Třeboňská „rebelie“
Filip ŠimečekStudenti třeboňského gymnázia se v Jihočeském kraji rozhodli vyvolat stávkovou pohotovost. Co tomu předcházelo? Jmenování komunistů do čela krajského resortu školství.
Studenti třeboňského gymnázia se v Jihočeském kraji rozhodli vyvolat stávkovou pohotovost. Co tomu předcházelo? Nic více ani nic méně, než jmenování komunistů do čela krajského resortu školství. Když se kauza pandurů a gripenů zametala pod koberec, studenti mlčeli. Když poslanci odhlasovali miliardové církevní restituce z našich kapes, mlčeli také. Mlčeli i tehdy, když ministr vnitra vyštípal policejního prezidenta, který dle mínění politických špiček dělal svou práci příliš důkladně.
Náhle se média předhánějí v paralelách se studentskou stávkou podobnou té v roce 1989. Vzhledem k masivní mediální hysterii těsně po krajských volbách je rovněž zajímavé sledovat, že její účinek neměl až tak široký rozsah.
Pojďme se podívat na celou událost blíže. Není těžké zjistit, kdo stojí za organizováním petiční akce či jaké persony dominují v čele stávkového výboru. Není třeba tady rozebírat konkrétní osoby — stačí zmínit to podstatné — většina z nich patří mezi vyznavače tzv. laciného antikomunismu, který je už dlouhodobě jednou z mála trumfových karet české pravice a který stojí za tragickým zplošťováním moderní historie na zjednodušené schéma boje dobra se zlem. Ostatně stačí si přečíst prohlášení studentů k plánované demonstraci.
Shrňme si dva nejrozšířenější pohledy na demokracii u nás, byť v jiných zemích se těší popularitě i další alternativní přístupy. Na jedné straně stojí poněkud zkreslené pojetí Václava Klause, k němuž s největší pravděpodobností budou inklinovat výše zmínění studenti. Toto pojetí odmítá legitimitu nikým nevolené občanské společnosti a za legitimizační prvek společnosti považuje výhradně volby. A právě klausovský pohled na demokracii bývá nerozlučně spjat s antikomunistickou rétorikou. Na straně druhé je havlovský koncept, který naopak s občanskou společností počítá a považuje ji za nezbytnou součást demokracie. Klade větší důraz na iniciativu zdola a nepopírá existenci společnosti jako takové.
Osobně nejsem žádným zastáncem instituce voleb. Považuji ji za pouhou formalitu, která se skutečnými demokratickými procesy nemá moc společného a v současnosti je využívána spíše jako nástroj k udržení statutu quo. Co je však zajímavé, studenti proti této - z pohledu klausovského diskursu legitimně zvolené vládě — protestují. Ba co víc — svým jednáním se stávají přímo ukázkovým příkladem subjektu občanské společnosti, který sice nemá mandát, ale přesto se snaží ovlivnit politické procesy. Jak by se ideoví vůdci třeboňských studentů vyrovnali s tímto argumentem? A aby toho nebylo málo, včera přizval hejtman Zimola zástupce studentů k jednání, kde jim nabídl větší účast na věcech veřejných. O tomto se třeba aktivistům ProAltu či Skutečné demokracie teď! ani nezdálo.
Domnívám se, že než protestovat proti výměně jedné skupiny politiků jinou, by mohli studenti spíše zamířit k jádru věci a zeptat se svých rodičů a prarodičů, proč vlastně ty komunisty volili. Možná by si přitom i všimli, že současná — dle oficiálních měřítek — pravicová vláda pěkně po „komunisticku“ zvedla daně.
(http://www.gymtrebon.cz/a-831-diskuze-s-valecnym-veteranem-z-afghanistanu.html)
Válečný veterán asi studentům – i kdyby o tom věděl – sotva bude vyprávět něco o tom, co mi nedávno napsal kamarád:
„ Na mnoha veřejných místech v Kábulu dnes visí portréty Nadžíba a mnoho lidí o něm hovoří s uznáním. Bývalí komunisté jsou stále početní a významní mezi tzv. modernisty. Navíc jsou, nejen jako řadoví příslušníci početně zastoupení v afgánské tajné službě !? Prezident Karzáí je údajně těžký narkoman. Ani se mu nedivím. „
„ K Afghánistánu vyšly nedávno dvě skvělé práce. Rodric Braithwaite, bývalý britský velvyslanec v Moskvě: “Afgánci“. Je objektivní, postoje Moskvy chápe a některé brání. Nemusí už říkat to, co musel jako velvyslanec. Jonathan Steel dlouholetý korespondent Guardiau „Ghosts of Afganistan“. „
"...Můj první kontakt s politikou byl ve čtyřech letech, když jsem v roce 1998 sledoval v televizi volební studio. Jediné, co mě ale zajímalo, byl vývoj grafů. Nějaké hlubší poznání mohlo být někdy ve dvanácti. V době nástupu Jiřího Paroubka jsem se začal politice opravdu věnovat. ..."
http://budejovice.idnes.cz/rozhovor-s-dominikem-horejsim-dey-/budejovice-zpravy.aspx?c=A121115_102818_budejovice-zpravy_jkr
- Jedná se tu snad o pátou kolonu moravských revanšistů, kteří se nesmířili s odtržením historických území Moravy (Slavonicko) Antonínem Novotným v roce 1960? Pokud je tomu tak, doufejme, že se to obejde bez zbytečného krveprolití.
Pokud se autor pohoršuje nad aktivitami studentů, mohl bych se podobně pohoršovat nad tím, že někdo nerespektuje výsledky demokratických voleb a dovoluje si protestovat proti nynější vládě.
Studenti zkrátka řeší to, co je jim blízké (v čem by jim měl být blýzký policejní prezident nebo Pandury?)
A nedivím se, že se ozvou, když po 23 letech mají školství ovládat opět komunisté. Osobně by mi bylo také nedobře při představě, že se má škola dostane pod vliv příslušnice strany, která reprezentuje stranu, která tu 40 let mrvila nejen to školství. Nejde zároveň o stranu mladých idealistů, ale starých kádrů.
Je zajímavé, jak jedné straně mnozí zdůrazňují, že demokracie je i o občanské společnosti, nejen o volbách 1x za 4 roky, a na druhé straně je na levici pozdvižení, když se někdo (kdo zatím ani volit nemohl) ozve - tedy proti levici (proti pravici se to smí, volby nevolby).
Zároveň myslím, že jde-li o konkrétní 1 post, nelze mluvit o nevyhnutelné determinaci obsazení tohoto postu volbami - je to hejtmanovi, koaliční dohodě atd. Dokážu si představit, že zvolím stranu, ale přesto budu protestovat proti konkrétnímu exponentovi na určité místo, budu-li jej považovat za nevhodného.
