Milion chvilek — vlajková loď občanství

Libor Prudký

Základní smysl Milionu chvilek pro demokracii je v tom, že společnosti vštěpuje smysl aktivního občanství. Společnost, v níž je takováto dovednost vyspělá a všeobecně rozšířená, se nemusí být o svobodu a demokracii. A naopak.

Hnutí Milon chvilek pro demokracii nabylo na síle, kterou málokdo čekal. Jde zřejmě o projev mnoha vlivů, mezi nimiž je nepochybně důležitá dlouho zadržovaná potřeba výraznější spontánní občanské aktivity. Léta jsme čekali na to, že právě tuto aktivitu politické strany podpoří, ale marně. Nezmohly se na víc než fintu, kterou lze pojmenovat „totální marketingová politika“.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Zaměřena je na nejspodnější rovinu potřeb a pudů. V té nejhrubší podobě se řídí úvahou: „Volte nás a my vám za to dodáme lízátka. Teď. Hned. Jako my to tu dosud nikdo nedělal. Nikdo na vás vlastně nemyslel! Co bude dál? To už vás nemusí zajímat. Teď jsme tady na čtyři roky my a garantujeme vám plnění svých vágních slibů.“

Totální marketingová politika přímo navazuje na příslib „jistot socialismu“. Především na jistotu spojenou s dávným sloganem „držet hubu a krok“. Budete-li se tím řídit, dostanete sem tam nějakou dobrotu.

Potíž je v tom, že tento postup je zcela proti rozvoji, ba vůbec proti samé existenci demokratické, svobodymilovné společnosti. Stojí proti příležitostem, v nichž by se občané mohli naučit svobodě čili odpovědnosti za sebe sama i ostatní kolem sebe.

Takový přístup míří nezadržitelně k autokracii, později zřejmě k diktatuře. A samozřejmě též ke stále hlubšímu ponořování politiky do žumpy lží a podvodů. Šíří se masově, v řadě zemí hlásícícíh se slovy k liberální demokracii, ale prostřednictvím brutální marketingové politiky se stále víc přibližujících autokracii a naplňování vůdcovského prinicpu.

Taková vládnutí v sobě vždy nesou stigmata lží, podvodů a zaměření na okamžité úspěchy. Je to druh vládnutí, které nedohlédne dál, než je jeden volební cyklus. Vždy opomíjí problémy, na která nestačí momentální rozhodnutí.

A protože většina složitých problémů v naší komplikované době není řešitelná okamžikovými rozhodnutími, směřuje taková politika dřív či později také k růstu konfliktů a střetů i mezi státy, kulturami, národy. Nebezpečí katastrofy tak soustavně roste. Místo hrozeb dvou soupeřících táborů máme nebezpečí konce uvnitř sebe sama, uvnitř zdánlivé demokracie.

Už v sedmdesátých letech minulého století formuloval předseda Ústavního soudu Spolkové republiky Německo paradox, který je sice málo známý, ale pořád má zásadní význam. Jmenuje se po svém autorovi Böckenfördeho paradox. Ve zjednodušené podobě jeho podstata spočívá v tom, že jakkoli svoboda ekonomická a politická jsou nejlepšími nástroji pro vládnutí, samy v sobě nemají schopnost své vlastní reprodukce.

Zdrojem jejich udržení a rozvoje jsou lidé, kteří vědí, kam patří, kde jsou jejich kořeny, a dokáží vzdorovat tendencím k anomii. A to jim dává možnost rozvoje vlastní bytosti schopné sebereflexe, kritického myšlení a svobodného rozhodování, tedy rozhodování s odpovědností za své skutky. Tudíž i podporu skutečných demokratických a liberálních řešení v životě lidí.

A tu jsme u toho, v čem spočívá nejdůležitější z možných dopadů Milionu chvilek pro demokracii. Jde samozřejmě o protesty proti premiérovi, proti prezidentovi našeho státu a řadě jejich nohsledů, tedy lidí, kteří pracují vědomě s brutální mrketingovou politikou. A tudíž vědomě škodí občanskému rozvoji, který je podmínkou demokracie a svobody. Jediné, co je zajímá je, zda jim to přináší hlasy, a tudíž možnost znozvolení a další držby moci.

Jde o jasné vyjadřování skutečnosti, že většina občanů v naší zemi si 

uvědomuje nebezpečí současné vulgární marketingové politiky a staví se  proti ní. Foto Filip Smelík, DR

V politických stranách vesměs není dostatek energie, chuti, ani vědomí o tom, jak silně je tu ohrožena demokracie. Nejen u nás — pohleďme do Maďarska, Polska, ale třeba i do Velké Británie či na Trumpovy eskapády za oceánem. O Rusku a Číně ani nemluvě.

Všude je tendence shodná: nesrozumitelnost a nepřehlednost současné společnosti „řešit“ zjednodušením ve smyslu přiblížení se těm, kteří o společnských tématech obvykle hlouběji neuvažují, a vytvoření podmínek pro „moudré vládce“, kteří to „za ně“ vyřeší. Nevyřeší. Dávají zdání, že něco řeší, ale hlavní je, aby jim to sypalo. Hlasy, vliv, a řadu dalších výhod.

