Současně se zaváděním školného se budou snižovat příspěvky státu školám. Řeči o zvyšování úrovně škol v souvislosti se školným jsou proto jen demagogií. Jejich účelem je zamaskovat prosazování soukromých zájmů na náš účet. Blíže viz zde: http://www.blisty.cz/2010/6/15/art53074.html
a zde: http://www.blisty.cz/art/53033.html
První demonstrace proti školnému se koná již dnes viz zde: http://www.blisty.cz/2010/6/15/art53091.html

Myslím, že zavedení školného mělo větší smysl někdy v druhé půlce devadesátých let, kdy silné ročníky sedmdesátých let zahltily kapacity škol a celá řada studentů pak neprošla přes přijímací řízení. Osobně znám spoustu lidí schopných studia VŠ kteří však nedostali šanci kvůli absurdně obtížným přijímacím zkouškám což je téměř rovno zločinu. V dnešní době je však situace obrácená v důsledku výrazného demografického poklesu a počty studentů budou klesat. Lze očekávat, že i celkové náklady na vysoké školství budou zákonitě klesat a hledat tedy nové nepopulární způsoby dofinancovávání mi i z tohoto důvodu nepřijde rozumné. Jediné (spíše pochybné) argumenty pro jsou, že k placenému vzdělání budou možná někteří jedinci přistupovat s větší odpovědností a také, že státu se vrátí alespoň nějaké peníze za studenty, kteří v ČR sice vystudovali, ale ihned „pláchli“ za hranice. Jinak v článku uvedené argumenty jsou věcné a v jejich světle považuji krok zavedení školného za první vážnou chybu nový politiků.

Jelikož je v našem školském systému již dvě desetiletí prostor pro soukromé školy, kde se platí školné, a zejména ve středním školství by se výhody měly dávno projevovat, zřejmě to nebude s oním předopkladem o kvalitě vyplývající ze školného a údajné větší individuální motivaci a odpovědnosti tak žhavé... Můžeme zavést školné, ale ani se tím nezkvalitní výuka, ani to nepřinese víc prostředků do vzdělávání a už vůbec to nezaručí rovný přístup ke vzdělání, o nějž by nám asi mělo jít v první řadě, chceme-li kvalitnější a vzdělanější společnost. Pan Mistrík ovšem, jak je zvykem, opět střílí od pasu. Kapacity škol se zahlcují teprve v posledním desetiletí a síla populačně silných ročníků na to má mnohem slabší vliv, než soudí. Poslední ročníky jsou slabé a přesto roste počet studentů, zejména v bakalářském stupni studia. V současné době ony "zločinné" přijímací zkoušky - podobně jako před 15, 20, 25....30 lety úspěšně složí cca třetina uchazečů, ovšem dnes je přijato - v letošním roce - téměř 75% přihlášených. Důvody jsou přece jasné. A systém je nastaven také logicky - politikům jde o to zvyšovat statistiky a současně systém trvale naleptávat, aby sílily argumenty pro školné. Spoluúčast sociálních demokratů na tomto procesu, podobně jako na postupné likvidaci akademie věd, patří k hanebným činům, které bezpochyby vedly k současné programové prázdnotě strany a k její porážce ve volbách.

je zde:http://www.msmt.cz/reforma-terciarniho-vzdelavani/bila-kniha?highlightWords=b%C3%ADl%C3%A1+kniha

Nevím jestli se podle ní jede nebo ne, ale po znovupřečtení SWOT analýzy (str. 14) je mi to stejně úplně fuk.

Pane Vodičko,
Tentokrát nejsme ve při, v podstatě věci se shodneme. Přesto musím reagovat na váš atak. Má střelba od pasu má jako obvykle oporu v číslech. Jako příklad uvádím, že koncem sedmdesátých let se v ČR rodilo kolem 180tisic dětí ročně. Pokud se shodneme, že vysokou školu by měla studovat asi třetina populace pak mluvíme o více než 60 tisících studentech koncem devadesátých let ročně. To v žádném případě nemohlo jenom státem financované vysoké školství zajistit a byl tak spáchán zločin na celé generaci, kdy mnohým nebylo umožněno studium z kapacitních důvodů (selekce nebyla prováděna na základě finančních predispozic, nýbrž na schopnostech studenta memorovat telefonní seznamy – těžko říct co je spravedlivější zvážíme-li možnosti půjčky, prospěchového stipendia atd.). Není pravda, že v dnešní době je zájem o studium VŠ větší než ve zmiňovaném období (mluvím v absolutních číslech). Do celé věci navíc poměrně dobře vidím, protože funguji jako zástupce katedry. O problémech mých kolegů, některých méně atraktivních oborů, s nedostatkem zájemců o studium bych tady mohl psát dlouhou stať. Jinak se shodneme, že systém kdy školy jsou nuceny brát doslova každého (kvalita nekvalita) je špatný a neudržitelný. Odtud ostatně pramení můj předpoklad, že návrat k realistickým 30% studující populace bude znamenat úsporu prostředků, protože některé školy padnou a celkově se sníží počet studentů a s nimi spojené náklady státu. Školné má tedy opodstatnění pouze v případě, že stát není schopen zajistit oněch zmiňovaných 30-40 procent a tato situace při dnešní kapacitě škol z demografických důvodů v dnešní době ani nejbližší budoucnosti zjevně nehrozí.

