Nezaměstnaní mohou až na devět měsíců přijít o podporu státu, navrhuje Maláčová

Rezort práce a sociálních věcí usiluje o zpřísnění podmínek pro nezaměstnané. Pokud nebudou spolupracovat s úřady práce, hrozí jim vyřazení z jejich evidence a pozbytí nároku na dávky až po dobu devíti měsíců. Odborníci záměr odmítají.

(jg)

07.01.2020 14:00

_ad_pr_ce_mediafax_jan_bendl

Úřady práce většině nezaměstnaných k nelezení práce nepomohou. V roce 2018 zprostředkovaly pracovní místo necelým šestnácti procentům uchazečů o zaměstnání. Archiv DR

Spolu s návrhem na zvýšení životního a existenčního minima a revizí státní dávkové podpory v oblasti bydlení předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) koncem loňského roku do mezirezortního připomínkového řízení rovněž novelu zákona o zaměstnanosti. Ta – kromě jiného – výrazně zpřísňuje podmínky pro uchazeče o zaměstnaní, kteří neplní některé své povinnosti vůči úřadu práce. Pokud ji Parlament schválí, mohou být tito lidé vyřazeni z evidence až na devět měsíců a pozbýt základní podpory ze strany státu. S návrhem Maláčové nesouhlasí jak odborníci, tak ombudsmanka Anna Šabatová.

Ministerstvo potřebnost novely zdůvodňuje tím, že stávající právní úprava, jež umožňuje vyškrtnutí lidí hledajících práci z evidence úřadu práce až na dobu půl roku, je příliš benevolentní. „Časový úsek, po který nemůže být člověk zařazen do evidence, nemá v některých případech dostatečný sankční charakter, protože ho nemotivuje k zapojení se na trh práce,“ vysvětlil rezort v důvodové zprávě s tím, že lidé zhusta o zprostředkování zaměstnání vůbec nestojí „V praxi často usilují jen o zisk státem hrazeného zdravotního pojištění," dodal.

Důvodů, pro které může úřad práce své klienty vyřadit z evidence, vyjmenovává zákon celou řadu. Ti o dávky pomoci v hmotné nouzi přijdou tehdy, pokud se nedostaví k zaměstnavateli, k němuž je úřad práce vyslal, nebo odmítnou jím nabízené místo. Nárok na pomoc státu ztratí rovněž v případě, že nepodstoupí rekvalifikace, nesplní povinnosti uvedené v individuálním akčním plánu, nedodají včas potvrzení o pracovní neschopnosti, nepřijdou na sjednanou schůzku na úřadu práce, případně budou přistiženi při nelegální práci.

Disciplinace nezaměstnaných
„Novela nepřichází s ničím, co by mohlo těm, kteří hledají práci, pomoci, zavádí jen další sankce. Jde o další pokus disciplinovat nezaměstnané,“ řekla Deníku Referendum Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi. „Navržená změna zákona má potenciál ohrozit tisíce lidí. Když si například špatně poznamenají datum příští návštěvy na úřadu práce, mohou se ocitnout zcela bez podpory státu, zdravotního pojištění a v bytové nouzi,“ dodala a připomněla, že nárok na zprostředkování zaměstnaní je navíc zakotven v Ústavě a řadě mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

„Všeobecně platí, že tvrdý sankční systém nevede k lepší nebo rychlejší integraci na pracovní trh. Naopak podle výzkumu francouzského experta Marca Zuneho z Katolické univerzity v Lovani mohou náhodné, nepromyšlené sankce vést ke ztrátě důvěry mezi státními institucemi a nezaměstnanými. Ti poté nebudou chtít s úřady dále spolupracovat, čímž se zvýší riziko jejich pádu do chudoby,“ vysvětlil Deníku Referendum ředitel Úřadu práce bruselského regionu Actiris Stijn Croes.

Nepřiměřená sankce
Obdobně se již na počátku prosince vyjádřila i veřejná ochránkyně práv. „Jedná se o naprosto nepřiměřené opatření, které neumí vůbec domyslet důsledky na životy daných lidí,“ uvedla v rozhovoru pro Právo. „Myšlenka, že někoho vyřadíte z úřadu práce na takovou dobu, kdy bude bez pojištění, budou mu vznikat dluhy, je děsivá,“ shrnula Šabatová. A obsahově totožné stanovisko v polovině září zaujal ve svém rozsudku i Nejvyšší správní soud, který se zastal může, jehož úřad práce vyřadil z evidence kvůli o jeden den zmeškané schůzce.

„Úřady by měly přihlédnout k okolnostem a způsobu jednání uchazeče o zaměstnaní, aby z evidence vyřadily pouze ty, kteří maří součinnost bez vážných důvodů a neplní své povinnosti vyplývající ze zákona. […] Uchazeči mají být vyřazováni v důsledku nekorektního, liknavého či nedisciplinovaného přístupu. […] Sankce by měla být uplatňována přiměřeně, vždy s ohledem na povahu a intenzitu porušení povinnosti, aby nebyla vydávána zjevně nespravedlivá a ve svých důsledcích absurdní rozhodnutí,“ uvedl v rozsudku.

Novela dále zakotvuje povinnost uchazeče o práci podrobit se na žádost úřadu práce vyšetření u smluvního poskytovatele zdravotních služeb, brání-li mu v nástupu do zaměstnání nebo na rekvalifikaci zdravotní důvody. Ministerstvo počítá rovněž s novým oprávněním úřadů práce kontrolovat nelegální práci jejich klientů a současně se zpřísněním sankcí vůči podnikatelům, kteří umožní výkon nelegální práce cizinci bez potřebného oprávnění k ní nebo bez oprávnění k pobytu na území České republiky. Pokuta se má zvýšit z dnešních padesáti na sto tisíc korun.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.