Rudý Slávek

Patrik Eichler

Bohuslav Sobotka „působí na lidi dobře, chodí do diskusí připraven, ale zůstává nevýrazný“. Podobně ho popisují členové strany i pozorovatelé zvnějšku. Zaslouží si ale současná ČSSD předsedu výraznějšího a průbojnějšího?

Velký rozhovor s Bohuslavem Sobotkou otiskl předminulou sobotu deník Právo. Text zapadl tváří v tvář obětem násilného politického útoku na jihu Norska. Neuškodí ale, když se k němu vrátíme. V rozhovoru totiž nejde jen o stranickou politiku. Předseda ČSSD v něm jakoby mimochodem ukazuje, proč se dnes sociální demokracie nemůže stát vedoucí opoziční silou.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Sobotka odpovídá nekonfliktně, je státotvorný a snaží se oslovovat střední vrstvy. Na druhou stranu nenabízí lidem napříč republikou žádný politický program. Nesnaží se lidi nespokojené se stávající vládou ponoukat k práci v obci nebo městě. Nenabízí aktivitu, ke které by se mohl jen připojit ten, kdo se na samostatnou práci necítí.

Nové volby dnes ČSSD Sobotkovými ústy nepožaduje. S požadavkem prý znovu přijde až v „okamžiku, kdy se prohloubí vládní krize do té míry, že by například vláda přišla o většinu v Poslanecké sněmovně nebo by se její politický základ zúžil pouze na dvě politické strany, s tím, že by se například Věci veřejné rozhodly vládu nadále tolerovat jako nevládní strana“. Nepřející komentátor by mohl poznamenat — kdyby vláda náhodou padla, novým volbám bychom nebránili.

Řadu levicových intelektuálů a iniciativ — v prostředí ČSSD často skloňovaný ProAlt nevyjímaje — Sobotkovy odpovědi jistě utvrdí ve zklamání z beztvářnosti (až zrádcovské podstaty) sociální demokracie. Když se totiž redaktor zeptá, zda v případě, že sestaví vládu, sníží sociální demokracie DPH na potraviny, knihy a tisk, Sobotka odpoví: „Je to určitý směr našich úvah.“ A jedním dechem doplní, že „by mohly být dvě sazby DPH, 10 a 20 procent“.

Sociální demokracie jako by Sobotkovými ústy říkala, že možná, asi, patrně, snad bude u DPH usilovat o znovuzavedení současných sazeb. Jak se vypořádá s případným uzákoněním opt-outu, tedy vyvedením financí z veřejného důchodového systému na účty soukromých firem, už ale předminulý víkend neříkala nic. Sobotka jen podotkl, že „principem soc. dem. není čím hůře, tím lépe“ a že o některých tématech nadnesených odbory bude s vládní koalicí ještě jednat.

Obraz ČSSD, jak ho nabízí půldruhého týdne starý rozhovor s Bohuslavem Sobotkou, se z dlouhodobého obrazu strany bohužel nijak nevymyká. Nedává jasné politické závazky. Nechce otevírat personální debaty. Nenabízí veřejnosti žádnou možnost, jak se k politice sociální demokracie veřejně připojit. Nepředstavuje sociálně-demokratický životní styl. Pouze spoléhá na to, že ji nikdo nesesadí z pozice hlavní opoziční síly.

„Myšlenka na aktivní vstup do politiky nepřišla od vedení odborů, ale od členstva, které pochopilo, že je to způsob, jak účinněji dosáhnout výsledků. Je zjevné, že protesty nemají žádný efekt.“ To řekl před dvěma měsíci předseda Svazu samostatných odborů Srbska Ljubisav Orbović, a rozpoutal tak veřejnou debatu o metodách odporu proti vládě, která už tři roky ignoruje protesty odborů i opozičních stran. ČSSD by nemělo uklidnit, že většina hlasů v debatě s angažmá odborů v politice nesouhlasí. Myšlenka existuje. Rozhodnout se má na podzim.

V českém prostředí se stejná myšlenka může navíc objevit v podobě mnohem prozaičtější: Až svou novou stranu založí Jiří Paroubek. Až znovu, ale už opravdu naposledy z Vysočiny přijede Miloš Zeman. Až třeba příští rok na sjezdu KSČM vyhrají stalinisté a komunisté budou přemýšlet, kam se podít. Až občanským aktivistům dojde trpělivost s mdlou ČSSD a vážně promyslí, zda by nová strana nebyla způsobem, jak účinněji dosáhnout výsledků…

Ve všech těchto denních soubojích ČSSD mírně ztratí, pokud do nich bude vstupovat stejně bezbarvě jako dnes. Aby ale Bohuslav Sobotka mohl přesvědčivě a dobře připraven nehájit status quo, ale levicovou politiku, pak za sebou potřebuje stranu sjednocenou a živoucí. Úkol je to i pro ty, kdo ji dnes jen zvenku pozorují.

