Nejen návrh na revizi dávkového systému v oblasti bydlení, ale i novela zákona o zaměstnanosti v mezirezortním připomínkovém řízení sklidila vlnu kritiky. Záměr ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) výrazně zpřísnit podmínky pro uchazeče o zaměstnání ve shodě s odborníky na problematiku sociálního začleňování odmítají obce, zaměstnavatelé, veřejná ochránkyně práv i někteří ministři druhé vlády Andreje Babiše (ANO).

Nesouhlas připomínkových míst vyvolal především návrh, aby nezaměstnaní, kteří poruší své povinnosti vůči úřadu práce — například tím, že odmítnou nabízené místo, nedostaví se k zaměstnavateli nebo zmeškají sjednanou schůzku —, byli až na devět měsíců vyškrtnuti z evidence a ztratili tak nárok na podporu ze strany státu s výjimkou dávky mimořádné okamžité pomoci ve výši existenčního minima, tedy 2 200 korun.

Podle Maláčové je totiž stávající úprava, jež umožňuje vyškrtnutí z evidence nejvýše na půl roku, příliš benevolentní. „Časový úsek, po který nemůže být člověk zařazen do evidence, nemá v některých případech dostatečný sankční charakter, protože ho nemotivuje k zapojení se na trh práce,“ vysvětlil rezort v důvodové zprávě s tím, že lidé zhusta o zprostředkování zaměstnání vůbec nestojí „V praxi často usilují jen o zisk státem hrazeného zdravotního pojištění," dodal.