Tváří v tvář

Martin Freund

Ti, kteří pohrdají voliči Miloše Zemana, si neuvědomují, že Zemanova populistická rétorika sbírá plody arogantní a asociální politiky, kterou reprezentuje právě Karel Schwarzenberg.

Nebývalé vyostření společenské atmosféry v posledních dnech kampaně před druhým kolem prezidentských voleb a nakonec i jejich výsledek můžeme přičítat mimo jiné ochotě značné části společnosti naslouchat xenofobní, nacionálně populistické rétorice. Existuje ovšem důvod, proč získala tato taktika odezvu, a to zejména u nižších středních tříd.

Jan Keller ve svém zamyšlení o postavení středních vrstev hovoří o jejich vztahu k totalitním tendencím. Ve společnosti se silnou střední vrstvou je právě tato vrstva oporu demokratického systému. Taková situace je charakteristická pro silný sociální stát a předpokládá jakési povědomí „těch níže“ o legitimitě společenského uspořádání. Nedotýkají se jich přímé existenční potíže, mají naději společenského vzestupu.

Naopak když jsou středních vrstvy slabé a mnoha jejím příslušníkům hrozí reálný propad do chudoby, začínají jednat hystericky. V takových chvílích se z nejlepšího přítele demokracie stává její největší nepřítel. Střední vrstvy se mnohokrát v historii staly základní oporou totalitních režimů (notoricky známý je příklad vzestupu nacismu v Německu třicátých let).

V České republice minimálně od nástupu této vlády v roce 2010 soustavně roste míra ohrožení chudobou. Stále více lidí se dostává do situace, kdy například týdenní onemocnění znamená ztrátu zaměstnání, následnou neschopnost zaplacení nájmu a propad na dno. Střední vrstvy se nacházejí v žalostné kondici a ochota naslouchat různým jednoduchým řešením, snaha hledat příčinu jejich mrzké situace v různých náhradních nepřátelích utěšeně roste a s ní roste i obecná verbální agresivita vůči systému.

Poptávka po silném charismatickém vůdci, který konečně udělá pořádek a vykydá ten Augiášův chlév snad ještě nikdy v historii samostatné České republiky nebyla větší.

Až doteď se naštěstí žádný takový neobjevil. Ano, máme pana Vandase, máme Bobošíkovou, či Okamuru. Nikdo z nich naštěstí nemá schopnosti a charisma silné natolik, aby se takové role ujal, byť i tak je jim část české společnosti ochotna důvěřovat.

Neříkám, že Miloš Zeman takovým člověkem je. Podařilo se mu však této společenské atmosféry umně využít. Jeho kampaň před druhým kolem, která se nezdráhala použít prvky nacionálního šovinismu, není jen svědectvím o něm samotném, nýbrž také o společenské poptávce. Od nacionálního šovinismu může být za určitých dějinných konstelací blízko k fašizaci společnosti

Karel Schwarzenberg, který se nejen v této kampani prezentoval jako bytostný demokrat, v prezidentské volbě stanul tváří v tvář tomu, co sám pomáhal vytvořit. Vláda, v níž je místopředsedou, dala mnoho podnětů pro růst hněvu ve společnosti. Vytvořila atmosféru, v níž začíná (nacionálně) populistická rétorika dopadat na úrodnou půdu. Kdo stále nevěřil tomu, že v České republice byla narušena soudržnost společnosti a sociální smír, toho by mělo druhé kolo prezidentské volby přimět ke změně názoru.

Je evidentní, že pro mnoho lidí není morální diskurs určující. Výsledky hovoří jasně o tom, kudy prochází to nejpodstatnější současné dělení společnosti. Šlo o souboj mezi privilegovanými a neprivilegovanými vrstvami, šlo o demonstraci hněvu, který roste v útrobách české společnosti.

Je přitom příliš jednoduché se tomu hněvu vysmívat, dívat se na něj z patra a myslet si cosi o nevzdělaných a zmanipulovaných, jak se vyjadřují například někteří příslušníci pražského salonu. Skutečně může někdo vyčítat nezaměstnanému ze severní Moravy, že odmítl volit někoho, kdo je spojen s — naštěstí už zrušenými — nucenými pracemi? Něco takového naznačuje naprosté nepochopení toho, jaká dynamika ve skutečnosti společnost řídí a ovlivňuje.

Schwarzenbergovo myšlení je sice demokratické, nepřipouští ovšem, že nutným partnerem demokracie musí být i silný sociální stát. Výsledek volby jej konfrontuje s krátkozrakostí takového postoje. A jeho příznivci, kteří nadávají na hloupost Zemanovců a argumentují demokracií, by si měli uvědomit, že jejich „kníže“ pouze stanul před svým vlastním odrazem v rozčeřené hladině.