    Diskuse
    MN
    August 1, 2011 v 10.53
    ČSSD a střední třída
    Po kritice vzala ČSSD úkol získat na svoji stranu střední třídu tak vážně, že by klidně mohla vytvořit koalici s ODS. Byl jsem nemile překvapen, když jsem slyšel minulý týden Jeronýma Tejce obhajovat vysoké nákladové paušály živnostníků, které už kritizuje i pravice. ČSSD opravdu přestává být opozicí.
    ČSSD musí svým vystupováním uspokojit obě strany pokud chce uspět. Nesmí být příliš levicová a paternalistická, aby si cestu k ní našli i voliči ze středních příjmových skupin a mladší strany, na druhou stranu se musí dostatečně vymezovat vůči pravici, aby ji volili tradičně nízkpříjmoví voliči. Současné vedení ČSSD by to mohlo zvládnout.
    MP
    August 1, 2011 v 13.31
    Vážený pane Zíko,
    pokud chce ČSSD uspět, musí oslovit vůbec někoho. A asi nemá smysl se pokoušet oslovit lidi, kteří rovnou spojují levicovost s paternalismem - tedy s něčím, co se ani v programech, ani praxi ČSSD nevyskytlo dokonce ani v době nejhorší demagogické degenerace v paroubkovské předvolební kampani.
    Ona strana, která by chtěla být přesvědčivou alternativou k dnešnímu marasmu, nevystačí s tím, aby oslovovala oslovovala jakési dvě hypotetické strany (kdo je v této zemi střední příjmová vrstva? S průměrným a mírně nadprůměrným platem je člověk ještě spolehlivě nízkopřijmová :-) - ale nabídnout přesvědčivou perspektivu, ke která umožňuje sjednocení údajně rozdílných perspektiv.
    A té přesvědčivosti sotva dosáhnete jinak než na konkrétních případech - třeba stanoviskem k DPH na knihy.
    To je na první pohled zájem střední vrstvy (nikoliv středně příjmové); té se přitom ani tak netýká faktický růst cen knih - za neřesti lidé platí i nad své poměry -, ale ohrožení národního trhu s knihami, ten je už dnes na pokraji zhroucení. Zároveň je to ale paradoxně děsivé ohrožení těch nejchudších a sociálně nejslabších. Na českém knižním trhu jsou totiž nadnormativně zastoupeny učebnice a ty se už dnes na většině středních škol pořizují z velké části soukromě. Letos jsem za dceru na gymnasiu takhle zaplatil něco přes dva tisíce (odečítám příručky, které škole nepředepsala a bez kterých by se při kvalitě řečených učebnic neměla z čeho učit). Jistě, spíše jen to upoutalo mojí pozornost, než by se dotklo stability rodinného rozpočtu - ale já nepatřím k těm deseti procentům ohroženým sociální exkluzí.
    Jestli si předseda ČSSD neumí spočítat - a nebo ještě hůře neumí najít lidi, kteří by mu spočítali -, že takový horký sociální problém nestojí za těch cca 200 mil. korun, o které by státní rozpočet přišel, kdyby byla daň na knihách nulová (anebo alespoň daň z učebnic, ty se i dnes vymezují doložkou MŠMT, takže by to neznamenalo nárůst byrokracie) a jestli neví, že tohle téma by mu pomohlo oslovit nezanedbatelný počet středových voličů, bůh ochraňuj zemi, ve které jeho stran představuje tu lepší alternativu (a to říkám jako ateista:-)
    August 1, 2011 v 15.32
    Pro mě je Sobotkův postoj zklamáním, takovouto snad servilitu vůči politice současné vlády bych spíš čekal od Haška. Je to tím, že tito lidé žijí tak odtrženi od života obyčejných lidí, sedí ve svých bohatě placených dozorčích radách a hrají golf se zbohatlíky, že přestali chápat co je to sociálně demokratická politika? Možná nestačí sestoupit mezi obyčejné lidi jedou za čtyři roky před volbami. A chce to vyčistit od okresních sekretariátů, i v těch sedí dost lidí, kteří mají ze ČSSD profit, ale nejsou tam pro sociálně demokratickou politiku. Tohle tam zavlékl Zeman, ten udělal z ČSSD spolek, kde ruka ČSSD ruku ODS myje. Je jasné, že ti, kteří se chtějí dostat k lizu, se budou do stran mířících do vlád cpát, ale tohle si musí vyřešit vedení. Že současná vládní banda znechutila většinu národa, není zásluha ČSSD.
    August 1, 2011 v 20.25
    Ono nejde o to mít či nemít rád Bohuslava Sobotku. Já si ho osobně vážím a jsem rád, že se jako lídr ČSSD vždy přidal na stranu progresivní, tedy ne-normalizační a to i uvnitř strany (Liberec či Praha atd.), tady jde ale o trochu víc. Společnosti hrozí rozpad, demokracie je vytunelována od bratrstev a rozežrána lichvou. Zde je potřeba lídr, ne údržbář. Musí tedy šlápnout do pedálů, nebo tuším nebude.
    Jestli Bohuslav Sobotka nepřidá na razanci, tedy nezačne náležitě všemi směry demaskovat normalizační podstatu režimu se zjevně vytunelovanou demokracií, těžko se povede udržet celistvé „pevné“ jádro soc.dem. Hrozí segmentace a štěpení, jelikož jeho aktivita lídra by byla možná dostatečná v podobném duchu tak v devadesátých letech, ne krizových letech, ne ve společnosti s milionem exekucí.

