křesťanství nemá blízko, jen skromně pojatá modlitba.

Jak se bude vyvíjet prezidentství Miloše Zemana, samozřejmě nevíme. Jsem opravdu zvědav, jestli přijede do Staré Boleslavi, a jestli bude chtít promluvit. Sázel bych spíš na to, že Zeman nebude mít zájem jít v tomto v Klausových stopách, nechám se překvapit. Ze strany církevních představitelů pak bude zřejmě chybět onen Vámi popisovaný vztah jisté blízkosti a loajality, a i to by mohlo být dobré.

Na výhradu o nátlaku - nebo drzosti či provokaci - ze strany venezuelské ambasády jsem skutečně zatím nereagoval. Z jistého úhlu pohledu se žádost ambasády skutečně může jevit jako drzost: žádat o zádušní mši za levicového prezidenta a přítele bratří Castrů v symbolické "státní" katedrále země, která zažila 40 let komunistické diktatury. Z hlediska jihoamerické země s odlišným kontextem, historií a sociální realitou je to ovšem spíš něco přirozeného. Zřejmě o jistou oboustrannou cizost a malou citlivost pro toho druhého.

Ještě jednou zdůrazním, že jsem nemluvil o žádné povinnosti konat zádušní mši. Jedinou povinností, o níž se tu dá vůbec mluvit, je modlitba za bližního křesťana, který o to požádá. Jakou formu ale tato modlitba bude mít, už se nedá vynucovat. Je možné, že i přes odmítnutí zádušní mše se biskup Malý či další představitelé církve budou, po svém, za Chávezovu duši modlit. Odmítnutí žádosti o zádušní mši v katedrále není žádné provinění, je to zcela svobodné rozhodnutí správců klíčů.

Zároveň je to určité politické gesto, něco vypovídá. Určitě ukazuje nesouhlas s Chávezovou vládou, nebo některými jejími rysy. Mohli bychom se přít o to, byla-li chávezovská Venezuela jako Československo v 80. letech - podle mého názoru by rozdílů bylo víc než podobností (na jedné straně systém více stran a demokratických voleb, základní svoboda médií; na druhé straně národněfrontovní systém jedné strany a důsledná kontrola všech médií). Jistě jsou rozdíly mezi Venezuelou a jinými, rovněž levicovými, jihoamerickými režimy. Na druhé straně ale jejich představitelé stáli vždy za Chávezem, který mimo jiné hodně udělal pro lepší integraci latinoamerického prostoru. Také ale neudělal málo pro nejchudší Venezuelany. Cena za jeho sociální politiku v podobě ekologické zátěže je ovšem mimo diskusi.

I já bych vlastně přivítal, kdyby biskupové uměli více říkat ne, a obecně kdyby uměli více a srozumitelněji formulovat své názory a postoje, a svým způsobem přibližovat Kristovo učení v jeho bohatství lidem dneška. I těm, kteří z nějakého důvodu mají k církvi a křesťanství odtažitý nebo nepřátelský vztah, ačkoli mnohé z nejdůležitějších hodnot křesťanství sdílejí.

Podstatný díl tohoto úkolu, podle učení druhého vatikánského koncilu o církvi jako Božím lidu a důležité roli laiků, na sobě ale máme i my. Snad i tato naše diskuse k tomu mohla nějakým způsobem přispět.

