Školné nemusí vést k lepším školám

Dušan Radovanovič

O školném panují mnohé mýty: zvýší motivaci studentů k odpovědnému studiu, umožní studovat i sociálně slabším a finančně zabezpečí vysoké školství. Je tomu ale skutečně tak?

Vybraní zástupci pravicové koalice jsou ponořeni v jednáních o budoucí podobě vysokého školství. Již nyní je ale zřejmé, že najdou konsenzus ve dvou hlavních bodech. Těmi bude zavedení školného a propojení vysokých škol s průmyslovým a podnikatelským sektorem.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Na školném se již dokonce vyjednavači dohodli. Jeho výše ještě není zcela jasná, ovlivňovat by ho mohly i samotné školy. Zástupce Věcí veřejných Josef Dobeš uvedl, že by mělo dosahovat výše zhruba deseti tisíc korun za semestr. Platit by mohlo začít od roku 2013.

V čem nemají strany zatím jasno je, zda se zavede školné takříkajíc z gruntu, jak navrhuje TOP 09, nebo projde jeho „umírněnější“ verze s možností si na školné půjčit a splácet jej až po vystudování, jak si představují ODS a Věci veřejné.

Argumenty zastánců školného jsou jasné. Školné zvýší motivaci studentů k odpovědnému studiu, umožní studovat i sociálně slabším a finančně zabezpečí terciální školství. Při bližším pohledu se ale nezdá být tato představa příliš reálná.

Především nebylo nikde řečeno, že příjmy ze školného utvoří přidanou hodnotu, díky níž se podaří sanovat současný nedostatek financí ve školství. Původní plán autorů Bílé knihy totiž počítal s tím, že peníze od studentů pouze nahradí finance, jež vkládá do školství stát. Na tento problém upozornila i politoložka a předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

„Mám strach, že se zavede školné a sníží se příspěvek státu na školství, takže školy na tom budou stejně špatně. Jenom to budou platit studenti a školám to nepomůže,“ upozornila Dvořáková.

Dalším problematickým bodem je fakt, že nastavení paušální výše školného na všech typech škol je snad ještě nespravedlivější než rovná daň. Student by platil stejnou sumu za studium z finančního hlediska zcela rozdílně perspektivních oborů.

„Dokážu si představit, že někdo v momentě, kdy bude mít například trojnásobek průměrného platu, začne splácet své školné, ale nedokážu si představit, že by mladý člověk splácel školné z platu učitele základní, střední nebo vysoké školy,“ upozorňuje Dvořáková.

Nebrat v potaz typ studované vysoké školy, jako to činí téměř všechny dosavadní reformní návrhy, je tedy značně pochybné. „V některých zemích je třeba na některých oborech školné hodně vysoké (bere se to jako investice na budoucí příjmy — například na právech), na jiných studenti dostávají stipendium, aby je do škol přilákali (pedagogické fakulty),“ vysvětluje Vladimíra Dvořáková.

Navíc lze předpokládat, že se rodiče budou snažit školné za potomky zaplatit, aby jim usnadnili vstup do produktivního života. U nízkopříjmových rodin to může znamenat nikoli nevýznamnou zátěž. Na půjčky pak budou odkázáni především ti nejchudší, kteří se během studia dále zadluží a půjčky budou splácet v době, kdy by měli zakládat rodiny.

Kvůli zkušenostem ze zemí jako Rakousko či Nizozemí se navíc zastánci školného nemohou odvolávat ani na zahraničí. V Nizozemí funguje podobný systém, jaký chtějí reformátoři zavést u nás. „Spolu s granty zavedli i školné, jenže ten systém se ukázal hodně náročný na provoz a v době krize nyní chtějí granty zrušit. Studentům tak zůstane školné a přijdou o granty, čímž se přístup ke vzdělání stane reálně velmi nerovný,“ upozornil pro Deník Referendum předseda Studentské komory Rady vysokých škol Miro Jašurek.

Tlak na kapitalizaci vzdělávání může mít i společensky nevhodné dopady. Řada vysokoškoláků zaměstnaných ve veřejném a také neziskovém sektoru totiž nedosahuje ani průměrného platu. „Aby byli schopni studium zaplatit, natož aby se jim „vyplatilo“, budou vysokoškoláci tlačeni opouštět veřejný a neziskový sektor ve prospěch soukromého,“ upozornila již dříve na jeden z důsledků zpoplatněného školství socioložka Tereza Stöckelová.

