Brněnští zastupitelé v úterý neschválili smlouvu s Amazonem. Mimo jiné kvůli tomu, že umístění logistického centra neumožňuje platný územní plán. Pro umístění logistického centra i přes to, že ho územní plán neumožňuje, hlasovalo šest z osmi zastupitelů TOP 09, třináct z devatenácti zastupitelů ČSSD, dva ze čtrnácti zastupitelů ODS, čtyři ze šesti zastupitelů KDU-ČSL, žádný ze zastupitelů KSČM a žádný ze zastupitelů Strany Zelených.

Pro dohodu hlasovalo tedy pětadvacet zastupitelů z celkových pětapadesáti. Město tak s největší pravděpodobností definitivně přichází o zahraničního investora, který kromě miliardových investic ve městě plánoval také zaměstnat až 2000 pracovníků. ČSSD právě z toho důvodu rozhodnutí zastupitelstva kritizuje.

„Respektuji rozhodnutí zastupitelů, osobně se s ním však neztotožňuji. Brno promarnilo svou šanci získat v době ekonomické recese silného investora a současně vyslalo do světa negativní signál i ostatním potenciálním investorům. Od posledního hlasování zastupitelstva došlo ve vyjednávání k výrazným posunům umožňujícím dohodu, a to napříč politickým spektrem. Výsledek dnešního hlasování mě proto mrzí dvojnásob,“ uvedl po zasedání zastupitelstva primátor Roman Onderka z ČSSD.

Podle sociálních demokratů město přichází o silného investora na svém území, o možnost vzniku až dvou tisíc nových pracovních míst, o milionové finanční dotace do infrastruktury a o realizaci dálničního sjezdu pro průmyslovou zónu.

„Je prostým faktem, že přes třiadvacet tisíc Brňanů je nyní v evidenci úřadu práce a denně tito lidé musí řešit základní otázky své životní existence,“ zdůraznil Onderka s tím, že dle jeho slov „pseudodůvody“ vedoucí k zamítnutí investice se ukazují jako nepravdivé a vykonstruované.

„Například tzv. otrokářské pracovní podmínky v novém logistickém centru Amazon v Brně či argument, že Brno jedná pod časovým tlakem a nic nebylo řádně projednáno, jsou mýty. Tuto záležitost orgány města v různých podobách projednávají už od srpna 2013,“ vysvětlil Onderka.

Na rozdíl od sociálních demokratů si ODS pochvaluje, kterak v zastupitelstvu splnila svůj úkol. Občanští demokraté připomněli, že již v únoru nepodpořili podle nich nevýhodné podmínky vstupu investora do Černovické terasy a vyjednali s ním následně to, co považovali za nutné.

„Tedy jeho zapojení do výkupu pozemků potřebných pro vybudování dálničního napojení průmyslové zóny na dálnici D1. Státu se toto nepodařilo vyřešit od roku 2000, kdy Zemanova vláda s nynějším premiérem Sobotkou, tehdy ministrem financí, vybudování exitu schválila. Právě tato role investora mohla dát městu garanci, že stavba dálničního napojení nebude trvat dalších čtrnáct let, ale bude provedena v řádu měsíců,“ uvedl předseda klubu zastupitelů ODS Libor Šťástka.

Bez trvání na této podmínce by podle ODS došlo k hrozbě totálního dopravního kolapsu jižní části Brna, konkrétně Slatiny, Tuřan a Černovic. „Měli jsme za to, že ani 1 500 deklarovaných pracovních míst na Černovické terase, nemůže být na úkor 23 000 obyvatel těchto městských částí a dalších desetitisíců Brňanů, trpících v dopravních zácpách. K těm by jistě 360 kamionů za den v ulicích města přispělo,“ tvrdí Šťástka.

Podle něj chtěla ODS získat relevantní stanovisko Amazonu, že s Brnem stále počítá, jakož i příslib, že 1 500 deklarovaných pracovních míst bude primárně určeno pro obyvatele Brna a regionu jižní Moravy. Tyto podmínky byly v zásadě splněny. Vedení Amazonu dopisem zájem o Brno potvrdilo. Klíčovou překážkou se tak pro ODS nakonec ukázalo to, že umístění logistického centra bylo v rozporu s územním plánem města.

„Hlasovat pro umístění stavby, která je v rozporu s platným územním plánem města, prostě nelze. Zákonné předpisy platí pro všechny. Pro obyvatele města, místní podnikatele i investory, jako je Amazon. I média dlouhodobě upozorňují na nešvary černých staveb, které jsou dodatečně povolovány. A příslušný stavební úřad by před takovým rozhodnutím v případě logistického centra Amazonu stál,“ vysvětlil Šťástka.