Rudý Slávek
Patrik EichlerBohuslav Sobotka „působí na lidi dobře, chodí do diskusí připraven, ale zůstává nevýrazný“. Podobně ho popisují členové strany i pozorovatelé zvnějšku. Zaslouží si ale současná ČSSD předsedu výraznějšího a průbojnějšího?
Velký rozhovor s Bohuslavem Sobotkou otiskl předminulou sobotu deník Právo. Text zapadl tváří v tvář obětem násilného politického útoku na jihu Norska. Neuškodí ale, když se k němu vrátíme. V rozhovoru totiž nejde jen o stranickou politiku. Předseda ČSSD v něm jakoby mimochodem ukazuje, proč se dnes sociální demokracie nemůže stát vedoucí opoziční silou.
Sobotka odpovídá nekonfliktně, je státotvorný a snaží se oslovovat střední vrstvy. Na druhou stranu nenabízí lidem napříč republikou žádný politický program. Nesnaží se lidi nespokojené se stávající vládou ponoukat k práci v obci nebo městě. Nenabízí aktivitu, ke které by se mohl jen připojit ten, kdo se na samostatnou práci necítí.
Nové volby dnes ČSSD Sobotkovými ústy nepožaduje. S požadavkem prý znovu přijde až v „okamžiku, kdy se prohloubí vládní krize do té míry, že by například vláda přišla o většinu v Poslanecké sněmovně nebo by se její politický základ zúžil pouze na dvě politické strany, s tím, že by se například Věci veřejné rozhodly vládu nadále tolerovat jako nevládní strana“. Nepřející komentátor by mohl poznamenat — kdyby vláda náhodou padla, novým volbám bychom nebránili.
Řadu levicových intelektuálů a iniciativ — v prostředí ČSSD často skloňovaný ProAlt nevyjímaje — Sobotkovy odpovědi jistě utvrdí ve zklamání z beztvářnosti (až zrádcovské podstaty) sociální demokracie. Když se totiž redaktor zeptá, zda v případě, že sestaví vládu, sníží sociální demokracie DPH na potraviny, knihy a tisk, Sobotka odpoví: „Je to určitý směr našich úvah.“ A jedním dechem doplní, že „by mohly být dvě sazby DPH, 10 a 20 procent“.
Sociální demokracie jako by Sobotkovými ústy říkala, že možná, asi, patrně, snad bude u DPH usilovat o znovuzavedení současných sazeb. Jak se vypořádá s případným uzákoněním opt-outu, tedy vyvedením financí z veřejného důchodového systému na účty soukromých firem, už ale předminulý víkend neříkala nic. Sobotka jen podotkl, že „principem soc. dem. není čím hůře, tím lépe“ a že o některých tématech nadnesených odbory bude s vládní koalicí ještě jednat.
Obraz ČSSD, jak ho nabízí půldruhého týdne starý rozhovor s Bohuslavem Sobotkou, se z dlouhodobého obrazu strany bohužel nijak nevymyká. Nedává jasné politické závazky. Nechce otevírat personální debaty. Nenabízí veřejnosti žádnou možnost, jak se k politice sociální demokracie veřejně připojit. Nepředstavuje sociálně-demokratický životní styl. Pouze spoléhá na to, že ji nikdo nesesadí z pozice hlavní opoziční síly.
„Myšlenka na aktivní vstup do politiky nepřišla od vedení odborů, ale od členstva, které pochopilo, že je to způsob, jak účinněji dosáhnout výsledků. Je zjevné, že protesty nemají žádný efekt.“ To řekl před dvěma měsíci předseda Svazu samostatných odborů Srbska Ljubisav Orbović, a rozpoutal tak veřejnou debatu o metodách odporu proti vládě, která už tři roky ignoruje protesty odborů i opozičních stran. ČSSD by nemělo uklidnit, že většina hlasů v debatě s angažmá odborů v politice nesouhlasí. Myšlenka existuje. Rozhodnout se má na podzim.
V českém prostředí se stejná myšlenka může navíc objevit v podobě mnohem prozaičtější: Až svou novou stranu založí Jiří Paroubek. Až znovu, ale už opravdu naposledy z Vysočiny přijede Miloš Zeman. Až třeba příští rok na sjezdu KSČM vyhrají stalinisté a komunisté budou přemýšlet, kam se podít. Až občanským aktivistům dojde trpělivost s mdlou ČSSD a vážně promyslí, zda by nová strana nebyla způsobem, jak účinněji dosáhnout výsledků…
Ve všech těchto denních soubojích ČSSD mírně ztratí, pokud do nich bude vstupovat stejně bezbarvě jako dnes. Aby ale Bohuslav Sobotka mohl přesvědčivě a dobře připraven nehájit status quo, ale levicovou politiku, pak za sebou potřebuje stranu sjednocenou a živoucí. Úkol je to i pro ty, kdo ji dnes jen zvenku pozorují.
Diskuse
MN
Po kritice vzala ČSSD úkol získat na svoji stranu střední třídu tak vážně, že by klidně mohla vytvořit koalici s ODS. Byl jsem nemile překvapen, když jsem slyšel minulý týden Jeronýma Tejce obhajovat vysoké nákladové paušály živnostníků, které už kritizuje i pravice. ČSSD opravdu přestává být opozicí.
FZ
August 1, 2011 v 11.38
ČSSD musí svým vystupováním uspokojit obě strany pokud chce uspět. Nesmí být příliš levicová a paternalistická, aby si cestu k ní našli i voliči ze středních příjmových skupin a mladší strany, na druhou stranu se musí dostatečně vymezovat vůči pravici, aby ji volili tradičně nízkpříjmoví voliči. Současné vedení ČSSD by to mohlo zvládnout.
MP
pokud chce ČSSD uspět, musí oslovit vůbec někoho. A asi nemá smysl se pokoušet oslovit lidi, kteří rovnou spojují levicovost s paternalismem - tedy s něčím, co se ani v programech, ani praxi ČSSD nevyskytlo dokonce ani v době nejhorší demagogické degenerace v paroubkovské předvolební kampani.
Ona strana, která by chtěla být přesvědčivou alternativou k dnešnímu marasmu, nevystačí s tím, aby oslovovala oslovovala jakési dvě hypotetické strany (kdo je v této zemi střední příjmová vrstva? S průměrným a mírně nadprůměrným platem je člověk ještě spolehlivě nízkopřijmová :-) - ale nabídnout přesvědčivou perspektivu, ke která umožňuje sjednocení údajně rozdílných perspektiv.
A té přesvědčivosti sotva dosáhnete jinak než na konkrétních případech - třeba stanoviskem k DPH na knihy.
To je na první pohled zájem střední vrstvy (nikoliv středně příjmové); té se přitom ani tak netýká faktický růst cen knih - za neřesti lidé platí i nad své poměry -, ale ohrožení národního trhu s knihami, ten je už dnes na pokraji zhroucení. Zároveň je to ale paradoxně děsivé ohrožení těch nejchudších a sociálně nejslabších. Na českém knižním trhu jsou totiž nadnormativně zastoupeny učebnice a ty se už dnes na většině středních škol pořizují z velké části soukromě. Letos jsem za dceru na gymnasiu takhle zaplatil něco přes dva tisíce (odečítám příručky, které škole nepředepsala a bez kterých by se při kvalitě řečených učebnic neměla z čeho učit). Jistě, spíše jen to upoutalo mojí pozornost, než by se dotklo stability rodinného rozpočtu - ale já nepatřím k těm deseti procentům ohroženým sociální exkluzí.
Jestli si předseda ČSSD neumí spočítat - a nebo ještě hůře neumí najít lidi, kteří by mu spočítali -, že takový horký sociální problém nestojí za těch cca 200 mil. korun, o které by státní rozpočet přišel, kdyby byla daň na knihách nulová (anebo alespoň daň z učebnic, ty se i dnes vymezují doložkou MŠMT, takže by to neznamenalo nárůst byrokracie) a jestli neví, že tohle téma by mu pomohlo oslovit nezanedbatelný počet středových voličů, bůh ochraňuj zemi, ve které jeho stran představuje tu lepší alternativu (a to říkám jako ateista:-)
Ona strana, která by chtěla být přesvědčivou alternativou k dnešnímu marasmu, nevystačí s tím, aby oslovovala oslovovala jakési dvě hypotetické strany (kdo je v této zemi střední příjmová vrstva? S průměrným a mírně nadprůměrným platem je člověk ještě spolehlivě nízkopřijmová :-) - ale nabídnout přesvědčivou perspektivu, ke která umožňuje sjednocení údajně rozdílných perspektiv.
A té přesvědčivosti sotva dosáhnete jinak než na konkrétních případech - třeba stanoviskem k DPH na knihy.
To je na první pohled zájem střední vrstvy (nikoliv středně příjmové); té se přitom ani tak netýká faktický růst cen knih - za neřesti lidé platí i nad své poměry -, ale ohrožení národního trhu s knihami, ten je už dnes na pokraji zhroucení. Zároveň je to ale paradoxně děsivé ohrožení těch nejchudších a sociálně nejslabších. Na českém knižním trhu jsou totiž nadnormativně zastoupeny učebnice a ty se už dnes na většině středních škol pořizují z velké části soukromě. Letos jsem za dceru na gymnasiu takhle zaplatil něco přes dva tisíce (odečítám příručky, které škole nepředepsala a bez kterých by se při kvalitě řečených učebnic neměla z čeho učit). Jistě, spíše jen to upoutalo mojí pozornost, než by se dotklo stability rodinného rozpočtu - ale já nepatřím k těm deseti procentům ohroženým sociální exkluzí.