Politické strany u nás vesměs ani netuší, o co jde. Občané zčásti ano. Zlepšení tak může přinést jedině soustředěná aktivita zdola, vycházející od občanů.

Proto má dnes máloco větší smysl než veřejně podporovat Milion chvilek pro demokracii. Podporovat přímou spoluprací, ale také tím, že další a další občanské inciativy se budou hlásit k tomu, co v sobě Milion chvilek obnáší. Teze, které naposled hnutí Milon chvilek prohlásilo za jádro svého programu a důvod své existence, umožňují, aby se k největší současné občanské aktivitě přihlásila valná většina všech, kteří se pokoušejí po svém o rozvoj občanství.

Nejde o utváření nové politické strany. Jde o jasné vyjadřování skutečnosti, že většina občanů v naší zemi si uvědomuje nebezpečí současné vulgární marketingové politiky a staví se proti ní. Hasiči, včelaři, myslivci, pečovatelé o slabé a ohrožené, odbory, ale i sportovní kluby, divadelní, pěvecké a muzikantské kroužky, také křesťanské iniciativy a řada dalších aktivit, které sdružují občany a podporují jejich učení se občanství a bojují s anomií — těm všem se tu otevírá prostor.

Není cestou vytvářet nové politické subjekty, ale posilovat atmosféru ve společnosti ve prospěch občanských, demokratických, svobodomyslných spontánních činností tak intenzivně, že alespoň některým politickým stranám nezbude, než aby se k takovýmto aktivitám přihlásily. A o vytvoření podmínek, v nichž ty, kteří se k zájmu o aktivní občany nepřihlásí, vývoj zanese do ústraní.

    Diskuse
    February 10, 2020 v 9.33
    Občanský kapitál a demokratické strany
    Milión chvilek vytváří svou aktivitou velký občanský, protestní a demokratický kapitál, který politické strany, které jsou v opozici, ale ani sociální demokracie, která je sice ve vládě, ale pokud chce přežít, tak musí umět dát najevo, že není jen Babišovou a Zemanovou podržtaškou vůbec neumí využít. Jako bychom se učili být občany, ale ještě neuměli být politicky myslícími a jednajícími demokraty, takže Babiš se svým politicky prázdným a bezobsažným marketingem pořád bez problému shrabává třetinu hlasů pro sebe a své kvazipolitické hnutí.
    Historicky asi nebylo šťastné, že se proti sobě stavěla občanská společnost (Havel) a politické strany (Klaus). Politické strany jsou součástí občanské společnosti, působí na ni a musí být schopny s ní komunikovat a čerpat. Jestliže dostávají politické strany na podnose takovou podporu, tak proč s tím více aktivně nepracují? Milión chvilek to za ně neudělá.
    JK
    February 10, 2020 v 10.7
    Martinu Šimsovi
    "Jestliže dostávají politické strany na podnose takovou podporu, tak proč s tím více aktivně nepracují?"

    Protože visí na špagátkách majitelů velkých peněz.
    Proč? - Právě proto že politické partaje jsou něčím principiálně jiným, nežli občanská společnost. Politické partaje jsou součástí právě onoho establishmentu, proti kterému taková hnutí jako "Milion chvilek" - byť i neuvědoměle - bojují.
    JK
    February 10, 2020 v 14.54
    Josefu Poláčkovi
    Jenže jak dopadla "nepolitická politika", to jste viděl při rozpadu OF.
    JK
    February 29, 2020 v 9.42
    K věci
    https://a2larm.cz/2020/02/orban-babis-vondra-stejne-nebezpeci/

    Facit:
    Milion chvilek pro demokracii dosud vyzýval k tomu, aby se „demokratické síly“ spojily do nějaké pravicové formace, která Babiše porazí. Teď dostali velmi výmluvnou odpověď: mnozí čeští pravicoví politici a novináři sice chtějí porazit Babiše, ale autoritářský konzervatismus jim nevadí. To je cenná informace, ze které je třeba vyvodit závěry.
    PK
    February 29, 2020 v 18.16
    Myslím, že rozuzlení přijde dříve, než se nadějeme
    Jestli totiž Češi něco opravdu nemají rádi, tak je to snižování životní úrovně. Zvláště když se jim při tom do očí tvrdí, že "Už je líp".

    Takže agent Bureš už de facto končí. A ten konec nebude hezký.
    PK
    March 1, 2020 v 12.7
    Složení hostů dnešních otázek VM
    1x ANO, 1x ČSSD, 1 x KSČM.

    To je současný establišment, proti kterému budeme volit, až budeme volit "protestně", a "proti establišmentu".
    PK
    March 1, 2020 v 16.28
    Dnes je zase hezky
    Takže momentálně probíhá pochod MCH Prahou na téma "Postavme se rozvratu institucí!".
    JK
    March 1, 2020 v 19.37
    Správně! Instituce si rozvrátit nedáme! Jediný, kdo je smí rozvracet, jsme my sami!