Pokud se z těchto voleb má společnost nějakým způsobem poučit, nemůže v ní zaznívat výsměch těm, kteří odevzdali svůj hlas Miloši Zemanovi. Je třeba začít těm neprivilegovaným naslouchat. Případná hluchota by se nám všem mohla v budoucnu vymstít. Mohlo by se stát, že přijde někdo, kdo uchopí vzrůstající beznaděj neprivilegovaných vrstev po svém, a Miloš Zeman na hradě bude to poslední, co nás bude v té chvíli trápit.

    Diskuse (16 příspěvků)
    PL
    Petr Litschmann
    January 28, 2013 v 10.17
    slovy ..
    A nastává mi, tuším, vážná jízda.
    Před sebou samým v dálku utíkám.
    Mé srdce, to si bezstarostně hvízdá
    a rozum ptá se nudně kudy kam.

    Buď s bohem, podunajská metropole,
    ulice křivé, jež jste patřily
    na mne, jak ztrácím klobouky a hole
    za tmy se domů klátě opilý.

    ...

    A s chantany se těžce loučit budu,
    v nichž večer chudý sbor své písně pěl,
    i s kavárnami. Mám tak rád jich nudu.
    Dvě mladá léta jsem v nich prodřepěl.
    PH
    Petr Hlávka, učitel
    January 28, 2013 v 22.54
    Druhá tvář
    Stejně tak bych mohl pohrdat voliči K.S. pro jejich fanatičnost, antikomunismus, nedemokratičnost (nejsou schopni unést porážku) - čeho plody sklízíme v tomto případě? Myslím si, že je to ta druhá tvář pravicové politiky.
    HP
    Helena Puchýřová, malířka
    January 29, 2013 v 0.52
    Nezdá se mi, že by rostla agresivita středních vrstev.
    Naštvanost ano, ale zdaleka (podel mne) neodpovídá tomu, jak je s ní shora zacházeno!
    Autor zde předkládá své názory jako fakta, pro jejichž zdůvodnění použil jen jediný, navíc už celkem zprofanovaný příklad. Abych ho mohla akceptovat, musel by tedy souznít s mou vlastní zkušeností nebo s dalšími získanými informacemi. A tady nacházím značný rozpor. Žiju v brněnské čtvrti, jejíž obyvatelé patří do střední třídy (jedno jestli nižší nebo vyšší). Žabovřesky není ani čtvrť velkých zbohalíků s palácovými baráky, ale ani s např. s lidmi z dělnických profesí, protože jakkoli patří mezi největší brněnské části, nebyly a nejsou tu žádné význačné výrobní podniky. Podle přehledů obcí, naše čtvrť jako celek volila knížetepána! A to přesto, že nespokojenost s vládou je tu značná. To je první důvod ke zpochybnění tézí tohoto článku. Spíš bych (ale ani to nemusí být správné) ten "náš" výsledek vnímala jako zmanipulovanost tvrzeními z médii o K.Schw. jako slušném člověku s reprezentativním vystupováním.
    Za další - zrovna jsem si přehrála dnešní Hydepark, kde vystoupila profesionálka (s praxí i mimo ČR) z přípravného týmu K.Schw. a ta (dělali si výzkumy úspěšnosti jejich kampaně) a ta dotaz, zda se dají příznivci kandidátů škatulkovat obdobně, jak to dělají naše media (mladší, vzdělanější a pod. kontra starší, s nižším vzděláním, atd.), to nepotvrdila. Kupodivu. Řekla, že zjistili, že K.Schw. volili také třeba důchodci, zdůrazňovala hlavě, na jaké věkové skupiny se zaměřili.
    Také žádnou agresivitu nebo agitaci jsem v naší čtvrti nepostřehla - kromě rozvážeče zeleniny, který radil (zřejmě své známé) prodavačce, aby šla volit Karlíka.
    No a ohledně agresivity rozebírané v článku, která může vést až k fašismu, mě (kromě již medializovaných aktivit Schw. příznivců proti těm, co ho nevolí) upoutal tento výhružný diskuzní příspěvek (zřejmě) novináře Jana Urbana (zkopírováno a odkaz na zdroj):

    Je na čase omilostnit
    Bohumíra Ďurička!
    • 28.1.2013 17:34
    • Jan Urban
    http://www.lidovky.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A130128_144147_ln_nazory_mct