Jestli si předseda ČSSD neumí spočítat - a nebo ještě hůře neumí najít lidi, kteří by mu spočítali -, že takový horký sociální problém nestojí za těch cca 200 mil. korun, o které by státní rozpočet přišel, kdyby byla daň na knihách nulová (anebo alespoň daň z učebnic, ty se i dnes vymezují doložkou MŠMT, takže by to neznamenalo nárůst byrokracie) a jestli neví, že tohle téma by mu pomohlo oslovit nezanedbatelný počet středových voličů, bůh ochraňuj zemi, ve které jeho stran představuje tu lepší alternativu (a to říkám jako ateista:-)
LŠ
August 1, 2011 v 15.32
Pro mě je Sobotkův postoj zklamáním, takovouto snad servilitu vůči politice současné vlády bych spíš čekal od Haška. Je to tím, že tito lidé žijí tak odtrženi od života obyčejných lidí, sedí ve svých bohatě placených dozorčích radách a hrají golf se zbohatlíky, že přestali chápat co je to sociálně demokratická politika? Možná nestačí sestoupit mezi obyčejné lidi jedou za čtyři roky před volbami. A chce to vyčistit od okresních sekretariátů, i v těch sedí dost lidí, kteří mají ze ČSSD profit, ale nejsou tam pro sociálně demokratickou politiku. Tohle tam zavlékl Zeman, ten udělal z ČSSD spolek, kde ruka ČSSD ruku ODS myje. Je jasné, že ti, kteří se chtějí dostat k lizu, se budou do stran mířících do vlád cpát, ale tohle si musí vyřešit vedení. Že současná vládní banda znechutila většinu národa, není zásluha ČSSD.
August 1, 2011 v 20.25
Ono nejde o to mít či nemít rád Bohuslava Sobotku. Já si ho osobně vážím a jsem rád, že se jako lídr ČSSD vždy přidal na stranu progresivní, tedy ne-normalizační a to i uvnitř strany (Liberec či Praha atd.), tady jde ale o trochu víc. Společnosti hrozí rozpad, demokracie je vytunelována od bratrstev a rozežrána lichvou. Zde je potřeba lídr, ne údržbář. Musí tedy šlápnout do pedálů, nebo tuším nebude.
Jestli Bohuslav Sobotka nepřidá na razanci, tedy nezačne náležitě všemi směry demaskovat normalizační podstatu režimu se zjevně vytunelovanou demokracií, těžko se povede udržet celistvé „pevné“ jádro soc.dem. Hrozí segmentace a štěpení, jelikož jeho aktivita lídra by byla možná dostatečná v podobném duchu tak v devadesátých letech, ne krizových letech, ne ve společnosti s milionem exekucí.
Nejde pouze o programové záruky, jak po tom volá velmi dobře Patrik Eichler, ale především o záruku jiné kvality demokracie, tedy rozhodně ne pokračování ve stejných kolejích současné vlády, pouze v obráceném gardu. Tohle není ani tolik spor levice či pravice, jako zásadní spor o demokracii ve společnosti. Chtějme jako občané referenda, chtějme otevřenou státní správu, chtějme vládu, která nebude rozhodovat o klíčových věcech bez nás, tím méně o věcech, na které nemá mandát, tedy na programatiky, o kterých před volbami s občany nediskutovala napříč. Velmi by slušelo všem demokratům, aby existovala politická kultura otevřených předvolebních koalic. To je ve Skandinávii normou, v ČR je naopak normou tvrdit, že koalice se tvoří až po volbách, což ve své podstatě znamená, že programy politických stran se okamžitě po volbách opustí či zásadně deformují, nahází do koše.
Jestli Bohuslav Sobotka nepřidá na razanci, tedy nezačne náležitě všemi směry demaskovat normalizační podstatu režimu se zjevně vytunelovanou demokracií, těžko se povede udržet celistvé „pevné“ jádro soc.dem. Hrozí segmentace a štěpení, jelikož jeho aktivita lídra by byla možná dostatečná v podobném duchu tak v devadesátých letech, ne krizových letech, ne ve společnosti s milionem exekucí.
Nejde pouze o programové záruky, jak po tom volá velmi dobře Patrik Eichler, ale především o záruku jiné kvality demokracie, tedy rozhodně ne pokračování ve stejných kolejích současné vlády, pouze v obráceném gardu. Tohle není ani tolik spor levice či pravice, jako zásadní spor o demokracii ve společnosti. Chtějme jako občané referenda, chtějme otevřenou státní správu, chtějme vládu, která nebude rozhodovat o klíčových věcech bez nás, tím méně o věcech, na které nemá mandát, tedy na programatiky, o kterých před volbami s občany nediskutovala napříč. Velmi by slušelo všem demokratům, aby existovala politická kultura otevřených předvolebních koalic. To je ve Skandinávii normou, v ČR je naopak normou tvrdit, že koalice se tvoří až po volbách, což ve své podstatě znamená, že programy politických stran se okamžitě po volbách opustí či zásadně deformují, nahází do koše.
RP
August 1, 2011 v 22.21
Jádro pudla: jak chápe ČSSD politiku
K této zásadní věci se vyjádřil právě B. Sobotka v jednom ze svých starších rozhovorů. "Věřím v možnost harmonického soužití mezi prací a kapitálem". (Uvádím jen podle paměti, ale myslím, že v zásadě správně.) V této větě je krok směrem k pravdě, ovšem okamžitě přebitý zásadním omylem.
Pravda je to, že vztah mezi kapitálerm a prací je jedním ze základních základních společenských vztahů a právě na jeho specifickém chápání a ovlivňování je postavena politika sociální demokracie. Sociální demokracie totiž mluví a jedná jménem "práce". (Ponechme stranou nestále pokračující diskusi o tom, kolik je vlastně takových základních společenských vztahů a jaká je případně jejich hierarchie.)
Zásadním omylem je představa, že tento vztah může být harmonickým soužitím. Kapitál a práce mohou a možná i nevyhnutelně musí koexistovat, ale jejich vztah bude vždy konfliktní. Nic z toho, co lidé živící se prodejem vlastní pracovní síly za kapitalismu sociálně získali, nebylo vydobyto bezkonfliktně, bez nějaké formy boje. To platí i dnes.
Proto je sociální demokracie věřící v možnost "harmonického soužití mezi kapitálem a prací" nutně bezzubá. Taková politika umožňuje zasedat ve správních radách a rozmlouvat při golfu s držiteli kapitálu, ale znemožňuje dosáhnout pro "lidi práce" cokoli podstatného, protože vždy nastane okamžik, kdy je třeba buď bouchnout pěstí do stolu, nebo sklopit uši a mlčet. Politika "harmonie" je politika sklopených uší.. Samozřejmě je takové živnou půdou korupce atd.
Není vlastně správné hovořit v tomto případě o omylu, jakoby šlo jen o intelektuální klopýtnutí. Pro mnohé činitele ČSSD to určitě byla vědomá volba včetně vědomí důsledků. "Musíme to dělat jako ODS, ale musíme to dělat líp" - toto heslo bylo, pokud vím, v devadesátých letech v Lidovém domě docela populární.
Pravda je to, že vztah mezi kapitálerm a prací je jedním ze základních základních společenských vztahů a právě na jeho specifickém chápání a ovlivňování je postavena politika sociální demokracie. Sociální demokracie totiž mluví a jedná jménem "práce". (Ponechme stranou nestále pokračující diskusi o tom, kolik je vlastně takových základních společenských vztahů a jaká je případně jejich hierarchie.)
Zásadním omylem je představa, že tento vztah může být harmonickým soužitím. Kapitál a práce mohou a možná i nevyhnutelně musí koexistovat, ale jejich vztah bude vždy konfliktní. Nic z toho, co lidé živící se prodejem vlastní pracovní síly za kapitalismu sociálně získali, nebylo vydobyto bezkonfliktně, bez nějaké formy boje. To platí i dnes.
Proto je sociální demokracie věřící v možnost "harmonického soužití mezi kapitálem a prací" nutně bezzubá. Taková politika umožňuje zasedat ve správních radách a rozmlouvat při golfu s držiteli kapitálu, ale znemožňuje dosáhnout pro "lidi práce" cokoli podstatného, protože vždy nastane okamžik, kdy je třeba buď bouchnout pěstí do stolu, nebo sklopit uši a mlčet. Politika "harmonie" je politika sklopených uší.. Samozřejmě je takové živnou půdou korupce atd.
Není vlastně správné hovořit v tomto případě o omylu, jakoby šlo jen o intelektuální klopýtnutí. Pro mnohé činitele ČSSD to určitě byla vědomá volba včetně vědomí důsledků. "Musíme to dělat jako ODS, ale musíme to dělat líp" - toto heslo bylo, pokud vím, v devadesátých letech v Lidovém domě docela populární.
DS
a Aricaze ve slovenské rebublice b)
por favour, , redaktoři , jak mám "udělat" toto téma z témat ?
Děkuji
Jde pouze o asi 30% bývalého majetku ČR , a a pouze 60% bývalého majetku hospodářského SR ....
myslím, že z hlediska ekonomiky / a také šílenosti / a hospodářské politiky současnosti , to není nezajímavé...
děkuji redaktorům
DS
por favour, , redaktoři , jak mám "udělat" toto téma z témat ?
Děkuji
Jde pouze o asi 30% bývalého majetku ČR , a a pouze 60% bývalého majetku hospodářského SR ....
myslím, že z hlediska ekonomiky / a také šílenosti / a hospodářské politiky současnosti , to není nezajímavé...
děkuji redaktorům
DS
DS
August 1, 2011 v 22.39
O Norsku : tam to bylo pouhých cca 20 %...
tedy jen asi 20% majetku bylo potřeba uzmout zabitím židů, ne víc...celkem málo na průměr Evropy ))
DS
DS
DS
August 1, 2011 v 22.42
ale je pravda, že jim to také nikdo nevrátil, tedy někdo z toho doteď žije
a asi dobře...jinak by se hlásil a chtěl by všechno zpět...anebo ani neví, že rodiče či prarodiče "arizovali" tak jako u nás židovský majetek, pak není divu, že o tom neví a je jim dobře...
DS
DS
Pane Sekanino, pokud vám na tom opravdu záleží, je rada snadná. Pro začátek si udělejte rešerši a napište o tématu analýzu nebo esej, co bude mít hlavu a patu, bude stát na faktech a bude obsahovat odkazy na prameny, ze kterých čerpáte. Dále jej nabídněte k přetisku médiu, u jehož čtenářů budete cítit, že mají o věc zájem a chtějí o ní diskutovat. No a konečně do diskuze potom vstupujte, doplňujte ji a popularizujte v jiných médiích či na sociálních sítích.
Tady, v debatě k textu o sociální demokracii, s tím jistě neprorazíte.
Tady, v debatě k textu o sociální demokracii, s tím jistě neprorazíte.
