Jadernou elektrárnu Fukušima 1 postihla havárie
Jakub PatočkaV jaderné elektrárně Fukušima 1 selhalo v důsledku pátečního tsunami chladicí zařízení. Dnes nad ránem elektrárnou otřásl výbuch, do okolí uniklo větší množství radioaktivity, nad elektrárnou se vznáší bílý mrak.
V jaderné elektrárně Fukušima 1 na severovýchodě Japonska, který byl nejvíce poškozen pátečním zemětřesením, se dnes ozval výbuch. Na záběrech japonské televize se nad elektrárnou vznáší bílý mrak. Při explozi bylo několik zaměstnanců zraněno, sdělila televize NHK.
Zaměstnanci elektrárny bojují o to, aby zabránili tavení reaktoru. V okolí elektrárny byly naměřeny výrazně zvýšené hodnoty radioaktivního cesia, což je příznak poškození jádra reaktoru přehřátím.
V areálu byla naměřena úroveň radioaktivity tisíckrát vyšší, než jsou běžné hodnoty, a v bezprostředním okolí elektrárny osmkrát vyšší. Zaměstnanci elektrárny se ve službě střídají v rychlém sledu, aby se zkrátil čas, po nějž jsou vystaveni toxickým dávkám.
Tokijská elektro-energetická společnost Tepco, provozovatel jaderné elektrárny nalézající se 250 km severně od Tokia, prohlásila, že nepokládá za pravděpodobné roztavení jádra reaktoru. Představitelé Japonské jaderné agentury ale uvedli, že tavení rektoru už může probíhat.
V jednom z tamních reaktorů by mohlo nastat tavení palivových tyčí kvůli výpadku chladicího média poškozeného pátečním zemětřesením. Problémy s chladicím zařízením už ohlásila i druhá fukušimská jaderná elektrárna. Pětačtyřicet tisíc obyvatel v okruhu deseti kilometrů elektrárny bylo již evakuováno.
Tepco už také dostala povolení k upuštění části radioaktivní páry, aby se snížil více než dvojnásobně vysoký tlak v havarovaném chladicím systému a předešlo se dalšímu poškození reaktorů.
Havárie v elektrárně propukla poté, co páteční tsunami zničila chladící systém i jeho zálohu.
Částečné tavení podobně konstruovaného lehkovodního reaktoru bylo příčinou dosud největší havárie v historii jaderného průmyslu ve Spojených státech na Třímílovém ostrově v roce 1979, odkud tehdy uniklo větší množství radioaktivních látek a oblast se s důsledky potýká podnes.
Podle Greenpeace japonská jaderná krize může mít „zničující“ účinky. Agentura AFP cituje Jana Beránka, vedoucího mezinárodní kampaně Greenepace k jaderné energetice, podle nějž „vypuštění jakéhokoli množství radioaktivity do ovzduší představuje riziko pro zdraví obyvatel v okolí“.
Podle Beránka se jedná o evidentní důkaz, že na jaderný průmysl nelze spoléhat. „Okolnost, že fukušimská jaderná elektrárna vypouští kontaminované plyny do atmosféry, znamená, že selhaly všechny zabezpečovací systémy, které mají radioaktivitu od přírodního prostředí oddělovat.“
Jaderný průmysl přitom soustavně ubezpečuje veřejnost, že v moderních reaktorech se něco takového nemůže stát. Přitom právě teď se to děje. „Kolik varování budou lidé ještě potřebovat, než pochopí, že jaderná energetika je z podstaty nepřijatelně nebezpečná?“ cituje českého ekologa pracujícího v mezinárodním ústředí Greenpeace International AFP.
http://www.denikreferendum.cz/clanek/9417-jak-je-to-s-jadernymi-zdroji
Čemu všemu ještě budeme muset přihlížet, než některým lidem dojde, že ty veliké řeči o bezpečnosti atd. nejsou než toužebným přáním těch, kdo z laboratoří a akdemií rozhodují o našem společném životním prostředí?
Kolik lidí zahynulo při cunami v automobilech? Proč nekřičí Auto*mat: My jsme to říkali, zakažte automobilismus?
Kromě angličtiny je tam i pár dalších jazyků, ale čeština nikoliv a podrobností je v nich méně. Podrobnosti v japonštině jsou na https://secure.wikimedia.org/wikipedia/ja/wiki/%E7%A6%8F%E5%B3%B6%E7%AC%AC%E4%B8%80%E5%8E%9F%E5%AD%90%E5%8A%9B%E7%99%BA%E9%9B%BB%E6%89%80%E4%BA%8B%E6%95%85 ale s pomocí elektronických slovníků jsem z toho víc než z anglické stránky nevyčetl.
http://www.bbc.co.uk/news/world-12723092
Jedno z míst, odkud mohla česká místa převzít zprávu o úniku radioaktivního cesia. Cesium (které by znamenalo únik paliva) ovšem nebylo nalezeno v okolí elektrárny, ale v okolí reaktoru. Radioaktivita mimo objekt elektrárny pochází chladicí vody (uniklé a vypuštěné páry) aktivované ozářením; v té je kromě dusíku16, o němž BBC mluví, už jen tritium, které se dává do svítících ciferníků náramkových hodinek.
