Zelení: Regulace parkování v Praze je v troskách
Vratislav DostálPřestože vedení české metropole přihlásilo k budování záchytných parkovišť a rozšiřování zón placeného stání, v realizaci přešlapuje na místě. Opoziční Strana zelených proto vyzvala Radu hlavního města, aby začala regulovat parkování v hlavním městě.
Strana zelených proto vyzvala Radu hlavního města, aby začala účinně regulovat parkování mimopražských automobilistů v hlavním městě Praze. Statistika je neúprosná: v Praze je pouhých tři tisíce míst na parkovištích, potřeba by bylo přitom podle odborných odhadů pětkrát tolik. Již nyní vedení města přiznává, že do konce volebního období nestihne otevřít žádné nové záchytné parkoviště.
Zelení připomněli, že se politici vymlouvají na nedostatek finančních prostředků a obtížná jednání s vlastníky pozemků. Podle zelených však jde o nedostatek politické vůle regulovat příliv aut do centra města a neschopnost zavést fungující mechanismy participace města se soukromými investory.
To, že hlavní překážkou nejsou peníze, dokazuje stagnace v rozšiřování zón placeného stání. Ačkoli zóny přinášejí do rozpočtu města každoročně mimořádné výnosy (za rok 2011 250 milionů korun), čekají městské části Praha 3, 5, 6, 8, 9 a 11 již řadu let na zavedení či rozšíření zón placeného stání.
Parkoviště typu P+R ve Vídni a v Praze jsou ve srovnatelné vzdálenosti od centra, ve Vídni ale jde o privátní parkoviště různých majitelů využívané vídeňskou MHD (outsourcing), není tu online přehled o jejich obsazenosti, stojí na den téměř čtyřikrát více a nezvýhodňují cestující veřejnou dopravou jako ta pražská.
Samotný systém jednotné modré zóny ve vnitřní Vídni (http://www.wien.gv.at/verkehr/parken/kurzparkzonen/) je vše možné jen ne následováníhodný příklad. Získání parkovací známky pro místní obyvatele či neziskové organizace vyjde na 50 € (žádost) + 120 € (roční poplatek), v Praze na 700, resp. 1000 Kč ročně. Nejsou zde smíšené zóny, parkování je tedy přípustné jen ve vlastním obvodu.
Smysl parkovacích zón spočíval v omezení denního provozu individuální automobilové dopravy, kterou lze vzhledem k husté síti a vysoké kvalitě MHD v obou městech nahradit hromadnou, a preferenci rezidentů před pendlery. Placené parkování od 9 do 22 hodin ve všední dny ve vnitřních obvodech znamená, že můžete vyloučit stěhování či návštěvu přátel, popř. imobilních osob po pracovní době, kdy automobilový provoz radikálně prořídne. Ve Vídni neexistují obdoby pražských zelených zón, takže nelze parkovat déle než dvě hodiny na jednom místě. Příčinu - přehuštěné vídeňské komunikace - to ale ani v nejmenším neodstranilo, bílé límečky mají vlastní podzemní garáže, resp. není pro ně komerční parkování zásadním problémem. Město vedené rudo-zelenou koalicí diskutuje dva a půl roku, zda by se z jedné rušné komunikace (Mariahilfer Straße) neměla udělat pěší či alespoň smíšená zöna. O zavedení mýta, resp. podpoře rezidentů či drobných řemeslníků proti prakticky protežovaným kancelářským zaměstnancům je možné si nechat pouze zdát. Město rovněž nemá velký zájem prodlužovat linky metra do blízkosti dolnorakouských hranic vzhledem k odvěké stranické řevnivosti "rudé" a "černé" pevnosti. Vrcholem absurdity je podpora individuální automobilové dopravy prostřednictvím tzv. Pendlerpauschale (https://www.help.gv.at/Portal.Node/hlpd/public/content/193/Seite.800600.html) dvakrát vyšší než u příspěvku na dopravu hromadnou, což platí zejména pro město Vídeň, kde pracuje většina pendlerů.
Nedávná draze zaplacená anketa mezi občany Vídně (nesprávně označovaná za "referendum", i když jde pouze o právně nezávazný "dotaz na lid") ukázala, že 1) většině občanů jsou otázky položené radnicí buřt (38% účast), 2) zejména otázka parkování je velmi neoblíbená (14% vhodilo neplatný hlas, 67% z platných hlasů bylo proti záměru vedení radnice regulovat parkování centrálně, tedy KÝM, ovšem bez předložení návrhu JAK, http://derstandard.at/1362107912703/Wiener-Volksbefragung-Gibt-es-auch-vernuenftige-Fragen?). Ovšem, Vídeň je jinak celkem dobré město pro život... :-)