MP
Harmonický není nutně totéž, co bezrozporný. Ano, program sociální demokracie spočíval po desetiletí v "harmonizování" vztahu práce a kapitálu čili v rozvoji sociálního státu. Bývala to strategie win - win; omezení prostoru pro brutální exploataci se kapitálu bohatě vracelo v politické stabilitě a odpovídajícímu bezpečí investic, v bezkonkurenční kvalitě všech forem infrastruktury od energetické a dopravní po vzdělanostní. Poražené byly "jen" marginalizované menšiny, slabé na jinou obranu než individuální revoltu proti masivní třídě většiny, tvořené jak vlastníky výrobních prostředků, tak vlastníky pracovních míst
Různé formy vzpour bohatých oslabily funkci sociálního státu, ale dokonce i ten český je ještě dost masivní na to, aby "harmonizoval" úspěšně na úrovni, kdy zbývá prostor jen pro individuální revoltu a anebo -častěji - pro reptající rezignaci. Program modernizace a restrukturalizace sociálního státu- restrukturalizace v původním slova smyslu, nikoliv v newspeaku, kde toto slovo znamená osekání výdajů a oslabení odpovědnosti - to je podle mého přesvědčení přinejmenším nabídka, která stojí za úvahu. Tu ČSSD nevyčítám, vadí mi, že ta strana dělá vše, aby tato její nabídka "harmonizace" nebyla důvěryhodná. Politika sklopených uší nevyplývá z programu sociální demokracie, ale ze současného personálního stavu ČSSD.
Různé formy vzpour bohatých oslabily funkci sociálního státu, ale dokonce i ten český je ještě dost masivní na to, aby "harmonizoval" úspěšně na úrovni, kdy zbývá prostor jen pro individuální revoltu a anebo -častěji - pro reptající rezignaci. Program modernizace a restrukturalizace sociálního státu- restrukturalizace v původním slova smyslu, nikoliv v newspeaku, kde toto slovo znamená osekání výdajů a oslabení odpovědnosti - to je podle mého přesvědčení přinejmenším nabídka, která stojí za úvahu. Tu ČSSD nevyčítám, vadí mi, že ta strana dělá vše, aby tato její nabídka "harmonizace" nebyla důvěryhodná. Politika sklopených uší nevyplývá z programu sociální demokracie, ale ze současného personálního stavu ČSSD.
MP
kdo z vás ten rozhovor s B. Sobotkou skutečně četl?
Já jsem si tu práci dal a zdá se mi, že tato diskuse je opravdu, ale opravdu velké nedorozumění (řečeno slovy nejmenovaného klasika...).
1. Ano, Sobotka jasně říká, že ČSSD počítá s volbami, pokud se současná koalice rozpadne (a co jiného má proboha říkat, svrhávat Nečase výstřelem z Aurory?).
2. Sobotka potvrzuje, že záměrem ČSSD je ponechat léky, potraviny a knihy ve snížené sazbě. Cituji: "Je to určitý směr našich úvah. My se domníváme, v případě, že by na to soc.dem. měla po příštích volbách sílu, tak by mohly být dvě sazby DPH, 10 a 20 procent. Uvažujeme o tom, že bychom do té snížené sazby 10 procent zařadili léky, potraviny a knihy."
Jediné, co lze - dle mého soudu po právu B. Sobotkovi vyčíst - jsou příliš dlouhé, krokolomné a opravdu velmi podmíněné formulace. Ale není to vítaná změna ve srovnání se sebejistým a siláckým paroubkovským slovníkem? A především uvažme:
- B. Sobotka osobně a ČSSD zvlášť byla již několikrát přitižena našimi pravičáckými médii na hruškách (a s jakou rozkoší si to ti novináři vychutnávali!), že totiž slibovala něco, co pak nemohla reálně splnit. Je tedy pochopitelná jistá opatrnost, zvláště když
- v ČSSD právě nyní PROBÍHÁ DEBATA O KOMPLEXNÍ DAŇOVÉ, DŮCHODOVÉ atd. reformách, takže není možné výsledky předjímat.
3. Některým formulacím z článku P. Eichlera nerozumím. Proč vyčítat ČSSD, že "neponouká nespokojené se stávající vládou k práci v obci nebo městě a nenabízí aktivitu, ke které by se mohl jen připojit ten, kdo se na samostatnou práci necítí..."? Tohle snad není úkolem politické strany, ale občanské společnosti.
Z uvedeného vůbec neplyne, že se vším, co ČSSD dělá, souhlasím, nebo že ZRADA socdem nehrozí. Ale tak silné slovo bych si opravdu ponechal na závažnější věci. Teprve pokud socdem nebude - střednědobě - schopna najít alternativu vůči neoliberální hospodářské a sociální politice, a to v mezinárodní spolupráci v rámci celé EU - teprve pak budou na místě slova zrada, selhání a zklamání. Chystám o tom článek a prosím všechny, odlišujme věci podstatné od nepodstatných.
Já jsem si tu práci dal a zdá se mi, že tato diskuse je opravdu, ale opravdu velké nedorozumění (řečeno slovy nejmenovaného klasika...).
1. Ano, Sobotka jasně říká, že ČSSD počítá s volbami, pokud se současná koalice rozpadne (a co jiného má proboha říkat, svrhávat Nečase výstřelem z Aurory?).
2. Sobotka potvrzuje, že záměrem ČSSD je ponechat léky, potraviny a knihy ve snížené sazbě. Cituji: "Je to určitý směr našich úvah. My se domníváme, v případě, že by na to soc.dem. měla po příštích volbách sílu, tak by mohly být dvě sazby DPH, 10 a 20 procent. Uvažujeme o tom, že bychom do té snížené sazby 10 procent zařadili léky, potraviny a knihy."
Jediné, co lze - dle mého soudu po právu B. Sobotkovi vyčíst - jsou příliš dlouhé, krokolomné a opravdu velmi podmíněné formulace. Ale není to vítaná změna ve srovnání se sebejistým a siláckým paroubkovským slovníkem? A především uvažme:
- B. Sobotka osobně a ČSSD zvlášť byla již několikrát přitižena našimi pravičáckými médii na hruškách (a s jakou rozkoší si to ti novináři vychutnávali!), že totiž slibovala něco, co pak nemohla reálně splnit. Je tedy pochopitelná jistá opatrnost, zvláště když
- v ČSSD právě nyní PROBÍHÁ DEBATA O KOMPLEXNÍ DAŇOVÉ, DŮCHODOVÉ atd. reformách, takže není možné výsledky předjímat.
3. Některým formulacím z článku P. Eichlera nerozumím. Proč vyčítat ČSSD, že "neponouká nespokojené se stávající vládou k práci v obci nebo městě a nenabízí aktivitu, ke které by se mohl jen připojit ten, kdo se na samostatnou práci necítí..."? Tohle snad není úkolem politické strany, ale občanské společnosti.
Z uvedeného vůbec neplyne, že se vším, co ČSSD dělá, souhlasím, nebo že ZRADA socdem nehrozí. Ale tak silné slovo bych si opravdu ponechal na závažnější věci. Teprve pokud socdem nebude - střednědobě - schopna najít alternativu vůči neoliberální hospodářské a sociální politice, a to v mezinárodní spolupráci v rámci celé EU - teprve pak budou na místě slova zrada, selhání a zklamání. Chystám o tom článek a prosím všechny, odlišujme věci podstatné od nepodstatných.
MP
myslím, že to, co jasně napsal Lukáš Kraus, se týká celého tónu diskuse: "Ono nejde o to mít či nemít rád Bohuslava Sobotku. Já si ho osobně vážím ... tady jde ale o trochu víc. Společnosti hrozí rozpad, demokracie je vytunelována..."
Jasné pojmenování věcí a jasná stanoviska jsou v takové situaci na místě a nejsou totéž, co paroubkovské arogantní vystupování.
Věta o tom, že ČSSD nyní diskutuje o komplexních fiskálních reformách je spíše děsivá. Ano, diskutuje - ale o čem, to nevím z medií, neznám veřejně ani postoje jednotlivých diskutujících, a dokonce např. v oblasti důchodového systému současné materiály slibují kultivovaný výstup - ale ono je to jakoby mi v srpnu 2002 sdělili, že pražský magistrát diskutuje o vhodném postupu proti povodni a rozhodne se někdy koncem září. Ať ČSSD diskutuje až do voleb, ale to ji přece nemůže bránit v tom, aby zaujímala pevná stanoviska ke konkrétním kauzám.
To, že DPH dopadá sociálně asymetricky na důchodce a nejnižší příjmové vrstvy, to není předmět k diskusi, to je bohužel přesvědčivě prokázáno. O čem by tedy ČSSD v této věci diskutovala? O tom, zda chce zachovat navýšení tohoto břemene vůči sociálně nejvíce zranitelným? To snad ne.
A k té pasáži, které u Eichlera prý nerozumíte: V druhé polovině devadesátých prolamovala tehdejší ČSSD mediální a společenskou izolaci právě spoluprací s nevládkami. ČSSD se neobejde bez těch, kteří důvěřují tomu, že svojí účastí mohou měnit věci veřejné (jen pravicová politika dokáže žít z rezignace lidí na účast v občanské životě).
Máte pravdu, určitě v případě ČSSD nejde o zradu, ale nejsem si jist, zda nejde o neschopnost.
Jasné pojmenování věcí a jasná stanoviska jsou v takové situaci na místě a nejsou totéž, co paroubkovské arogantní vystupování.
Věta o tom, že ČSSD nyní diskutuje o komplexních fiskálních reformách je spíše děsivá. Ano, diskutuje - ale o čem, to nevím z medií, neznám veřejně ani postoje jednotlivých diskutujících, a dokonce např. v oblasti důchodového systému současné materiály slibují kultivovaný výstup - ale ono je to jakoby mi v srpnu 2002 sdělili, že pražský magistrát diskutuje o vhodném postupu proti povodni a rozhodne se někdy koncem září. Ať ČSSD diskutuje až do voleb, ale to ji přece nemůže bránit v tom, aby zaujímala pevná stanoviska ke konkrétním kauzám.
To, že DPH dopadá sociálně asymetricky na důchodce a nejnižší příjmové vrstvy, to není předmět k diskusi, to je bohužel přesvědčivě prokázáno. O čem by tedy ČSSD v této věci diskutovala? O tom, zda chce zachovat navýšení tohoto břemene vůči sociálně nejvíce zranitelným? To snad ne.
