Na letenské demonstraci Milionu chvilek pro demokracii 16. listopadu zaznělo hned v úvodu z úst organizátorů, že jim dnešní velké shromáždění dává silný mandát. V nadšené atmosféře mohutného davu to neznělo nijak nepřípadně a asi se nad tím nikdo nepozastavil. Přesto ale stojí za to se nad tím na chvíli zamyslet. O jaký mandát by vlastně mohlo jít?

Pokud jde o politický mandát ve vlastním smyslu, pak letenská demonstrace neměla mandát žádný, ani ten nejslabší. Jakýkoli mandát vzniká z demokratických voleb. To samozřejmě uznává i Milion chvilek, stejně jako skoro všichni ostatní, protože to je skutečný odkaz 17. listopadu v politické rovině: svobodné, demokratické volby jako jediný zdroj legitimní politické moci.

Je tu ale i další, obecnější význam slova mandát: může to znamenat také právo vyjádřit vlastní názor, projevit se veřejně, bez strachu z postihu. I to je důležitý rozměr demokracie. Jenže i v tomto smyslu je tu drobný háček. Veřejně projevený názor nezískává větší pravdivost tím, že ho podpoří deset, padesát, sto či dvě stě padesát tisíc lidí. Každý názor má právo na to zaznít, a spíše než na hlasitosti by mělo záležet na smyslu a obsahu.