Nechť autor dopřeje studentům právo se ozvat, byť "antikomunisticky". I antikomunista má právo na názor. Doba umlčování názorů už tu byla.
Na druhou stranu střední škola by mohla vést studenty k základním občanským dovednostem - jako např. vést diskusi i s lidmi jiných názorů a dělat závěry vlastní hlavou.
Využít diskuse ze staronovým hejtmanem či třeba i s novou radní mohli jako školu demokracie. Ona ta zítřejší připomínka dne studentstva má více rozměrů a nikdo na ní nemá monopol ...
Ano v tomto věku jsou to děti, ale petici inicioval jejich kantor a ten už by v širší souvislosti měl chápat, ale evidentně jsme zaostalí pokud učitelé nejnadanějších žáků nevidí dál než za státní hranice a hlouběji do minulosti než 40 let.
Dnes jsem viděl titulek opravdu velkým písmem že už to ČSSD s Komunisty přehání.
Pane Dolejši, ještě pár antikomunistických kampaní a asi se k Vám přidám do strany. Ne že by mi nevadili některá oslepnutí před realitou Mladých komunistů i těch starších, ale vypadá to že brzy to bude méně hloupé než oslepnutí pravice.
Máte vážně pocit, že větou "...že než protestovat proti výměně jedné skupiny politiků jinou, by mohli studenti spíše zamířit k jádru věci a zeptat se svých rodičů a prarodičů, proč vlastně ty komunisty volili" autor studenty poručníkuje, pohoršuje se nad nimi nebo jim upírá právo vyjádřit se?
Jelikož už nejste ve "věku blízkém mladistvému", mohl byste se už možná pomalu zmoci na trochu více a neposkakovat tady pořád jako rozdurděný chlapeček na pískovišti, co říkáte?
Jedni si zvolili, co zvolili, jiní mají právo protestovat a ti zvolení mohou přesvědčit, že obavy jsou nedůvodné. Myslím, že netřeba to tolik prožívat.
Jak už jsem psal v e-mailu na podobnou kritiku od mého švagra - Napsal jsem článek proto, že mě zamrzela neschopnost mladých lidí vidět podstatné souvislosti. Naprosté šílenosti ze strany současné vlády jim jsou šumafuk, ale KSČM v kraji, což je v kontextu dnešní situace v podstatě marginální problém, berou neuvěřitelně vážně. Přitom ti skutečně echt bolševici dnes po dvaceti letech sedí ve správních radách a ve stranických sekretariátech ČSSD a ODS, zatímco KSČM je stranou soukromých podnikatelů a pragmatiků.
Rovněž odmítám paušalizaci, že "na levici je pozdvižení". Co to znamená? Nepřipadám si zodpovědný za názory nějakých jiných komentátorů, kteří třeba vycházejí z podobných pozic jako já.
..ale co by to udělalo s KSČM..
to je na dlouhé snění..
Ale rád bych věděl, proč protestují proti komunistům. Antikomunismus několika špatných časopisů? Nevěřím, tak hloupí nejsou.
Úspěšná indoktrinace při výuce? Občas si něco podobného přinesou studenti ze svých gymplů na vysokou školu. Pokud jsem měl možnost sledovat původ, vedl obvykle k učitelům ZSV, kteří absolvovali v devadesátých letech; ke pracovitým, pozorným a často i sečtělým, schopným své žáky oslovit. Předávají to, co si osvojili za studií a co si potvrdili s nástupem do praxe. Ono se ještě v takovém roce 1996 dalo uvěřit, že šlendrián, neinovativnost a lhostejnost -- tedy to,co vidí inteligentní mladý kantor při nástupu na školu odjaktěživa a co teprve mnohem později odhaluje jako svojí naivní jednostrannost -- jsou dědictví minulého režimu. A podfinancování školství jakbysmet. Kantoři neradi přiznávají, že se mýlí, tak to mnoha z nich zůstalo dodneška, ale jinak jsou to milí a tolerantní lidé.
Ale tahle antikomunistická indoktrinace, mimochodem nikoliv laciná, se vyskytuje jen tu a tam, pokud mám věřit J. Dolejšovi, v Třeboni to tak asi nebude.
Pravděpodobně to nebude ani vzdor vůči rodičům a prarodičům, kteří komunisty volili. Nepotkal jsem příliš voličů komunistů mezi rodiči žáků maloměstských gymnasií. Právě tam totiž konformita rodičů zvyšuje šance na studium dítěte.
Filip Šimeček píše, proč se mu konání těch třeboňských dětí nelíbí a proč ho považuje za dětinské. Myslím, že jde o to, vzít ho vážně a ptát se "proč?". Proč pro mladé a aktivní lidi představuje stupidní antikomunismus, -- odpor vůči režimu, který už vesměs ani jejich rodiče nezažili jako dospělí, -- účinnější motivaci než současné nepřijatelné a neomluvitelné nespravedlnosti (to "současné" není kritika této vlády, jakkoliv by byla případná, ale odkaz k fenoménu mládí, které díkybohu nesmiřitelně a zároveň neznale testuje tu kopu s...k, kterou jsme my, dospělí, nahromadili a chceme ji jim vnutit jako jediný možný svět). Proč?
Vzpomeneme-li si na dřívější kádrování "komunistické", mohou ty trochu naivní pokusy o kádrování "antikomunistické" působit úsměvně nebo tragikomicky.
Na to, zda se někdo postupně stane občanem, a nebo zda své názory bude (slovy Zdeňka Zbořila) realizovat onanováním v internetu, bude mít vliv mj. i to, nakolik jeho/její dnešní pokus o protest bude brán vážně.
"Proto nám 17. listopad nutně bude připomínat čas, kdy je nutné klást si opět zásadní otázky po smyslu našich životů, po možnostech, jaké dnes máme a bude nás vyzývat k novým činům." (Táňa Fischerová)
Samozřejmě i ti jinoši (obojího pohlaví) na třeboňském gymnasiu -- a nejen tam -- se bouří. Mnozí z nich určitě i proti svým rodičům. I oni a ony odmítají přijmout to, co jim předáváme. Jenomže zatímco např.v oblasti svobody internetu, v oblasti umění či životního prostředí přicházejí s vyhraněnými a motivovanými postoji, v té politické to působí tak nějak marně. Ona politika je pro dospělé a ani geniální jinoch (obojího pohlaví) nebývá v této oblasti ještě nějak zajímavě tvořivý. Přebírají se dospělé koncepty, pokud rezonují se vzpourou mládí. A ty tu dnes po čertech chybí.