A k té pasáži, které u Eichlera prý nerozumíte: V druhé polovině devadesátých prolamovala tehdejší ČSSD mediální a společenskou izolaci právě spoluprací s nevládkami. ČSSD se neobejde bez těch, kteří důvěřují tomu, že svojí účastí mohou měnit věci veřejné (jen pravicová politika dokáže žít z rezignace lidí na účast v občanské životě).
Máte pravdu, určitě v případě ČSSD nejde o zradu, ale nejsem si jist, zda nejde o neschopnost.
MP
Děkuji za pěkný diskusní příspěvek.
Myslím, že důležité je to slovo "komplexní" - ČSSD nakonec může dospět k názoru, že daňové sazby mohou být jinak - a pravicová média se toho okamžitě chytí a budou křičet: vidíte, lhali! Na to je opravdu třeba dávat pozor. Ostatně, vy jste přece byl blízko Špidlovy vlády a víte, jak to schytal on za větu "Zdroje jsou" a Sobotka pak musel přiznat: "Program ČSSD před volbami 2002 nebyl postaven na reálném ekonomickém základě." To se už nesmí opakovat.
A ještě poslední věc, kterou bychom měli vzít také do úvahy: Jsou prázdniny, dovolené a lidé (i ti naštvaní) si chtějí od politiky trochu odpočinout. Není zkrátka vhodná doba na mobilizace, to ví i odbory, proto si v mezičase do horkého podzimu teď dávají pohov.
Myslím, že důležité je to slovo "komplexní" - ČSSD nakonec může dospět k názoru, že daňové sazby mohou být jinak - a pravicová média se toho okamžitě chytí a budou křičet: vidíte, lhali! Na to je opravdu třeba dávat pozor. Ostatně, vy jste přece byl blízko Špidlovy vlády a víte, jak to schytal on za větu "Zdroje jsou" a Sobotka pak musel přiznat: "Program ČSSD před volbami 2002 nebyl postaven na reálném ekonomickém základě." To se už nesmí opakovat.
A ještě poslední věc, kterou bychom měli vzít také do úvahy: Jsou prázdniny, dovolené a lidé (i ti naštvaní) si chtějí od politiky trochu odpočinout. Není zkrátka vhodná doba na mobilizace, to ví i odbory, proto si v mezičase do horkého podzimu teď dávají pohov.
MP
Konflikt může mít mnoho podob. Můžete s manželkou spolu diskutovat pomocí "létajících talířů", anebo si můžete spolu sednout a rozepře si vydiskutovat v klidu.
Tak i socdem se snaží jít cestou demokratického dialogu (na rozdíl - historicky vzato - od komunistů). To jí vyčítat nemá moc cenu, to je jako vyčítat křesťanům, že věří v Krista; je to zkrátka základ její identity.
Jiná otázka (a zcela legitimní) ovšem je, zda tato cesta může v dnešní situaci přinést ovoce. Vy s M. Hauserem o tom pochybujete, já v liberální demokracii stále ještě věřím.
Ale nezbytné bude určitě přitvrdit, pokud se má v našem světě něco změnit k lepšímu. Nikdo nechce kapitalisty "věšet na lucerny", ale jednat s těmi upíry z finančního velkokapitálu v rukavičkách také nelze.
Má-li se socdem levice radikalizovat v tomto směru, pak potřebuje silnou podporu všech levicových sil. Jste / jsme k tomu připraveni?
Tak i socdem se snaží jít cestou demokratického dialogu (na rozdíl - historicky vzato - od komunistů). To jí vyčítat nemá moc cenu, to je jako vyčítat křesťanům, že věří v Krista; je to zkrátka základ její identity.
Jiná otázka (a zcela legitimní) ovšem je, zda tato cesta může v dnešní situaci přinést ovoce. Vy s M. Hauserem o tom pochybujete, já v liberální demokracii stále ještě věřím.
Ale nezbytné bude určitě přitvrdit, pokud se má v našem světě něco změnit k lepšímu. Nikdo nechce kapitalisty "věšet na lucerny", ale jednat s těmi upíry z finančního velkokapitálu v rukavičkách také nelze.
Má-li se socdem levice radikalizovat v tomto směru, pak potřebuje silnou podporu všech levicových sil. Jste / jsme k tomu připraveni?
MP
Já si myslím, že zrovna tohle Sobotkovo "přiznání" o nereálném základu programu před volbami 2002 je hodně nešťastná zkratka.
Zdroje pro uskutečnění toho podstatného z tehdejšího programu byla a jsou - nevím, jestli při pokračování současné vládní politiky budou - jde o ochotu k jejich využití a přerozdělení.
Říct zdroje nejsou - to např. znamená, že jsem se smířil s tím, že šéf podniku s převažující státní účastí dostal na výročních odměnách víc, než kolik téhož roku potřebovaly vysoké školy a Akademie věd, aby udržely stávající výzkumné kapacity (po snižování rozpočtu na vědu a výzkum). Říct zdroje nejsou - to znamená, že souhlasím s úsporami na invalidních důchodech, aby bylo možné zastropovat sociální a zdravotní odvody na x-násobku průměrného platu.
Politika velké neextremistické politické strany by měla být realistická, ale to neznamená, že se má a může smířit s představou, že amorální přerozdělování je realita, které se musíme přizpůsobit.
Zdroje pro uskutečnění toho podstatného z tehdejšího programu byla a jsou - nevím, jestli při pokračování současné vládní politiky budou - jde o ochotu k jejich využití a přerozdělení.
Říct zdroje nejsou - to např. znamená, že jsem se smířil s tím, že šéf podniku s převažující státní účastí dostal na výročních odměnách víc, než kolik téhož roku potřebovaly vysoké školy a Akademie věd, aby udržely stávající výzkumné kapacity (po snižování rozpočtu na vědu a výzkum). Říct zdroje nejsou - to znamená, že souhlasím s úsporami na invalidních důchodech, aby bylo možné zastropovat sociální a zdravotní odvody na x-násobku průměrného platu.
Politika velké neextremistické politické strany by měla být realistická, ale to neznamená, že se má a může smířit s představou, že amorální přerozdělování je realita, které se musíme přizpůsobit.
Martine, připravujete článek o ČSSD.... Bude tam i zmínka o Paroubkových snahách o založení nové strany? Prý dosud nic nepotvrdil, ale jeho kritika současného vedení strany je viditelná. Např.: http://www.vasevec.cz/vip-blogy/jiri-paroubek-nejnovejsi-manevry-ve-vedeni-cssd Paroubkův projekt by také mohl pořádně zamíchat kartami.
MP
Nemyslím si, že tím výrazně oslabí ČSSD, protože ta sice nějaké voliče ztratí (ale spíš už asi ty nejradikálnější ztratila ve prospěch KSČM), ale jiné zase získá. Přátelé, vy neznáte nikoho, kdo tvrdil, že ČSSD v r. 2010 nevolil právě kvůli Paroubkovi? Já takových lidí znám hodně - a zdaleka to nejsou jen intelektuálové...
Ad zdroje: Zdroje nebyly, nejsou - a hlavně nebudou, pokud bude pokračovat současná neoliberální politika a hlavní trendy globálního kapitalismu. Pokud chceme, aby zdroje byly, musíme změnit ten globální kapitalismus. Samozřejmě že se to nepodaří do příštích voleb, ale je třeba začít (už "krachuje" další země, Itálie - kolik zemí bude muset ještě zkrachovat, aby politici a hlavně občané pochopili, že špatné nejsou ty vlády, které své země "zadlužily", nýbrž celý systém).
Ad zdroje: Zdroje nebyly, nejsou - a hlavně nebudou, pokud bude pokračovat současná neoliberální politika a hlavní trendy globálního kapitalismu. Pokud chceme, aby zdroje byly, musíme změnit ten globální kapitalismus. Samozřejmě že se to nepodaří do příštích voleb, ale je třeba začít (už "krachuje" další země, Itálie - kolik zemí bude muset ještě zkrachovat, aby politici a hlavně občané pochopili, že špatné nejsou ty vlády, které své země "zadlužily", nýbrž celý systém).
Martine, může to ČSSD oslavit o pár procentních bodů, ale i to může být ztráta fatální. Jsem skeptický k předvolebním výzkumům stranických preferencí: v samých volbách se totiž dlouhodobě potvrzuje, že česká společnost je pravo-levě polarizovaná až k nesmiřitelnosti a že se vždy hraje doslova o každý hlas. A že ta polarizace je živena ideologicky, mohutným působením symbolických soustav a obrazů, tj. není přímým odrazem materiální situace voličů - kteří tak často volí proti svým sociálním zájmům.
Paroubek odpuzuje, ale i přitahuje. Je razantní rozhodný, populistický, trochu bezohledný, ale i historie znalý a ví, co chce. V tom se podle mě až nápadně podobá Miloši Zemanovi. A víme, jakou ztrátu SPOZ ve volbách způsobila Paroubkově ČSSD.
Paroubek odpuzuje, ale i přitahuje. Je razantní rozhodný, populistický, trochu bezohledný, ale i historie znalý a ví, co chce. V tom se podle mě až nápadně podobá Miloši Zemanovi. A víme, jakou ztrátu SPOZ ve volbách způsobila Paroubkově ČSSD.
Pokud jde o Itálii, k tomu by se měl vyjádřit odborně fundovaný, ideologicky nepředpojatý ekonom (pokud to není protimluv, protože občas se mi zdá, že všichni ekonomové jen drmolí neoliberální mantry).
Itálie má určité problémy zejm. politické, vytýká se jí nedostatek reformního úsilí apod. Nevím, neumím bezpečně rozlišit věcnost kritiky od mediálního, politického a ideologického balastu. Ale že by na tom byla fiskálně tak mizerně? Vždyť italský bankovní sektro je silný: banky Intesa Sanpaolo, UniCredit, Monte Paschi di Sienna, UBI Banca a Banco Popolare prošly zátěžovým testem úspěšně: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/italie/italie-zatezove-testy-bank-financni-trhy/1000683/61295/
Navíc italský parlament schválil úsporná opatření (zase to šetření), tak o co tady jde? Cožpak dvě tři agentury, které mají samy máslo na hlavě, můžou rozhodovat o osudu tak velké a ekonomicky silné země? Co je to za svět: kde končí skutečnost a začíná zdání?
