USA: první pokus o založení odborů v Amazonu nevyšel, bojuje se však dále

Adam Rektor-Polánek

Část zaměstnanců obřího skladu v Alabamě chtěla čelit otřesným podmínkám na pracovišti založením odborů — prvních v Amazonu v USA vůbec. Zaměstnavatel získal nakonec většinu na svou stranu, avšak jen za použití krajně sporných postupů.

V obřím distribučním centru Amazonu v Bessemeru pracuje několik tisíc lidí, většinou chudších Afroameričanů. V rámci celých USA je Amazon druhým největším soukromým zaměstnavatelem vůbec. Snímek z televizního vysílání

738 hlasů pro, 1798 proti. Takovým poměrem skončilo před pár dny hlasování zaměstnanců obřího distribučního centra zasilatelského gigantu Amazon.com v alabamském Bessemeru o založení odborové organizace. Hlasovalo se přes dva měsíce a šlo o hlasování velmi sledované. Pokud by totiž byla většina pro, vznikla by vůbec první odborová organizace v dané korporaci na území USA, kde Amazon zaměstnává přes 400 tisíc lidí. Celý bessemerský boj o odbory trvá již delší dobu. Na té nebo oné straně se v něm angažovala řada amerických celebrit, včetně současného prezidenta.

Se záměrem založit odbory přišla část zaměstnanců bessemerského Amazonu v reakci na problematický přístup zaměstnavatele k pracovním podmínkám i k zacházení s lidmi obecně. V posledních měsících vyšel najevo například fakt, že si někteří zaměstnanci nemohou zajít v pracovní době na toaletu. Místo toho musí vylučovat do lahví a sáčků, které mají po ruce.

Podobně problematicky přitom přistoupil Amazon i k vlastnímu hlasování o odborech. Hlasy se například odevzdávaly průběžně do schránky přímo na pracovišti. Zaměstnavatel si tak udržoval přehled, kdo se již zúčastnil a kdo ne. Dále Amazon najal štáb profesionálních rozbíječů odborů, kteří organizovali schůzky jeden na jednoho s dosud nerozhodnutými zaměstnanci a tlačili na ně, aby hlasovali proti. Sama společnost navíc nutila zaměstnance docházet na oficiální porady, kde byli přesvědčováni o nevýhodách členství v odborech.

×