Obávám se, že antikomunismus mladých nesouvisí s představou těch, kteří jim ukradli budoucnost. Spíše je to surogát za chybějící koncept vzpoury proti dnešní mizérii.
Dovedu si představit to vymývání mozků studentů, ke kterému dnes dochází na školách. Konečně se nám podařilo vypudit ze škol staré struktury s tendenčními učebnicemi a nahradit je novými strukturami a jinými tendenčními učebnicemi.
To nikomu, ve svobodné a demokratické zemi, nevadí?
V Třebíči, pokud mohu věřit novinám, se vyskytl učitel zeměpisu Rosocha (omylem jsem jeho jméno v jiné diskusi zkomolil na Rosoch),který organizuje antikomunistickou petici, doufám, že to nečiní na půdě školy.
Za třeboňské stávkující žáky gymnasia jsem četl jen stanoviska žáků. Pokud víte o aktivitě učitele, byl bych vděčný za informaci.
Mně nevadí studentský protest třeboňských.
Nevím sice, proč proti někomu protestují dříve než cokoli udělal, ale budiž - mohou protestovat samozřejmě i předem, když to považují za účelné.
Jestli ale mají strach, aby do škol neměl monopol chodit na besedy vždy jen bojovník proti komunismu vyslaný Člověkem v tísni, ale i někdo u opačné strany - například bývalý pohraničník, tak samy ukazují, jací jsou demokraté ...
Obvykle by si nejen právník měl potrpět na heslo "Audiatur et altera pars" - "slyšena budiž i strana druhá" ...
O vymývaní studentských hlav svědčí i názor jednoho ze studentů:
„Nesouhlasím s tím, aby školství padlo do rukou komunistů. Školství je základ vyspělého státu. Pokud zničíme školství, zničíme vzdělanost a náš stát nebude prosperovat a budeme tam, kde jsme byli před rokem 1989,“ vysvětluje svoji motivaci pro podpis petice Pecha a dodává:
„Proto nesouhlasím s komunistickými programy a myslím si, že pokud se dostanou komunisté do školství, bude to úpadek vzdělání a tím i celého našeho státu.“
Boží prostoto...
Velmi se obávám budoucnosti tohoto státu.
Tak to vidíte, splést si taková dvě města, a přitom je to kantor zeměpisu.
Ale ten Váš kantor z hotelovky je taky moc pěkný. Ale zase se děti ve škole učí pro život -- čím dřív potkají vola ve funkci, tím dřív si zvyknou :-)
No a tuším , že někde pan Potměšil mluví o mrvení školství 40 let, ano souhlas, ale posledních 23 let je v mrvení snad také příkladné i školství a poslední ministr Dobeš, byl jistým způsobem vrcholem se svým poradce nacionalistou Bátorou a je a byl završením repezentatů, těch co školství tak "pomohli" a odmrvili?Jinak mrvení je od slova mrva, ta správně použitá je hnojivem, a zlepšuje půdu a tedy zemědělství. Možná by si studenti třeboňského gymnázia mohli všimnout i třeba jak funguje zemědělství v okolí Třeboně, třeba velkovýkrmna Gigant, to až by třeba chtěli unaveni výukou a stávkami si koupit třeba krkovičku z českých chovů na grilování a osvěžit se po protestech a náročném studiu, než ho teda zmrví ta radní pro školství, komunistka, když bývalá komunistka před ní to dělala tak dobře, že se minulý posluchač a interpert voleb ve svých 4 letech začal věnovat politice. Tak máme naději, že konečně vstanou politici, kteří napraví poslední 63 let. To máme za humny další krizi z USA, Evropa je na pokraji zhroucení a svět na pokraji války. Zdá se, že po odstoupení Baborové se to všechno zlepší...a oni budou moci konečně studovat správně a potřebně bez mrvení školství.
Jinak nevím mám-li se smát nebo plakat i nad tím, jak jsme kdysi v Třeboni a okolí zakládali Občanské forum a kam jsme došli. útěchou nám snad může být, že s námi kráčel celý demokratický svět, teda vzal nás do stáda a udělal nás z členů Varšavské smlouvy členy NATO a pak i od roku z RVHP do Bruselu do ES, myslím, že ta cesta by donutila feldkuráta Otto Katze vypít láhev metanolu(dobrovolně a úmyslně) a opustit tento svět opilý, slepý a bez svého vlastního pomazání..prostě namazán metanolem, geniálním mazadlem nynějších antikomunistů a vlastenců...nebo nevím koho...
1) v JČ kraji vládla před tím velká koalice ODS a ČSSD - a modrým se změna pochoipiutelně nelíbí (specielně Třeboň bude něco jako Praha 1 v hl. městě, tedy obec s menší preferencí levice upřednostňují bývalé komunisty před jsoucími)
2) kampaň iniciovaná kantorem (také doufám, že ne na půdě školy ale aspoň za vraty) měla vrchol 17. 11. s příslušnými paralelami - tedy propagandistická hra na symbolismus bojovníků se zlem zastírající že za problémy dneška už určitě nemůže minulý režim - vyšumí a problémy zůstanou
3) přes to všechno se v sobotu na českobudějovické náměstí nesešly nějaké extra zástupy, i když na pomoc přišla kulturní fronta (Jan Rejžek či ředitel Jihočeského divadla a senátor Jiří Šesták atd.), protože v ústí ani ve zlíně to s protesty moc nevyšlo..
4) právo na protest i petiční právo je samozřejmě právo každého, otázkou je proč se přidíávat k něčemu co má přredevším zachraňovat koryta pro ODS nebo její odštěpence Jihočechy.cz a TOP09..
5) skutečný problém regionálního školství na jihu čech není ani tak v oranžovo-červené koalici a v ve Vítě Babrovoé, jako v tom, že od pravicové vlády přijde pomsta levicovým krajům v podobě návrhu nízkých dotací z rozpočtu. Proč se mlčí o tomhle ?
Tohle co dnes ničí školství by mohlo přemýšlivější studenty spíš zaujmout než nějaké tragikomické kádrovácké kampaně a la "berufsverbot". Nebo že by bohatím rodiče studium svým dětem na škole koupili ? A co ti jejichž rodiče si to nemohou dovolit.
(Zítra vystupuje v Praze s Petrem Fialou na Fóru HN "Regionální školství: Lze na něm šetřit?" - http://www.ceskaskola.cz/)
U těch víceletých je asi jejich boom opravdu překonaný. Ale nechám to specialistům. Jako ekonom jen vidím, jak vysychají zdroje pro regionální školství. Ukazuje se přitom že často jsou veřejné školy lepší než soukromé.
V každém případe jsou TOHLE problémy o kterých má věší smysl se bavit než o tom za jakou stranu je jaký radní. Pravice prostě nemůže rozhochodit volební výsledek...
