Jadernou elektrárnu Fukušima 1 postihla havárie
Jakub PatočkaV jaderné elektrárně Fukušima 1 selhalo v důsledku pátečního tsunami chladicí zařízení. Dnes nad ránem elektrárnou otřásl výbuch, do okolí uniklo větší množství radioaktivity, nad elektrárnou se vznáší bílý mrak.
V jaderné elektrárně Fukušima 1 na severovýchodě Japonska, který byl nejvíce poškozen pátečním zemětřesením, se dnes ozval výbuch. Na záběrech japonské televize se nad elektrárnou vznáší bílý mrak. Při explozi bylo několik zaměstnanců zraněno, sdělila televize NHK.
Zaměstnanci elektrárny bojují o to, aby zabránili tavení reaktoru. V okolí elektrárny byly naměřeny výrazně zvýšené hodnoty radioaktivního cesia, což je příznak poškození jádra reaktoru přehřátím.
V areálu byla naměřena úroveň radioaktivity tisíckrát vyšší, než jsou běžné hodnoty, a v bezprostředním okolí elektrárny osmkrát vyšší. Zaměstnanci elektrárny se ve službě střídají v rychlém sledu, aby se zkrátil čas, po nějž jsou vystaveni toxickým dávkám.
Tokijská elektro-energetická společnost Tepco, provozovatel jaderné elektrárny nalézající se 250 km severně od Tokia, prohlásila, že nepokládá za pravděpodobné roztavení jádra reaktoru. Představitelé Japonské jaderné agentury ale uvedli, že tavení rektoru už může probíhat.
V jednom z tamních reaktorů by mohlo nastat tavení palivových tyčí kvůli výpadku chladicího média poškozeného pátečním zemětřesením. Problémy s chladicím zařízením už ohlásila i druhá fukušimská jaderná elektrárna. Pětačtyřicet tisíc obyvatel v okruhu deseti kilometrů elektrárny bylo již evakuováno.
Tepco už také dostala povolení k upuštění části radioaktivní páry, aby se snížil více než dvojnásobně vysoký tlak v havarovaném chladicím systému a předešlo se dalšímu poškození reaktorů.
Havárie v elektrárně propukla poté, co páteční tsunami zničila chladící systém i jeho zálohu.
Částečné tavení podobně konstruovaného lehkovodního reaktoru bylo příčinou dosud největší havárie v historii jaderného průmyslu ve Spojených státech na Třímílovém ostrově v roce 1979, odkud tehdy uniklo větší množství radioaktivních látek a oblast se s důsledky potýká podnes.
Podle Greenpeace japonská jaderná krize může mít „zničující“ účinky. Agentura AFP cituje Jana Beránka, vedoucího mezinárodní kampaně Greenepace k jaderné energetice, podle nějž „vypuštění jakéhokoli množství radioaktivity do ovzduší představuje riziko pro zdraví obyvatel v okolí“.
Podle Beránka se jedná o evidentní důkaz, že na jaderný průmysl nelze spoléhat. „Okolnost, že fukušimská jaderná elektrárna vypouští kontaminované plyny do atmosféry, znamená, že selhaly všechny zabezpečovací systémy, které mají radioaktivitu od přírodního prostředí oddělovat.“
Jaderný průmysl přitom soustavně ubezpečuje veřejnost, že v moderních reaktorech se něco takového nemůže stát. Přitom právě teď se to děje. „Kolik varování budou lidé ještě potřebovat, než pochopí, že jaderná energetika je z podstaty nepřijatelně nebezpečná?“ cituje českého ekologa pracujícího v mezinárodním ústředí Greenpeace International AFP.
http://www.denikreferendum.cz/clanek/9417-jak-je-to-s-jadernymi-zdroji
Čemu všemu ještě budeme muset přihlížet, než některým lidem dojde, že ty veliké řeči o bezpečnosti atd. nejsou než toužebným přáním těch, kdo z laboratoří a akdemií rozhodují o našem společném životním prostředí?