Milý pane kolego,
těší mne, že se shodujeme. Jestli se Vás dotkla má poznámka o střelbě od pasu, pak se omlouvám, nebyla myšlena zle, v žádném případě. Ale nadále si myslím, že od pasu s těmi počty střílíte, protože netuším, odkud čerpáte normativ třetiny populace, která "by měla studovat" na VŠ. Nejsem - jako Vy - zástupce vedoucího katedry, ale také na jedné interně působím a trvám na tom, že přijímací zkoušky jsou správné, neboť studovat VŠ je sice právo každého, avšak ne automatický nárok a je právem odborného koncilia vybírat, zkoušet a rovněž i nepřijímat na základě metodicky vytvořených a verifikovatelných zkoušek či testů. A rozhodně nevidím důvod, proč by to měl být zločin. Ano, dnes je módní odsuzovat "telefonní seznamy" a jistě byla hloupost, pokud vzdělávání někde spočívalo pouze na mechanickém memorování. Já však takovou výuku nepoznal a myslím, že je to do určité míry mýtus. Jelikož jsem studoval především v 90. letech a mám zcela jinou zkušenost, bude to asi poněkud složitější problematika. Osobně však zastávám názor, že: 1. je třeba pracovat na zkvalitnění základního a středního školství + zavést státní maturity; 2. nechat jednotlivým vědním a vzdělávacím oborům poměrně velkou autonomii k tomu, aby si rozhodovaly o přijímacím řízení i o počtu přijímaných studentů; 3. zachovat či posílit stávající systém akreditace a zajistit její nezávislost na politických stranách či finančních tlacích; 4. přestat o vzdělanostní společnosti mluvit týden před volbami či v OVM a konečně začít na tomto civilizačním projektu intenzivně a dlouhodobě pracovat. Nesmysl zavádění školného už nebudu ani připomínat.

Všechny podstatné argumenty už padly a pokud se podaří reformu prosadit, znamená to vytunelování posledního kapitálu, který našemu národu ještě zbyl – vzdělanost a tvořivost. Jediné, co nezaznělo, je, že se tu opět o kousek víc systém uzavírá tak, aby lidé nemysleli na nic jiného, než jak vydělávat peníze – a aby nezlobili.
K tomu jen postřeh vysokoškolské učitelky o právě probíhajících přijímacích zkouškách. Po 20 letech zkušeností vím, že bereme čím dál tím víc studentů s čím dál tím horšími znalostmi u přijímacích zkoušek. Letos to vypadá, že na mém oboru 80 a více bodů ze 100 získá jen sotva třetina přijatých. Drtivá většina projde „s odřenýma ušima“ kousek nad 50. Podle toho především bude vypadat i kvalita naší práce. A jestli náš plat půjde ze státního rozpočtu, nebo přímo od studentů, na tom se nic nezmění.

Netuším, jak vypadají přijímací zkoušky na sinologii, nicméně myslím, že v naprosté většině jsou přijímací zkoušky loterií, která téměř o ničem nevypovídá, asi jako když si člověk hodí kostkou, na kvalitu studentů bych podle toho zas tak moc neusuzoval. Předpokládám, že stoupající/klesající úroveň je spíš pedagogovi zřejmá z průběžného kontaktu se studenty oboru.

Pane Mistríku, rozhodně bych nekladl přímou úměru mezi klesající počet studentů a financí do školství. V ideálním případě by právě méně studentů na stejný objem peněz mohlo zaručit alespoň takové minimální kvalitativní předpoklady, jako je vůbec to, že bude mít pedagog na své studenty čas a bude se jim moci lépe věnovat, už jen proto, že nebude běhat po třech dalších školách, jak je tomu ve většině případů dnes.

1/ Školné by mělo zvýšit motivaci a odpovědnost studentů ke studiu.

2/ Student by měl znát hodnotu svého studia (že není "zdarma") a spolupodílet se symbolickou částkou na jeho nákladech (navrhuji 1-5%, u opakování ročníku 10-50%).

3/ To vše samozřejmě jen za podmínek, že bude zachována solidní sociální síť pro chudé a zároveň nadané studenty (bezúročné půjčky se splatností po dosažení nadprůměrného platu).

