Občanská společnost mezi Zemanem a Schwarzenbergem
Milan ZnojOkolnost, že by o výsledku prezidentských voleb v roce 2013 měl rozhodovat odsun Němců po válce, je svým způsobem perverzní, ale svědčí o tom, že démoni spojeni s Mnichovem, protektorátem a odsunem Němců nejsou mrtvi.
Neztrapňujeme se nyní při přímé volbě prezidenta tak, jako se dříve ztrapňovali politici při jeho volbě nepřímé? Vezměme to chronologicky. Když byl prezident volen parlamentem, ztrapňovali se poslanci a senátoři v přímém televizním přenosu. I na obrazovce bylo cítit napětí v sále, mluvilo se o zradě, viděli jsme takřka špionážní záběry z tajné schůzky hradního kancléře Weigla a zemanovského lobbisty Šloufa dokreslující, jak se lovily hlasy, a několik senátorů dostalo poštou nábojnice, aby se při volbě udržela ta správná politická nálada.
Před přímou volbou prezidenta sice někteří opakovaně varovali, nejdéle to vydržely takzvané odborné kruhy a Jaroslav Bican na stránkách Deníku Referendum píše o svých pochybách dodnes. Přímá volba ovšem nakonec byla uzákoněna a nyní, jak se říká, máme tu možnost. Když vidíme, co se děje, nabízí se otázka: Neztrapňují se pro změnu nyní občané?
Soudím, že nikoli, a řekl bych, že jako občané jsme si přímou volbu prezidenta užívali a užíváme, byť z toho, co se dělo a děje, někteří dostávají záchvaty trudnomyslnosti. Ztrapňování bylo ovšem dosti. Kupodivu to rovněž začalo matematikou a šlendriánem při sběru podpisů. To byl ale jenom takový rozjezd. Lobbisté se nepochybně činili, dokonce jejich schůzek muselo být mnohem více a nebyly to jenom hotelové restaurace, kde se sedávalo. Tentokráte bylo totiž třeba sehnat nejen hlasy, ale hlavně peníze na kampaň.
Žádné fotky, ani zápisy z těchto schůzek jsme sice neviděli, ale některé dohody musí být zvláště zdařilé, neboť třeba billboardy Miloše Zemana svým počtem výrazně zastínily všechny ostatní, ale stály o polovinu méně peněz než jiné kandidáty. Kdo umí, ten umí, těžko ale říci všechna čest. Dřívější diskuse v sekretariátech stran, jak toho prezidenta „upečeme“, vystřídaly volební kampaně. Nechyběly ani nábojnice na vyvolání té správné nálady — tolik bojovných hudebních koncertů a politických vyznání celebrit jsme dlouho nezažili. Suma sumárum, trapnosti k politice bytostně patří. Co ale stojí na druhé misce vah? Čím byly trapnosti vyvažovány?
Především nelze nevidět, že došlo k oživení občanské společnosti a široké veřejnosti se zmocnil nebývalý politický zápal, a to v docela pluralitním vyznění, chcete-li na vysoké i nízké úrovni. Stačí si připomenout onu sestavu kandidátů na prezidenta, jež se sešla na pódiu při poslední televizní tzv. superdebatě. Vedle sebe tam stály pozoruhodné osobnosti, z nichž každá byla reprezentantem určité skupiny spoluobčanů, z nichž každá měla své vlastní míry blízkosti a vzdálenosti k druhým. Své blízké poznávaly podle podobného smýšlení a lidé blízkého zabarvení tak mohli s kandidáty spojovat své docela svébytné politické naděje, a přestože mezi nimi byly velké ideové vzdálenosti, nedá se říci, že bychom někoho z nich měli vyloučit a zavrhnout jako černou ovci rodiny.
Přesto Zeman vyhraje.
Vůbec není důležité co kdo říká a dělá, ale to jaký dokáže vytvořit obraz o své síle.
Lidé budou vždy upřednostňovat jednoduché charismatické alfa samce před přemýšlivými lidmi jako je třeba V. Špidla.
Máme to tak zakódované v mozcích z dob, kdy lidé žili v tlupách (a tlupy spolu bojovaly o zdroje) a silný vůdce, který se rychle dovedl rozhodnout a sjednat si respekt a jednotu, byl výhodný pro přežití tlupy. Bylo se třeba především rychle a jednotně rozhodnout jestli tlupa zvolí strategii útok nebo útěk.
Bohužel toto schema chování přežívá i dnes, kdy lidé žijí ve velkých komunitách se složitými vzájemnými vztahy, kdy je třeba aby je řídili přemýšliví politici (u nichž testosteron a ješitnost nepotlačuje racio) schopní chápat mnoho různých souvislostí.