Kolik lidí zahynulo při cunami v automobilech? Proč nekřičí Auto*mat: My jsme to říkali, zakažte automobilismus?
Kromě angličtiny je tam i pár dalších jazyků, ale čeština nikoliv a podrobností je v nich méně. Podrobnosti v japonštině jsou na https://secure.wikimedia.org/wikipedia/ja/wiki/%E7%A6%8F%E5%B3%B6%E7%AC%AC%E4%B8%80%E5%8E%9F%E5%AD%90%E5%8A%9B%E7%99%BA%E9%9B%BB%E6%89%80%E4%BA%8B%E6%95%85 ale s pomocí elektronických slovníků jsem z toho víc než z anglické stránky nevyčetl.
http://www.bbc.co.uk/news/world-12723092
Jedno z míst, odkud mohla česká místa převzít zprávu o úniku radioaktivního cesia. Cesium (které by znamenalo únik paliva) ovšem nebylo nalezeno v okolí elektrárny, ale v okolí reaktoru. Radioaktivita mimo objekt elektrárny pochází chladicí vody (uniklé a vypuštěné páry) aktivované ozářením; v té je kromě dusíku16, o němž BBC mluví, už jen tritium, které se dává do svítících ciferníků náramkových hodinek.
O něco nebezpečnější izotopy mohou vzniknout ze solí v mořské vodě, proto ji Japonci nepoužili k chlazení hned a musel o tom rozhodnout premiér. Co s nimi, budou řešit po zchlazení reaktoru, uvnitř elektrárny.
Ve věci Fukušimy jsem naprosto fascinován tím, jak všichni atomčíci v Čechách o konkrétní situaci odehrávající se v troskách na druhé straně zeměkoule a především o tom, jak bude všechno v pořádku, vědí jak při pohledu do křišťálové koule - Dana Drábová v tv předem marginalizuje jakékoli dopady (dnes jsem jí viděl říct větu "i kdyby došlo na tu nejhorší variantu, dotkne se to jen okruhu 30km kolem elektrárny"). Bohužel nemůžu teď v rychlosti najít text, který jsem před časem četl, kde bylo Japonsko vydáváno za vzor bezpečnosti dnešní jaderné energetiky právě tím, že reaktory stojí v tektonicky nestabilním prostředí. Je tedy zřejmé, že na proměnu vědomí věřících by neměla vliv ani "nejhorší varianta" - pevně doufám, že k ní nedojde, byla by opravdu ve všech směrech zbytečná...
Černobylská havárie způsobila rozsáhlé radfioaktivní znečištění, jehož celkový dopad na lidské zdraví se obtížně vyhodnocuje. Rozsáhlé znečištění, ne radioaktivní, ale také s obtížně vyhodnotitelným dopadem na lidské zdraví, způsobuje běžný provoz automobilů, i bez nehod.
V případě japonského zemětřesení mají auta a jaderné elektrárny společné to, že příčina neštěstí je úplně jiná, na autech i elektrárnách nezávislá. Srovnání kulhá v tom ohledu, že poškozené jaderné elektrárny jsou zdrojem problémů, které Japonci musí řešit, zatímco automobily mohly být spíše prostředkem záchrany; po zásahu vlnou už jsou jen součástí všeho ostatního šrotu, odpadu a sutin, mezi kterými je nutno hledat oběti a které bude třeba odklidit.
Nevím, do jaké míry byla černobylská havárie zveličena, či nikoli - ona přece byla především naopak sovětskou mocí bagatelizována. Asi všichni jsme měli strach, já tedy ano.
Udivuje mě, kolik se vždycky vyrojí generálů po bitvě. Zde tuto roli na sebe vzal Jakub Vaníček. Proč jste svou hněvivou námitku, pane Vaníčku, nevyslovil před třemi dny? Ctím kritiku jaderné energetiky, ale brát si tu strašnou živelnou pohromu, která zasáhla Japonsko (zemi, již z řady důvodů obdivuji), jako argument pro svůj boj je podle mě přinejmenším nevkusné.