Írán se přiznal k sestřelení letu PS752, měl jej prý za raketu
Petr JedličkaOdpovědnost za sestřel ukrajinského dopravního letadla s 176 lidmi přiznali už i nejvyšší představitelé země. Tragického omylu se prý dopustila protiletecká obrana, která stroj vyhodnotila jako útok USA střelou s plochou dráhou letu.
Ukrajinský civilní let 752 se 176 lidmi na palubě sestřelili ve středu omylem sami Íránci. V sobotu to přiznala íránská generalita, a poté i nejvyšší představitelé země. Podle vyjádření velitele vzdušných sil Íránských revolučních gard generála Amira Alího Hadžizádeha sestřelila let raketa gardistické protiletecké obrany, jejíž obsluha letoun chybně vyhodnotila jako americkou střelu s plochou dráhou letu. Na rozhodnutí, zda střílet či ne, měla dle generála jen deset sekund. Komunikace s velením byla prý rušena.
K sestřelení Boeingu ukrajinských aerolinií došlo v napjaté bezpečnostní situaci — pouze několik hodin po íránském raketovém útoku na americké základny v Iráku pojatém jako symbolická odveta za americký atentát na generála Kásima Sulejmáního z 3. ledna.
Generál Hadžizádeh přijal za sestřel plnou odpovědnost. Zároveň ale uvedl, že nadřízené informoval o dané skutečnosti už hned ve středu. Íránští vyšetřovatelé přitom ještě v pátek tvrdili, že sestřel raketou vyloučili a že za havárii mohla nejspíše technická závada.
Velení armády a gard zveřejnilo aktuálně i oficiální omluvu a vyjádření soustrasti rodinám obětí. S podobně laděnými vyjádřeními vystoupili také prezident Rúhání a nejvyšší vůdce íránské teokracie ájatolláh Chameneí.
Rúhání sestřel označil dále za „neospravedlnitelnou chybu“. Chameneí vyzval k „objasnění všech zkratů a chyb“, jež vedly k chybnému vyhodnocení situace.
Kanadský premiér Justin Trudeau, který ve čtvrtek vystoupil jako první hlava státu oficiálně s podezřením na sestřel letu, označil událost za „národní tragédii“ a vyzval k „učinění za dost spravedlnosti“ pro rodiny a blízké obětí.
Ukrajinský premiér Volodymyr Zelenskyj pak apeloval na Írán, aby potrestal všechny odpovědné. „Očekáváme, že Írán (...) postaví odpovědné osoby před soud,“ uvedl doslova.
Sestřelený letoun ukrajinských aerolinií mířil původně z Teheránu do Kyjeva. Odtud měla velká část cestujících pokračovat do kanadského Toronta. Na jeho palubě bylo 78 Íránců, 63 Kanaďanů (vesměs íránského či afghánského původu), 11 Ukrajinců, deset Švédů, sedm Afghánců, čtyři Britové a tři Němci.
Kontext a důsledky
Dle znalců problematicky leteckých neštěstí jsou omyly s podobně tragickými konci vzácné, zvláště ve vyhrocených bezpečnostních situacích se ovšem stávají.
V červenci 2014 byl například sestřelen ruským systémem Buk z území proruských separatistů na Ukrajině Boeing 777 Malajských aerolinek s 298 lidmi na palubě. V červenci 1988 zase sestřelil americký raketový křižník USS Vincennes íránský Airbus A300 s 290 lidmi.
V obou případech rozhodla dle všeho záměna za vojenský stroj. V obou případech rovněž nikdo nepřežil.
Co je nicméně v podobných situacích ještě vzácnější, je skutečnost, že se viník otevřeně přizná. Rusko i separatisté v případě malajského Boeingu nad Ukrajinou odmítli jakoukoliv odpovědnost; Moskva dokonce zinscenovala vlastní vzdorvyšetřování, které závěry mezinárodního popřelo.
V případě amerického sestřelení íránského stroje pak sice USA vyjádřily lítost a zaplatily odškodné rodinám obětí, učinily tak ale až s odstupem mnoha let a plnou vinu nepřiznaly nikdy.
„Chápe-li se (aktuální íránské) přiznání v kontextu celkové situace v posledních týdnech (...), je na místě jej vnímat jako akt de-eskalace (...) Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf sice označil sestřel za důsledek ,krize způsobené adventurismem USA´ (...) v první vlně reakcí byl ale jediný. Něco takového je krajně nezvyklé. Krajně nezvyklá je ovšem i celá současná situace,“ uvedla v sobotním vysílání BBC Lyse Doucetová, analytička zahraničního dění této stanice.
