Koronavirus a na něj navázaná vládní nařízení doslova a do písmene rozmetaly celou migrační politiku České republiky a ohrozily stabilitu migračních proudů, které se formovaly již po mnoho let. V rámci restriktivních opatření se totiž uzavřely hranice a česká vláda zamezila vstupu jedincům, kteří neměli v České republice trvalý nebo přechodný pobyt.

Nová víza se přitom vůbec neudělovala. Těm, kteří zde zůstali na krátkodobé nebo dlouhodobé vízum, byla platnost víza automaticky prodloužena po dobu šedesáti dní od ukončení nouzového stavu. Česká vláda tak zamezila vstupu „cizinců“ na své území a jedinci, kteří v té době v České republice nepobývali a kteří neměli výše uvedený trvalý a přechodný pobyt, se do země nedostali ani jak turisté.

V souvislosti s tím ovšem také vzrostla touha migrantů odejít zpět do svých domovských zemí. Nastalo masivní uzavření podniků a propouštění zahraničních pracovníků. Proč by tedy měli setrvávat v České republice či v jiných evropských zemích, když jsou podniky, stavebnictví i hotely uzavřené?

Snažili se tak odjet zpět za svými rodinami, ale mnozí to již jednoduše nestihli. Uzavření hranic totiž přišlo velice náhle. V tomto případě epidemie koronaviru obrátila logiku celé migrační politiky „naruby“ — migranti chtěli „ven“, ale nemohli.

Přitom ještě před několika dny by to bylo přesně naopak — migranti chtěli „dovnitř“, ale museli se probít přes omezující podmínky migrační politiky. Nyní tak museli zahraniční pracovníci čekat na speciální repatriační vlaky nebo lety, kterými odcestovali do zemí původu, aby pak byli ve své zemi dehonestováni jako přenašeči koronaviru nebo jako nezaměstnaní.

Některým státům však přišla repatriace vhod — například Ukrajina již dlouhodobě usilovala o návrat ukrajinských občanů zpět do vlasti. Navrátilci se totiž mají postarat o znovuvybudování ukrajinské země, která je těžce postižená kvůli ekonomickým krizím a vinou chronické nekompetence ukrajinské politiky.

Evropské vlády si však postupně uvědomili naléhavost zahraničních pracovníků a také zaměstnavatelé začali postupně požadovat obnovení pracovních víz pro zahraniční pracovníky. Rostoucí ceny v obchodech za ovoce a zeleninu totiž nejsou způsobené jenom uzavřením hranic, ale také nemožností sklízet — jednoduše chybí pracovníci v zemědělství.

Odpůrce brexitu tak může například těšit i skutečnost, že předpoklad Borise Johnsona o Angličanech pracujících na britských polích se ukázal jako licoměrný, nesprávný a populistický. Britové o práci na polích totiž nemají zájem.