O něco nebezpečnější izotopy mohou vzniknout ze solí v mořské vodě, proto ji Japonci nepoužili k chlazení hned a musel o tom rozhodnout premiér. Co s nimi, budou řešit po zchlazení reaktoru, uvnitř elektrárny.
Ve věci Fukušimy jsem naprosto fascinován tím, jak všichni atomčíci v Čechách o konkrétní situaci odehrávající se v troskách na druhé straně zeměkoule a především o tom, jak bude všechno v pořádku, vědí jak při pohledu do křišťálové koule - Dana Drábová v tv předem marginalizuje jakékoli dopady (dnes jsem jí viděl říct větu "i kdyby došlo na tu nejhorší variantu, dotkne se to jen okruhu 30km kolem elektrárny"). Bohužel nemůžu teď v rychlosti najít text, který jsem před časem četl, kde bylo Japonsko vydáváno za vzor bezpečnosti dnešní jaderné energetiky právě tím, že reaktory stojí v tektonicky nestabilním prostředí. Je tedy zřejmé, že na proměnu vědomí věřících by neměla vliv ani "nejhorší varianta" - pevně doufám, že k ní nedojde, byla by opravdu ve všech směrech zbytečná...
Černobylská havárie způsobila rozsáhlé radfioaktivní znečištění, jehož celkový dopad na lidské zdraví se obtížně vyhodnocuje. Rozsáhlé znečištění, ne radioaktivní, ale také s obtížně vyhodnotitelným dopadem na lidské zdraví, způsobuje běžný provoz automobilů, i bez nehod.
V případě japonského zemětřesení mají auta a jaderné elektrárny společné to, že příčina neštěstí je úplně jiná, na autech i elektrárnách nezávislá. Srovnání kulhá v tom ohledu, že poškozené jaderné elektrárny jsou zdrojem problémů, které Japonci musí řešit, zatímco automobily mohly být spíše prostředkem záchrany; po zásahu vlnou už jsou jen součástí všeho ostatního šrotu, odpadu a sutin, mezi kterými je nutno hledat oběti a které bude třeba odklidit.
Nevím, do jaké míry byla černobylská havárie zveličena, či nikoli - ona přece byla především naopak sovětskou mocí bagatelizována. Asi všichni jsme měli strach, já tedy ano.
Udivuje mě, kolik se vždycky vyrojí generálů po bitvě. Zde tuto roli na sebe vzal Jakub Vaníček. Proč jste svou hněvivou námitku, pane Vaníčku, nevyslovil před třemi dny? Ctím kritiku jaderné energetiky, ale brát si tu strašnou živelnou pohromu, která zasáhla Japonsko (zemi, již z řady důvodů obdivuji), jako argument pro svůj boj je podle mě přinejmenším nevkusné.
Havárie JE i rafinerie ukazuje, jak opatrně musíme zacházet s fosilně nukleární energií. Onehdá tu jaderný profesionál Wagner mluvil o tom, jak by se dala obnovit JE na Filipínách, kterou euroameričtí inženýři postavili na vulkánu. Všechno je prý jen otázka techniky. Jenže není, úplatky, hamižnost, lajdáctví, nepozornost s technikou nejen pracují, ale už jí i vytvářejí. Proto je třeba být opatrný a hledat jiné bezpečné a dosažitelné možnosti. A ty už konec konců máme...
http://www.denikreferendum.cz/clanek/9417-jak-je-to-s-jadernymi-zdroji
Mám rád seriozní diskuzi i s lidmi s opačnými názory. Často se tak dá získat spoustu informací a opravit třeba i své mylné názory. Problém je, když se diskutuje manipulativním způsobem, aby se oponent očernil, jak to dělá pan Tožička. Pak je diskuze dost nesmyslná
Psal jste také o tom, že ochuzený uran se nezískává při obohacování uranu pro JE - což je v přímém rozporu se všemi zdroji.
Jako čert kříži se vyhýbáte problému řešení katastrof způsobených těžbou uranu u nás, ale především třeba v Nigeru či USA. Ale přišel jste obdivuhodným názorem, že zatím co v uranových dolech jsou lidé ohroženi leukemií, v jiných dolech silikózou a závaly. Jako kdyby toto nebezpečí v uranových dolech nebylo...
Navíc pro Vás není Černobyl největší průmyslovou katastrofou, což mi připadá už opravdu cynické. I když na okamžitá úmrtí byl horší Bhopal, tak na následná úmrtí jsou obě katastrofy srovnatelné, většinou se však kloní k tomu, že z Černobylskou katastrofou je postiženo více lidí. Obě katastrofy ukazují, jak suverénně a sebevědomě zacházíme s nebezpečnými látkami - které ani nepotřebujeme, a jak lehce se pak dostáváme do obrovských problémů, když se nám to vymkne z ruky.
Pokud bude pokračovat sjednocování evropské energetiky a pokud bude v této energetické síti budoucnosti místo pro jaderné zdroje, tak jsem přesvědčen, že význam těchto "sociálních" faktorů (např. míra souhlasu obyvatel) bude stále větší.