    Diskuse
    V
    June 15, 2010 v 7.39
    Finanční situace škol se bude zhoršovat
    Současně se zaváděním školného se budou snižovat příspěvky státu školám. Řeči o zvyšování úrovně škol v souvislosti se školným jsou proto jen demagogií. Jejich účelem je zamaskovat prosazování soukromých zájmů na náš účet. Blíže viz zde: http://www.blisty.cz/2010/6/15/art53074.html
    a zde: http://www.blisty.cz/art/53033.html
    První demonstrace proti školnému se koná již dnes viz zde: http://www.blisty.cz/2010/6/15/art53091.html
    MM
    June 15, 2010 v 11.27
    Potřeba školného v devadesátých letech a dnes
    Myslím, že zavedení školného mělo větší smysl někdy v druhé půlce devadesátých let, kdy silné ročníky sedmdesátých let zahltily kapacity škol a celá řada studentů pak neprošla přes přijímací řízení. Osobně znám spoustu lidí schopných studia VŠ kteří však nedostali šanci kvůli absurdně obtížným přijímacím zkouškám což je téměř rovno zločinu. V dnešní době je však situace obrácená v důsledku výrazného demografického poklesu a počty studentů budou klesat. Lze očekávat, že i celkové náklady na vysoké školství budou zákonitě klesat a hledat tedy nové nepopulární způsoby dofinancovávání mi i z tohoto důvodu nepřijde rozumné. Jediné (spíše pochybné) argumenty pro jsou, že k placenému vzdělání budou možná někteří jedinci přistupovat s větší odpovědností a také, že státu se vrátí alespoň nějaké peníze za studenty, kteří v ČR sice vystudovali, ale ihned „pláchli“ za hranice. Jinak v článku uvedené argumenty jsou věcné a v jejich světle považuji krok zavedení školného za první vážnou chybu nový politiků.
    LV
    June 16, 2010 v 0.46
    školné a kvalita
    Jelikož je v našem školském systému již dvě desetiletí prostor pro soukromé školy, kde se platí školné, a zejména ve středním školství by se výhody měly dávno projevovat, zřejmě to nebude s oním předopkladem o kvalitě vyplývající ze školného a údajné větší individuální motivaci a odpovědnosti tak žhavé... Můžeme zavést školné, ale ani se tím nezkvalitní výuka, ani to nepřinese víc prostředků do vzdělávání a už vůbec to nezaručí rovný přístup ke vzdělání, o nějž by nám asi mělo jít v první řadě, chceme-li kvalitnější a vzdělanější společnost. Pan Mistrík ovšem, jak je zvykem, opět střílí od pasu. Kapacity škol se zahlcují teprve v posledním desetiletí a síla populačně silných ročníků na to má mnohem slabší vliv, než soudí. Poslední ročníky jsou slabé a přesto roste počet studentů, zejména v bakalářském stupni studia. V současné době ony "zločinné" přijímací zkoušky - podobně jako před 15, 20, 25....30 lety úspěšně složí cca třetina uchazečů, ovšem dnes je přijato - v letošním roce - téměř 75% přihlášených. Důvody jsou přece jasné. A systém je nastaven také logicky - politikům jde o to zvyšovat statistiky a současně systém trvale naleptávat, aby sílily argumenty pro školné. Spoluúčast sociálních demokratů na tomto procesu, podobně jako na postupné likvidaci akademie věd, patří k hanebným činům, které bezpochyby vedly k současné programové prázdnotě strany a k její porážce ve volbách.
    June 16, 2010 v 6.23
    Bílá kniha terciárního vzdělávání
    je zde:http://www.msmt.cz/reforma-terciarniho-vzdelavani/bila-kniha?highlightWords=b%C3%ADl%C3%A1+kniha

