Nejen návrh na revizi dávkového systému v oblasti bydlení, ale i novela zákona o zaměstnanosti v mezirezortním připomínkovém řízení sklidila vlnu kritiky. Záměr ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) výrazně zpřísnit podmínky pro uchazeče o zaměstnání ve shodě s odborníky na problematiku sociálního začleňování odmítají obce, zaměstnavatelé, veřejná ochránkyně práv i někteří ministři druhé vlády Andreje Babiše (ANO).

Nesouhlas připomínkových míst vyvolal především návrh, aby nezaměstnaní, kteří poruší své povinnosti vůči úřadu práce — například tím, že odmítnou nabízené místo, nedostaví se k zaměstnavateli nebo zmeškají sjednanou schůzku —, byli až na devět měsíců vyškrtnuti z evidence a ztratili tak nárok na podporu ze strany státu s výjimkou dávky mimořádné okamžité pomoci ve výši existenčního minima, tedy 2 200 korun.

Podle Maláčové je totiž stávající úprava, jež umožňuje vyškrtnutí z evidence nejvýše na půl roku, příliš benevolentní. „Časový úsek, po který nemůže být člověk zařazen do evidence, nemá v některých případech dostatečný sankční charakter, protože ho nemotivuje k zapojení se na trh práce,“ vysvětlil rezort v důvodové zprávě s tím, že lidé zhusta o zprostředkování zaměstnání vůbec nestojí „V praxi často usilují jen o zisk státem hrazeného zdravotního pojištění," dodal.

Administrativní rákoska na sociálně slabé

Členové vlády ovšem namítají, že navrhované opatření je zcela kontraproduktivní. „Prodloužení lhůty považuji za nepřiměřené, neboť tak dlouhá doba bez jakékoliv podpory může snadno vést ke ztrátě bydlení a upadnutí do dluhů. […] Vyřazení navíc dané osobě brání vrátit se na trh práce a vede ji do šedé ekonomiky nebo k trestné činnosti,“ uvedla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková (ANO).

Obdobné výhrady formulovala i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO.) nebo vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). „Doporučujeme přehodnotit, zda je skutečně nezbytné prodlužovat dobu vyloučení z evidence uchazečů o zaměstnání. Vyřazení uchazeči přijdou o podporu v nezaměstnanosti, o zdravotní pojištění hrazené státem a nebudou mít nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi, což negativně ovlivní jejich situaci,“ konstatoval předseda ČSSD.

„Zpřísnění podmínek bude jen ,administrativní rákoska' na sociálně slabé. V praxi se může klidně stát, že matka samoživitelka odmítne nabízenou práci, jelikož to nevyhovuje jejím časovým možnostem, aby se zvládla starat i o své děti. Úřad práce ale bude postupovat čistě formálně, sankcionuje ji a její nelehkou sociální situaci ještě zhorší,“ dodala Unie zaměstnavatelských svazů.

Duplicitní lékařské kontroly

Kritiku si vysloužil i návrh, aby se nezaměstnaní museli na žádost úřadu práce podrobit vyšetření u smluvního poskytovatele zdravotních služeb, pokud jim v nástupu do zaměstnání nebo na rekvalifikaci brání zdravotní důvody. „Opatření považujeme za zbytečně časově i finančně náročné, tedy neefektivní, neboť se ve své podstatě jedná o kontrolu revizního lékaře a automaticky to implikuje nedůvěru v potvrzení vydané ošetřujícím lékařem,“ uvedlo Sdružení místních samospráv.

„Duplicitní potvrzování dočasné pracovní neschopnosti považuji za nehospodárné a zbytečně zatěžující pro celý systém. Nadbytečné obíhání lékařů namísto dodržování léčebného režimu navíc může vést k delší pracovní neschopnosti uchazeče o zaměstnání a v důsledku toho k prodlužování a prohlubování jeho nepříznivého zdravotního stavu,“ podotkla ministryně pro místní rozvoj.

S nesouhlasem se setkal také Maláčové záměr dát úřadům práce oprávnění kontrolovat nelegální práci uchazečů o zaměstnání. „Přijde nám nesystémové, aby se pravomoc ,dělila' mezi oblastní inspektoráty práce a úřady práce. Aby jeden subjekt měl pravomoc kontroly a současně neměl pravomoc sankce, která nadále zůstane oblastním inspektorátům práce," vysvětlila Hospodářská komora, která spolu s dalšími reprezentacemi zaměstnavatelů odmítla i návrh na zvýšení pokut za nelegální práci.