Pozastavit výstavbu jaderných elektráren kvůli odporu obyvatel mi přijde naprosto legitimní. Diskuse o tom, co se dotýká celé společnosti, přeci nemůže zůstat pouze v technické rovině.
V tomto ohledu je třeba zdůrazit to, co tu již zaznělo, totiž že ona filipínská JE začala být stavěna za autoritativního režimu, ale pozastavena byla právě po jeho demokratizaci (kdy se asi dostaly na povrch nekteré potlačované skutečnosti, ať už technického anebo společenského charakteru).
Pan Novák definoval jakýsi princip následné opatrnosti - až to bouchne, tak to pak příště vylepšíme. Opačný přístup je princip předběžné opatrnosti - nepouštět se do věcí, které se mohou vymknout fatálně.
V předchozím příspvěku jsem se pozastavil nad tím, že se u nás většinově snadno prosazují názory, které jsou přinejmenším potenciálně proti zájmům většiny (pravicová politika, fosilně-jaderná energetika). Ono to spolu souvisí. Alternativní energetika není jen technická záležitost využívání obnovitelných zdrojů ale skutečnou alterntivnou je lokalizace a decentralizace, spojená s ekonomickou demokratizací a změnocu životního stylu. Zkusme si představit, jak by to vypadla, kdyby se srovnatelné prostředky, které polyká fosilně-atomová energetika invstovaly do rozvoje alternativ. Bude to vyžadovat zásadní změny, ale spousta lidí už na nich pracuje. Japonská tragedie a její oběti snad nebudou v tomto smyslu marné a víc lidí se začne zamýšlet nad tím, kam se tahle civilizace vlastně řítí.
Boj za zachování sociálního státu je do značné míry boj konzervativní - nenecháme si vzít jistoty, které už máme. Ekologická kritika systému usiluje o změnu, a lidé změnu nemají moc rádi, jestliže je nějak nepohodlná, což zpravidla je.
Tím neříkám, že se rudá a zelená nemohou slít dohromady, často se jistě slévají, sám bych byl příkladem. Ale nedá se tak snadno operovat s těmi zájmy většiny.
Nicméně pocit je hezká věc :-)
Sociální stát udržuje početnou střední třídu, která má vysoké nároky jak na přímou spotřebu energie, tak na spotřebu energeticky náročných výrobků. Asociální stát zbídačením většiny obyvatelstva sníží energetické nároky populace. Zvýšením úmrtnosti chudých navíc populaci sníží; v tomto bodě je důležitá reforma zdravotnictví, neboť příliš kvalitní zdravotnické služby poskytované chudým způsobují populační explozi. To není problém z ekonomického hlediska, stačí, když chudí umírají ještě v produktivním věku a když se nástup produktivního věku snižuje dětskou prací, ale z hlediska ekologiockého přece jen záleží na tom, zda chudí, i při svých skromných nárocích na zdroje, nepřetěžují životní prostředí svým počtem.
Úspory energie nejlépe zajistí drastická cenová politika, životnímu prostředí nejlépe odlehčí bezohledné reformy sociálního systému a zdravotnictví.
Bursík věděl, proč šel do koalice s Topolánkem.
Samozřejmě nikdo výslovně neprohlásil, že jaderná energetika zabila ty skoro dva tisíce již potvrzených obětí. Jen se tu pořád dokola bavíme o té strašlivé nehodě jaderné elektrárny a nějak zapomínáme, jak malou součástí jaké katastrofy ve skutečnoti je.
Jak už jsem napsal v diskusi pod jiným článkem této kampaně, kdyby Japonci nebyli postavili jadernou elektrárnu Fukušima 1, ušetřili by si dnes řadu problémů, škod, by i zdravotních rizik. Mnohem více škodám, a hlavně ztrátám na životech, by ovšem předešli, kdyby nebyli postavili města jako Sendai, Minamisanriku, Kudži, Ofunato, Rikuzentakata, Mijako, Ócuči, Jamada, Namie, Sóma, Minamisóma, Onagawa, Natori, Išinomaki, Kesennuma, Erimo nebo Oarai na pobřeží.
Na http://www.denikreferendum.cz/clanek/9512-fukusimskou-jadernou-elektrarnu-postihla-dalsi-exploze-obavy-z-havarie-rostouvzal Michal Šindelář mou ironickou poznámku vážně, proto tady zdůrazním: Odmítám předběžnou opatrnost, která velí stáhnout kalhoty, nemáme-li důkaz, že za obzorem není brod. Odmítám předběžnou opatrnost, na jejímž základě by Japonci nikdy nesměli žít v Japonsku.
A odmítám hyenismus předběžně opatrných proroků, kteří nad katastrofou jásají: My jsme to říkali!
Nevím, zda je spíš k smíchu, nebo k pláči, jak se Němci hrnou prověřit odolnost svých jaderných elektráren proti zemětřesení. Čekám, kdy Rakousko vznese požadavek, aby Česká republika doložila, že Temelín odolá deseti metrové cunami na Lipně.