↗

Postup Martina Veselovského a DVTV vůči organizaci NaZemi odporuje základním etickým pravidlům, když její program nerůstového vzdělávání manipulativně klade do souvislosti s komunistickým režimem a účelově napadá její zdroje financování. Aniž by si to Martin Veselovský uvědomoval, chová se přesně jako „novináři“ minulého režimu, kteří se takto pokoušeli diskreditovat disidenty. Repro DR

Včera jsem dělal rozhovor s Martinem Veselovským v DVTV. Poté, co v Deníku N dodatečně editorsky doplňovali rozhovor se mnou, byla to další zkušenost s mainstreamovým médiem, která ukazuje, že vůči zastáncům nerůstu se zde nedodržují elementární standardy novinářské práce.

Když mi zaslali okruhy otázek, těšil jsem se, že konečně chce známější mainstreamové médium svým divákům představit kritiku naší závislosti na ekonomickém růstu a také vizi nerůstové ekonomiky, která je už dnes běžnou součástí zahraničních diskuzí a vědeckých debat o tom, jak vyřešit současné propojené globální krize. Během rozhovoru jsem ale pochopil, že cílem rozhovoru spíše bylo diskreditovat jakoukoliv kritiku ekonomického růstu, mě osobně či organizaci NaZemi, ve které působím.

Diskuze o limitech růstové závislosti a různých ekonomických alternativách je v České republice v počátcích. V západních demokraciích se debata o nerůstu vede na půdě Evropského parlamentu, je přítomna ve zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu, a o tom, jak se zbavit závislosti na růstu, se radí představitelé nejprogresivnějších zemí současnosti jako např. Nový Zéland, Skotsko, Island či Finsko v rámci takzvané Wellbeing Economy Alliance. Mediální organizace DVTV se téma rozhodla od začátku rozhovoru spojovat s přechozím režimem a takto rámovala rozhovor se mnou.

Takřka identický postup zvolila Veselovského kolegyně Daniela Drtinová, která během rozhovoru se zástupci Univerzit za klima také jejich iniciativu spojovala s předchozím režimem. Tímto zjednodušováním DVTV znemožňuje hledat sociálně, ekologicky i ekonomicky udržitelnější cesty života naší společnosti a staví se na stranu oligarchických struktur, které ze současného neudržitelného, hluboce nespravedlivého systému profitují.

Jednou z klíčových dovedností pro kritické myšlení, ve kterém už více než deset let posilujeme kompetence pedagogů během našich kurzů Kritického myšlení v globálních souvislostech, je uvědomit si, jak naše emoce a předchozí zkušenosti ovlivňují kritické myšlení, zkreslují je či mu brání. Přiznám se, že sám nevím, jak naložit s emočním traumatem z toho, co jsme si tady zažili během minulého režimu. Je ale politováníhodné, když médium reputace DVTV empiricky doloženou kritiku růstové ekonomiky emotivně dezinterpretuje, zcela nesmyslně ji klade do souvislosti s minulým režimem, a tím blokuje jakoukoliv konstruktivní diskuzi o cestách, jak dnešní krize překonat.

DVTV tvrdí, že kriticky přistupuje ke všem, ale to není pravda. Novináři DVTV nekladou svým respondentům kritické otázky ohledně ekonomického růstu, neptají se jich na režijní náklady jejich organizací či výstupy projektů, na kterých osobně nepracovali. I z dalších rozhovorů o klimatu, které v DVTV vznikly, je patrné, že organizace je velmi kritická až útočná, když někdo začne upozorňovat na limity stávajícího ekonomického systému, zatímco z hlediska klimatické krize přistupuje nekriticky ke každému, kdo říká, že k vyřešení dnešních krizí nic moc vlastně dělat nemusíme.