Od určité velikosti školy není samozřejmě dost dobře možné udržet potřebnou kvalitu.
Samozřejmě je těžké vydržovat plně organizovanou základní školu (tedy o všech devíti ročnících) pro dvacet dětí celkem anebo učiliště naplněné z deseti procent kapacity a dohadovat se přitom, že mám na školy málo peněz.
Gymnasia patří k výjimečné části školství, kterou demografický pokles bezprostředně nezasáhl. Zasáhl ji ovšem zprostředkovaně, přijímají-li kolem třiceti procent populace, nemohou se chovat jako výběrové školy. Musí se naučit vzdělávat děti s pro ně nezvyklým rodinným zázemím, s menší motivací atd. Zatím se to příliš nedaří.
Pokud se adaptace sítě vyčerpává v pouhé redukci škol, nemůže se nazývat optimalizací, jde o rozvrat. Ten ovšem může být motivován jen snahou o úspory. A pokud Jiří Dolejš vidí "jako ekonom" a jako opoziční politik, "jak vysychají zdroje pro regionální školství", pak Pánbůh s námi.
Nevysychají, jsou omezovány zcela konkrétním jednáním konkrétních vlád a konkrétních krajských zastupitelstev. Jednání, které naplňuje skutkovou podstatu zločinu proti budoucnosti této země.
K víceletým gymnasiím: Selekce dětí v přístupu ke vzdělání v 11 až 12 roku života je nemravná a hloupá. Nutně se z ní, pokud je přístup na víceleté gymnasium vzácný, stává stvrzování sociální statusu rodin a tedy sociální selekce. V menších sídlech dokáže víceleté gymnasium úspěšně odepsat místní základní školu jako odpadní instituci. Proto by víceletá gymnasia měla nebýt.
Jenže ona jsou a představují žádanou, protože vesměs kvalitní formu plnění druhého stupně základního vzdělání. A rušit to,co dobře funguje, je ovšem pitomost. Inteligentní školská politika (ale na úrovni státu, nikoliv kraje) by tudíž posilovala víceletá gymnasia tak, aby přestala být výlučnou záležitosti, vytvářela by programy pro zajištění kooperace mezi základní školou a víceletým gymnasiem v menších sídlech a prostupnost individuálních studijních kariér žáků obou institucí (to je dnes velmi složité, protože gymnasia patří převážně krajům a základky obcím) a zároveň by usilovala o zvýšení kvality druhého stupně základních škol -- anebo realisticky alespoň o zastavení volného pádu této kvality.
A mimochodem, nebavíme se o obecních školách, ale o regionálních školách (jde o střední školství). Asi nestačí vášnově mluvit o rozvratu a zločinu, ale třeba říci kde vezmu ty peníze. Bez těch to půjde těžko. Opozičnost není o tom jak silně laji těm druhým, ale také s jakým reálným řešením přicházím. Bohužel je tu praktický rozpor pravicová vláda - levicové kraje a musím s ním počítat.
Heslovitě sepsáno, podrobně dostudovat samostatně....
Z Jihočeského kraje - ministrem životní prostředí je způsobem, který odporuje dosavadní 20 leté praxi tzn. bez legislativní rady ministra, připravován zákon o NP Šumava, který je v rozporu s obecnými zásadami a mezinárodními standarty ochrany přírody
Z Jihočeského kraje - všechny hlavní politické strany se v době kdy technicky nejprogresivnější země utlumují a odstupují od jaderné energie a je třeba hledat nové způsoby přenosu a uskladněn elektrické energie z obnovitelných a decntralizovaných zdrojů, shodují že je třeba dostavět další dva bloky Temelína
Z Jihočeského kraje - Hluboká nad Vltavou se stala dějištěm největšího skoku v historii, myšleno sociekonomicky skoku v čase a to ještě proti směru jeho toku. Ne zpět do komunismu ani do období živelného rozvoje buržoazie ale rovnou do pro bohem vyvolené a absolutní moci a beztrestnostní obdařené to nejlepší období a to feudailsmu. Doufejme ale že to nebude mít Dlouhého trvání.
Z moderní historie - Náš současný prezident se jako seda vlády a Občanské demokratické strany zasadil o to aby lisitina lidských práv nebyla součástí ústavy nově vznikající České republiky, asi proto že dodržování lidských práv vyžaduje omezování kradení.... pardon podnikání.
.... skutečný občanský demokrat... ještě tak straník... prof. Ing. Václav Klaus, CSc., dr. h. c. mult.
Ze současnosti - Excesům některých členů KSČM, v jejich adoraci některých zločinců totalitního režimu zdárně sekundují členové ostatních parlamentních stran vzýváním ducha mrtvého diktárora Pinochetta (zkráceně Pinokio) a volbami nestoudně deklarovaným a společností nepochopitelně akceptovaným, rasismem a dělením společnosti na produktivní a ty zbytečné, nepřizpůsobivé a parazitující důchodce, nezaměstané, zdravotně postižené a dokonce ty nejodpornější a to státní zaměstnance. Áda se svým bojem a sionistickým spiknutím se může jít vycpat.
....ale alespoň dají se od něj okoukat nucené práce.
....zavedeno po volbách.
Z ekonomiky a politiky - Nejlepší ministr financí methanolového království se stále nemůže dopočítat a z do Evropského průměru nedostatečného zdanění nezaplatí všechny tunely a dálnice a musí proto škrtat všechno. Ve školství také prý chybí finance a tak se bude vysoká škola platit.Chytří žáci středních škol asi tuto změnu nechtějí a strana, která placené vysoké školy ve vládě prosazuje, končí ve studentských volbách až až až na druhém místě. Elitní třeboňští studenti také jistě nevítají toto novodobé kádrování podle bohatství rodičů, demonstrovat jdou, ale raději proti výsledkům demokratických voleb.
....krajských .
Ze světa - 14. listopadu radostně demonstrovalo a stávkovalo po celé Evropě více než milion lidí proti drastickým opratřením, která pod diktátem ratingových agentur a bank zavádějí vlády vlastním občanům a která zastavují ekonomiku, zvyšují nezaměstnanost ale evším mají jiný pozitivní efekt a to hromadění kapitálu na vybraných účtech a proto například nejbohatší rodina má majetek ve výši 1530 násobku dluhu ČR (údaj z roku 2011). Tzn. jak říká sociolof Jan Keller (pozor nezaměňovat s miliardářem Petrem Kellnerem) mohli by jej 1529 krát zaplatit a ještě by jim zbylo půl druhého bilionu v českých korunách na drobné domácí výdaje.
....samozřejmě nejbohatší rodině ve světě, ne u nás v Česku...