Upozorňuji na znamenitý článek Martina PROFANTa k tématu v dnešních Britských listech:
http://blisty.cz/2010/6/17/art53137.html

mohla byste prosím konkrétně uvést, jak se v posledních dvaceti letech, kdy zde máme také soukromé střední i vysoké školy, Vaše předpoklady projevily v praxi? Je znát, že absolventi středních škol, na nichž se platí školné, jsou vzdělanější, odpovědnější, motivovanější ke studiu, více si svého dosavadního studia váží jako hodnoty? Mohla byste prosím specifikovat podle čeho jste odvodila navrhované částky a čím jsou tato procenta zdůvodněná? Máte konkrétní představu o tom, co tento procentuální výměr zmanená, v tom či jiném oboru? Předpokládám totiž, že vycházíte nikoli pouze z ideologických předpokladů, nýbrž z praxe a dlouhodobé empirie. Děkuji Vám za konkrétní odpovědi a přeji Vám hezký den.

Pane Vodičko,

myslím si, že vysokoškolsky vzdělávaní dospělí lidé by měli mít jasnou konkrétní reálnou předtavu, kolik jejich studium daňové poplatníky stojí a alespoň minimálně se na něm finančně spolupodílet. (U ostatních oborů a služeb to také zpravidla víme a platíme je zpravidla komplexně, nejen mnou navrhovaných velmi mírných 1-5% nákladů. )

Oba krajní extrémy - t.j. platit plné školné jako za kapitalismu - nebo naopak mít vše "zdarma" bez představy nákladnosti - to oboje považuji za nedobré krajní extrémy a jsem pro umírněnou střední cestu symbolických poplatků a malé motivační spoluúčasti studentů.

Jinak pracuji 25 let ve výchově mládeže na SŠ, mám též vlastní postupně se osamostatňující děti (i ještě studující), takže ohledně motivace samozřejmě vím, jak je výchovná a potřebná - podrobněji to zde rozepisovat není myslím třeba.

Přeji Vám též hezký den.

Žel jste mi neodpověděla a ve mně sílí podezření, že Vaše svaté přesvědčení vyplývá z představ, nikoli z poznání. A ty představy čerpají z podobných tezí, jako je možné dočíst se např. dnes v MF-D "Vystudujete, dostanete dobrý plat a až pak začnete platit školné". Prostě idyla, konečně vyřešeno... Ale realita je mnohem složitější... Samozřejmě, že "vysokoškolsky vzdělávaní dospělí lidé by měli mít jasnou konkrétní reálnou předtavu, kolik jejich studium daňové poplatníky stojí". Objevujete Ameriku, ovšem nepíšeme rok 1492 a rád bych připomněl, že v systému prograsivního zdanění je tento problém dávno řešen. Žádný takový "extrém", jaký popisujete (mít vše zdarma), dosud v historii nikde nerealizovali, to by mne zajímalo co máte na mysli. Naopak, ten druhý extrém známe v různě variovaných podobách a brzy se zřejmě dočkáme i v naší české variaci na globální kapitalismus.

Vzdělávání, od té doby co před ca 200 lety vzniklo jako systém, bylo u nás vždy zadarmo - za feudalismu, kapitalismu i reálného socialismu. Na Karlově univerzitě se školné neplatilo od doby co ji Karel IV založil. Naštěstí např. pro chudého Honzu z Husince...

Expert TOP09 Jan Vitula, který spolupřipravuje zavedení školného, v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká: "Osobně jsem pro výrazné motivační prvky, aby studenti půjček nevyužívali: kdo by např. zaplatil hned a nebral si půjčku, měl by výraznou slevu na školném." Méně majetní studenti budou tedy směřováni k půjčkám a budou splácet i s úroky, ti bohatší si zaplatí a dostanou výraznou slevu. Obraz vzorně tržní spravedlnosti.

Mohu připojit zkušenost univerzitního učitele. Mezi dnes už velmi četnými soukromými vysokými školami (až na dvě výjimky), kde se už platí školné a státními, kde se školné platí jen částečně (za přijímací zkoušky, za opakované ročníky) je obrovský, a to v neprospěch škol se zavedeným školným. Student je tam v pozici zákazníka a jako k zákazníkovi se k němu školy chovají. Nemají na něj žádné nároky. Snaží se ho hlavně neodradit a udržet ho jako platícího co nejdéle (čili nevyhazovat neschopné a líné), mnoho po něm nechtít a dávat mu (s vynaložením minimálních nákladů) pocit, že je mu na škole příjemně.

Trh "bez přívlastků" by na školství měl zřejmě stejný vliv jako už má na jiné segmenty trhu. Prolhaná reklama, mohutná nabídka nekvalitního zboží, prostě šuntů, které zkolabují druhý den po skončení záruční lhůty, zabalených do hodně strakatého a hodně lesklého materiálu s kosmicky nebo jinak nabubřele znějícími názvy.

Z prostředí středních škol mohu potvrdit to samé. Osobně jsem na jednu nastoupila - a vydržela přesně čtvrt roku, kamarádka to na jiné vydržela se zapřením několik let. Tam se společné zájmy studentů a školy točí kolem lecčeho, ale znalosti to rozhodně nejsou