Jadernou elektrárnu Fukušima 1 postihla havárie

Jakub Patočka

V jaderné elektrárně Fukušima 1 selhalo v důsledku pátečního tsunami chladicí zařízení. Dnes nad ránem elektrárnou otřásl výbuch, do okolí uniklo větší množství radioaktivity, nad elektrárnou se vznáší bílý mrak.

V jaderné elektrárně Fukušima 1 na severovýchodě Japonska, který byl nejvíce poškozen pátečním zemětřesením, se dnes ozval výbuch. Na záběrech japonské televize se nad elektrárnou vznáší bílý mrak. Při explozi bylo několik zaměstnanců zraněno, sdělila televize NHK.

Zaměstnanci elektrárny bojují o to, aby zabránili tavení reaktoru. V okolí elektrárny byly naměřeny výrazně zvýšené hodnoty radioaktivního cesia, což je příznak poškození jádra reaktoru přehřátím.

V areálu byla naměřena úroveň radioaktivity tisíckrát vyšší, než jsou běžné hodnoty, a v bezprostředním okolí elektrárny osmkrát vyšší. Zaměstnanci elektrárny se ve službě střídají v rychlém sledu, aby se zkrátil čas, po nějž jsou vystaveni toxickým dávkám.

Tokijská elektro-energetická společnost Tepco, provozovatel jaderné elektrárny nalézající se 250 km severně od Tokia, prohlásila, že nepokládá za pravděpodobné roztavení jádra reaktoru. Představitelé Japonské jaderné agentury ale uvedli, že tavení rektoru už může probíhat.

V jednom z tamních reaktorů by mohlo nastat tavení palivových tyčí kvůli výpadku chladicího média poškozeného pátečním zemětřesením. Problémy s chladicím zařízením už ohlásila i druhá fukušimská jaderná elektrárna. Pětačtyřicet tisíc obyvatel v okruhu deseti kilometrů elektrárny bylo již evakuováno.

Tepco už také dostala povolení k upuštění části radioaktivní páry, aby se snížil více než dvojnásobně vysoký tlak v havarovaném chladicím systému a předešlo se dalšímu poškození reaktorů.

Havárie v elektrárně propukla poté, co páteční tsunami zničila chladící systém i jeho zálohu.

Částečné tavení podobně konstruovaného lehkovodního reaktoru bylo příčinou dosud největší havárie v historii jaderného průmyslu ve Spojených státech na Třímílovém ostrově v roce 1979, odkud tehdy uniklo větší množství radioaktivních látek a oblast se s důsledky potýká podnes.

Podle Greenpeace japonská jaderná krize může mít „zničující“ účinky. Agentura AFP cituje Jana Beránka, vedoucího mezinárodní kampaně Greenepace k jaderné energetice, podle nějž „vypuštění jakéhokoli množství radioaktivity do ovzduší představuje riziko pro zdraví obyvatel v okolí“.

Podle Beránka se jedná o evidentní důkaz, že na jaderný průmysl nelze spoléhat. „Okolnost, že fukušimská jaderná elektrárna vypouští kontaminované plyny do atmosféry, znamená, že selhaly všechny zabezpečovací systémy, které mají radioaktivitu od přírodního prostředí oddělovat.“

Jaderný průmysl přitom soustavně ubezpečuje veřejnost, že v moderních reaktorech se něco takového nemůže stát. Přitom právě teď se to děje. „Kolik varování budou lidé ještě potřebovat, než pochopí, že jaderná energetika je z podstaty nepřijatelně nebezpečná?“ cituje českého ekologa pracujícího v mezinárodním ústředí Greenpeace International AFP.

    Diskuse
    March 12, 2011 v 12.16
    jak se to má s bezpečností?
    "Japonsko je tektonicky velmi aktivní, přesto tam spolehlivě a bezpečně funguje řada jaderných elektráren." Tohle napsal před třemi dny zastánce atomové energie Vladimír Wagner v diskusi pod svým článkem

    http://www.denikreferendum.cz/clanek/9417-jak-je-to-s-jadernymi-zdroji

    Čemu všemu ještě budeme muset přihlížet, než některým lidem dojde, že ty veliké řeči o bezpečnosti atd. nejsou než toužebným přáním těch, kdo z laboratoří a akdemií rozhodují o našem společném životním prostředí?