Z domova - Více než milion exekucí za jeden rok je výsledkem dalšího českého ekonomického experimentu který také již ovlivňuje makroekonomické ukazatele. Po kupónových privatizacích, tunelech, restitucích, penzijních a kožených fondech je tu další stolní hra pro ty nejbohatší s hracím polem od Aše až po Mosty u Jablůnkova a od Šluknova až po Pohoří na Šumavě, pravidla gumová, výnosy které nemají nikde v Evropě ve 21. století obdoby. Pozor, ale skutečně jen pro otrlé, někteří hráči již odmítli pokračovat, ale to je šance pro další..... co se nezakecaj.
Z historie 19. a 1. poloviny 20. století s přesahem do dnešní doby - slepá a neregulovaná ruka tržního zákona mává s ekonomika Evropy i USA od jedné krize ke druhé. Z dnešního evropského pohledu nelidské pracovní podmínky dospělých a dětí a bezedná studená jáma chudoby na jedné straně, okázalé bohatství na straně druhé, vytvářejí jinou poptávku než jakou do té doby znají ekonomové a to novou chuť po spravedlivějším světě, největší světový filosof tisíciletí (dle ankety britské BBC z roku 1999) zhmotňuje tuto touhu do materiální knižní a duchovní myšlenkové podoby. Jeho idea sociální spravedlnosti je zneužita pro totalitní choutky některých jedinců které se zvrtnou v rigidní na společenský pokrok a lidská práva nedbající kuriozitu komunismu (který si nezadá s kapitalismem). Vzniká také jiné formy reakce na hospodářské problémy vinící za ně příslušníky etnik a nebo méněcených lenivých národů jako třeba Řeků, tedy pardon Slovanů. V naší době a v naší republice jsou někdy tyto dvě naprosto odlišné ideje házeny do jednoho pytle. A například strany dřžící se stavy sociální spravedlnosti, a které odmítly totalitní zřízení, které tyto myšlenky, které pouze deklarovalo ale neplnilo a také svými zločiny zkompromitovalo, jsou dnes stále dnes médii stigmatizovány. Jinde bežně fungující diskuze mezi ospravdlňovateli práv jedince a obhájci práv společnosti, je u nás redukována pouze na nemuset platit daně a neplatit daně. Základní lidská práva, mimo práva vlastnit, jsou u nás sprostým slovem.
....pošlu to dopisem paní reditelce Kohoutové a studentům třeb. gymnázia, pokud by Vás napadla další témata rád je do osnov přidám, těmto studentům chybí přehled.
Zakořeněná domněnka, že „elitní“ gymnasia produkují cosi jako elitu společnosti, je stejně falešná jako představa, že lékař pracující pro soukromou pojišťovnu dokáže léčit lépe než ten na obyčejnou kasu.
Na druhém konci tohoto pomyslného žebříčku je problém druhého stupně základních škol fungujícího jakožto odpadní instituce. To je petrifikováno zejména vysokým a stále rostoucím podílem dětí přistěhovalců. Konkrétně se to týká zejména dětí tureckých rodičů, výrazně méně těch z Jugoslávie.
Není to pochopitelně důsledkem nějaké jejich mentální inferiority (ta se vyskytuje u rakouského obyvatelstva bezpochyby statisticky stejně často), ale výsledkem působení kulturních vzorců běžných v prostředí, v němž vyrůstají. Ty si jednak přinášejí ze své vlasti, jednak si je formují a transformují v reflexu na společnost, v níž se ocitli.
– Potvrzením této teze je i skutečnost, že u ostatních skupin přistěhovalců, ať už přicházejí z východní Evropy, Afriky nebo Asie, "původ" žádný handicap nepředstavuje.
Zapálení multikulturalisté bojující proti existující faktické segregaci ve školství (která skutečně nikomu neprospívá) odmítají vidět a uznat, že pologramotní agresivní výrostci z Anatolie ani jejich sestry nepředstavují valný kulturní přínos.
Řadí se ke „krásným duším“ (říká se jim tu většinou „Gutmenschen“).
Když se této věci („rodí další a další ošátkované holčičky…“) nedávno ve své knize "Deutschland schafft sich ab" dotkl Thilo Sarrazin, byl nejen levicovými vyznavači multikulturalismu, ale také převážnou většinou mainstreamových médií osočován z rasismu, a skoro vyloučen z SPD. Jsem přesvědčen, že se tak dělo neprávem.
Z toho logicky vyplývá, že úsilí o optimalizaci sítě regionálního školství bude i v příštím roce směřováno na kapacitní úspory a nikoliv na efektivnost financování.A redukovat se bude tam, kde to spíše zlomí, ne tam kde je to strukturálně více žádoucí.
Pane Dolejši - jinak řečeno - máme se smířit s tím,že optimalizace bude pokračovat? Pak nechápu, proč tam nemůže být kterýkoliv jiný radní, a demonstrace jsme si mohli ušetřit.
Zachytila jste na nějaké té demonsrtaci (nemyslím tu v ČB a Třeboni) nějaké řešení ? Tu demokratickou odpovědnost totiž nyní budou mít ti čerstvě zvolení zástupci.
a) To, že přijímáte pojem "optimalizace" jako označení pro škrty.
b) Snaha o převedení všech problémů krajského školství na finanční problémy, resp. o jeho následnou politizaci ve vztahu k pomatené fiskální politice současné vlády.
c) Neosobní alibistické výrazy: "vysychají", "dnes se dělá" apod.
Restrikt financí pochopitelně určuje rozhodovací pole,ve kterém se krajské zastupitelstvo pohybuje, ale právě jen zužuje, není fatální.
Letos a příští rok kumuluje pokles počtu žáků, kteří ukončili základní školu a jdou na střední školy či učiliště. Úbytek klientů se přitom promítá podle typu vzdělávacích institucí diferencovaně:
a) Gymnasia, umělecké střední školy, několik učebních oborů typu umělecký řezbář apod. mají nadále převis poptávky nad nabídkou (u gymnasií to platí odstupňovaně podle velikosti sídel, v Třeboni, Králíkách atd. už je vztah spíše vyrovnaný).
b) Odborné střední školy mají celkově mírný přebytek kapacit, podle zaměření, tradice a sídla se někdy přibližují k situaci popsané v bodě a) někdy v c).
c) Učňovské školství má v řadě oborů neuvěřitelný přebytek nabídky nad poptávkou, jinými slovy zejí prázdnotou.
V případech b) a c) navíc rok od roku roste fenomén "spontánního předčasného ukončení", tedy česky: rok od roku víc žáků utíká z učení a odborných škol, protože jim připadají k ničemu.