    Obávám se, že fašizace takto hrozí spíš z pravého spektra. Ale její vývoj u nás si neumím představit.
    Možná má autor článku více zkušeností nebo podkladů, které zde neuvedl a pokusí se mě přesvědčit?
    HP
    Helena Puchýřová, malířka
    January 29, 2013 v 1.14
    Špatná vláda podporuje xenofobii obecně
    Jinak ale s autorem souhlasím, že agresivita obecně může být důsledkem xenofobie jako takové. Ta zase může být důsledkem neuspokojivé situace - jedince či skupiny.
    Řečeno hodně zjednodušeně.
    Michal Šindelář
    January 29, 2013 v 8.20
    Střední vrstvy a nižší vrstvy
    Heleno, dobrý den,
    díky za váš postřeh. Mne při čtení tohoto textu také něco nesedělo, a to právě spojování hledání vůdce, fašizace a brnkání na sociální strunu právě se středními vrstvami.
    Článek by mi přišel přesvědčivější, kdyby Martin Freund na některých místech prostě zaměnil slova střední vrstva za nižší vrstva. Když už je střední vrstva ožebračená a v ekonomikcé tísni, nejedná se náhodou o nižší vrstvu? Střední vrstva má být oporou demokracie a to právě díky své ekonomické zajištěnosti, pokud toto ale neplatí a chytá se na populistický a xenofobní předvolební špek, pak se již nejedná o střední vrstvu, ale o nižsí vrstvu. Na to naznačuje i rozložení volební podpory, snad si dám tu práci a udělám korelace v ČR mezi průměrným příjmem a volební podporou KS a MZ a ověřím tuto tezi.

    Žabovřesky by pak z této perspektivy mohly být autentickou střední vrstvou :)
    HP
    Helena Puchýřová, malířka
    January 29, 2013 v 11.33
    Pozadí voleb a práce týmů se začíná odkrývat
    Dobrý den, pane Šimso,
    nevím, jestli jsem si rozuměli. Moje námitka se týkala jakési paušalizace v článku pana Freunda. Neměla to být obhajoba střední vrstvy. Volební výsledek v naší čtvrti jsem označila jako "náš", to neznamená, že patřím k té většině. Jako důchodkyně, patřím dneska spíš k nižší vrstvě, pokud už chceme lidi rozvrstvovat podle materiálního založení, což se mi v podstatě příčí.
    Autor má v mnoha věcech pravdu, jen nevím, proč to vztahuje k nějaké vrstvě obyvatelstva a podsouvá ji ochotu naslouchat xenofobní, nacionálně populistické rétorice.
    Prostě si myslím, že měla pravdu ta paní ze Schw. týmu v Hydeparku, že 45 předpokládaných procent bylo maximum, kam až to mohl Schw. tým dotáhnout z původních předvolebních ppreferencí. A bylo to díky profesionálně vedené kampani, která dokázala neodradit podporovatele po Schw. nevhodné větě v TV duelu a přesměrovat jej na prosazování a důraz na spojenectví Klaus-Zeman s tím, že mu vlastně zakázala mluvit (nebyla povolena diskuse jen prohlášení K.Schw.), jen mohl přečíst z papíru připravený text. To popsal natáčecí štáb ČT v článku v Parlamentních listech a odpovídá to tomu, čeho jsem byli svědky.
    Ale každý má právo projevit svůj náhled, jako to udělal autor článku. Jen bych byla opatrná při nějakém paušallizování skupin obyvatel. Diskuzi nad tím považuji za užitečnou, pomáhá tříbit názory všem. O vlivu medií se nezmiňuju proto, že o tom už bylo řečeno dost.
    Martin Šimsa, filosof
    January 29, 2013 v 12.14
    Paní Puchýřové
    Spletla jste si mě s panem Šindelářem

    Když už jsem zde, tak jsem také sledoval včerejší Hydepark. Ta mladá paní dělala zřejmě kampaň profesionálně, ale holt nejsme v Americe. Myslím, že to dobře ukázala otázka L.Dolanského, který se jí ptal, zda si vyhodnocovali, že u nás zabírá negativní kampaň, viz Klaus, Paroubek a nyní Zeman a ona odpovídala, že v Americe se naučila, že hlavní je to pozitivní sdělení - to je asi také hlavní rozdíl mezi Amerikou a námi. Úspěch negativní kampaně není dobrý vklad do budoucna. Bude muset každý potenciální vítěz jakýchkoli dalších voleb negovat vše, co bylo dosud vykonáno? Ještě bych dodal, že Zeman uspěl se svou kritikou Klausovy ekonomické transformace v letech 1996 a hlavně 1998, tedy také s formou negace.
    Luděk Ševčík, OSVČ
    January 29, 2013 v 12.41
    Pane Šimso
    vcelku by mě zajímalo, jak vyznívá pozitivní sdělení ve volební kampani. Nedovedu si jej představit tak, že PR agentury doporučí klientovi, aby řekl - pozitivně- , že protikandidát je dobrý, ale my jsme ještě lepší. Tak to určitě ne. S kritikou protikandidáta přicházejí vždy všichni, takže jak by mělo vypadat to tzv. positivní sdělení a opak negativní kampaně, bych chtěl znát .
    Michal Šindelář
    January 29, 2013 v 13.45
    Střední vrstva, negativní kampaň
    Paní Puchýřová, díky za reakci, i když na trochu jiné jméno :)
    Já jsem pochopil příspěvek Martina Freunda jako zamlčeně navázaný na trochu politické filizofie, jmenovitě na Aristotelovo pojetí demokracie, budu citovat z wikipedie (nemám knihovnu po ruce):