Itálie má určité problémy zejm. politické, vytýká se jí nedostatek reformního úsilí apod. Nevím, neumím bezpečně rozlišit věcnost kritiky od mediálního, politického a ideologického balastu. Ale že by na tom byla fiskálně tak mizerně? Vždyť italský bankovní sektro je silný: banky Intesa Sanpaolo, UniCredit, Monte Paschi di Sienna, UBI Banca a Banco Popolare prošly zátěžovým testem úspěšně: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/italie/italie-zatezove-testy-bank-financni-trhy/1000683/61295/
Navíc italský parlament schválil úsporná opatření (zase to šetření), tak o co tady jde? Cožpak dvě tři agentury, které mají samy máslo na hlavě, můžou rozhodovat o osudu tak velké a ekonomicky silné země? Co je to za svět: kde končí skutečnost a začíná zdání?
MP
nezlobte se, ale to prostě není pravdu. Či přesněji, je to poloviční pravda a ta jak známu vydá za celou nepravdu.
Neoliberální politika zatím ještě nezasáhla schopnost české společnosti zdroje vytvářet a doposud nezničila masivní vrstvu sociálních zdrojů jako je vzdělanost a kvalifikovanost populace a také schopnost bránit se korupci - ale to "zatím" je už na hraně a bylo ve střednědobém horizontu fatální překročit za něj. Máte pravdu, že kdyby tento "neoliberální" trend měl pokračovat ještě pět či sedm let, už by asi zdroje nebyly.
Dnes ale zatím nejde o nedostatek, ale to, jak stávající zdroje přerozdělovat; a toto přerozdělování začíná daňovou zátěží, nikoliv aktuálními veřejnými příjmy.
A zcela jistě není přímá závislost mezi globalizací a vyprazdňování sociálních funkcí státu ve vyspělých zemích - podívejte se na Skandinávii nebo do Němec, prostě jedno zvládnutelné riziko navíc.
Ten systém je opravdu neudržitelný, ale jeho neudržitelnosti se neprojevuje v to, jestli udělá pár států Severu spektakulární bankrot. Malér je ve zbídačení jihu.
Neoliberální politika zatím ještě nezasáhla schopnost české společnosti zdroje vytvářet a doposud nezničila masivní vrstvu sociálních zdrojů jako je vzdělanost a kvalifikovanost populace a také schopnost bránit se korupci - ale to "zatím" je už na hraně a bylo ve střednědobém horizontu fatální překročit za něj. Máte pravdu, že kdyby tento "neoliberální" trend měl pokračovat ještě pět či sedm let, už by asi zdroje nebyly.
Dnes ale zatím nejde o nedostatek, ale to, jak stávající zdroje přerozdělovat; a toto přerozdělování začíná daňovou zátěží, nikoliv aktuálními veřejnými příjmy.
A zcela jistě není přímá závislost mezi globalizací a vyprazdňování sociálních funkcí státu ve vyspělých zemích - podívejte se na Skandinávii nebo do Němec, prostě jedno zvládnutelné riziko navíc.
Ten systém je opravdu neudržitelný, ale jeho neudržitelnosti se neprojevuje v to, jestli udělá pár států Severu spektakulární bankrot. Malér je ve zbídačení jihu.
PE
Díky všem za podnětné diskusní příspěvky.
Nešlo mi v komentáři ani tak o Bohuslava Sobotku (určitě ne osobně o něj) jako o stranu, na jejímž čele stojí. Hned v perexu je ostatně otázka, zda si dnes ČSSD zaslouží předsedu výraznějšího.
Co mi více či méně vadí na více či méně celém vrcholovém vedení strany je, že a) nemá větší politickou představivost, b) tu představivost, kterou má, nezvládá prodat (což je úkol i pro novináře a vůbec všechny lidi, kteří se ke straně nebo jejímu programu hlásí, protože jde taky obecně o stav českých médií).
Otázku střední třídy teď s dovolením pominu. Pokud jde o tu představivost, líbí se mi třeba věta M. Profanta o možnosti zavést nulovou DPH na knihy, příp. učebnice. Proč BS nezmínil třeba toto? A proč to nezmiňuje V. Jandák, M. Hašek, A. Gajdůková a kdokoli další.
V Německu třeba můžete knihy posílat poštou s výrazně sníženým poštovným, když dáte knihu do obálky až na přepážce. Kniha není zboží jako každé jiné, číst knihy je správně, takže jejích zasílání budiž levnější... to je třeba projev soc. dem. politiky. A je to i krok, k jehož podpoře mohu vyzývat veřejnost.
Ponoukat lidi k veřejné aktivitě je úkol politických stran (po mém soudu) dokonce více než organizací občanské společnosti. Přinejmenším stran, které si pamatují vlastní masovost. Proč by předseda/předsedkyně strany, okresního, krajského výboru strany nemohl/a říkat, že soc. dem. politika je - žádný outsourcing, podpora rodiny a místo lihu kup si knihu a dávat lidem možnost, aby se k té politice připojili (prací v komunitním centru, členstvím v odborech, Sokolu, skautu...).
To by ale na okresních a místních sekretariátech museli sedět živí lidé, kteří žijí sociálnědemokratickým životním stylem alespoň tam, kde to je to možné... při cestě do práce, v samoobsluze, při četbě novin, na manifestaci, kde mohou dávat najevo, že někam patří a že na své členství ve straně, odborech ad. jsou/jsem/jsme (více či méně) hrdý... Živá strana by pak i předsedu vedla k větší přesvědčivosti. Pokud uvnitř ČSSD není řada otázek v diskusi uzavřená, tak musí i předseda coby nejvyšší představitel strany našlapovat opatrněji, a to je škoda.
Několik dalších poznámek od Jana Šíchy vizte => http://www.denikreferendum.cz/clanek/4434-vstupujte-k-socanum
Nešlo mi v komentáři ani tak o Bohuslava Sobotku (určitě ne osobně o něj) jako o stranu, na jejímž čele stojí. Hned v perexu je ostatně otázka, zda si dnes ČSSD zaslouží předsedu výraznějšího.
Co mi více či méně vadí na více či méně celém vrcholovém vedení strany je, že a) nemá větší politickou představivost, b) tu představivost, kterou má, nezvládá prodat (což je úkol i pro novináře a vůbec všechny lidi, kteří se ke straně nebo jejímu programu hlásí, protože jde taky obecně o stav českých médií).
Otázku střední třídy teď s dovolením pominu. Pokud jde o tu představivost, líbí se mi třeba věta M. Profanta o možnosti zavést nulovou DPH na knihy, příp. učebnice. Proč BS nezmínil třeba toto? A proč to nezmiňuje V. Jandák, M. Hašek, A. Gajdůková a kdokoli další.
V Německu třeba můžete knihy posílat poštou s výrazně sníženým poštovným, když dáte knihu do obálky až na přepážce. Kniha není zboží jako každé jiné, číst knihy je správně, takže jejích zasílání budiž levnější... to je třeba projev soc. dem. politiky. A je to i krok, k jehož podpoře mohu vyzývat veřejnost.
Ponoukat lidi k veřejné aktivitě je úkol politických stran (po mém soudu) dokonce více než organizací občanské společnosti. Přinejmenším stran, které si pamatují vlastní masovost. Proč by předseda/předsedkyně strany, okresního, krajského výboru strany nemohl/a říkat, že soc. dem. politika je - žádný outsourcing, podpora rodiny a místo lihu kup si knihu a dávat lidem možnost, aby se k té politice připojili (prací v komunitním centru, členstvím v odborech, Sokolu, skautu...).
To by ale na okresních a místních sekretariátech museli sedět živí lidé, kteří žijí sociálnědemokratickým životním stylem alespoň tam, kde to je to možné... při cestě do práce, v samoobsluze, při četbě novin, na manifestaci, kde mohou dávat najevo, že někam patří a že na své členství ve straně, odborech ad. jsou/jsem/jsme (více či méně) hrdý... Živá strana by pak i předsedu vedla k větší přesvědčivosti. Pokud uvnitř ČSSD není řada otázek v diskusi uzavřená, tak musí i předseda coby nejvyšší představitel strany našlapovat opatrněji, a to je škoda.
Několik dalších poznámek od Jana Šíchy vizte => http://www.denikreferendum.cz/clanek/4434-vstupujte-k-socanum
AJ
souhlasím s Romanem. Taky mám obavu, že Paroubek, pokud stranu založí, pomůže pravici - ala Zemanovci.
Naštval mě. Léčí si tím ego. Pokud by mu šlo o ideje, tento stát a občany, poslední, co udělá, bude založení nové strany.
Naštval mě. Léčí si tím ego. Pokud by mu šlo o ideje, tento stát a občany, poslední, co udělá, bude založení nové strany.
MP
- a není to náhoda. Neoliberální politiku (i s jejími asociáními důsledky) si nevymyslel Nečas ani Kalousek. Je to v dnešním světě objektivní nutnost. Krátkodobě se v tom dá nějak plout a dělat tuhle politiku lidštěji a šetrněji, ale dlouhodobě je to neudržitelné.
Rozdíl mezi pravicí a levicí je tedy pouze ten, že pravice slouží velkokapitálu zcela poslušně (a vidí v tom dokonce jakési své naplnění a poslání, maskované zpravidla do moralistních žvástů), kdežto levice si přece jen uvědomuje, že něco není v pořádku. Ale zatím nemá celoevropský alternativní program.
Ad Skandinávie: věřit ve skandinávský model je velmi ošidné. Když byl V. Špidla po volebních neúspěších ČSSD v r. 2004 dotazován, jestli bude u nás (tehdejší) německý model (oddělení funkce premiéra a předsedy socdem), odpověděl: Německý model je jenom v Německu. A já mám vždycky sto chutí odpovědět všem těm, kteří básní o Skandinávii: Skandinávský model je jenom ve Skandinávii. Ostatně, sami zastánci tohoto modelu o něm - neúmyslně - prozrazují takové informace, které těmto zemím zas tak ke cti nejsou. Víte vůbec, kolegové, jak vysoká je v takovém Švédsku DPH a jaké jsou tam firemní daně? Odkazuji na http://www.cssd.cz/blogy/svedsky-model-fungovani-ekonomiky-mozny-vzor-pro-cssd.
