V čem je Zeman pokračováním Klause
Jiří PehePostoje Miloše Zemana se od Klausových liší v socio-ekonomických otázkách, nikoliv ovšem v otázkách kulturně-společenských a v redukci politiky na technologii moci. Zemanovo prezidentství tak snadno může být pokračováním Klausova.
Miloš Zeman v rozhovoru pro deník Právo prohlásil po svém zvolení s nonšalancí sobě vlastní, že ten, kdo tvrdí, že bude pokračovatelem Václava Klause, je „politický analfabet.“
Zeman by měl dozajista pravdu, kdyby se jeho podobnost s Klausem měla zužovat pouze na jejich ekonomické názory. Jenže problém je složitější, a aniž bychom se chtěli pokoušet usvědčit z „analfabetismu“ Zemana, zkusme ho popsat.
Začněme rozdíly mezi oběma politiky. Jak už bylo řečeno, Zeman má nepochybně jiný pohled na ekonomické otázky. Zatímco Klaus je ekonomický neoliberál, patřící k podruhu „monetarista“, Zeman je neokeynesián.
S tím se pojí celá řada dalších rozdílů, například v pohledech na únosnou míru sociálních rozdílů, přerozdělování bohatství, daňový systém, a možná dokonce i (ne)únosnost systémové korupce. Zeman, na rozdíl od Klause, o korupci jako závažném problému, a potřebě ji omezit, alespoň mluví.
Rozdíly existují i v politické orientaci, pokud budeme brát vážně, co oba politici o sobě tvrdí. Klaus je konzervativec a Zeman je liberál, přičemž můžeme souhlasit i s velmi obecným tvrzením, že Klaus je „pravičák“ a Zeman je (spíše) „levičák“.
Ale právě zde začneme narážet na podobnosti mezi oběma politiky. Jak si povšimli někteří autoři, existují ideologicko-politická levice a pravice, mezi nimiž se rozlišuje na základě postojů k míře přerozdělování ve společnosti, regulovanosti trhu nebo role státu, či důrazu na individualismus.
Nezlobte se, ale podle mě nemáte zcela jasno v tom, co je levice a pravice. Spor o to, zda je lepší kapitál národní nebo mezinárodní je mimo tuto osu, stejně jako spor velký nebo malý stát (jak to někdy prezentují pravičáci). Ten pravolevý spor je o mocenskou a sociální rovnost, a výše uvedené věci s tím nesouvisí. Stejně tak s tím moc nesouvisí kultura.
A co Zemanovy názory na referendum? Ty by se Klaus neodvážil vypustit z úst, protože Klaus je elitář, a netají se tím. Samozřejmě, možná, že Zeman jen populisticky kecá. Ale nedělá ho to pak od Klause odlišným také?
Zkrátka a dobře. Tento článek je přání otcem myšlenky. Zeman je samostatná kategorie, a není, i pokud si ekonomické otázky odmyslíme, blíž Klausovi než jiným politikům.
Ještě k té opoziční smlouvě - možná byste mi, jako méně vzdělanému, mohl jako politolog vysvětlit, jak je to skutečně na Západě. Například mi někdo tvrdil, že v Dánsku měli a mají takové uspořádání desítky let. Je to pravda? Nebo Švýcarsko..
http://www.modrenoviny.cz/region/vitezstvi-zemana-muze-zasadit-k-o-i-sumavskemu-kurovci.html
Nebudou brzy volby? Tím by se ta chystaná lakování a spojenectví vysvětlovala. Kterou verzi minulosti si teď vybrat?
Už se těším na referendum o Temelínu, které Zeman vyhlásí, atd...
Ale měli bychom s kritikou počkat na konkrétní kroky MZ, třeba na Vysočině zmoudřel, i když volební kampaň tomu příliš nenasvědčovala.
Václav Klaus se vyznačoval značnou tvrdohlavostí, s níž setrvával na svých pozicích. Ale pamatuji si, jak v TV diskusi po r. 89 komusi připomínal "slovíčko národní bych raději nevyslovoval", aby se pak po pár letech v politice stal jakýmsi propagátorem národních zájmů. Možná se mýlím, ale vysvětluji si to tím, že záhy zjistil, že při všem tom hlavně verbálně omíláném propojování se Evropy si politici svých národních zájmů velmi hledí.
A jestli se M. Zeman stane nyní propagátorem metod polopřímé demokracie, protože jako chytrý človek zjistil, že naší demokracii chybí zpětná pojistka, zabraňující nekompetentním rozhodnutím diletantů ve vládě, tak (nejen) mě příjemně překvapí.