    Nevím jestli se podle ní jede nebo ne, ale po znovupřečtení SWOT analýzy (str. 14) je mi to stejně úplně fuk.
    MM
    June 16, 2010 v 11.46
    Střelec od pasu
    Pane Vodičko,
    Tentokrát nejsme ve při, v podstatě věci se shodneme. Přesto musím reagovat na váš atak. Má střelba od pasu má jako obvykle oporu v číslech. Jako příklad uvádím, že koncem sedmdesátých let se v ČR rodilo kolem 180tisic dětí ročně. Pokud se shodneme, že vysokou školu by měla studovat asi třetina populace pak mluvíme o více než 60 tisících studentech koncem devadesátých let ročně. To v žádném případě nemohlo jenom státem financované vysoké školství zajistit a byl tak spáchán zločin na celé generaci, kdy mnohým nebylo umožněno studium z kapacitních důvodů (selekce nebyla prováděna na základě finančních predispozic, nýbrž na schopnostech studenta memorovat telefonní seznamy – těžko říct co je spravedlivější zvážíme-li možnosti půjčky, prospěchového stipendia atd.). Není pravda, že v dnešní době je zájem o studium VŠ větší než ve zmiňovaném období (mluvím v absolutních číslech). Do celé věci navíc poměrně dobře vidím, protože funguji jako zástupce katedry. O problémech mých kolegů, některých méně atraktivních oborů, s nedostatkem zájemců o studium bych tady mohl psát dlouhou stať. Jinak se shodneme, že systém kdy školy jsou nuceny brát doslova každého (kvalita nekvalita) je špatný a neudržitelný. Odtud ostatně pramení můj předpoklad, že návrat k realistickým 30% studující populace bude znamenat úsporu prostředků, protože některé školy padnou a celkově se sníží počet studentů a s nimi spojené náklady státu. Školné má tedy opodstatnění pouze v případě, že stát není schopen zajistit oněch zmiňovaných 30-40 procent a tato situace při dnešní kapacitě škol z demografických důvodů v dnešní době ani nejbližší budoucnosti zjevně nehrozí.
    LV
    June 16, 2010 v 16.57
    ad pan Mistrík
    Milý pane kolego,
    těší mne, že se shodujeme. Jestli se Vás dotkla má poznámka o střelbě od pasu, pak se omlouvám, nebyla myšlena zle, v žádném případě. Ale nadále si myslím, že od pasu s těmi počty střílíte, protože netuším, odkud čerpáte normativ třetiny populace, která "by měla studovat" na VŠ. Nejsem - jako Vy - zástupce vedoucího katedry, ale také na jedné interně působím a trvám na tom, že přijímací zkoušky jsou správné, neboť studovat VŠ je sice právo každého, avšak ne automatický nárok a je právem odborného koncilia vybírat, zkoušet a rovněž i nepřijímat na základě metodicky vytvořených a verifikovatelných zkoušek či testů. A rozhodně nevidím důvod, proč by to měl být zločin. Ano, dnes je módní odsuzovat "telefonní seznamy" a jistě byla hloupost, pokud vzdělávání někde spočívalo pouze na mechanickém memorování. Já však takovou výuku nepoznal a myslím, že je to do určité míry mýtus. Jelikož jsem studoval především v 90. letech a mám zcela jinou zkušenost, bude to asi poněkud složitější problematika. Osobně však zastávám názor, že: 1. je třeba pracovat na zkvalitnění základního a středního školství + zavést státní maturity; 2. nechat jednotlivým vědním a vzdělávacím oborům poměrně velkou autonomii k tomu, aby si rozhodovaly o přijímacím řízení i o počtu přijímaných studentů; 3. zachovat či posílit stávající systém akreditace a zajistit její nezávislost na politických stranách či finančních tlacích; 4. přestat o vzdělanostní společnosti mluvit týden před volbami či v OVM a konečně začít na tomto civilizačním projektu intenzivně a dlouhodobě pracovat. Nesmysl zavádění školného už nebudu ani připomínat.
    OL
    June 16, 2010 v 18.22
    ad školné a kvalita
    Všechny podstatné argumenty už padly a pokud se podaří reformu prosadit, znamená to vytunelování posledního kapitálu, který našemu národu ještě zbyl – vzdělanost a tvořivost. Jediné, co nezaznělo, je, že se tu opět o kousek víc systém uzavírá tak, aby lidé nemysleli na nic jiného, než jak vydělávat peníze – a aby nezlobili.
    K tomu jen postřeh vysokoškolské učitelky o právě probíhajících přijímacích zkouškách. Po 20 letech zkušeností vím, že bereme čím dál tím víc studentů s čím dál tím horšími znalostmi u přijímacích zkoušek. Letos to vypadá, že na mém oboru 80 a více bodů ze 100 získá jen sotva třetina přijatých. Drtivá většina projde „s odřenýma ušima“ kousek nad 50. Podle toho především bude vypadat i kvalita naší práce. A jestli náš plat půjde ze státního rozpočtu, nebo přímo od studentů, na tom se nic nezmění.
    DR
    June 16, 2010 v 21.9
    Netuším, jak vypadají přijímací zkoušky na sinologii, nicméně myslím, že v naprosté většině jsou přijímací zkoušky loterií, která téměř o ničem nevypovídá, asi jako když si člověk hodí kostkou, na kvalitu studentů bych podle toho zas tak moc neusuzoval. Předpokládám, že stoupající/klesající úroveň je spíš pedagogovi zřejmá z průběžného kontaktu se studenty oboru.

    Pane Mistríku, rozhodně bych nekladl přímou úměru mezi klesající počet studentů a financí do školství. V ideálním případě by právě méně studentů na stejný objem peněz mohlo zaručit alespoň takové minimální kvalitativní předpoklady, jako je vůbec to, že bude mít pedagog na své studenty čas a bude se jim moci lépe věnovat, už jen proto, že nebude běhat po třech dalších školách, jak je tomu ve většině případů dnes.
    June 17, 2010 v 9.30
    Jen drobné poznámky:
    1/ Školné by mělo zvýšit motivaci a odpovědnost studentů ke studiu.

    2/ Student by měl znát hodnotu svého studia (že není "zdarma") a spolupodílet se symbolickou částkou na jeho nákladech (navrhuji 1-5%, u opakování ročníku 10-50%).

    3/ To vše samozřejmě jen za podmínek, že bude zachována solidní sociální síť pro chudé a zároveň nadané studenty (bezúročné půjčky se splatností po dosažení nadprůměrného platu).
    June 17, 2010 v 10.0
    školné
    Upozorňuji na znamenitý článek Martina PROFANTa k tématu v dnešních Britských listech:
    http://blisty.cz/2010/6/17/art53137.html
    + Další komentáře