USA: první pokus o založení odborů v Amazonu nevyšel, bojuje se však dále

Adam Rektor Polánek

Část zaměstnanců obřího skladu v Alabamě chtěla čelit otřesným podmínkám na pracovišti založením odborů — prvních v Amazonu v USA vůbec. Zaměstnavatel získal nakonec většinu na svou stranu, avšak jen za použití krajně sporných postupů.

V obřím distribučním centru Amazonu v Bessemeru pracuje několik tisíc lidí, většinou chudších Afroameričanů. V rámci celých USA je Amazon druhým největším soukromým zaměstnavatelem vůbec. Snímek z televizního vysílání

738 hlasů pro, 1798 proti. Takovým poměrem skončilo před pár dny hlasování zaměstnanců obřího distribučního centra zasilatelského gigantu Amazon.com v alabamském Bessemeru o založení odborové organizace. Hlasovalo se přes dva měsíce a šlo o hlasování velmi sledované. Pokud by totiž byla většina pro, vznikla by vůbec první odborová organizace v dané korporaci na území USA, kde Amazon zaměstnává přes 400 tisíc lidí. Celý bessemerský boj o odbory trvá již delší dobu. Na té nebo oné straně se v něm angažovala řada amerických celebrit, včetně současného prezidenta.

Se záměrem založit odbory přišla část zaměstnanců bessemerského Amazonu v reakci na problematický přístup zaměstnavatele k pracovním podmínkám i k zacházení s lidmi obecně. V posledních měsících vyšel najevo například fakt, že si někteří zaměstnanci nemohou zajít v pracovní době na toaletu. Místo toho musí vylučovat do lahví a sáčků, které mají po ruce.

Podobně problematicky přitom přistoupil Amazon i k vlastnímu hlasování o odborech. Hlasy se například odevzdávaly průběžně do schránky přímo na pracovišti. Zaměstnavatel si tak udržoval přehled, kdo se již zúčastnil a kdo ne. Dále Amazon najal štáb profesionálních rozbíječů odborů, kteří organizovali schůzky jeden na jednoho s dosud nerozhodnutými zaměstnanci a tlačili na ně, aby hlasovali proti. Sama společnost navíc nutila zaměstnance docházet na oficiální porady, kde byli přesvědčováni o nevýhodách členství v odborech.

Podle právníků amerických odborářských konfederací použil Amazon manipulativní techniky za hranicí zákona, a hlasování je proto třeba napadnout. Boj Američanů za první odbory v gigantickém řetězci tedy bude pokračovat.

„Odbory by vznikly, nebýt lživé a nezákonné kampaně Amazonu. Budeme apelovat na příslušné instituce, aby výsledek anulovaly,“ uvedl v tematické tiskové zprávě Stuart Appelbaum, předseda Odborové organizace zaměstnanců maloobchodu, velkoobchodu a obchodních domů (RWDSU).

Téma i pro prezidenta

Amazon jen v Bessemeru zaměstnává 5800 lidí. V celých USA je pak druhým největším soukromým zaměstnavatelem, hned za sítí supermarketů a hypermarketů Walmart. Na rozdíl od Evropy přitom — jak už zmíněno — dosud nemá odbory.

Společnost se v USA pyšní tím, že odborové sdružování nepotřebuje, jelikož sama zaručuje zaměstnancům patnáctidolarovou minimální mzdu a zdravotní pojištění — sociální mety, jež v současnosti v USA pro všechny prosazují demokraté a celá smírná levice. Hlavním důvodem snah o založení odborů v Bessemeru byly však podmínky na pracovišti.

Dění v Bessemeru komentovala v uplynulých týdnech řada politiků, včetně prezidenta Bidena či známého levicového senátora Sanderse. Podporu odborářům vyjadřovali také filmové hvězdy či profesionální sportovci.

Aktuální prohru odborářů označil Sanders na Twitteru za výsledek který „zklamal, ale nepřekvapil.“ Podobně se vyjádřila i Rebecca Givanová, expertka na pracovní právo při Rutgers University v New Jersey: „Zaměstnavatelé mají v podobných hlasováních velkou výhodu. Disponují v podstatě neomezenými finančními prostředky a mohou v zaměstnancích vyvolat pocity úzkosti a nejistoty — a tady vidíme výsledek,“ uvedla Givanová pro BBC.

Velká reforma

Vzato z hlediska celkových trendů je v současnosti sdruženo v odborech necelých jedenáct procent všech pracujících Američanů — o celou polovinu méně než v osmdesátých letech. V posledních letech přitom zájem o členství stoupá. Desítky milionů Američanů, kteří momentálně v odborech nejsou, by si členství přáli — je jim však z mnohých důvodů odpíráno. Podle analytiků jsou na vině především zákony zvýhodňující zaměstnavatele na úkor zaměstnanců.

V souvislosti s hlasováním v Alabamě zesílilo v USA volání po celkové reformě pracovního práva, která by členství v odborech usnadnila. Demokraté již stihlli předložit návrh zákona známý jako PRO Act, který by mimo jiné rozšířil pravomoci odborů a omezil protiodborové kampaně zaměstnavatelů, jako je Amazon. Podle odborářů samotných by šlo o největší reformu amerického pracovního práva za posledních čtyřicet let.

PRO Act prošel teď v březnu Sněmovnou reprezentantů a podporuje jej i prezident Biden. Aby se však stal zákonem, musí projít i horní komorou Kongresu — Senátem —, kde mají demokraté jen těsnou většinu jednoho hlasu. Schválení reformy tak stále není samozřejmé.

Další informace:

advertisment