Ostatní bych nechala na později, uvidíme, jak si ve svém postu povede.
Přesná věta, která se tolik líbí panu Šimsovi, neříká nic jiného, než název jedné starší knihy pro teenagery "Každý volí sebe ". A jaká bude ta politická nadstavba v podání M. Zemana uvidíme.
A protože mám na pana Pehe (Peheho) pifku proto, že publikuje řadu výhrad k přímé demokracii a také proto, že pro hledání shodných rysů obou politiků (i přes řadu závažných odlišností) vlastně postupuje v duchu protagonistů Schwarzenbergovi volební kampaně, tak si dovolím špičku:
Vaše hledání shody, pane Pehe, mi připomíná mou dvaadevadesátiletou matku, která je posedlá srovnáváním podob a které mladší generace odpovídá slovy "ano, jsou si podobní, oba mají 2 oči, nos, 2 uši, pusu, adt..."
"A jestli se M. Zeman stane nyní propagátorem metod polopřímé demokracie, protože jako chytrý človek zjistil, že naší demokracii chybí zpětná pojistka, zabraňující nekompetentním rozhodnutím diletantů ve vládě, tak (nejen) mě příjemně překvapí."
Ano. Většina odpůrců PD z ní má iracionální strach, založený na nezkušenosti, a určitém elitářství. Fakta jsou jinak celkem jasná.
Na jeden druh motivace, která zřejmě pohání Zemana z velké části a z menší Klause, se ovšem zapomíná. Je to motivace inženýra postavit funkční systém, odladit ho, a řešit problémy s tím spojené. Tím systémem je v tomto případě společenské uspořádání.
Tohle, zdá se mi, mají humanitně orientovaní lidé, jako pan Pehe, problém chápat. Zeman i Klaus mají ideologii ne jako nástroj k dosažení moci, ale jako hračku, ideál, ke kterému by se mělo směřovat. Prosazují určitý systém proto, že chtějí vidět, jak dobře funguje. To je typické inženýrské myšlení. I když u Zemana to asi hraje větší roli, přece Klaus je na tom s kritickým myšlením dost bledě. Ale může to být důvod, proč Klaus respektuje Zemana a ne jiné politiky - bere ho prostě jako inženýra, kterému jde o výsledek, přestože má na prostředky odlišný názor.
A mezi Klausem a Zemanem je ještě jeden velký rozdíl. Klaus je mnohem víc zatížený na slávu a bohatství než Zeman. Nejspíš mu to vlezlo do hlavy a zblbnul. Dá se to pozorovat na tom sbírání doktorátů. To Zeman, pokud vím, nedělá. Ten raději sbírá kontroverze. Možná je Zeman mnohem méně ješitný než Klaus, jen větší showman, a lidé si to pletou.
Čím víc nad tím takto přemýšlím, tím víc mi článek připadá mimo. Klaus i Zeman jsou lidé velmi rozdílní.
Pro začátek by stačilo přijetí zákona o obecném referendu - plíživě prosadit většinový volební systém jak o tom blouzní T.Okamura, P. Kohout a další raději ne. A bohužel M. Zeman už během oposlmoluvy zkoušel vetšinový systém podsunout. Ústavní soud tehdy ale tuhle ambici dvou velkých stran zablokoval.
Referendu předchází dlouhá doba od započetí sbírání podpisů a sdružuje s referendy k jiným otázkám tak, aby ke konečnému hlasování docházelo cca 2x za rok. Moje kamarádka ze Švvýc. to v sobotu udělá v rámci cesty na trh. Dostane k tomu předtím brožuru, kde jsou texty pro i proti. Samozřejmě k tomu vždy probíhá celonároní (celokantonová, místní) diskuse. Přípravu brožury i pomoc s formulováním otázky tak, aby byla smysluplná, pomáhá příslušný vládní orgán.
Je to velmi úsporné.
Samozřejmě to nezaručuje, že rozhodnutí musí být vždy optimální. Lze ho zvrátit v opakovaném referendu, k téže otázce nejdřív za rok. Rozhodnutí referendem je závazné pro vládu a parlament. Ten ale může referendu předejít tím, že sám navrhne zákon, který diskutovanou problematiku řeší.
Je k tomu mnoho informačních zdrojů.