    March 12, 2011 v 21.22
    Proč mlčí Auto*mat?
    Japonsko zasáhlo rekordní zemětřesení a následná cunami, skoro dva tisíce mrtvých, astronomické hmotné škody. Následkem katastrofy, vedle vší té zkázy, muselo být odstaveno několik jaderných elektráren, jedna má vážné problémy. Greenpeace hned křičí: My jsme to říkali, zakažte jadernou energii!

    Kolik lidí zahynulo při cunami v automobilech? Proč nekřičí Auto*mat: My jsme to říkali, zakažte automobilismus?
    March 12, 2011 v 22.28
    Věrohodnější zpravodajství na Wikipedii
    https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/Fukushima_I_Nuclear_Power_Plant

    Kromě angličtiny je tam i pár dalších jazyků, ale čeština nikoliv a podrobností je v nich méně. Podrobnosti v japonštině jsou na https://secure.wikimedia.org/wikipedia/ja/wiki/%E7%A6%8F%E5%B3%B6%E7%AC%AC%E4%B8%80%E5%8E%9F%E5%AD%90%E5%8A%9B%E7%99%BA%E9%9B%BB%E6%89%80%E4%BA%8B%E6%95%85 ale s pomocí elektronických slovníků jsem z toho víc než z anglické stránky nevyčetl.
    March 12, 2011 v 22.59
    Zprávy BBC
    http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-12720219
    http://www.bbc.co.uk/news/world-12723092

    Jedno z míst, odkud mohla česká místa převzít zprávu o úniku radioaktivního cesia. Cesium (které by znamenalo únik paliva) ovšem nebylo nalezeno v okolí elektrárny, ale v okolí reaktoru. Radioaktivita mimo objekt elektrárny pochází chladicí vody (uniklé a vypuštěné páry) aktivované ozářením; v té je kromě dusíku16, o němž BBC mluví, už jen tritium, které se dává do svítících ciferníků náramkových hodinek.

    O něco nebezpečnější izotopy mohou vzniknout ze solí v mořské vodě, proto ji Japonci nepoužili k chlazení hned a musel o tom rozhodnout premiér. Co s nimi, budou řešit po zchlazení reaktoru, uvnitř elektrárny.
    Pane Macháčku, promlouvá z Vás náboženský zápal. Metafora s auty poněkud kulhá, velkou část autonehod zapříčiňují především "lidské faktory": http://www.ibesip.cz/956_Dopravni-nehody-zavinene-neprimerenou-rychlosti-v-roce-2009 a Auto*mat a podobné iniciativy (kterých není mnoho) usilují mj. o preferenci lepších alternativ k osobní dopravě, kde je mrtvých nejvíc, kde dochází k nehorší proporci efektivita versus znečištění prostředí - tedy posun k vlakům a hromadné dopravě.

    Ve věci Fukušimy jsem naprosto fascinován tím, jak všichni atomčíci v Čechách o konkrétní situaci odehrávající se v troskách na druhé straně zeměkoule a především o tom, jak bude všechno v pořádku, vědí jak při pohledu do křišťálové koule - Dana Drábová v tv předem marginalizuje jakékoli dopady (dnes jsem jí viděl říct větu "i kdyby došlo na tu nejhorší variantu, dotkne se to jen okruhu 30km kolem elektrárny"). Bohužel nemůžu teď v rychlosti najít text, který jsem před časem četl, kde bylo Japonsko vydáváno za vzor bezpečnosti dnešní jaderné energetiky právě tím, že reaktory stojí v tektonicky nestabilním prostředí. Je tedy zřejmé, že na proměnu vědomí věřících by neměla vliv ani "nejhorší varianta" - pevně doufám, že k ní nedojde, byla by opravdu ve všech směrech zbytečná...
    DR
    March 13, 2011 v 9.8
    Já naopak metaforu s auty považuji za přesnou. Banalizování nebezpečí JE má asi stejnou logiku, jako kdyby nám výrobci aut tvrdili, že auta jsou 100 % bezpečná a když se nějaká ta nehoda stane, může za to výjimečná a extrémní situace jako třeba, že selžou brzdy, nebo lidský faktor v podobě řidiče, a tudíž se tím nedá zpochybňovat bezpečnost jízdy v autě.
    March 13, 2011 v 11.10
    Auta a jádro
    Jak na silnicích, tak v jaderných elektrárnách je příčinou nehod zpravidla lidský faktor. Největší a nejznámější jadernou havárii v Černobylu způsobilo několik hrubých chyb obsluhy zároveň, zabila (do tří měsíců) 31 lidí.; to odpovídá dvěma až třem týdnům na českých silnicích.