Krátkodobá strategie přežití u části škol a učilišť je snížení nároků na absolventa. "U nás dostaneš maturu zadarmo". V situaci, kdy se stát de facto zesměšněním společné části maturit (známých "státních maturit") vzdal kontroly kvality maturit, tomu nic nebrání.
Nerovnoměrnost dopadů demografického vývoje na strukturu středního vzdělávání posiluje masivní nabídka vysokoškolského studia. Těch, kteří dokončili odborné střední vzdělání a využívají svojí odbornost v práci, je méně než těch, kteří pokračují ve studiu (oproti gymnaziálně vzdělaným s hendikepem ve znalosti matematiky, často jazykové výbavě atd.)
Optimalizace je v této situaci nezbytná a byla by nezbytná i kdyby měly kraje tolik peněz na školství, že by nevěděly, co s nimi. Přitom by nemělo jít v prvé řadě o rušení škol a učilišť, ale o integraci školských zařízení tak, aby se prolnula výuka a byl téměř bezbariérový přechod z jedné na druhou. Na republikové úrovní potom změna struktury vzdělávání podobná té, kterou zmínil Jan Kopecký -- ale to je opravdu náročná a riskantní operace.
Shodou okolností i inteligentně provedená optimalizace znamená krátkodobě značnou úsporu (dlouhodobě nikoliv, ve školství chybí peníze na trvale podfinancované učitelské platy, chybí pomůcky atd.). Dokonce větší než rušení víceletých i nevíceletých gymnasií -- jako ekonoma by Vás mohlo zajímat,že osmileté studium na gymnasiu přijde stát levněji než většina tříletých učebních oborů -- likvidace houslařské školy a další podobná blbství, kterých se krajská zastupitelstva dopouštějí, protože "vysychají zdroje."
A když jste ptal, co mi vadí na Vašem textu -- doufám, že ten návrh oddělme v diskusi krajské střední školy a základky (tj. školy obecní) vyjadřuje Vaší osobní neznalost problému, a nikoliv úroveň školské politiky KSČM.
Jedna věc je jak by co být mělo a druhá jak reálně je. Dilema příliš studentů či příliš škol v praxi pak vypadá jinak, prostě v určitou dobu bylo zřizování škol příliš volné. Samozřejmě že populační boom vrcholil v 70. letech a tudíž počet 15 letých vrcholil koncem 80. let. Ale depopulace není fatální - počty 15 letýchse stabilizují kolem 120 tisíc. Jde o to co v reálném čase s existujícími kapacitami. Dalších 10 let o tom jen jednat a nechat psobit ekonomický tlak ?
Počtu 120 tisíc s největší pravděpodobností v příštích patnácti let na středních školách nedosáhneme. A asi ani na těch základních.
Paní Jana Maříková upozornila na paradoxní jev -- přes ten pokles počtu dětí máme už zase třídy s více než třiceti žáky. Jednak působí krátkodobý populační výkyv kolem roku 2004, ale hlavně proto, že jinde jsou školy prázdné.
A to se, pane poslanče, i v rámci základních škol řeší na úrovni kraje. Ono by se stačilo podívat na to, jak do těch škol tečou peníze, abyste pochopil, že střední a základní školy nejde oddělovat. Ale zřejmě Vám to nestojí za to, ono je jednodušší nadávat na vládu a vytloukat politický kapitál (Ona si to tahle vláda za školskou politiku zaslouží vrchovatě, ale to nadávání nic neřeší).
* 20. listopadu 2012 od 17 hodin
* Hotel Jalta, Václavské nám. 45, Praha 1
1) Jakých změn by mělo dostát regionální školství?
2) Je současný systém financování a rozdělení kompetencí správný?
3) Jsou venkovské školy v ohrožení?
4) Jakou roli mají hrát ve vzdělávacím procesu dítěte stát, škola a rodiče?
5) Jak zvýšit kvalitu a motivaci českých učitelů?
Hlavní řečníci:
Petr Fiala, ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Marcel Chládek, senátor a stínový ministr školství, ČSSD
Panelová diskuse:
Tomáš Feřtek, novinář a spolupracovník neziskové organizace EDUin
Milada Hnilicová, ředitelka Interaktivní základní školy Varnsdorf
Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitel Gymnázia Nymburk
Anna Putnová, předsedkyně sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Jiří Zajíček, ředitel Masarykovy střední školy chemické, předseda Unie školských asociací CZESHA a Asociace středních průmyslových škol
Moderuje: Petr Šabata, šéfredaktor Hospodářských novin
Nějak tam nevidím nikoho za KSČM...........
Nestojí v Ústavě České republiky náhodou také cosi o školství a vzdělání?
Pokus o likvidaci části krajských škol sám o sobě nic neřeší. Určitě ne z roku na rok -- škola by mohla zaniknout nejdříve s koncem roku, školské odbory, které by si nevynutili výpovědi nejdříve od srpna by byly naprosto neschopné (a ony nejsou), náklady likvidace polknou vše z případné úspory.
Mimoto narazíte na zcela pochopitelný odpor - kdybych byl starosta malého města, taky se budu o jedinou střední školu prát zuby nehty. U gymnasií se zmobilizuje veřejnost a určitě bych nechtěl být v kůži komunistické vicehejtmanice, která tomu bude čelit.
Já nechci diskutovat o tom, kde peníze vzít, jen říkám, že Vy mluvíte o ekonomicky zcela neperspektivní cestě.
A mimoto, nezajímá mě Dolejš-rozšafný ekonom. Zajímá mě postoj postoj reprezentanta politické strany. A jestli mám brát vážně, že KSČM chce přijmout v situaci, kdy levice drží kraje a senát, vyděračský diktát současné vlády a jako poslušný pohůnek likvidovat školy - pak téměř nacházím pochopení pro ty třeboňské stávkující.
"Poznámka na okraj protestů jihočeských středoškoláků proti radní z KSČM. Jádro mao-cetungových Rudých gard tvořili právě středoškoláci. Nejsnáze manipulovatelná skupina."
M.Profant - proč se bráníte lklividaci škol když tu po ní nikdo nevolá, když nechcete diskutovat kde peníze vzít tak to má zásadní chybu
J.Maříková - tohle asi nebyla na mne ale na M. Profanta - já nenaříkám, já jen upozornuji že zvelebování školství bez peněz nepůjde
Summa sumarum - pokud mi unikl nějaký váš hlubší recept, tak se omlovám, ale jinak to ekonomické řešení i nadále bude klíčové a není proč se debatě na tohle téma bránit..
To, že ústava NENÍ místem, kde se popisuje způsob financování čehokoli by Vám ale jako zastupiteli přesto mělo být dobře známo. - To je přibližně to, co jsem chtěl "přesně říci".