Referendem lze řešit vše, co je v kompetenci parlamentu - to, že je někdo zvolen, neznamená, že je kompetentnější k rozhodnutí, než většina národa. Neúčast v referendu znamená, že rozhodnutí nechávám na spoluobčanech. Zkušenosti ze Schv. ale i odjinud ukazují, že taková rozhodnutí akceptují všichni, i ti, kteří zastávali názor opačný, než nakonec vyhrál.
Švýcarská vláda se nechová jako "elita", ale jako skuteční demokraté. Lidé je potkávají na nádraží, když celá vláda se potřebuje někam přesunout. Jinou zkušenost popsal náš spoluobčan, když zjistil, že člen šv. vlády si hledá bydlení úplně stejně jako jejich běžný občan.
Systém této polopřímé demokracie se u nich vyvinul proto, že společné nažívání lidí různého národnostního složení bylo třeba vyřešit. Proto je to systém vhodný nejen pro nás, ale (podle mne) i pro celou Evropu. ŠV. refererendum na celostátní úrovní má tvrdší podmínky (sqorum - počet potřebných podpisů) než referendum kantonální.
Naše "elita" se ho bojí, zřejmě dokonce včetně komunistů, protože by přišli o své výsadní postavení a možná i řadu prebend. Tak si hledají všelijaké výmluvy - na specifiku Švýcarska. Nebo ukazují na neúspěšná referenda na Slovensku. Tam sice zákon o referendu mají, ale špatně nastavený, takže jim je k ničemu. (Existuje iniciativa požadující změnu zákona.) U nás se na vějičku uzákonění obecného referenda chytli voliči nejprve Strany zelených, později VV, oboje byla předvolební lež.
Ani návrh zákona o referendu z dílny ČSSD není dobrý, také občany značně omezuje v jejich ůstavním právu vykonávat moc lidu přímo .
Účast v prezidentských volbách potvrzuje, že když si lidé myslí, že jejich hlas něco ovlivní, tak zájem o věci veřejné dokáží projevit.
Pokud vím, tak SPOZ zákon o referendu má ve svém programu a dosud neměli požadavek odvolatelnosti volených všech zastupitelů (nevím na 100 procent, jestli už to nedoplnili). To, že ho Zeman spojil s referendem, je pokrok a teď se ukáže, jak si za svým slovem stojí. Myslím, že občanské iniciativy na to budou tlačit.
Ohledně většinového volebního systému a porovnání se s stávajícím systémem nemám jasno, budu si muset sehnat více informací. Omlouvám se těm, kteří se v tom vyznají lépe, že se k tomu vůbec vyjadřuju. Klidně to přeskočte.
Momentálně mě jenom napadá, že jde asi o něco takového, jako je v USA, kde vlastně vládou buď republikáni nebo demokraté, vždy jeden z nich. Výhodou je, že je jasný vítěz a ten se ujme vlády. U nás to může být až někdo za ním, který dokáže sestavit vládu. Což se projevilo v tom, že vládu pak drží u moci i méně významné strany, které jsou tam jen do počtu a zdůvodňují si svou účast ve vládě snahou o změnu, na kterou ale nemají dost sil. Komplikují život vládě nebo umožňují její výmluvy, když si pak vláda dělá co chce a dokonce se vytvářejí nová účelová seskupení, která neprojdou volbami. S uzákoněnou odvolatelnosti by si to poslanci nedovolili, byli by totiž hned odvoláni. No, ale celý ten marasmus je možná způsoben jen tím, že doba, kdy se u nás zavádí demokracie je relativně krátká. Ale také tím, že se dlouhodobě u nás prosazují dinosauři typu Kalousek, kteří by při aplikování prvků přímé demokracie už dávno byli v háji!
Přímá demokracie je to, co je u nás třeba prosadit pro reistalaci skutečné demokracie - vlády lidu!
Ve státech USA mají celé spektrum referend je všem otázkám včetně daní, trestu smrti, atd.
To, že to u nás nejde, jsou jen výmluvy!
Je možné ale navodit zájem občana o namáhavý vztah k věcem obecným a to bez silného celospolečenského šoku a tlaku okolností, tak jak k tomu došlo třeba v případě vzniku švýcarského demokratického režimu?
Doposavadní demokratisace, doposud odvislá od indoktrinace západem se na základě posledních voleb ukázala takřka kontraproduktivní. O volbě kandidátů rozhodly mediální apely motivované provincionalismem.
Vše naznačuje dominanci širokého nezájmu o znalost břemena kterým je demokracie pro jedince.
Jihočeská mládež zmanipulovaná pedagogy drží hladovku a nahání zvolené zástupce.
Ti abdikují a stát ani nebekne .........není to výmluvné?