Ad Itálie: Souhlasím s tím, co píše Roman, proto ty uvozovky, zajímavé je, že každý věděl, jaké má Itálie dluhy - už léta, a nikoho to nevzrušovalo. Jsou to cílené a načasované nájezdy spekulantů,s racionálními analýzami nemají co dělat.
Rozdíl mezi pravicí a levicí je tedy pouze ten, že pravice slouží velkokapitálu zcela poslušně (a vidí v tom dokonce jakési své naplnění a poslání, maskované zpravidla do moralistních žvástů), kdežto levice si přece jen uvědomuje, že něco není v pořádku. Ale zatím nemá celoevropský alternativní program.
Ad Skandinávie: věřit ve skandinávský model je velmi ošidné. Když byl V. Špidla po volebních neúspěších ČSSD v r. 2004 dotazován, jestli bude u nás (tehdejší) německý model (oddělení funkce premiéra a předsedy socdem), odpověděl: Německý model je jenom v Německu. A já mám vždycky sto chutí odpovědět všem těm, kteří básní o Skandinávii: Skandinávský model je jenom ve Skandinávii. Ostatně, sami zastánci tohoto modelu o něm - neúmyslně - prozrazují takové informace, které těmto zemím zas tak ke cti nejsou. Víte vůbec, kolegové, jak vysoká je v takovém Švédsku DPH a jaké jsou tam firemní daně? Odkazuji na http://www.cssd.cz/blogy/svedsky-model-fungovani-ekonomiky-mozny-vzor-pro-cssd.
Ad Itálie: Souhlasím s tím, co píše Roman, proto ty uvozovky, zajímavé je, že každý věděl, jaké má Itálie dluhy - už léta, a nikoho to nevzrušovalo. Jsou to cílené a načasované nájezdy spekulantů,s racionálními analýzami nemají co dělat.
MP
Mě nepřekvapil. To, co jsem o něm napsal loni, nemíním rozhodně brát zpět, ale lidsky se nevybarvil dvakrát nejlíp ("jeho server" tuto cestu naznačoval kontinuálně od voleb čím dál zřejměji).
Úlohu M. Zemana nemůže podle mě sehrát jednak proto, že má mediálně mnohem horší pověst, a jednak proto, že jeho odchod nové voliče k ČSSD spíše přitáhne - když byl Paroubek loni a předloni v čele ČSSD, tak byla situace opačná: Zeman voliče odlákal a Paroubek žádné nové nezískal, takže zůstalo jen nejpevnější jádro, poněkud ohlodané. To se nyní stát nemůže, jen při trochu šikovné politice Sobotkova vedení. Mimochodem, copak pravici ono "rozdělení" na ODS a TOPku voličsky nepomohlo?
Úlohu M. Zemana nemůže podle mě sehrát jednak proto, že má mediálně mnohem horší pověst, a jednak proto, že jeho odchod nové voliče k ČSSD spíše přitáhne - když byl Paroubek loni a předloni v čele ČSSD, tak byla situace opačná: Zeman voliče odlákal a Paroubek žádné nové nezískal, takže zůstalo jen nejpevnější jádro, poněkud ohlodané. To se nyní stát nemůže, jen při trochu šikovné politice Sobotkova vedení. Mimochodem, copak pravici ono "rozdělení" na ODS a TOPku voličsky nepomohlo?
AJ
jo, máte pravdu, že kdyby se Paroubek před volbami zachoval s dostatečným předtsihem jako hrdina a tak cca 2-3 měsíce před volbami rezignoval na funkci předsedy ČSSD se slovy "pravicová anti-čssd propaganda je z velké části postavena na mojí osobě, proto jsem se rozhodl rezignovat, abych straně pomohl", věřím, že by tím pravici částečně vypálil rybník a volby mohly dopadnout jinak + on by si tím reputaci taky hodně napravil.
Ale v tom dalším s vámi nesouhlasím. Nelze asbolutně srovnávat rozštěpění levice na fakt soupeřící strany, jejichž vedoucí osoby si nemohou přijít na jméno, s byznys projektem nazvaným top09. Topolánkovi už někdy v roce 2009 v nějaké nekontrolovalné chvilce uteklo, že ten projekt se plánoval dlouho, nejednalo se ale o rozdělení skutečné, ale pouze optické, venkovní, každá z "poboček" měla za úkol zachytit určené voliče. A vznik VV byl taky součástí tohoto plánu.
A ad srovnání se Zemanovci- no, kéž byste měl pravdu, že paroubkova strana na rozdíl od Zemanovy strany ČSSD posílí... Osoobně tomu nevěřím.
Ale v tom dalším s vámi nesouhlasím. Nelze asbolutně srovnávat rozštěpění levice na fakt soupeřící strany, jejichž vedoucí osoby si nemohou přijít na jméno, s byznys projektem nazvaným top09. Topolánkovi už někdy v roce 2009 v nějaké nekontrolovalné chvilce uteklo, že ten projekt se plánoval dlouho, nejednalo se ale o rozdělení skutečné, ale pouze optické, venkovní, každá z "poboček" měla za úkol zachytit určené voliče. A vznik VV byl taky součástí tohoto plánu.
A ad srovnání se Zemanovci- no, kéž byste měl pravdu, že paroubkova strana na rozdíl od Zemanovy strany ČSSD posílí... Osoobně tomu nevěřím.
AJ
Co uniklo Topolánkovi:
Cituji část:
=======================
Takže malá ochutnávka jeho dnešních výroků:
- Projekt TOP 09 diskutován s MK již od roku 2003, mají stát vedle sebe, a nikoliv proti sobě, společný je nepřítel.
- Mezi řádky vyplynulo, že ODS má na starosti cílit na vlastní HC voliče, kdežto TOP má sbírat hlasy pravicových voličů, pro které je
ODS z nejrůznějších důvodů nevolitelná. TO NA MĚ FUNGUJE :)
- Včera večer měli večeři ve složení Zeman, Schwarzenberg, Kalousek a Topol.
- Zemanův projekt je pokusem, jak poškodit socky, T. si dovede představit povolební spolupráci, kdyby se náhodou dostali do
parlamentu a bylo by to potřeba k sestavení vlády a většiny.
==================================
Celé zde:
http://www.drbna.cz/ke_stazeni/VynikajiciReferatZhoteluHilton-www.lidovky.cz.pdf
Cituji část:
=======================
Takže malá ochutnávka jeho dnešních výroků:
- Projekt TOP 09 diskutován s MK již od roku 2003, mají stát vedle sebe, a nikoliv proti sobě, společný je nepřítel.
- Mezi řádky vyplynulo, že ODS má na starosti cílit na vlastní HC voliče, kdežto TOP má sbírat hlasy pravicových voličů, pro které je
ODS z nejrůznějších důvodů nevolitelná. TO NA MĚ FUNGUJE :)
- Včera večer měli večeři ve složení Zeman, Schwarzenberg, Kalousek a Topol.
- Zemanův projekt je pokusem, jak poškodit socky, T. si dovede představit povolební spolupráci, kdyby se náhodou dostali do
parlamentu a bylo by to potřeba k sestavení vlády a většiny.
==================================
Celé zde:
http://www.drbna.cz/ke_stazeni/VynikajiciReferatZhoteluHilton-www.lidovky.cz.pdf
MP
jestli mediální štvanice na Paroubka byla opravdu dána jejich nenávistí k osobě býv. předsedy socdem, anebo nenávistí k ČSSD jako takové (loni jsem předpovídal, že kdo chce psa bít, hůl si najde, zatím se to moc nepotvrzuje, ale uvidíme).
August 3, 2011 v 23.48
Jsem spíš toho názoru, že v případě antiparoubkovské kampaně došlo jen k vyvrcholení dlouhodobé snahy o delegitimizaci ČSSD jako nejsilnější nepravicové alternativy. Napadán byl Gross (ten do značné míry po zásluze), ale i Špidla nebo M. Zeman. A pokud si pamatuji (a to si moc nepamatuji, protože jsem přece jen mladší generace), napadán byl i Jiří Horák. Karel Kryl budil údiv svým příklonem k soc. dem. - ve stylu: proboha, proč se s nimi zahazuje. Takže nevím jak ostatním, ale mně to vytváří ucelený obraz, jehož tvoří Paroubek jen součást. A nutno přiznat, že kampaň zabrala.
Myslím, že Paroubkova strana minimálně situaci znepřehlední: levicový volič je celkově mnohem nejistější než pravicový, a tím znejistí ještě víc. Možná své dilema vyřeší typicky čecháčkovským způsobem: nepůjde k volbám.
Myslím, že Paroubkova strana minimálně situaci znepřehlední: levicový volič je celkově mnohem nejistější než pravicový, a tím znejistí ještě víc. Možná své dilema vyřeší typicky čecháčkovským způsobem: nepůjde k volbám.
MP
Jiří Horák osobně příliš napadán nebyl, bylo tehdy výhodnější útočit na "kryptokomunistický charakter" ČSSD a Horáka líčit jako slušného člověka, který si neuvědomuje, kdo se za ním schovává. Na druhou stranu, vyjádřil se za Horákovy éry o ČSSD jistý Klaus jako o klubku zmijí...
Skutečně konfrontační střety ad hominem začaly za Zemana. Ten si byl vědom, že potřebuje ztvárnit protipól a nechat se identifikovat jako alternativa - ČSSD měla tehdy méně voličů než KSČM, tuším stejně poslanců jako LB a dost podobně jako LSU, teprve Zemanovo přijetí konfrontace za každou cenu z ní udělalo hegemona levice - nesporná Milošova zásluhu, jen se pak tu konfrontační politiku nepodařilo včas přetavit v něco kultivovanějšího.
Zásluha V. Špidly, že za takovým přetavením důsledně šel - prohrál sice, ale čestně a pro věc, která stála za to. Špidla sice zažil četné mediální útoky, ale nikdy se neprosadil jeho jednoznačný obraz jako politické příšery, i v nejhorších dobách to byl obraz plastické osobnosti.
Zvláštní případ představuje Gross - ale teprve Paroubek dokázal sloučit cílevědomou diskreditaci ze strany nepřátelských medií s ostře konfrontačním nasazením a bohužel také s těmi konturami své osobnosti, které nesnesly světlo veřejnosti (ty máme každý, ale v jeho případě napomohly hodně zničující konstelaci), výsledkem byl beznadějně spálený veřejný obraz. Ale to už nebyl jeho problém, ale stavu ČSSD, která se s takovým stavem nedokázala vypořádat.