    Nejde pouze o programové záruky, jak po tom volá velmi dobře Patrik Eichler, ale především o záruku jiné kvality demokracie, tedy rozhodně ne pokračování ve stejných kolejích současné vlády, pouze v obráceném gardu. Tohle není ani tolik spor levice či pravice, jako zásadní spor o demokracii ve společnosti. Chtějme jako občané referenda, chtějme otevřenou státní správu, chtějme vládu, která nebude rozhodovat o klíčových věcech bez nás, tím méně o věcech, na které nemá mandát, tedy na programatiky, o kterých před volbami s občany nediskutovala napříč. Velmi by slušelo všem demokratům, aby existovala politická kultura otevřených předvolebních koalic. To je ve Skandinávii normou, v ČR je naopak normou tvrdit, že koalice se tvoří až po volbách, což ve své podstatě znamená, že programy politických stran se okamžitě po volbách opustí či zásadně deformují, nahází do koše.

    RP
    August 1, 2011 v 22.21
    Jádro pudla: jak chápe ČSSD politiku
    K této zásadní věci se vyjádřil právě B. Sobotka v jednom ze svých starších rozhovorů. "Věřím v možnost harmonického soužití mezi prací a kapitálem". (Uvádím jen podle paměti, ale myslím, že v zásadě správně.) V této větě je krok směrem k pravdě, ovšem okamžitě přebitý zásadním omylem.
    Pravda je to, že vztah mezi kapitálerm a prací je jedním ze základních základních společenských vztahů a právě na jeho specifickém chápání a ovlivňování je postavena politika sociální demokracie. Sociální demokracie totiž mluví a jedná jménem "práce". (Ponechme stranou nestále pokračující diskusi o tom, kolik je vlastně takových základních společenských vztahů a jaká je případně jejich hierarchie.)
    Zásadním omylem je představa, že tento vztah může být harmonickým soužitím. Kapitál a práce mohou a možná i nevyhnutelně musí koexistovat, ale jejich vztah bude vždy konfliktní. Nic z toho, co lidé živící se prodejem vlastní pracovní síly za kapitalismu sociálně získali, nebylo vydobyto bezkonfliktně, bez nějaké formy boje. To platí i dnes.
    Proto je sociální demokracie věřící v možnost "harmonického soužití mezi kapitálem a prací" nutně bezzubá. Taková politika umožňuje zasedat ve správních radách a rozmlouvat při golfu s držiteli kapitálu, ale znemožňuje dosáhnout pro "lidi práce" cokoli podstatného, protože vždy nastane okamžik, kdy je třeba buď bouchnout pěstí do stolu, nebo sklopit uši a mlčet. Politika "harmonie" je politika sklopených uší.. Samozřejmě je takové živnou půdou korupce atd.
    Není vlastně správné hovořit v tomto případě o omylu, jakoby šlo jen o intelektuální klopýtnutí. Pro mnohé činitele ČSSD to určitě byla vědomá volba včetně vědomí důsledků. "Musíme to dělat jako ODS, ale musíme to dělat líp" - toto heslo bylo, pokud vím, v devadesátých letech v Lidovém domě docela populární.
    DS
    August 1, 2011 v 22.36
    Arizace v české republice a)
    a Aricaze ve slovenské rebublice b)

    por favour, , redaktoři , jak mám "udělat" toto téma z témat ?
    Děkuji
    Jde pouze o asi 30% bývalého majetku ČR , a a pouze 60% bývalého majetku hospodářského SR ....

    myslím, že z hlediska ekonomiky / a také šílenosti / a hospodářské politiky současnosti , to není nezajímavé...

    děkuji redaktorům
    DS
    DS
    August 1, 2011 v 22.39
    O Norsku : tam to bylo pouhých cca 20 %...
    tedy jen asi 20% majetku bylo potřeba uzmout zabitím židů, ne víc...celkem málo na průměr Evropy ))

    DS
    DS
    August 1, 2011 v 22.42
    ale je pravda, že jim to také nikdo nevrátil, tedy někdo z toho doteď žije
    a asi dobře...jinak by se hlásil a chtěl by všechno zpět...anebo ani neví, že rodiče či prarodiče "arizovali" tak jako u nás židovský majetek, pak není divu, že o tom neví a je jim dobře...

    DS
    August 2, 2011 v 15.2
    Arizace jako téma
    Pane Sekanino, pokud vám na tom opravdu záleží, je rada snadná. Pro začátek si udělejte rešerši a napište o tématu analýzu nebo esej, co bude mít hlavu a patu, bude stát na faktech a bude obsahovat odkazy na prameny, ze kterých čerpáte. Dále jej nabídněte k přetisku médiu, u jehož čtenářů budete cítit, že mají o věc zájem a chtějí o ní diskutovat. No a konečně do diskuze potom vstupujte, doplňujte ji a popularizujte v jiných médiích či na sociálních sítích.

    Tady, v debatě k textu o sociální demokracii, s tím jistě neprorazíte.
    + Další komentáře