S přáním Kristova pokoje v dnech pravoslavných Velikonoc,

Filip Outrata

Víc už v naší komunikaci nestihnu, zítra na týden odjíždím. Díky a jestli chcete diskusi zpřístupnit čtenářům, udělejte to. Pokoj a dobro! FO
Vážený pane Outrato, ukládá každé farnosti, kapitule či konventu nějaký právní předpis POVINNOST sloužit zádušní mši? Nenechal jste se trochu unést svým zalíbením v militaristickém a silně nedemokratickém režimu současné Venezuely, že postulujete, v souladu s nestydatostí její ambasády jakýsi NÁROK? Touto logikou by pak mohl kdejaký holohlavec požadovat zádušní mši za jistého A. H., který byl taky katolíkem. Myslím, že Vaše rozhorčení je dílem smutné, dílem směšné. Pokud slouží otec kardinál bohoslužbu za Thatcherovou, plakátová levice se mu nuceně pošklebuje, popř. jej obviňuje z tolerance k diktátorským režimům. Pokud jiný pražský biskup odmítne sloužit za diktátora zádušní mši, má na talíři, jak je netolerantní k jiným názorům. Pokud se Vám Vaše církev nelíbí a nenajdete v ní spřízněné držitele klíčů, jistě máte příležitost svůj POLITICKÝ zájem prosazovat jinde. Netvrdím nijak, že Chávez či jakýkoli jiný hříšník je démon. Tvrdit však, že církev funguje jako automat na povel je zásadní nepochopení svobody křesťana.
V době, kdy nejsem na Moravě, bydlím ve Vídni v 7. obvodu na Spittelbergu. Srovnání s Prahou, kde jsem žil donedávna, mi přijde poněkud nespravedlivé a zkratkovité.
Parkoviště typu P+R ve Vídni a v Praze jsou ve srovnatelné vzdálenosti od centra, ve Vídni ale jde o privátní parkoviště různých majitelů využívané vídeňskou MHD (outsourcing), není tu online přehled o jejich obsazenosti, stojí na den téměř čtyřikrát více a nezvýhodňují cestující veřejnou dopravou jako ta pražská.
Samotný systém jednotné modré zóny ve vnitřní Vídni (http://www.wien.gv.at/verkehr/parken/kurzparkzonen/) je vše možné jen ne následováníhodný příklad. Získání parkovací známky pro místní obyvatele či neziskové organizace vyjde na 50 € (žádost) + 120 € (roční poplatek), v Praze na 700, resp. 1000 Kč ročně. Nejsou zde smíšené zóny, parkování je tedy přípustné jen ve vlastním obvodu.
Smysl parkovacích zón spočíval v omezení denního provozu individuální automobilové dopravy, kterou lze vzhledem k husté síti a vysoké kvalitě MHD v obou městech nahradit hromadnou, a preferenci rezidentů před pendlery. Placené parkování od 9 do 22 hodin ve všední dny ve vnitřních obvodech znamená, že můžete vyloučit stěhování či návštěvu přátel, popř. imobilních osob po pracovní době, kdy automobilový provoz radikálně prořídne. Ve Vídni neexistují obdoby pražských zelených zón, takže nelze parkovat déle než dvě hodiny na jednom místě. Příčinu - přehuštěné vídeňské komunikace - to ale ani v nejmenším neodstranilo, bílé límečky mají vlastní podzemní garáže, resp. není pro ně komerční parkování zásadním problémem. Město vedené rudo-zelenou koalicí diskutuje dva a půl roku, zda by se z jedné rušné komunikace (Mariahilfer Straße) neměla udělat pěší či alespoň smíšená zöna. O zavedení mýta, resp. podpoře rezidentů či drobných řemeslníků proti prakticky protežovaným kancelářským zaměstnancům je možné si nechat pouze zdát. Město rovněž nemá velký zájem prodlužovat linky metra do blízkosti dolnorakouských hranic vzhledem k odvěké stranické řevnivosti "rudé" a "černé" pevnosti. Vrcholem absurdity je podpora individuální automobilové dopravy prostřednictvím tzv. Pendlerpauschale (https://www.help.gv.at/Portal.Node/hlpd/public/content/193/Seite.800600.html) dvakrát vyšší než u příspěvku na dopravu hromadnou, což platí zejména pro město Vídeň, kde pracuje většina pendlerů.
Nedávná draze zaplacená anketa mezi občany Vídně (nesprávně označovaná za "referendum", i když jde pouze o právně nezávazný "dotaz na lid") ukázala, že 1) většině občanů jsou otázky položené radnicí buřt (38% účast), 2) zejména otázka parkování je velmi neoblíbená (14% vhodilo neplatný hlas, 67% z platných hlasů bylo proti záměru vedení radnice regulovat parkování centrálně, tedy KÝM, ovšem bez předložení návrhu JAK, http://derstandard.at/1362107912703/Wiener-Volksbefragung-Gibt-es-auch-vernuenftige-Fragen?). Ovšem, Vídeň je jinak celkem dobré město pro život... :-)