Předseda ČSSD to má mnohem horší než předseda ODS či TOP, ti se nadřou, než se zdiskreditují, ale právě tak, jako se přesto oni dokážou zdiskreditovat, nemusel Paroubek nutně skončit tak, jak skončil.
To, že zakládá novou stranu, spíše stvrzuje jeho lidskou tragedii než by to mělo politický význam. Ten by takovému pokusu dokázala poskytnout jen ČSSD, kdyby klesla dost hluboko - je to možná čecháčkovské, ale nepůjdu k volbám, kdyby to znamenalo volit lidi jako je např. Karel Březina; k tomu nepotřebuji být zmatený vznikem Paroubkovy strany.
Skutečně konfrontační střety ad hominem začaly za Zemana. Ten si byl vědom, že potřebuje ztvárnit protipól a nechat se identifikovat jako alternativa - ČSSD měla tehdy méně voličů než KSČM, tuším stejně poslanců jako LB a dost podobně jako LSU, teprve Zemanovo přijetí konfrontace za každou cenu z ní udělalo hegemona levice - nesporná Milošova zásluhu, jen se pak tu konfrontační politiku nepodařilo včas přetavit v něco kultivovanějšího.
Zásluha V. Špidly, že za takovým přetavením důsledně šel - prohrál sice, ale čestně a pro věc, která stála za to. Špidla sice zažil četné mediální útoky, ale nikdy se neprosadil jeho jednoznačný obraz jako politické příšery, i v nejhorších dobách to byl obraz plastické osobnosti.
Zvláštní případ představuje Gross - ale teprve Paroubek dokázal sloučit cílevědomou diskreditaci ze strany nepřátelských medií s ostře konfrontačním nasazením a bohužel také s těmi konturami své osobnosti, které nesnesly světlo veřejnosti (ty máme každý, ale v jeho případě napomohly hodně zničující konstelaci), výsledkem byl beznadějně spálený veřejný obraz. Ale to už nebyl jeho problém, ale stavu ČSSD, která se s takovým stavem nedokázala vypořádat.
Předseda ČSSD to má mnohem horší než předseda ODS či TOP, ti se nadřou, než se zdiskreditují, ale právě tak, jako se přesto oni dokážou zdiskreditovat, nemusel Paroubek nutně skončit tak, jak skončil.
To, že zakládá novou stranu, spíše stvrzuje jeho lidskou tragedii než by to mělo politický význam. Ten by takovému pokusu dokázala poskytnout jen ČSSD, kdyby klesla dost hluboko - je to možná čecháčkovské, ale nepůjdu k volbám, kdyby to znamenalo volit lidi jako je např. Karel Březina; k tomu nepotřebuji být zmatený vznikem Paroubkovy strany.
MP
Zajímal by mě váš názor na tu Skandinávii (můj příspěvek Neoliberální trend pokračuje...).
ON
V politickém spektru na levo od středu začíná být těsno. Žádná ze stran konkurující ČSSD - pod vedením Bobošíkové, Zemana či Paroubka se sama o sobě do parlamentu asi nedostane, ale celkově "zazdí" potenciální hlasy pro ČSSD. Může jít až o 10 procent hlasů. Takže ČSSD tu má vážný problém, který musí řešit. Zatím to vypadá, že při stávajících preferencích by mohla vládnout jedině, kdyby ji podrželi komunisti. (Další problém, spíše mediální než programový). Pokud se do parlamentu dostanou znovu lidovci, půjdou za tím, kdo postaví vládu bez podpory komunistů. To samé platí o Zelených. Zatím to ale na levo-středovou koalici (ČSSD, Zelení a KDU-ČSL) nevypadá.
K srovnání Zemana s Paroubkem. Oba dva podlehli sebeklamu, který rozvíjejí (nejenom oni) v mýtus, že jsou primárním zdrojem dosavadních úspěchů ČSSD, že bez nich by tato strana nebyla nic. Oni se oba dva v různé době skutečně osobně hodně zasloužili o ČSSD, ale ČSSD se také zasloužila o ně. Ten mýtus spočívá v tom, že jde o"brando-tvorné" politiky, kteří dokážou vytvořit stejně úspěšnou stranu jako ČSSD. To je ale omyl, oni jsou úspěšní, jen když mají za sebou dobrou značku. ČSSD je navzdory všem problémům strana, která svou tradicí, národním a nadnárodním významem ztělesňuje něco, na co si "museli" voliči nakonec vsadit ze všech alternativ, které se na levo od středu po listopadu objevily. (Samozřejmě tady sehrály významnou roli i další okolnosti.) Lidé si ale masově nevsadí na SPOZ nebo nársoc, jakkoli v jejich čele budou osobnosti typu Paroubka nebo Zemana. Tedy pokud se ČSSD nějak vážně nezdikredituje, nebude seriózně pracovat, nebo politický vývoj nenabere ten směr, že začne vytlačovat tradiční evropský mainstream z politiky. To, samozřejmě, není v delší perspektivě vyloučeno; vznik nových populistických stran nalevo/napravo s relativně velkým záběrem i v některých "vyspělých demokraciích" je varováním. U nás tyto nové strany mimo tradiční značky vznikají, ale zatím je nenahrazují. V roce 2010 se o to pokusila VV, ale zdejší politicko-kulturní prostředí (ať už důvody byly různé) velmi rychle odhalilo rizikové zázemí, ze které tato strana vyrostla a stahuje tuto stranu ke dnu. Je tedy otázka, zda po zkušenostech s VV bude v brzké době úspěšná nějaká nová kampaň proti tzv. dinosaurům.
K srovnání Zemana s Paroubkem. Oba dva podlehli sebeklamu, který rozvíjejí (nejenom oni) v mýtus, že jsou primárním zdrojem dosavadních úspěchů ČSSD, že bez nich by tato strana nebyla nic. Oni se oba dva v různé době skutečně osobně hodně zasloužili o ČSSD, ale ČSSD se také zasloužila o ně. Ten mýtus spočívá v tom, že jde o"brando-tvorné" politiky, kteří dokážou vytvořit stejně úspěšnou stranu jako ČSSD. To je ale omyl, oni jsou úspěšní, jen když mají za sebou dobrou značku. ČSSD je navzdory všem problémům strana, která svou tradicí, národním a nadnárodním významem ztělesňuje něco, na co si "museli" voliči nakonec vsadit ze všech alternativ, které se na levo od středu po listopadu objevily. (Samozřejmě tady sehrály významnou roli i další okolnosti.) Lidé si ale masově nevsadí na SPOZ nebo nársoc, jakkoli v jejich čele budou osobnosti typu Paroubka nebo Zemana. Tedy pokud se ČSSD nějak vážně nezdikredituje, nebude seriózně pracovat, nebo politický vývoj nenabere ten směr, že začne vytlačovat tradiční evropský mainstream z politiky. To, samozřejmě, není v delší perspektivě vyloučeno; vznik nových populistických stran nalevo/napravo s relativně velkým záběrem i v některých "vyspělých demokraciích" je varováním. U nás tyto nové strany mimo tradiční značky vznikají, ale zatím je nenahrazují. V roce 2010 se o to pokusila VV, ale zdejší politicko-kulturní prostředí (ať už důvody byly různé) velmi rychle odhalilo rizikové zázemí, ze které tato strana vyrostla a stahuje tuto stranu ke dnu. Je tedy otázka, zda po zkušenostech s VV bude v brzké době úspěšná nějaká nová kampaň proti tzv. dinosaurům.
MP
Národní státy přes všechno rozplývání hranic, odumírání řady funkcí souvisejících s klasickým vymezením suverenity atd. stále ještě ještě představují výraz složité a individualizované konstelace universálních, regionálních (ve smyslu světových regionů) a národních motivů, tradic, idejí - prostě kulturních forem.
Globální kapitál, ideologie stupidizovaná pro použití v patnáctivteřinových spotech, světový finanční systém zasahují sice každou z těchto kulturně-politicky individualizovaných konstelací, ale každá je přijímá (a odmítá) různě, někde mění celou strukturu konstelace, jinde působí jako dočasný host - Německo má jiné démony než Amerika.
Skandinávské země jsou relativně malé, proto se v určitém ohledu hodí pro srovnání s ČR podobně jako se hodí třeba Rakousko - a ukazují, že i země této velikosti, pokud disponují určitým vzdělanostním, občanským atd. potenciálem a odpovídajícími infrastrukturami, nemusí být nutně ve vleku devastujících globálních změn, ostatně totéž platí i o Rakousku. Nepovažuji je za ideál, nevytvářím si nějakou skandinávskou utopii, spíše za znamení, že bojovat o určité věci není beznadějné (nikoliv za záruku, že ten boj pravděpodobně dopadne dobře :-) Určité motivy z jejich kulturní konstelace jsou k nám asi nepřenosné: Struktura komunit - o které psal onehdá moc hezky Lukáš Kraus se vytvářela také díky typu osídlení a komunikací, později se rozvíjela ve vztahu ke specifickému protestantismu, který nejméně ve Švédsku (o Norsku si psát nedovolím, nebyl jsem tam) vytvořil použitelnou formu etické armatury takového komunitního života - u nás nemá dobré kulturní zázemí, paradoxně se to projevilo, když se s odvoláním na finské úspěchy převedla odpovědnost za základní školy na obce, ve Finsku báječné, u nás malér.
Nepodceňuji devastační potenciál současného typu globalizace, nemyslím, že by perspektiva řešení nespočívala na světově regionální a celosvětové úrovni, ale štve mě, když se ta komandující instance považuje za alibi buďto nedělat nic anebo podmiňovat jakoukoliv smysluplnou činnost imperativem změny systému (která není dost dobře možná, protože ten systém už dávno neexistuje).
Omlouvám se za ukecanost, ale aforismem to vyjádřit neumím.
Globální kapitál, ideologie stupidizovaná pro použití v patnáctivteřinových spotech, světový finanční systém zasahují sice každou z těchto kulturně-politicky individualizovaných konstelací, ale každá je přijímá (a odmítá) různě, někde mění celou strukturu konstelace, jinde působí jako dočasný host - Německo má jiné démony než Amerika.