Takže za
a) Akutní výpadek peněz v horizontu jednoho roku nelze v listopadu na krajské úrovni řešit rušením škol -- vzhledem k nexu účetního a školního roku.
b) Krajské řešeni je proto v tomto horizontu možné jen radikální změnou priorit krajského rozpočtu. V případě školství včetně zastavení rekonstrukcí či odložením oprav silnic. To není povyšování školství nad silnice, ale děti prostě rok nepočkají.
c) V horizontu dvou let je tu dost velká politická síla, abychom to "vysychání zdrojů" zastavili. I kdyby to mělo jít mimoparlamentním tlakem na vládu. Jsou posvátné krávy, na které si česká podučitelská letora sahat nenechá. A jistě mi nebude tvrdit, že ve státním rozpočtu na tohle peníze nejsou, to bychom pak museli opravdu jít položku od položky.
Ostatně byla by to pro KSČM docela příležitost,jít jednou za konkrétní věcí, jejíž aktuálnost pociťuje i velká část těch, kteří jinak komunisty nemusí.
A jistě, nikdo nevolá po likvidaci škol, jen ji ve svých diskusních příspěvcích zdůvodňujete jako ekonomickou nezbytnost. A diskutovat o tom,kde konkrétně vzít peníze opravdu nechci, protože ty krajské rozpočty na školství znám, dost často a podrobně jsem si je pár let čítával, měl jsem to v popisu práce -- a vím, že to je kraj od kraje jiné. Relativně jednoduché v Praze, malér na Vysočině.
Ona ta úloha je vlastně prostá - pokud nechci snižovat celkovou kapacitu veřejných škol, tak musím si ujasnit peněžní krytí - omezení dotací pro ostatní školy ?.
Přitom ředitelé mají už dnes problém vyjít do konce školního roku. Což teprve v rozpočtech na rok 2013. Jak tedy radkálně změnit rozpočty krajů ? na úkor jakých výdajů ? V horizontu voleb 2014 to změnit jak navrhuje M. Profant je úkol, který je třeba sbilancovat s jinými požadavky (penze, vysoké školy, zdravotnictví, pdors růstu ekonomiky...) . Ani mimoparlamentí tlak nemůže dokázat že 1 + 1 = 3. V tom je nepříjemná vlastnost rozpočtových rámců.
M.P : nemám ambici zdůvodňit likvidaci, to dělají jiní, jen říkám, že sílí na ní tlaky a diskuse kolem optimalizace se otázce kapacit nevyhnou ani v levicových krajích. Ano, co do projevu pokrajích různě, ale podstata
zůstává. Samozřejmě mohu opět problém nějak odkládat.
Ono, kkdyž místo gymnasií raději zaplatím třeba odborné školy, tak je přesměruji peníze, ale tím neprovádím úsporu v kapacitách nýbrž jen měním strukturu. Naopak když neruším školy ale snížím počet dotovaných studentů (podle mne populační křivka už neklesá), tak dosahuji oněch úpor vůči kterým se tak bráníte jako cíli optimalizace.
Spuštění dosud odkládané vládní reformy financování středních škol sleduje opět dost viditelně úsporné cíle (slova o kvaltiš školství na tom nic nemění) - navíc mají být oslabeny kompetence dnes levicových krajů. Téma jako řemen.
Já samozřejmě nečekám že tu v krátkosti vyřešíme tenhle chronický problém, ale raději se bavit o penězích pro školství než kádrovat jestli je na postu radního lepší Jeníček či Mařenka, když ani nevím co budou prosazovat a co umí. Kvituji, že v posledních příspěvcích jsme se k takové diskusi přiblížili. Možná jako ochutnávka co lidi v krajích u tohoto tématu možná čeká...
A pravě tak si zkuste zjistit něco o tom školním financování, než o něm píšete. Třeba jak si to v regionálním školství představujete s dotovanými
žáky? Jaké máme ty nedotované (určitě to nejsou ti na soukromých školách -- a kdyby byli, jakou máte z krajské úrovně šanci s tím něco dělat?)
Právě tak o té populační křivce. Ona není podle Vás, ale podle sebraných dat. Klesá jak pro patnáctileté, tak pro narozené.
Ano, navrhovaná vládní reforma je paskvil. Paskvil, který není opozice schopná věcně kritizovat.
Rád si na to s Vámi nad jednotlivými předpisy, které to upravují a nad tabulkami nákladovosti typů škol,rozdílů v krajích atd. sednu,ale opravdu to není na diskusi pod článkem.
A co se týče těch krajských rozpočtů -- efektivní úspory v horizontu jednoho roku v kapitole školství krajského rozpočtu opravdu nenajdete (možná s výjimkou dvou krajů). Takže se opravdu ta zastupitelstva budou muset rozhodnout; nezávidím jim to a po pravdě je to jediný důvod, proč bych viděl na tom jihočeském postu někoho jiného než komunistickou radní -- bude to mít těžší, když se bude hádat s kolegy o peníze a zároveň ji takzvaná "dobrá společnost" bude oslabovat svými ideologickými výstřelky pozici.
Bez toho změny v centru, pane Dolejši nenastanou a zbyde jen to co tu máme - totální nuda řízená senilními politruky.
Inu, proč nepoučit bábu, dědka...každý starý blb byl kdysi mladým blbem.
Tomu říkám názor demokrata.
Bohužel se ta Lukšova reakce týká pouze trafikantů Šnajdra, Tluchoře a Fuksy, ne Baborové...
Mj. odpor vůči demokracii je dán povahovými dispozicemi, které mohou být doprovázeny vědomostmi, bystrostí a krásou ducha, tak jak to známe třeba od pana Hellera.
Nuda udeří, když antidemokrat/despota zesenilní.
Co se týče adresáta Vašeho zasnění, pořád váhám, zda jeho dyslexie je pravá nebo předstíraná. Ale možná je vysvětlení banální: ten člověk je třeba krátkozraký a na klávesnici nevidí.....
A co se toho "zesenilnění" týče: Vašek Umlauf mě přesvědčoval, že Schwarzenbergova záruční lhůta už brzy vyprší, protože jeví známky senility. Já mu oponoval, že ten už se takhle narodil. Odehrálo se na Karláku "U Čížků". léta Páně 2008.
(S tou "krásou ducha" to ale už trochu přeháníte, nemyslíte? Co by pak člověk musel říct o Ladislavu Štollovi?)
přísun podpisů se po raketovém startu přes víkend zastavil, gympláci už mají skoro 12tisíc.
Dnes diskuze s komunistobijcem Jaromírem Štětinou
http://www.gymtrebon.cz/a-853-prednaska-senatora-jaromira-stetiny.html
bohužel jsem se nezúčastnil, aula prý plná k prasknutí, vypadá to, že středoškoláci mají více času se tomu věnovat. Snad nepovolí nervy paní radní a vydrží.