A právě protože jsme pořád mentálně lovci z tlup, nebude prezidentem Dienstbier, ale Zeman.
Pořád máme v sobě tu mentalitu lovců mamutů.
Jde o další příklad stupidity sensu Koukolík a Drtilová:
http://www.blisty.cz/art/39405.html
Ale to si my pyšní křesťané, kteří jsme přece nad přírodou (a ne její součástí jako buddhisté), nikdy nepřipustíme.
Ani to, že naše emoce většinou ovládají naše racio. Může to být stokrát vědecky doloženo, my víme své... jsme o tom PŘESVĚDČENI. A běda tomu kdo by nám to chtěl vymluvit.
Zármutek pana Znoje jímá, protože jaksi očekává, že kdyby Fisherová přece jen k volbám šla, tak by podobně jako její voliči asi volila KS.
Kdyby Fisherová vyhodnotila jako menší zlo Zemana, tak to už by pan Znoj naopak děkoval paní Fisherové, že k volbám nejde.
Fisherová odmítá prostě volit - nikoli volit Vámi nadekretované "menší zlo" - a to je pořádný rozdíl ...
Kde bere autor tu neskutečnou, neuvěřitelnou drzost (protože to není nic jiného!), definovat menší zlo subjektivně podle sebe - a pak říci, že Fisherová dělá chybu, když nevolí (toto) menší zlo (Schwarzeneberga - nyní už ve smyslu objektivně pro všechny lidi existující menší zlo - jako je chlapec vysoký metr dvacet OBJEKTIVNĚ MENŠÍ než chlapec vysoký metr čtyřicet)
Vypadá to, že TF může za všechno - nejprve mohla za nezvolení Dienstbiera (pak se ukázalo, že ani náhodou). Teď ji každý obviňuje, že kvůli ní nezvolí toho jejich pravého kandidáta. Ať si pan Znoj volí koho chce. Ale je poněkud trapné, když zrovna on říká Táně Fischerová že "raději zůstane doma".
Kdyby pan Znoj nezůstával několik posledních dekád sedět doma nebo na UK a staral se o věci veřejné jako TF, mohli jsme být někde jinde.
Kdyby si navíc něco od Táni přečetl, věděl by, že se rozhodně nepovažuje za levicovou. Bohužel při stavu politologie u nás má TF smůlu, protože o komunitarismu, který je jí bližší, toho na FF UK vědí asi tolik, jako na VŠE o družstevním bankovnictví...
A pana Tožičku bych rád upozornil, že Táňu Fischerovou z ničeho neviním, ba dokonce si ji vážím (a to navzdory páně Tožičkova dryáku), zařadil jsem ji k idealistické levici jenom v uvozovkách a v závorce, protože vím, že by mi řekla, že dělení na levici a pravici je již překonané. Jelikož tento názor nesdílím, volil jsem závorku a slůvko snad. Hlavně však mě zaujala nesnášenlivost, jak bych řekl já, anebo „neuvěřitelná drzost“, řečeno slovníkem pana Tejkala, s níž rozděluje lidi na ty, co něco pro „zlepšení veřejnosti“ dělají, a na ty, co sedí doma a na UK, a nedělají nic a navíc ničemu nerozumí. Nevím, co je to za mindrák, ale pobavil mě ten komunitarismus, o němž údajně nemám tušení, zatímco panu Tožičkovi je zřejmě bližší, jenom nám zapomněl sdělit bližší než CO? Bližší než moje úvaha? Že by komunitarismus nějak radil Táně Fischerové, aby nevolila mezi menším zlem? Taková úvaha by mě opravdu zajímala, narozdíl od této Tožičkovy výlevky.
Přesto souhlasím s Táňou Fischerovou, že nemám kandidáta, kterého bych volil - vidím to více vyhraněně proti vládě (a K.S.) na straně jedné a proti M.Z. na straně druhé m.j. za jeho pohrdání ekology a vracení "démonů" vyhnání do hry.
Já sepsal pod blogem pana Votruby (http://www.denikreferendum.cz/clanek/14776-je-strategicke-darovat-prezidentskou-funkci-neoliberalni-pravici) stručný a věcný přehled argumentů proč volit KS jako menší zlo a vyzval jsem diskutující o podobný přehled věcných protiargumentů.
Zčásti reagovala paní Puchýřová (pod blogem p. Samka: http://www.denikreferendum.cz/clanek/14752-zbyva-nam-volba-mezi-dvema-hlavami-mafianskych-siti).