Skandinávské země jsou relativně malé, proto se v určitém ohledu hodí pro srovnání s ČR podobně jako se hodí třeba Rakousko - a ukazují, že i země této velikosti, pokud disponují určitým vzdělanostním, občanským atd. potenciálem a odpovídajícími infrastrukturami, nemusí být nutně ve vleku devastujících globálních změn, ostatně totéž platí i o Rakousku. Nepovažuji je za ideál, nevytvářím si nějakou skandinávskou utopii, spíše za znamení, že bojovat o určité věci není beznadějné (nikoliv za záruku, že ten boj pravděpodobně dopadne dobře :-) Určité motivy z jejich kulturní konstelace jsou k nám asi nepřenosné: Struktura komunit - o které psal onehdá moc hezky Lukáš Kraus se vytvářela také díky typu osídlení a komunikací, později se rozvíjela ve vztahu ke specifickému protestantismu, který nejméně ve Švédsku (o Norsku si psát nedovolím, nebyl jsem tam) vytvořil použitelnou formu etické armatury takového komunitního života - u nás nemá dobré kulturní zázemí, paradoxně se to projevilo, když se s odvoláním na finské úspěchy převedla odpovědnost za základní školy na obce, ve Finsku báječné, u nás malér.
Nepodceňuji devastační potenciál současného typu globalizace, nemyslím, že by perspektiva řešení nespočívala na světově regionální a celosvětové úrovni, ale štve mě, když se ta komandující instance považuje za alibi buďto nedělat nic anebo podmiňovat jakoukoliv smysluplnou činnost imperativem změny systému (která není dost dobře možná, protože ten systém už dávno neexistuje).
Omlouvám se za ukecanost, ale aforismem to vyjádřit neumím.
MP
Pokud bude vyšší a podaří se vybudit z letargie nespokojenou, ale dosud mlčící "menšinu" 40% nevoličů, nemusí být zisk Bobošíkové (kde je jí konec?), Zemana (kde je mu konec?) ani Paroubka nějak zásadní.
Zásadní otázkou totiž je, zda skutečně je česká společnost rozdělena pravo-levě 50:50, anebo zda to tak jen nevypadá díky tomu, že značná část nevoličů má levicové hodnoty, ale postrádá chuť přijít k urnám. Jak se ČSSD pokusí tyto lidi oslovit?
Zásadní otázkou totiž je, zda skutečně je česká společnost rozdělena pravo-levě 50:50, anebo zda to tak jen nevypadá díky tomu, že značná část nevoličů má levicové hodnoty, ale postrádá chuť přijít k urnám. Jak se ČSSD pokusí tyto lidi oslovit?
MP
že ona ČSSD dnes do značné míry zdiskreditována je. Nikoliv zcela vlastní vinou, ale to v politice nehraje roli. Čtvrtá stana nikoliv současné koalice, ale současného politické establishmentu, součást "na politické barometru setrvalé níže / a dokud trvá, nic se nezmění". Podívej se na články i diskuse tady na DR, jdi si popovídat s lidmi na odborářských demonstracích - všude uslyšíš totéž, pokud budou volit ČSSD, pak ne jako dobrou volbu, ale nejmenší zlo.
Jistě, ona se ta analogie s nástupem populistických stran v Evropě hodí, ale jako každá analogie kulhá. Jednak svádí k tomu, abys zahrnul nové strany do kolonky "populistické" a nezkoumal, jestli nepřinášejí nová, potenciálně důležitá témata ( není to jen Zeman a Bobo, třeba svoboda internetu začíná už být problém, který přesahuje Pirátskou stranu) A pak se mnoha politikům ČSSD odvolání na celoevropské trendy (nemluvím teď rozhodně o Sobotkovi) hodí k nicnedělání přebarvenému na obranu tradičních sociálně demokratických hodnot.
Přinejmenším v jednom už byste se mohli v Liďáku pohnout - to parlamentní počítání do sta s a bez komunistů nemá prostě řešení, když nedokážete oslovit tu část aktivní veřejnosti, která v současné době nemá důvod věřit žádné z velkých stran a pro kterou je v Praze ČSSD Klíma, Březina, Hulínský, v Ústí... oba víme, jak dlouhý by to byl seznam. Tady nejde o strategii komunikace a podobné fráze, ale politické jednání (ne vyjednávání).
Jistě, ona se ta analogie s nástupem populistických stran v Evropě hodí, ale jako každá analogie kulhá. Jednak svádí k tomu, abys zahrnul nové strany do kolonky "populistické" a nezkoumal, jestli nepřinášejí nová, potenciálně důležitá témata ( není to jen Zeman a Bobo, třeba svoboda internetu začíná už být problém, který přesahuje Pirátskou stranu) A pak se mnoha politikům ČSSD odvolání na celoevropské trendy (nemluvím teď rozhodně o Sobotkovi) hodí k nicnedělání přebarvenému na obranu tradičních sociálně demokratických hodnot.
Přinejmenším v jednom už byste se mohli v Liďáku pohnout - to parlamentní počítání do sta s a bez komunistů nemá prostě řešení, když nedokážete oslovit tu část aktivní veřejnosti, která v současné době nemá důvod věřit žádné z velkých stran a pro kterou je v Praze ČSSD Klíma, Březina, Hulínský, v Ústí... oba víme, jak dlouhý by to byl seznam. Tady nejde o strategii komunikace a podobné fráze, ale politické jednání (ne vyjednávání).
ON
Že je ČSSD mnohými vnímána jako součást „zdiskreditovaného establishmentu“, to nepopírám a do značné míry si to zaslouží. Ale jako „nejmenší zlo“ to se s tím zcela nekryje; většina lidí i v lepších časech pro sociální demokracii ji volili jako „nejmenší zlo“, nedělejme si iluze, že v stranickém systému si většina lidí volí "své" strany, se kterými plně ideově či mentálně ztotožňuje. (TZv. kmenových voličů je stále méně a bude jich, obávám se, stále méně..) Kromě toho mnoho lidí volí na základě tzv. negativní volby…..
Rozhodně jsem nemluvil o všech stranách, které vznikají mimo dnešní mainstream jako o „populistických“, ani, že by tyto strany nemusely tento mainstream nahradit…. Zelení donedávna nepatřili k mainstreamu a dnes již k němu patří (poslední výsledky v Německu). V naší zemi jsou desítky dalších stran, které bych nepovažoval za „populistické“, ale mainstream zatím neohrožují.
Obrana tradičních socdem hodnot má smysl, jen když je dokážeš promítnout do konkrétních programových řešení významných společenských otázek a snažíš se jednat v souladu s nimi. Strana, která tohle umí, má šanci stát se mainstreamovou. Socdem to uměla, a proto se jí stala. Pokud to přestane umět, končí..... To je také má reakce na ten poslední odstavec Tvého předchozího příspěvku. Jinak souhlasím s Tvým příspěvkem ke Skandinávii a oceňuji tu malou glosu ohledně systému, který je třeba změnit.
Rozhodně jsem nemluvil o všech stranách, které vznikají mimo dnešní mainstream jako o „populistických“, ani, že by tyto strany nemusely tento mainstream nahradit…. Zelení donedávna nepatřili k mainstreamu a dnes již k němu patří (poslední výsledky v Německu). V naší zemi jsou desítky dalších stran, které bych nepovažoval za „populistické“, ale mainstream zatím neohrožují.
Obrana tradičních socdem hodnot má smysl, jen když je dokážeš promítnout do konkrétních programových řešení významných společenských otázek a snažíš se jednat v souladu s nimi. Strana, která tohle umí, má šanci stát se mainstreamovou. Socdem to uměla, a proto se jí stala. Pokud to přestane umět, končí..... To je také má reakce na ten poslední odstavec Tvého předchozího příspěvku. Jinak souhlasím s Tvým příspěvkem ke Skandinávii a oceňuji tu malou glosu ohledně systému, který je třeba změnit.
MP
co to vzít pozitivně? Strana, která chce něco udělat, se musí naučit pracovat s tou heterogenní skupinou, která by mohla být ochotna spojit právě s ní svá očekávání., nespoléhat na kmenové voliče. To neznamená rezignaci na jasný programový profil, ale naopak mít ho tak silný a jasný, že se s jeho pomocí mohu orientovat v těch heterogenních partnerstvích - nabízet to, co dokáže právě jen zralá politická strana, tedy věcný vztah k moci, pragmatické sledování dohodnutých cílů, funkční kanály politické odpovědnosti a ponechat mnohem volnější vztah k prokreslování jednotlivých motivů a cílů. Přesný opak toho, my se ve vždy "právě probíhající" vnitrostranické diskusi usneseme a Vy nás pak smíte zvolit. A neříkej mi, že v tomhle nemá dnes ČSSD značné rezervy.
SH
Vše, co zde bylo napsáno, vlastně skoro vše, mimo pana Sekaniny, je velice krásné, leč…dokud se nepovede ČSSD zrušit ostrakizaci KSČM, nebude nikdy schopna vládnout bez toho, že by byla vydírána nějakou malou koaliční straničkou, čti, nebude mít možnost realizovat pouze svůj program. Šílenec Kalousek se jako předseda Lidovců pokusil vtáhnout KSČM do hry; sice kvůli tomu padnul, ale teď dělá všechno proto, aby je do Strakovky dostal hlavním vchodem. ČSSD se bude štěpit na Sobotkovce, Haškovce, Zemanovce, Paroubkovce a bůh ví koho ještě tak dlouho, až to někdo vezme na kratší opratě.
Nejasnost vyjadřování opozičního politika o opatřeních, které provede jeho strana po vítězných volbách, je mnohem nebezpečnější, než sliby, které eventuálně nebude v koalici moci úplně naplnit. Nadává totiž celé veřejnosti jasný signál o tom, co může každý s určitostí očekávat a co tedy nemusí z opatření současné vlády nijak moc akceptovat.
Nejasnost vyjadřování opozičního politika o opatřeních, které provede jeho strana po vítězných volbách, je mnohem nebezpečnější, než sliby, které eventuálně nebude v koalici moci úplně naplnit. Nadává totiž celé veřejnosti jasný signál o tom, co může každý s určitostí očekávat a co tedy nemusí z opatření současné vlády nijak moc akceptovat.
MP
Jaký je rozdíl v tom, jestli se ta malá koaliční stranička bude jmenovat právě KSČM?
+ Další komentáře