    Černobylská havárie způsobila rozsáhlé radfioaktivní znečištění, jehož celkový dopad na lidské zdraví se obtížně vyhodnocuje. Rozsáhlé znečištění, ne radioaktivní, ale také s obtížně vyhodnotitelným dopadem na lidské zdraví, způsobuje běžný provoz automobilů, i bez nehod.

    V případě japonského zemětřesení mají auta a jaderné elektrárny společné to, že příčina neštěstí je úplně jiná, na autech i elektrárnách nezávislá. Srovnání kulhá v tom ohledu, že poškozené jaderné elektrárny jsou zdrojem problémů, které Japonci musí řešit, zatímco automobily mohly být spíše prostředkem záchrany; po zásahu vlnou už jsou jen součástí všeho ostatního šrotu, odpadu a sutin, mezi kterými je nutno hledat oběti a které bude třeba odklidit.
    March 13, 2011 v 15.34
    lidský faktor
    Ano, máte pravdu. V této logice je pak třeba ještě vzít v potaz generální lidský faktor spočívající v politicko-ekonomických rozhodnutích investovat jednorázově gigantické a průkazně vždy se oproti plánům skokově navyšující částky do jaderné energetiky, místo aby se POSTUPNĚ směřovalo k dnes již propracovaným alternativám.
    March 13, 2011 v 16.51
    Viděl jsem záběry z nějaké snad ropné rafinerie v Japonsku, nebo co to bylo, byl tam velký požár, určitě nějaké oběti na životech, to je vám pane Janečku jedno? Nebo jsem někde přehlédl váš boj o zákaz využívání ropný derivátů? Já bych také chtěl, aby lidstvo využívalo jen "čistou energii", ale on ten náboženský zápal sálá také z vás. Jsou tu dvě skupiny, jedna bojujíci za atomovou energii a pak druhá, bojující proti ní. Mezi nimi my, občané, kterým se každá z těchto skupin snaží vnutit tu svou pravdu. A to často i za cenu menších, či větších lží, nepodloženým strašením atd. Obě skupiny mohou být za svůj "boj" placeni někým v pozadí. Mě příjdou přesvědčivěji ti z nich, kdo méně používají ty menší lži a strašení. Protiatomovým aktivistům mám za zlé, jak strašlivým způsobem zveličili Černobylskou havárii. Ona mohla být mementem i tak, ale jaké hrůzy vyvolávali aktivisté zveřejňováním údajů o statisících mrtvých a postižených, aby se to pak ukázalo jako lež, to bylo vyloženě kontraproduktivní. Aktivisté rovněř tvrdí něco o alternativách. Dle jejich tvrzení je možno lidstvu zajistit podstatnou část energie jen čistými zdroji. Tím ale předpokládají, že většina lidstva jsou sudokopytníci, kteří si nedovedou na webu najít pravdivé informace. V dnešní době si většina lidí při sledování politiky v médiích říká " tak schválně, co nám zase zalžou?". Jestli si protiatomoví aktivisté chtějí získat naši důvěru a přesvědčit nás o správnosti svého zaměření, nemohou se chovat jako politici - nesmějí nám lhát a strašit nás.
    March 13, 2011 v 17.5
    Zemětřesení není argument
    Pane Ševčíku, děkuji za tón, který jste do této diskuse vnesl. Jsem vděčný zejména za tato slova: "Jsou tu dvě skupiny, jedna bojujíci za atomovou energii a pak druhá, bojující proti ní. Mezi nimi my, občané, kterým se každá z těchto skupin snaží vnutit tu svou pravdu."

    Nevím, do jaké míry byla černobylská havárie zveličena, či nikoli - ona přece byla především naopak sovětskou mocí bagatelizována. Asi všichni jsme měli strach, já tedy ano.

    Udivuje mě, kolik se vždycky vyrojí generálů po bitvě. Zde tuto roli na sebe vzal Jakub Vaníček. Proč jste svou hněvivou námitku, pane Vaníčku, nevyslovil před třemi dny? Ctím kritiku jaderné energetiky, ale brát si tu strašnou živelnou pohromu, která zasáhla Japonsko (zemi, již z řady důvodů obdivuji), jako argument pro svůj boj je podle mě přinejmenším nevkusné.
    + Další komentáře