Avšak celkový přehled věcných argumentů proč volit raději MZ podal jiný kolega na jiném portálu, viz zde:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/matej-hollan.php?itemid=18854
PS: Jak vidíte, depresím nepodléhám.
Jak řekl klasik: Život je tragedií pro toho kdo cítí a komedií pro toho kdo myslí. A já měl vždy smysl pro černý humor. :-)
Proto si dovolím upozornit, že
chlapec vysoký 1,2 m nemusí být OBJEKTIVNĚ MENŠÍ než ten vysoký 1,4 m. Může totiž klidně mít větší objem (ve smyslu, že ponořen do kapaliny vytlačí více kapaliny) než ten druhý.
Možná Vám to přijde idiotské, že to tu píši (a MZ by to tak jistě označil). Ale já se domnívám, že podobných nelogických (nelogických v důsledku nedomyšlenosti) výroků se tu dopouští řada diskutujících. A tohle je zrovna hezký příklad, který to názorně dokumentuje.
Co říká Petr Hlávku, chápu, každý si musí zvážit oba adepty prezidentství po svém. Zdravím do Rokycan.
A černý humor mám také rád, nejen Bohumil Trávníček, asi ho budeme potřebovat.
je indikátorem společenské akceptace vulgárního neoliberalismu definovaného a žitého současným prezidentem.
Nepravděpodobné, ale přecijen možné vítěztví Schwarzenberga, by bylo ukazatelem existence středového vexlvoliče schopného zvolit k menší zlo - o fous méně vulgárního neo.................
Což by znamenalo pro některé z nás úsvit demokracie.
Raději bych dal přednost racionálnímu vysvětlení. Kampaň pro přímo voleného prezidentského kandidáta má v naší parlamentní demokracie vážnou potíž. Pravomoci neodpovědného prezidenta jsou nerozsáhlé a hradní pán s nimi sotva může dělat koncepční politiku, která by nějak ovlivnila běžný život občanů. Leda by překračoval své ústavní pravomoci a pokryl vznik vlády, která si musí nejprve koupit poslance, aby měla většinu, anebo by dělal takovou ostudu v zahraničí, že by nás dostal do nějaké vážné isolace či by provedl vojenský puč. Ale nic z toho nejspíše není vhodné slibovat v předvolební kampani. Aby kandidáti přesvědčili voliče, že se mají vůbec o tak nanicovatou volbu zajímat,musejí změnit volbu prezidenta v něco jiného. V něco, čím není a nemůže být, v něco, co nemá předlohu v realitě, ale jen v nadějích a nenávistech lidí (V tomto smyslu rozumím Milanovi Znojovi: „... přímo zvolený prezident přibližuje politické naděje občanům a činí je viditelnými mnohem lépe, než mohou politické strany, nebo instituce“) – simuráklum.
Prezidentské volby se tak mohou změnit na „plebiscit o této vládě“, na střet „o Benešovy dekrety“ anebo boj „ šlechtictví kontra plebejství“ čili „republiky kontra poddanství“. Simurákla bez reality,o ničem takovém přece volba prezidenta nemůže rozhodnout; Copak snad vláda prohravší takový plebiscit odstoupí? Dokonce ani volba mezi kandidátem pravice a levice není v našem konkrétním případě než simuráklum, v tomto případě tristně útěšné, protože kandidáti levice prohráli ostudně již v prvním kole. Právě tak málo se samotnou volbou rozhodne o kvalitě politické kultury.
Jenomže simurákla mohou působit jen v příšeří a aby obstála, nezbývá než vyvolávat další a další přízraky; než věřit, že lze ty nestvůry vždy zažehnat a že moc strašidel neroste se strachem, který působí; musí se zapomínat, že se přízraky vždy vymknou kontrole toho, kdo je stvořil či vyvolal a že se kromě strachu většinou živí také lidskou krví. Pitomá hra, kterou hlupci hrají na sudu s prachem.
Růžový kavalír se šavlí z porcelánu anebo zachránce z Vysočiny – vždy kouř a zrcadla.
P.s. pro Jiřího Adamce: Co jiného než říct, že ty dekrety jsou vyhaslé, můžete dělat? Jediné, co byste dnes mohl politicky řešit, jsou majetkoprávní důsledky. Vše ostatní, co je kompetenci politického rozhodování, buď opravdu vyhaslo anebo se řešilo na doraz možného.
Máte pravdu, pane Trávníčku - misto adjektiva "menší" jsem měl napsat "nižší", které by dvojí výklad asi už neumožňovalo ...
Vážím si Vaší OBJEKTIVNÍ odpovědi. Myslím to zcela bez ironie a přeji vše nejlepší.