Mezi znalými pozorovateli začíná v současnosti debata, jestli přispělo k až nečekaně mírné íránské odplatě za zabití Sulejmáního (Američané byli před raketami dopředu varování, a nikdo tak nezemřel, další akce přitom už nenásledovaly) právě vědomí odpovědnosti za středeční tragédii, anebo jestli bylo vše ještě jinak.
Odpovědnost za sestřel civilního letadla staví na každý pád Írán do pozice, ve níž by jen těžko obhajoval nějaké další útoky na americké cíle, kdyby chtěl nyní hned pokračovat v odplatě.
V Teheránu se navíc sešel hned v odpoledních hodinách první protest zejména mladých lidí požadujících rezignaci nejvyšších představitelů. Protestu se zúčastnilo několik set osob. Novinkou ovšem je, že o demonstraci informovala i média blízká republikánským gardám.
„Je tu cítit mnoho nahromaděného hněvu. Spousta lidí, a s nimi pochopitelně rodiny obětí, nemůže uvěřit, jak jim mohla vláda o tragédii tak dlouho lhát,“ hlásila do sobotního vysílání Al-Džazíry Dorsa Džibbaríová, íránská zpravodajka stanice.
Další informace:
The Guardian Iran plane crash — live news
BBC News Iran plane crash: What we know about flight PS752
BBC News Iran plane crash: Demands for justice after admission jet was shot down
Al Džazíra Iran says it 'unintentionally' shot down plane: Latest updates
https://www.theguardian.com/world/2020/jan/13/journalists-quit-iranian-state-broadcaster-over-crash-cover-up
Zbožné přání pana Kalouse je jistě pravý opak.
Jestli něco Íráncům přeju, tak aby si to mohli rozhodnout sami, aby jim do toho rozhodování nevrtaly cizí armády a tajné služby ani nadnárodní korporace a aby neskončil v takovém rozvratu jako Libye, Irák nebo Sýrie.
Ukažte mi jedinou zemi na Středním Východě, kde export euroamerické liberální demokracie skončil úspěšně. Ledaže byste za úspěch považovala chaos, ve kterém si můžou dělat co chtějí proxy milice a kontraktoři a který je zlatým dolem pro obchodníky se zbraněmi a ropou.
Jak už jsem tady psal víckrát, ke dnešní situaci v Íránu vede přímá linka od svržení Mosaddeka v roce 1953 za prokázané pomoci CIA. Režim, který pak byl nastolen a trval až do roku 1979, byl jistě vzorem demokracie a liberalismu, jinak by ho Západ nepochybně celou tu dobu nepodporoval...
Já hlavně přeju Íráncům, aby dokázali omezit vliv ajatolláhů a dospěli k vlastní formě sekularismu, tedy k takovému stupni oddělení islámu od státu, jaké bude vyhovovat většině obyvatel.
Tak na východ od Íránu je Afghánistán, Pákistán, Čína, Indie, částečně i Rusko... Který východ jste měla na mysli?
Já bych tedy v tomto kontextu přál Íráncům, aby nemuseli být pod žádným zahraničním vlivem, když se tak sami rozhodnou.
U té Chomejního revoluce (která se jistě nedá označit jako puč islamistů proti sekulárům) to bylo právě naopak. Lidé chtěli, aby šaría prostupovala státní systém, nikoliv aby stát byl od islámu oddělen. Možná si od toho slibovali i to, že stát bude sociálnější, těžko říct.
Mezitím se toho jistě mnoho změnilo, vyrostla nová generace, tak uvidíme.
"Lidé chtěli, aby šaría prostupovala státní systém..."
Spíš bych to napsal tak, že islamisté byli šikovnější organizátoři a demagogové než sekulární opozice. Původně ta revoluce tak jednoznačně nevypadala.
Žiju v ovocnářském kraji, takže jablka a mošty nakupuju u sadaře. Na dostřel od nás je kravín s vlastní malou mlékárnou, kde se dá sehnat všechno z jejich vlastní výroby, od mléka (včetně syrového od krávy) přes máslo, sýry a jogurty až po zmrzlinu. Jiný sedlák chová ovce a slepice a prodává ovčí sýry i vejce. V okruhu rozumné dojezdové vzdálenosti (i veřejnou dopravou) je několik malých pekáren a řezníků. Snad s výjimkou zeleniny mám veškeré základní potraviny z místních zdrojů. Moje domovská obec má 600 obyvatel, takže je vidět, že i mimo velká centra s progresivními bioalternativci se dá stravovat zdravě. To vše bez velkého reklamního humbuku. Nepochybuju o tom, že i jinde než u nás takové možnosti jsou.