Otázka obecná - mohou studenti stávkovat (jsou schopni to dělat)? Já si tedy myslím, že ne...
Nad antidemokratickými krasoduchy se ještě zamyslím.
P.S. : zejm. pro nás co měli ještě ve škole krasopis (já tedy z něj měl jen dvojku a dodnes škrábu jako kocour)
Koukám do klávesnice jako do rulety. Zcela mi schází ta jistota, se kterou řeší český parlament napětí mezi vůlí občana bezmocného a občana mocného.
Inu náš parlament neni kasíno....povzdechl jsem si
Jak to napsat, aby mě nezavřeli: Ta pakáž bezpáteřných korytářů vedená Kalouskem a Nečasem překročila všechny hranice slušnosti
Autor: Dušan Streit | Publikováno: 8.11.2012 | Rubrika: Zamyšlení
Všechno ve mně řve. Žádná sebesprostší slova nevyjadřují mé pobouření, vztek, opovržení, pocit hnusu a až fyzické nevolnosti. Zvedá se mi adrenalin i žaludek. Je vůbec možné, aby si ta banda bezpáteřných korytářů dělala z lidí nikoliv jen dobrý den, ale i nástroj své fekální hygieny?!
Tohle že je pravice, jež má být založena na morálce? Ta pakáž vedená Kalouskem a Nečasem překročila všechny hranice ne pouze slušnosti, ale i účelového machiavellismu. Postavili se naroveň nejhorších národních zrádců. Pes by od nich kůrku vzít neměl.
Od této sebranky jsem nic dobrého nečekal. Člověk už byl zvyklý v naší politice na ledacos, na Grosse, Rathy, Dalíky i Řebíčky. Ale spřež kolem Kalouska, Schwarzenberga a Nečase je řádově něco jiného. Kde jiným zprofanovaným „výtečníkům“ šlo o stamilióny nebo miliardy, tam nyní jde o majetkový převrat na několik generací.
Pod pláštíkem „rozpočtové odpovědnosti“ se rozvrací důchodový systém a veřejné zdravotnictví. V době kulminující rozpočtové nouze a přes odpor drtivé většiny veřejnosti se stát zavázal na dlouhé desítky let platit nesmyslné finanční kompenzace církvím, a to dokonce i těm, které u nás za komunistů ani neexistovaly!
„Protikorupční vláda“ své prosadila pouze na korupčním principu. Slíbila Tluchořovi, Fuchsovi a Šnajdrovi, že je neodstaví od plných žlabů. A nedejte se mýlit, tato koryta nespočívají hlavně v oficiální odměně, ale v pletichaření s miliardami. Škody podle toho potom vypadají a tvoří významnou část našeho státního dluhu. V příšeří státní správy se mnoho zlodějen může přikrýt legální slupkou.
Neštítili se k protlačení svých zvrácených záměrů využít i služeb nepravomocně odsouzeného kriminálníka, který jako bonus získal imunitu. Jestli to není politická korupce, navíc do očí bijící, tak už nic. Nějaké Nečasovy verbální moralizování o vážném problému, o němž bude s novým poslancem hovořit, bylo naprosto pokrytecké, licoměrné a arogantní. Proč tedy přijal takovýto špinavý hlas?
Jak už jsem řekl, čekal jsem mnoho zlého, ale takový nestoudný kalup k okamžitému protlačení všech nehorázností, k nimž dosud scházela většina ve sněmovně a které budí spontánní odpor většiny občanů, to zaskočilo i mě. Tak se dělá politika? Jedním nebo dvěma korupčními hlasy převálcovat v noci odpůrce a vlastně i voliče? Jako když jde zloděj na lup...
Dobře vědí, že opozice tím získá jen body navíc a po volbách bude za cenu dalších škod tyto zákony podle možností rušit, jakkoliv se tváří nevratně. Jaký šílený zájem za tím musí stát? Pandury, Gripeny a letouny Casa byly proti tomu jen neškodnou selankou. Oni komunisty jen straší veřejnost, ale zjevně se jich vůbec nebojí a ještě jim nahánějí voliče. Kdyby se báli, nevedli by takový frontální útok na zbytky majetku, který dosud odolával jejich chamtivým
pařátům. A nedivím se, že radikalizují levici natolik, že může mít revoluční choutky.
Já se tedy necítím a nikdy nebudu levicovým voličem. Ale mám vztek na nenažrané pseudopravičáky, kteří radikální levici dodávají munici. Oni tak vlastně nepokrytě dávají najevo, že je nezajímá budoucnost, ale pouze to, co si mohou okamžitě za jakoukoliv cenu přisvojit. Kdybych měl své pohrdání přecházející v zuřivost ocenit na stupnici od jedné do sta, dal bych tisíc! A neradil bych po tom všem, co se včera odehrálo, žádnému politikovi v zájmu jeho zdraví, aby mi to chtěl vysvětlit (Vysvětlováním k naprostému zblbnutí).
Co dělat? Situace opravdu spěje k nějakému radikálnímu řešení. Nevím, jestli byli Jakeš se Štrougalem před Listopadem tak nenávidění jako Kalousek s Nečasem nyní. Mělo by se to zarazit dřív, než bude pozdě. Určitě to, co následovalo po kongresu ODS, mělo všechny atributy protiústavního zneužití zastupitelské demokracie.
Co očekávám? Nechci být naivní, takže od politiků nic. Prezident Klaus by si měl však uvědomit, že má-li pochybnosti „nad různými věcmi, které se udály v naší politice v posledním týdnu“ měl by se k takovým dryáčnickým metodám postavit jako chlap. Ačkoliv je nejrozumnějším z našich politiků, už jednou selhal při podpisu Lisabonské smlouvy. Teď má šanci na reparát u církevních „restitucí“. A z titulu a vážnosti své funkce by mohl i více...
Občanům bych radil, aby ignorovali tzv. druhý pilíř důchodového systému. Garantuji každému, že se to nikomu dlouhodobě nevyplatí, a kdybych byl mladý, určitě bych své peníze na dlouhá desetiletí nesvěřil tlupám lačných šejdířů z Drábkova klanu. Navíc to oslabí průběžný systém, od něhož po jeho vykradení chce dát vláda ruce pryč.
Co mi zbývá? Podělit se se svými čtenáři o své důvodné rozhořčení a slíbit, že s tvrdou kritikou zlořádů neskončím. Opravdu už jde o hodně. Každému, kdo s mým článkem souhlasí, dávám svolení jej neomezeně šířit. Do toho počítám i svůj včerejší článek »Špinavé trafiky pro „rebely“ kredit vlády totálně popřely«.