    "Aristotelés zúžil pojem lidu v demokratických zřízeních na většinu chudých, která nedisponuje všemi právy ani prosazením svých zájmů... Demokracie nemůže být stabilním systémem, pokud v ní existují takové rozdíly mezi bohatými a chudými. Demagogové rádi zneužijí své moci nad chudými a namíří jejich hněv proti bohatým..."

    Aristoteles popisuje střední vrstvu jako jakousi páteř demokracie, která když je dostatečně silná, tak chrání celé demokratické zřízení před pádem do náručí demagogie a potažmo tyranie.

    Takovou logikou jsem já přistoupil k textu výše a na základě této logiky jsem tématizoval pojetí střední a nižší vrstvy. Takže když Martin vztahuje k vrstvě obyvatelstva ochotu naslouchat xenofobní a nacionálně populistické rétorice, tak mi to dává smysl. Samozřejmě o paušalizaci se jedná a výjimek bude celá řada.

    Pane Šimso, pane Ševčíku, paní Puchýřová, ještě pár slov k negativní kampani. Ono to je hraní si s ohněm a výsledek může být nejistý, negativní kampaň se snadno může obrátit proti jejímu šiřiteli (kolikrát byl Zeman a jeho tým usvědčen ze lži?) a může snadno odehnat část příznivců, proto je pro mne pochopitelné, že se jí tým KS raději vyhnul. Podle mne negativní kampaň zasevá nevraživost, nedůvěru, vykopává hluboké příkopy a vytváří nedemokratickou politickou kulturu, ve které může být důležitější demagogie než věcná debata. Vzpomeňte si na slova Matuškové ve včerejším Hydeparku, když říkala, že se v kampani drželi Ústavy a ústavních pravomocí prezidenta, což jim přirozeně omezovalo témata pro kampaň. Na druhou stranu Zeman se nebál kandidovat s programem výsostně zákonodárným a vládním, který má pramálo společného s pravomocemi prezidenta podle české Ústavy. Není potom náhodou, že s takovou agendou spojil i negativní kampaň, jde to ruku v ruce. Řekl bych, že kampaň KS a MZ jsou dvě strany jedné mince jejíž hrana je hranou ne/demokratické politické kultury.
    Martin Šimsa, filosof
    January 29, 2013 v 13.45
    pozitivní sdělení
    v kampani spočívá v tom, že pozitivně líčíte, co chcete udělat a jak, např. respektování ústavy, právní řád, lepší kvalitu demokracie, zvýšení participace občanů, transparentnost a kontrola veřejných zakázek, podpora sociálních a kulturních programů - atd.

    V tomto smyslu byla Schwarzenbergova kampaň pozitivnější než Zemanova, který se v závěru soustředil především na Schwarzenbergovu "cizáckost", "degenerované" šlechtictví, strašení sudetskými Němci, atd. Možná by měl KS větší šance, kdyby tvrději kritizoval Zemanovo spojenectví s Klausem, korupci, která kvetla v době opoziční smlouvy, atd. V tom by byl Dienstbier mnohem lepším a hlavně věrohodnějším oponentem Zemana než Schwarzenberg.

    Samozřejmě ani pozitivní KS kampaň nemohla překrýt to, že byl členem Topolánkovy a Nečasovy vlády a je spoluodpovědný jak za vládu "tupých škrtů", tak asociální politiku těchto vlád, tak za korupci, kterou tyto vlády neřešily, ač to deklarovaly. V tomto smyslu se prezidentské volby staly především referendem o vládě. Nedivím se tomu, jak dopadly tyto volby, jen se zamýšlím nad tím, kam a jakým směrem negativní kampaně v budoucnu zamíří.
    + Další komentáře